Agentura Reuters dnes zveřejnila podrobnosti o návrhu rámcové dohody, který Spojené státy předložily jako údajně „konečnou nabídku oběma stranám“ v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Dokument obsahuje rozsáhlé návrhy na ukončení války, nové bezpečnostní záruky a vymezení teritoriálního uspořádání. Zároveň ale přináší řadu kontroverzních bodů, především v otázce uznání ruské kontroly nad některými ukrajinskými územími. Krátce po zveřejnění amerického návrhu přichází protinávrh z ukrajinské strany, podpořený evropskými partnery, který zdůrazňuje tvrdší podmínky především ve vztahu k ruské odpovědnosti a otázkám spravedlnosti.
Americký návrh obsahuje zejména výzvu k trvalému příměří a okamžitému zahájení technických jednání. Ukrajině slibuje „robustní bezpečnostní záruky“ ze strany skupiny evropských a dalších států, ale zároveň vylučuje její členství v NATO. Naopak umožňuje pokračování v procesu přistoupení k Evropské unii. Nejvýraznější změnou je de jure uznání ruské anexe Krymu a de facto uznání ruské kontroly nad částmi Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.
Ukrajina by na oplátku získala zpět území v Charkovské oblasti, kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou a hrází Kachovka (oba objekty pod americkou správou) a svobodný přístup k Dněpru i Kinburnské kose. Návrh počítá také s rozsáhlou rekonstrukcí Ukrajiny a finanční kompenzací, odstraněním sankcí uvalených na Rusko od roku 2014 a obnovením hospodářské spolupráce mezi Ruskem a USA.
Protinávrh Ukrajiny a evropských států má oproti tomu podstatně odlišné akcenty. Požaduje „plné a bezpodmínečné příměří na souši, moři i ve vzduchu“, přičemž jednání mají probíhat za účasti USA a evropských zemí. Výrazný důraz je kladen na otázku návratu deportovaných ukrajinských dětí, výměnu všech válečných zajatců a propuštění civilistů z ruského zajetí. Bezpečnostní záruky by podle návrhu měly mít podobu mechanismu obdobného článku 5 Severoatlantické aliance, i když není dosažena shoda na samotném členství Ukrajiny v NATO.
Evropsko-ukrajinský dokument odmítá jakékoliv omezení přítomnosti spojeneckých vojsk na ukrajinském území a trvá na tom, že územní otázky mohou být řešeny až po dosažení trvalého příměří, přičemž výchozím bodem jednání má být současná linie kontaktu, nikoli stav z roku 2014. Uvolnění sankcí vůči Rusku navrhuje až po dosažení udržitelného míru a výhradně za podmínky, že Rusko odškodní Ukrajinu – mimo jiné prostřednictvím zabavených ruských aktiv.
Rozdíly mezi americkým návrhem a evropsko-ukrajinskou vizí jsou zásadní. Zatímco Washington se zřejmě snaží dosáhnout rychlého diplomatického průlomu, Ukrajina s podporou evropských partnerů trvá na dodržování mezinárodního práva a zachování suverenity. Prezident Volodymyr Zelenskyj v minulosti opakovaně odmítl vzdát se jakéhokoliv území, včetně Krymu, a zdá se, že ani aktuální návrhy tuto pozici nezmění.
Naopak americká strana se ocitá pod časovým tlakem, protože prezident Donald Trump chce dojednat rámec dohody ještě před uplynutím svých prvních 100 dnů v úřadu. Zatím není jasné, zda budou návrhy veřejně komentovány ze strany Kremlu. Ruské vedení dosud mlčí, i když některé body amerického návrhu by mohly být pro Moskvu přijatelné, zejména uznání okupovaných území.
Návrh USA obsahuje následující body:
Evropský protinávrh obsahuje následující body:
Smutným dnem je pátek pro celé Česko, ale především pro rodinu Anny Slováčkové. Dnešních 30. narozenin se nadaná herečka a zpěvačka nedožila, protože její život v dubnu ukončila zákeřná rakovina. Jak si dnes milovanou dceru připomene Felix Slováček?
V Česku se usadil invazní komár japonský, potvrdily výsledky monitoringu vědců ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity. Komár původem z Asie je schopen přenášet široké spektrum nejrůznějších patogenů, například západonilskou horečku, horečku dengue nebo onemocnění chikungunya. Často se přitom vyskytuje v okolí lidských sídel a jako své hostitele preferuje savce, tedy i člověka.
Nestárnoucí Jiřina Bohdalová ani po devadesátce neztrácí kontakt s tím, co se kolem ní děje. Nemá totiž problém vyjádřit city k mnohem mladším umělcům, o kterých by vůbec nemusela vědět, že existují. Jan Bendig je toho důkazem.
Americký prezident Donald Trump se opět svérázně vyjádřil k probíhající válce na Ukrajině. V příspěvku na sociální síti naznačil, že napadená země nemůže vyhrát válku, pokud nezaútočí na agresora. Tato slova napsal v období, kdy se snaží o diplomatické řešení konfliktu ve východní Evropě.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že Moskva se ve věci přijatelných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nehodlá posunout ze své pozice. Jeho slova popřela naděje, že by jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek na Aljašce přinesla nějaké pokroky.
Ve chvíli, kdy se mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ocitají na mrtvém bodě, Donald Trump posiluje svou rétoriku, když naznačuje, že by Ukrajina měla přejít do ofenzivy. Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že je „velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, aniž byste nezaútočili na zemi útočníka“. Dodal také, že bývalý prezident Joe Biden „nenechal Ukrajinu útočit, jen se bránit“, a zeptal se, jak to dopadlo.
I když americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že se mu podaří uspořádat setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, plány na summit se podle BBC zadrhly. Místo, kde by se setkání mohlo konat, je navíc stále ve hvězdách. Zvažují se přitom různá města. Na seznamu se objevil Curych, Vídeň, Budapešť i Istanbul.
Policie obvinila zadrženého cizince z pondělní vraždy seniorky v Ratenicích na Kolínsku. Podle dosavadních závěrů vyšetřování šlo o plánovaný čin, kdy se muž chtěl obohatit na úkor zavražděné ženy.
Tři roky už v září uplynou od smrti legendární britské královny Alžběty II., jejíž místo na trůnu zaujal její syn Karel III. Přesto se v těchto dnech dostanou do oběhu mince s podobiznou zesnulé panovnice. Podle královské mincovny je to naposledy.
Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).
Na pátek připadají nedožité 30. narozeniny Aničky Slováčkové, která si před dubnovou smrtí jistě přála, aby se z problémů dostala alespoň její maminka Dáda Patrasová. Podle nejnovějšího vyjádření Felixe Slováčka se to ale vůbec nedaří.
Ukrajina dává v reakci na poslední ruská vyjádření jasně najevo, že v rámci jednání s Kremlem stojí jedině o přímé rozhovory mezi prezidenty, tedy Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Schůzku v tomto formátu nadále připravuje i Bílý dům.