Americký prezident Donald Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve středu setkali na okraji summitu NATO v Haagu. Jednání, které proběhlo po oficiálním programu dvoudenního setkání aliance, trvalo zhruba 40 minut a podle obou stran bylo věcné a konstruktivní.
Společné prohlášení po schůzce nevydali, ale prezident Zelenskyj se k jednání brzy vyjádřil na svém kanálu Telegram. Popsal jej jako „dlouhé a věcné“ a uvedl, že diskutovali „všechny skutečně důležité otázky“. Zároveň poděkoval Trumpovi a Spojeným státům za dosavadní podporu a doplnil: „Mluvili jsme o tom, jak dosáhnout příměří a skutečného míru, a také o tom, jak ochránit naše lidi.“ Podrobnosti přislíbil zveřejnit později.
Pozitivní atmosféru potvrdil i šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak, který krátce po schůzce zveřejnil na Telegramu sérii emotikonů vyjadřujících optimismus.
Prezident Trump vystoupil na závěr summitu na krátké tiskové konferenci. V patnáctiminutovém vystoupení zmínil válku na Ukrajině jen okrajově, ale v odpovědi na otázku k jednání se Zelenským uvedl, že ukrajinský prezident „nemohl být milejší“ a že „bojuje statečný boj“. Trump rovněž oznámil, že plánuje hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby zjistil, „zda je možné válku ukončit“.
Na otázku, proč se mu ani po pěti měsících ve funkci nepodařilo naplnit předvolební slib a zprostředkovat mírovou dohodu do 24 hodin, Trump odpověděl, že Putin je „složitější“ než očekával a že jednání byla „náročnější, než si kdo představoval“. Zmínil i únorovou roztržku se Zelenským v Oválné pracovně, přičemž poznamenal, že s ukrajinským prezidentem měl „určité problémy“.
Podle agentury Bloomberg, která citovala zdroj obeznámený s neveřejným jednáním, Trump během středečního jednání s lídry NATO prohlásil, že situace na Ukrajině je „zcela mimo kontrolu“ a že „je třeba něco udělat“. Účastníci podle tohoto zdroje vnímali Trumpův výrok jako pozitivní signál, že americký prezident má nadále zájem o dosažení příměří.
Summit NATO se tentokrát nesl ve znamení opatrného diplomatického balancování – evropské státy doufají ve větší angažovanost USA ve válce na Ukrajině, zatímco Trumpova administrativa zatím přistupuje k sankcím proti Rusku s opatrností, jak nedávno naznačil i ministr zahraničí Marco Rubio. Ten varoval, že příliš tvrdé kroky by mohly znemožnit pokračování jednání s Moskvou.
V tureckém pobřežním městě Antalyi začíná v pondělí jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.
Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.
Izraelský prezident Isaac Herzog pověřil sestavením nové vlády Gadiho Eisenkota, hlavního rivala dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, čímž úřadujícího dlouholetého předsedu vlády o krok přiblížil možnému odchodu z moci po nedávných parlamentních volbách.
Rusko v souvislosti s blížícími se mírovými rozhovory vystupňovalo útoky na ukrajinskou ekonomiku a energetickou infrastrukturu, které přicházející zimu zasahují dříve a razantněji než v předchozích letech. Podle nezávislých panelů OSN tyto cílené útoky na civilní a energetické systémy představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ruský prezident Vladimir Putin se tímto způsobem snaží zlomit ukrajinskou obranyschopnost poté, co na frontě ve Východní Ukrajině nezaznamenal výraznější pokrok.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské síly použily při nočním útoků na klíčové energetické zařízení v zemi balistické rakety typu KN-23 severokorejské výroby. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala v důsledku akutního nedostatku systémů Patriot zneškodnit pouze čtyři z celkového počtu třiceti šesti přilétajících balistických raket, přičemž prezident vyzval Washington k urychlení dodávek před zimní sezónou a nadcházejícími jednáními v Abú Dhabí.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
