Spolu s prezidentem Volodymyrem Zelenským dorazila do Prahy i jeho manželka, první dáma Ukrajiny Olena Zelenská. Její přítomnost podtrhla význam návštěvy, neboť ona sama do zahraničí cestuje jen zřídka a svého manžela zdaleka nedoprovází na všech jeho zahraničních cestách.
Zelenská není v Česku neznámá. Nedávno například ve svém videopozdravu na pražském setkání k desátému výročí založení Aspen Institute Central Europe Olena Zelenská poděkovala Česku za přijetí téměř 400 000 ukrajinských uprchlíků.
Zároveň v minulosti apelovala na české představitele, aby během svého předsednictví v Evropské unii podpořili přijetí Ukrajiny do EU. Zdůraznila, že podpora Ukrajiny je zároveň obranou evropských hodnot a svobody.
Olena Zelenská se už dříve prostřednictvím videovzkazu obrátila také na účastníky demonstrace na pražském Václavském náměstí. Poděkovala za podporu a zdůraznila, že Rusko se snaží Ukrajinu zastrašit a připravit o světlo a teplo, ale Ukrajinci se nevzdají. Připomněla, že i přes výpadky elektřiny pokračují kulturní akce a lidé si navzájem pomáhají, což je důkazem nezlomného ducha národa.
Zelenská cestuje do zahraničí jen zřídka. Od vypuknutí války na Ukrajině v roce 2022 doprovázela prezidenta Zelenského pouze při několika zahraničních cestách. Společně navštívili například Francii, Spojené státy americké, Švédsko, Nizozemsko a Dánsko. V srpnu 2023 se zúčastnili návštěvy Švédska, kde je přivítal král Karel XVI. Gustav s královnou Silvií. Dalšími zastávkami byly Nizozemsko a Dánsko.
V dubnu 2023 pak společně navštívili Polsko, kde se setkali s prezidentem Andrzejem Dudou a jeho manželkou. Tyto společné cesty jsou výjimečné, neboť většinu času tráví první dáma na Ukrajině, kde se věnuje humanitárním projektům a podpoře obyvatel postižených válkou.
Světové ekonomické fórum v Davosu začalo letos v mimořádně napjaté atmosféře. Nad švýcarským letoviskem se vznáší stín územních nároků Donalda Trumpa na Grónsko, které otřásají základy dosavadního světového řádu. Téma letošního ročníku „Duch dialogu“ působí tváří v tvář výhrůžkám obchodními cly a narušování suverenity spojeneckého státu NATO téměř ironicky.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
