Agentura Reuters dnes zveřejnila podrobnosti o návrhu rámcové dohody, který Spojené státy předložily jako údajně „konečnou nabídku oběma stranám“ v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Dokument obsahuje rozsáhlé návrhy na ukončení války, nové bezpečnostní záruky a vymezení teritoriálního uspořádání. Zároveň ale přináší řadu kontroverzních bodů, především v otázce uznání ruské kontroly nad některými ukrajinskými územími. Krátce po zveřejnění amerického návrhu přichází protinávrh z ukrajinské strany, podpořený evropskými partnery, který zdůrazňuje tvrdší podmínky především ve vztahu k ruské odpovědnosti a otázkám spravedlnosti.
Americký návrh obsahuje zejména výzvu k trvalému příměří a okamžitému zahájení technických jednání. Ukrajině slibuje „robustní bezpečnostní záruky“ ze strany skupiny evropských a dalších států, ale zároveň vylučuje její členství v NATO. Naopak umožňuje pokračování v procesu přistoupení k Evropské unii. Nejvýraznější změnou je de jure uznání ruské anexe Krymu a de facto uznání ruské kontroly nad částmi Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.
Ukrajina by na oplátku získala zpět území v Charkovské oblasti, kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou a hrází Kachovka (oba objekty pod americkou správou) a svobodný přístup k Dněpru i Kinburnské kose. Návrh počítá také s rozsáhlou rekonstrukcí Ukrajiny a finanční kompenzací, odstraněním sankcí uvalených na Rusko od roku 2014 a obnovením hospodářské spolupráce mezi Ruskem a USA.
Protinávrh Ukrajiny a evropských států má oproti tomu podstatně odlišné akcenty. Požaduje „plné a bezpodmínečné příměří na souši, moři i ve vzduchu“, přičemž jednání mají probíhat za účasti USA a evropských zemí. Výrazný důraz je kladen na otázku návratu deportovaných ukrajinských dětí, výměnu všech válečných zajatců a propuštění civilistů z ruského zajetí. Bezpečnostní záruky by podle návrhu měly mít podobu mechanismu obdobného článku 5 Severoatlantické aliance, i když není dosažena shoda na samotném členství Ukrajiny v NATO.
Evropsko-ukrajinský dokument odmítá jakékoliv omezení přítomnosti spojeneckých vojsk na ukrajinském území a trvá na tom, že územní otázky mohou být řešeny až po dosažení trvalého příměří, přičemž výchozím bodem jednání má být současná linie kontaktu, nikoli stav z roku 2014. Uvolnění sankcí vůči Rusku navrhuje až po dosažení udržitelného míru a výhradně za podmínky, že Rusko odškodní Ukrajinu – mimo jiné prostřednictvím zabavených ruských aktiv.
Rozdíly mezi americkým návrhem a evropsko-ukrajinskou vizí jsou zásadní. Zatímco Washington se zřejmě snaží dosáhnout rychlého diplomatického průlomu, Ukrajina s podporou evropských partnerů trvá na dodržování mezinárodního práva a zachování suverenity. Prezident Volodymyr Zelenskyj v minulosti opakovaně odmítl vzdát se jakéhokoliv území, včetně Krymu, a zdá se, že ani aktuální návrhy tuto pozici nezmění.
Naopak americká strana se ocitá pod časovým tlakem, protože prezident Donald Trump chce dojednat rámec dohody ještě před uplynutím svých prvních 100 dnů v úřadu. Zatím není jasné, zda budou návrhy veřejně komentovány ze strany Kremlu. Ruské vedení dosud mlčí, i když některé body amerického návrhu by mohly být pro Moskvu přijatelné, zejména uznání okupovaných území.
Návrh USA obsahuje následující body:
Evropský protinávrh obsahuje následující body:
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.