Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes dorazil na oficiální návštěvu do České republiky. Na Letišti Václava Havla ho osobně přivítal ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.
„Dnes jsem na Ruzyni přivítal prezidenta Zelenského, lídra svobodného světa,“ napsal Lipavský na sociální síti X. K příspěvku připojil fotografii ze setkání na letištní ploše, které proběhlo v rámci přísných bezpečnostních opatření. Po přivítání Zelenskyj zamířil na Pražský hrad, kde se během odpoledne setká s prezidentem Petrem Pavlem.
Oficiální program ukrajinského prezidenta bude pokračovat i v pondělí, kdy ho ve své kanceláři přivítá předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Po jednání je plánován také zápis do Pamětní knihy Sněmovny, jak potvrdil její tiskový odbor.
Návštěva Volodymyra Zelenského probíhá za zvýšených bezpečnostních opatření. V souvislosti s tím zůstává celý areál Pražského hradu v neděli 4. května uzavřen pro veřejnost v čase od 11:00 do 19:00. Poslední možný vstup do areálu byl umožněn do 10:30. Návštěvníkům se dnes uzavřely nejen zahrady a výstavní prostory, ale také informační centra a pokladny. Hradní správa se za komplikace omluvila a poděkovala za pochopení.
Až dosud nebylo oficiálně potvrzeno, která zahraniční hlava státu bude prezidentem Pavlem přijata. Hradní komunikace zůstávala záměrně vágní a uváděla pouze, že půjde o významného zahraničního představitele. Až dnešní přistání ukrajinského prezidenta rozptýlilo veškeré spekulace.
Zelenského návštěva přichází v období, kdy se situace na ukrajinské frontě opět přiostřuje. Ruská armáda v posledních týdnech zesílila své útoky a Ukrajina nadále čelí těžkým ztrátám. V této souvislosti prezident pokračuje v mezinárodních cestách, při nichž usiluje o posílení politické, vojenské i humanitární podpory pro svou zemi. Česká republika v tomto směru patří k nejviditelnějším evropským spojencům Ukrajiny.
Očekává se, že hlavní náplní jednání mezi prezidenty Pavlem a Zelenským bude aktuální vývoj na bojišti, možnosti další vojenské pomoci a spolupráce v oblasti obrany, stejně jako diplomatické iniciativy vůči Rusku. Podle předběžných informací se obě hlavy států dotknou také humanitární pomoci a poválečné obnovy Ukrajiny.
Prezident Pavel a Volodymyr Zelenskyj už dříve navázali osobní kontakt – například při Pavlově cestě do Kyjeva. Česká republika od počátku ruské invaze významně podporuje Ukrajinu dodávkami zbraní, výcvikem vojáků a přijetím více než 500 tisíc ukrajinských uprchlíků.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že válka s Íránem je již téměř u konce. Podle jeho slov je konflikt v tuto chvíli v podstatě hotovou věcí, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením. Na otázku, zda má nějaký vzkaz pro nového íránského nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího, Trump odpověděl, že pro něj nemá vůbec žádnou zprávu.
Ruský prezident Vladimir Putin se nečekaně vložil do aktuální energetické krize vyvolané válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. V televizním projevu před vládními činiteli a špičkami energetického průmyslu prohlásil, že Rusko je připraveno pomoci Evropě i světu se stabilitou dodávek ropy a zemního plynu. Podle Putina je nynější krize přímým důsledkem konfliktu na Blízkém východě, který ohrožuje klíčové námořní trasy.