Spolu s prezidentem Volodymyrem Zelenským dorazila do Prahy i jeho manželka, první dáma Ukrajiny Olena Zelenská. Její přítomnost podtrhla význam návštěvy, neboť ona sama do zahraničí cestuje jen zřídka a svého manžela zdaleka nedoprovází na všech jeho zahraničních cestách.
Zelenská není v Česku neznámá. Nedávno například ve svém videopozdravu na pražském setkání k desátému výročí založení Aspen Institute Central Europe Olena Zelenská poděkovala Česku za přijetí téměř 400 000 ukrajinských uprchlíků.
Zároveň v minulosti apelovala na české představitele, aby během svého předsednictví v Evropské unii podpořili přijetí Ukrajiny do EU. Zdůraznila, že podpora Ukrajiny je zároveň obranou evropských hodnot a svobody.
Olena Zelenská se už dříve prostřednictvím videovzkazu obrátila také na účastníky demonstrace na pražském Václavském náměstí. Poděkovala za podporu a zdůraznila, že Rusko se snaží Ukrajinu zastrašit a připravit o světlo a teplo, ale Ukrajinci se nevzdají. Připomněla, že i přes výpadky elektřiny pokračují kulturní akce a lidé si navzájem pomáhají, což je důkazem nezlomného ducha národa.
Zelenská cestuje do zahraničí jen zřídka. Od vypuknutí války na Ukrajině v roce 2022 doprovázela prezidenta Zelenského pouze při několika zahraničních cestách. Společně navštívili například Francii, Spojené státy americké, Švédsko, Nizozemsko a Dánsko. V srpnu 2023 se zúčastnili návštěvy Švédska, kde je přivítal král Karel XVI. Gustav s královnou Silvií. Dalšími zastávkami byly Nizozemsko a Dánsko.
V dubnu 2023 pak společně navštívili Polsko, kde se setkali s prezidentem Andrzejem Dudou a jeho manželkou. Tyto společné cesty jsou výjimečné, neboť většinu času tráví první dáma na Ukrajině, kde se věnuje humanitárním projektům a podpoře obyvatel postižených válkou.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
