Americký prezident Donald Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve středu setkali na okraji summitu NATO v Haagu. Jednání, které proběhlo po oficiálním programu dvoudenního setkání aliance, trvalo zhruba 40 minut a podle obou stran bylo věcné a konstruktivní.
Společné prohlášení po schůzce nevydali, ale prezident Zelenskyj se k jednání brzy vyjádřil na svém kanálu Telegram. Popsal jej jako „dlouhé a věcné“ a uvedl, že diskutovali „všechny skutečně důležité otázky“. Zároveň poděkoval Trumpovi a Spojeným státům za dosavadní podporu a doplnil: „Mluvili jsme o tom, jak dosáhnout příměří a skutečného míru, a také o tom, jak ochránit naše lidi.“ Podrobnosti přislíbil zveřejnit později.
Pozitivní atmosféru potvrdil i šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak, který krátce po schůzce zveřejnil na Telegramu sérii emotikonů vyjadřujících optimismus.
Prezident Trump vystoupil na závěr summitu na krátké tiskové konferenci. V patnáctiminutovém vystoupení zmínil válku na Ukrajině jen okrajově, ale v odpovědi na otázku k jednání se Zelenským uvedl, že ukrajinský prezident „nemohl být milejší“ a že „bojuje statečný boj“. Trump rovněž oznámil, že plánuje hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby zjistil, „zda je možné válku ukončit“.
Na otázku, proč se mu ani po pěti měsících ve funkci nepodařilo naplnit předvolební slib a zprostředkovat mírovou dohodu do 24 hodin, Trump odpověděl, že Putin je „složitější“ než očekával a že jednání byla „náročnější, než si kdo představoval“. Zmínil i únorovou roztržku se Zelenským v Oválné pracovně, přičemž poznamenal, že s ukrajinským prezidentem měl „určité problémy“.
Podle agentury Bloomberg, která citovala zdroj obeznámený s neveřejným jednáním, Trump během středečního jednání s lídry NATO prohlásil, že situace na Ukrajině je „zcela mimo kontrolu“ a že „je třeba něco udělat“. Účastníci podle tohoto zdroje vnímali Trumpův výrok jako pozitivní signál, že americký prezident má nadále zájem o dosažení příměří.
Summit NATO se tentokrát nesl ve znamení opatrného diplomatického balancování – evropské státy doufají ve větší angažovanost USA ve válce na Ukrajině, zatímco Trumpova administrativa zatím přistupuje k sankcím proti Rusku s opatrností, jak nedávno naznačil i ministr zahraničí Marco Rubio. Ten varoval, že příliš tvrdé kroky by mohly znemožnit pokračování jednání s Moskvou.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
