Izraelský prezident Isaac Herzog pověřil sestavením nové vlády Gadiho Eisenkota, hlavního rivala dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, čímž úřadujícího dlouholetého předsedu vlády o krok přiblížil možnému odchodu z moci po nedávných parlamentních volbách.
Bývalý náčelník generálního štábu a vůdce centristické strany Jašar získal v konzultacích podporu šedesáti sedmi poslanců nově zvoleného Knesetu včetně devatenácti zákonodárců ze dvou arabských stran, přičemž na sestavení koaličního kabinetu má nyní lhůtu až šesti týdnů.
Eisenkot usiluje o vytvoření takzvané vlády národní nouze a co nejrychlejší přísahu menšinového kabinetu, který by se opíral o čtyři židovské opoziční strany disponující celkem čtyřiceti osmi křesly, mezi něž patří jeho vlastní formace, uskupení Společně, strana Jisra'el bejtenu a levicoví Demokraté.
Budoucí premiér stanovil čtyři přísné podmínky pro vstup do vlády, mezi které patří uznání Izraele jako židovského, demokratického a liberálního státu, závazek k hodnotám Deklarace nezávislosti, zavedení všeobecné branné či občanské povinnosti a oficiální zařazení Hamásu na seznam teroristických organizací.
Tyto podmínky sice formálně vylučují arabské strany z přímé účasti v kabinetu, avšak tyto formace by mohly vládu podporovat zvenčí a poskytnout jí potřebnou parlamentní bezpečnostní síť, neboť k založení vlády postačuje v izraelském parlamentu pouhá prostá většina.
Hlavní překážkou v Eisenkotových plánech je Avigdor Liberman, vůdce strany Jisra'el bejtenu, který odmítá jakoukoliv vládu závislou na hlasech arabských stran a varuje před tím, že by takový krok vedl v budoucnu k silnějšímu návratu Netanjahua a k ohrožení bezpečnosti země.
Liberman namísto toho prosazuje snahu o vytvoření koalice se dvěma ultraortodoxními stranami bez účasti arabských formací, což se však ostře střetává s předvolebním slibem opozice ukončit plošné výjimky z povinné vojenské služby pro ultraortodoxní muže.
Odhazující obvinění Netanjahu označil volby za zmanipulované kvůli údajnému podplácení a zahraničnímu financování ze strany arabských stran a varoval před ohrožením státu v případě vzniku menšinové vlády, zatímco opozice jeho výzvy označila za pouhý politický spin.
První vážnou zkouškou pro novou většinu bude úterní skládání slibů v Knesetu, kde má opozice v úmyslu vyměnit předsedu parlamentu loajálního k Netanjahuovi, zahájit kroky k vytvoření státní vyšetřovací komise k selháním ze 7. října a využít lhůtu dvaceti osmi dnů pro vyjednávání o ministerských křeslech a rozpočtu.
Rusko v souvislosti s blížícími se mírovými rozhovory vystupňovalo útoky na ukrajinskou ekonomiku a energetickou infrastrukturu, které přicházející zimu zasahují dříve a razantněji než v předchozích letech. Podle nezávislých panelů OSN tyto cílené útoky na civilní a energetické systémy představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ruský prezident Vladimir Putin se tímto způsobem snaží zlomit ukrajinskou obranyschopnost poté, co na frontě ve Východní Ukrajině nezaznamenal výraznější pokrok.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské síly použily při nočním útoků na klíčové energetické zařízení v zemi balistické rakety typu KN-23 severokorejské výroby. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala v důsledku akutního nedostatku systémů Patriot zneškodnit pouze čtyři z celkového počtu třiceti šesti přilétajících balistických raket, přičemž prezident vyzval Washington k urychlení dodávek před zimní sezónou a nadcházejícími jednáními v Abú Dhabí.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.