Americký prezident Donald Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve středu setkali na okraji summitu NATO v Haagu. Jednání, které proběhlo po oficiálním programu dvoudenního setkání aliance, trvalo zhruba 40 minut a podle obou stran bylo věcné a konstruktivní.
Společné prohlášení po schůzce nevydali, ale prezident Zelenskyj se k jednání brzy vyjádřil na svém kanálu Telegram. Popsal jej jako „dlouhé a věcné“ a uvedl, že diskutovali „všechny skutečně důležité otázky“. Zároveň poděkoval Trumpovi a Spojeným státům za dosavadní podporu a doplnil: „Mluvili jsme o tom, jak dosáhnout příměří a skutečného míru, a také o tom, jak ochránit naše lidi.“ Podrobnosti přislíbil zveřejnit později.
Pozitivní atmosféru potvrdil i šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak, který krátce po schůzce zveřejnil na Telegramu sérii emotikonů vyjadřujících optimismus.
Prezident Trump vystoupil na závěr summitu na krátké tiskové konferenci. V patnáctiminutovém vystoupení zmínil válku na Ukrajině jen okrajově, ale v odpovědi na otázku k jednání se Zelenským uvedl, že ukrajinský prezident „nemohl být milejší“ a že „bojuje statečný boj“. Trump rovněž oznámil, že plánuje hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby zjistil, „zda je možné válku ukončit“.
Na otázku, proč se mu ani po pěti měsících ve funkci nepodařilo naplnit předvolební slib a zprostředkovat mírovou dohodu do 24 hodin, Trump odpověděl, že Putin je „složitější“ než očekával a že jednání byla „náročnější, než si kdo představoval“. Zmínil i únorovou roztržku se Zelenským v Oválné pracovně, přičemž poznamenal, že s ukrajinským prezidentem měl „určité problémy“.
Podle agentury Bloomberg, která citovala zdroj obeznámený s neveřejným jednáním, Trump během středečního jednání s lídry NATO prohlásil, že situace na Ukrajině je „zcela mimo kontrolu“ a že „je třeba něco udělat“. Účastníci podle tohoto zdroje vnímali Trumpův výrok jako pozitivní signál, že americký prezident má nadále zájem o dosažení příměří.
Summit NATO se tentokrát nesl ve znamení opatrného diplomatického balancování – evropské státy doufají ve větší angažovanost USA ve válce na Ukrajině, zatímco Trumpova administrativa zatím přistupuje k sankcím proti Rusku s opatrností, jak nedávno naznačil i ministr zahraničí Marco Rubio. Ten varoval, že příliš tvrdé kroky by mohly znemožnit pokračování jednání s Moskvou.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.