Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes dorazil na oficiální návštěvu do České republiky. Na Letišti Václava Havla ho osobně přivítal ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.
„Dnes jsem na Ruzyni přivítal prezidenta Zelenského, lídra svobodného světa,“ napsal Lipavský na sociální síti X. K příspěvku připojil fotografii ze setkání na letištní ploše, které proběhlo v rámci přísných bezpečnostních opatření. Po přivítání Zelenskyj zamířil na Pražský hrad, kde se během odpoledne setká s prezidentem Petrem Pavlem.
Oficiální program ukrajinského prezidenta bude pokračovat i v pondělí, kdy ho ve své kanceláři přivítá předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Po jednání je plánován také zápis do Pamětní knihy Sněmovny, jak potvrdil její tiskový odbor.
Návštěva Volodymyra Zelenského probíhá za zvýšených bezpečnostních opatření. V souvislosti s tím zůstává celý areál Pražského hradu v neděli 4. května uzavřen pro veřejnost v čase od 11:00 do 19:00. Poslední možný vstup do areálu byl umožněn do 10:30. Návštěvníkům se dnes uzavřely nejen zahrady a výstavní prostory, ale také informační centra a pokladny. Hradní správa se za komplikace omluvila a poděkovala za pochopení.
Až dosud nebylo oficiálně potvrzeno, která zahraniční hlava státu bude prezidentem Pavlem přijata. Hradní komunikace zůstávala záměrně vágní a uváděla pouze, že půjde o významného zahraničního představitele. Až dnešní přistání ukrajinského prezidenta rozptýlilo veškeré spekulace.
Zelenského návštěva přichází v období, kdy se situace na ukrajinské frontě opět přiostřuje. Ruská armáda v posledních týdnech zesílila své útoky a Ukrajina nadále čelí těžkým ztrátám. V této souvislosti prezident pokračuje v mezinárodních cestách, při nichž usiluje o posílení politické, vojenské i humanitární podpory pro svou zemi. Česká republika v tomto směru patří k nejviditelnějším evropským spojencům Ukrajiny.
Očekává se, že hlavní náplní jednání mezi prezidenty Pavlem a Zelenským bude aktuální vývoj na bojišti, možnosti další vojenské pomoci a spolupráce v oblasti obrany, stejně jako diplomatické iniciativy vůči Rusku. Podle předběžných informací se obě hlavy států dotknou také humanitární pomoci a poválečné obnovy Ukrajiny.
Prezident Pavel a Volodymyr Zelenskyj už dříve navázali osobní kontakt – například při Pavlově cestě do Kyjeva. Česká republika od počátku ruské invaze významně podporuje Ukrajinu dodávkami zbraní, výcvikem vojáků a přijetím více než 500 tisíc ukrajinských uprchlíků.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.