Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.
Toto rozhodnutí bylo oznámeno během zasedání rady guvernérů ECB, která se sešla za účelem stanovení úrokových sazeb v celé eurozóně. Členové rady vyjádřili Lagardeové vděčnost a doprovodili zprávu o jejím odchodu dlouhým potleskem. Sama Lagardeová ve svém videovzkazu na sociálních sítích uvedla, že pro ni bylo obrovskou ctí instituci vést, a dodala, že předává banku připravenou na budoucí výzvy.
Spekulace o budoucím směřování Lagardeové se podle webu The Guardian objevují v souvislosti s jejím možným jmenováním do čela Světového ekonomického fóra, které každoročně pořádá své setkání v švýcarském Davosu. Bývalý šéf a zakladatel fóra Klaus Schwab odstoupil v loňském roce poté, co čelil obviněním z finančních a etických prohřešků, která odmítá.
Předčasný odchod současné šéfky otevírá prostor pro výběr jejího nástupce v době, kdy se eurozóna potýká se slabým ekonomickým růstem a inflací přesahující stanovený cíl. Mezi potenciálními kandidáty na obsazení uvolněného postu se v mediálních kruzích zmiňují bývalý prezident nizozemské centrální banky Klaas Knot, španělský bankéř Pablo Hernández de Cos, německý šéf centrální banky Joachim Nagel či prezidentka Evropské investiční banky Nadia Calviño.
Evropská rada, která má jmenování prezidenta ECB na starosti, ponechala na svém čtvrtečním zasedání úrokové sazby na stávající úrovni. Rada zároveň upozornila, že nárůst cen energií s sebou nese rizika zvyšující inflaci a současně představuje hrozbu pro hospodářský růst.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek uvedl, že budoucí nástupnictví v čele Evropské centrální banky musí být připraveno uspořádaným a vyváženým způsobem ve spolupráci s evropskými partnery, a vyjádřil Lagardeové hluboké uznání za její dosavadní práci. Hlavní ekonom banky Berenberg Holger Schmieding v této souvislosti poznamenal, že Evropská unie se snaží předem pojistit proti riziku možného vítězství pravicové političky Marine Le Penové v nadcházejících francouzských prezidentských volbách.
Vzhledem k tomuto načasování bude nový šéf ECB jmenován ještě v období, kdy v čele Francie stojí proevropsky orientovaný centristický prezident Emmanuel Macron, který je dlouholetým politickým oponentem zmíněné političky. Unie tak usiluje o zajištění stability ve vedení centrální banky ještě před případnými politickými změnami v Paříži.
Christine Lagardeová nastoupila do čela Evropské centrální banky koncem roku 2019, krátce před vypuknutím pandemie covidu-19. Během jejího působení musela instituce čelit také hospodářským důsledkům války na Ukrajině, konfliktu na Blízkém východě či obchodní válce vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na závěr svého videovzkazu pak vysvětlila, že náplasti na tváři má kvůli drobnému chirurgickému zákroku z počátku týdne, a vyzvala veřejnost k pravidelným lékařským prohlídkám kůže.
Izraelský prezident Isaac Herzog pověřil sestavením nové vlády Gadiho Eisenkota, hlavního rivala dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, čímž úřadujícího dlouholetého předsedu vlády o krok přiblížil možnému odchodu z moci po nedávných parlamentních volbách.
Rusko v souvislosti s blížícími se mírovými rozhovory vystupňovalo útoky na ukrajinskou ekonomiku a energetickou infrastrukturu, které přicházející zimu zasahují dříve a razantněji než v předchozích letech. Podle nezávislých panelů OSN tyto cílené útoky na civilní a energetické systémy představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ruský prezident Vladimir Putin se tímto způsobem snaží zlomit ukrajinskou obranyschopnost poté, co na frontě ve Východní Ukrajině nezaznamenal výraznější pokrok.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské síly použily při nočním útoků na klíčové energetické zařízení v zemi balistické rakety typu KN-23 severokorejské výroby. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala v důsledku akutního nedostatku systémů Patriot zneškodnit pouze čtyři z celkového počtu třiceti šesti přilétajících balistických raket, přičemž prezident vyzval Washington k urychlení dodávek před zimní sezónou a nadcházejícími jednáními v Abú Dhabí.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.