Americký prezident Donald Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve středu setkali na okraji summitu NATO v Haagu. Jednání, které proběhlo po oficiálním programu dvoudenního setkání aliance, trvalo zhruba 40 minut a podle obou stran bylo věcné a konstruktivní.
Společné prohlášení po schůzce nevydali, ale prezident Zelenskyj se k jednání brzy vyjádřil na svém kanálu Telegram. Popsal jej jako „dlouhé a věcné“ a uvedl, že diskutovali „všechny skutečně důležité otázky“. Zároveň poděkoval Trumpovi a Spojeným státům za dosavadní podporu a doplnil: „Mluvili jsme o tom, jak dosáhnout příměří a skutečného míru, a také o tom, jak ochránit naše lidi.“ Podrobnosti přislíbil zveřejnit později.
Pozitivní atmosféru potvrdil i šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak, který krátce po schůzce zveřejnil na Telegramu sérii emotikonů vyjadřujících optimismus.
Prezident Trump vystoupil na závěr summitu na krátké tiskové konferenci. V patnáctiminutovém vystoupení zmínil válku na Ukrajině jen okrajově, ale v odpovědi na otázku k jednání se Zelenským uvedl, že ukrajinský prezident „nemohl být milejší“ a že „bojuje statečný boj“. Trump rovněž oznámil, že plánuje hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby zjistil, „zda je možné válku ukončit“.
Na otázku, proč se mu ani po pěti měsících ve funkci nepodařilo naplnit předvolební slib a zprostředkovat mírovou dohodu do 24 hodin, Trump odpověděl, že Putin je „složitější“ než očekával a že jednání byla „náročnější, než si kdo představoval“. Zmínil i únorovou roztržku se Zelenským v Oválné pracovně, přičemž poznamenal, že s ukrajinským prezidentem měl „určité problémy“.
Podle agentury Bloomberg, která citovala zdroj obeznámený s neveřejným jednáním, Trump během středečního jednání s lídry NATO prohlásil, že situace na Ukrajině je „zcela mimo kontrolu“ a že „je třeba něco udělat“. Účastníci podle tohoto zdroje vnímali Trumpův výrok jako pozitivní signál, že americký prezident má nadále zájem o dosažení příměří.
Summit NATO se tentokrát nesl ve znamení opatrného diplomatického balancování – evropské státy doufají ve větší angažovanost USA ve válce na Ukrajině, zatímco Trumpova administrativa zatím přistupuje k sankcím proti Rusku s opatrností, jak nedávno naznačil i ministr zahraničí Marco Rubio. Ten varoval, že příliš tvrdé kroky by mohly znemožnit pokračování jednání s Moskvou.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.