Agentura Reuters dnes zveřejnila podrobnosti o návrhu rámcové dohody, který Spojené státy předložily jako údajně „konečnou nabídku oběma stranám“ v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Dokument obsahuje rozsáhlé návrhy na ukončení války, nové bezpečnostní záruky a vymezení teritoriálního uspořádání. Zároveň ale přináší řadu kontroverzních bodů, především v otázce uznání ruské kontroly nad některými ukrajinskými územími. Krátce po zveřejnění amerického návrhu přichází protinávrh z ukrajinské strany, podpořený evropskými partnery, který zdůrazňuje tvrdší podmínky především ve vztahu k ruské odpovědnosti a otázkám spravedlnosti.
Americký návrh obsahuje zejména výzvu k trvalému příměří a okamžitému zahájení technických jednání. Ukrajině slibuje „robustní bezpečnostní záruky“ ze strany skupiny evropských a dalších států, ale zároveň vylučuje její členství v NATO. Naopak umožňuje pokračování v procesu přistoupení k Evropské unii. Nejvýraznější změnou je de jure uznání ruské anexe Krymu a de facto uznání ruské kontroly nad částmi Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.
Ukrajina by na oplátku získala zpět území v Charkovské oblasti, kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou a hrází Kachovka (oba objekty pod americkou správou) a svobodný přístup k Dněpru i Kinburnské kose. Návrh počítá také s rozsáhlou rekonstrukcí Ukrajiny a finanční kompenzací, odstraněním sankcí uvalených na Rusko od roku 2014 a obnovením hospodářské spolupráce mezi Ruskem a USA.
Protinávrh Ukrajiny a evropských států má oproti tomu podstatně odlišné akcenty. Požaduje „plné a bezpodmínečné příměří na souši, moři i ve vzduchu“, přičemž jednání mají probíhat za účasti USA a evropských zemí. Výrazný důraz je kladen na otázku návratu deportovaných ukrajinských dětí, výměnu všech válečných zajatců a propuštění civilistů z ruského zajetí. Bezpečnostní záruky by podle návrhu měly mít podobu mechanismu obdobného článku 5 Severoatlantické aliance, i když není dosažena shoda na samotném členství Ukrajiny v NATO.
Evropsko-ukrajinský dokument odmítá jakékoliv omezení přítomnosti spojeneckých vojsk na ukrajinském území a trvá na tom, že územní otázky mohou být řešeny až po dosažení trvalého příměří, přičemž výchozím bodem jednání má být současná linie kontaktu, nikoli stav z roku 2014. Uvolnění sankcí vůči Rusku navrhuje až po dosažení udržitelného míru a výhradně za podmínky, že Rusko odškodní Ukrajinu – mimo jiné prostřednictvím zabavených ruských aktiv.
Rozdíly mezi americkým návrhem a evropsko-ukrajinskou vizí jsou zásadní. Zatímco Washington se zřejmě snaží dosáhnout rychlého diplomatického průlomu, Ukrajina s podporou evropských partnerů trvá na dodržování mezinárodního práva a zachování suverenity. Prezident Volodymyr Zelenskyj v minulosti opakovaně odmítl vzdát se jakéhokoliv území, včetně Krymu, a zdá se, že ani aktuální návrhy tuto pozici nezmění.
Naopak americká strana se ocitá pod časovým tlakem, protože prezident Donald Trump chce dojednat rámec dohody ještě před uplynutím svých prvních 100 dnů v úřadu. Zatím není jasné, zda budou návrhy veřejně komentovány ze strany Kremlu. Ruské vedení dosud mlčí, i když některé body amerického návrhu by mohly být pro Moskvu přijatelné, zejména uznání okupovaných území.
Návrh USA obsahuje následující body:
Evropský protinávrh obsahuje následující body:
Napínavé páté finále play-off hokejové extraligy nabídlo divákům pořádnou dávku emocí a hokejového dramatu. Kometa Brno zvládla duel na ledě pardubického Dynama a po výhře 4:2 se ujala vedení ve finálové sérii 3:2 na zápasy. Ačkoliv domácí ve třetí třetině předvedli silný nápor a přiblížili se vyrovnání, Brňané si výhru pohlídali a v poslední vteřině ji potvrdili gólem do prázdné branky. Kometa má nyní jedinečnou šanci ukončit sérii a získat extraligový titul už na vlastním ledě.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle svého poradce Jurije Ušakova setkal v Moskvě se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem. Tříhodinová schůzka byla podle Ušakova „konstruktivní“ a přiblížila postoje obou zemí nejen ohledně Ukrajiny, ale i dalších otázek.
Na Mount Everestu, kde dosud vládly ticho, led a lidská vytrvalost, se letos objevuje nový prvek: drony. Ty by na vysoké osmitisícovce čekal jen málokdo, přesto by mohly navždy změnit způsob, jakým se zdolává nejvyšší hora světa.
Bývalá první dáma Michelle Obama v novém díle svého podcastu IMO vysvětlila, proč se v lednu nezúčastnila druhé inaugurace prezidenta Donalda Trumpa. Jak řekla, rozhodla se tak vědomě, přestože musela sama sebe „přesvědčit“, aby neustoupila tlaku a nedorazila.
Proč ty špinavé talíře nikdy nejdou rovnou do myčky? Kdo má dnes vyzvednout děti? A proč to pořád děláš, když víš, jak mě to štve? Pokud jste součástí dlouhodobého vztahu, možná vám to zní povědomě. Anebo jste jako George a Amal Clooneyovi – ti totiž tento týden prohlásili, že se za téměř 12 let manželství nikdy nepohádali.
Prezident Spojených států Donald Trump uvedl, že jeho administrativa již uzavřela 200 obchodních dohod po celém světě. S kým konkrétně byly dohody sjednány, však odmítl prozradit. V rozhovoru pro časopis Time, který byl zveřejněn v pátek, prezident pouze řekl: „Uzavřel jsem 200 dohod. Na 100 %.“
Ve Vatikánu vrcholí přípravy na pohřeb papeže Františka. Jak uvedla agentura AFP, do čtvrtečního večera již jeho památku v Bazilice svatého Petra přišlo uctít kolem 150 tisíc lidí. Poutníci z celého světa však mají už jen několik hodin, než se bazilika uzavře veřejnosti před pátečním pohřebním obřadem.
Americký ministr obrany Pete Hegseth se ocitl v centru závažného bezpečnostního skandálu poté, co vyšlo najevo, že si nechal nainstalovat nechráněné internetové připojení přímo ve své kanceláři v Pentagonu. Podle informací agentury Associated Press, která se odvolává na dva důvěryhodné zdroje, mělo jít o záměrný krok, jak obejít bezpečnostní filtry ministerstva a používat komunikační aplikaci Signal na svém osobním zařízení.
Agentura Reuters dnes zveřejnila podrobnosti o návrhu rámcové dohody, který Spojené státy předložily jako údajně „konečnou nabídku oběma stranám“ v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Dokument obsahuje rozsáhlé návrhy na ukončení války, nové bezpečnostní záruky a vymezení teritoriálního uspořádání. Zároveň ale přináší řadu kontroverzních bodů, především v otázce uznání ruské kontroly nad některými ukrajinskými územími. Krátce po zveřejnění amerického návrhu přichází protinávrh z ukrajinské strany, podpořený evropskými partnery, který zdůrazňuje tvrdší podmínky především ve vztahu k ruské odpovědnosti a otázkám spravedlnosti.
Prezident Petr Pavel podepsal dlouho diskutovanou novelu zákona, která přináší zásadní změny v systému financování veřejnoprávních médií. Od května se totiž zvýší rozhlasové i televizní poplatky a nově se rozšíří i okruh lidí, kteří budou muset tyto poplatky hradit. Největší novinkou je, že se nová pravidla dotknou i domácností, které sice nevlastní televizi ani rádio, ale mají přístup k internetu.
Donald Trump touží po mezinárodním úspěchu – bez ohledu na to, co za něj bude muset obětovat. V jednáních s Kremlem vystupuje spíš jako prosebník než jako lídr svobodného světa. Odpouští válečné zločiny, legitimizuje agresi a Vladimira Putina žádá, aby „přestal“. Hlavní není výsledek – hlavní je, jak on sám nakonec bude vypadat.
V ruském městě Balašicha, ležícím východně od Moskvy, došlo k vážnému incidentu, který podle místních médií skončil smrtí vysoce postaveného ruského armádního důstojníka. Server The Guardian s odkazem na ruské zdroje informoval, že exploze automobilu připravila o život generálmajora Jaroslava Moskalika, zástupce šéfa Hlavního operačního ředitelství Generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace.