Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Důsledky nepříznivého počasí nejcitelněji dopadají na civilisty, kteří museli v průběhu konfliktu opustit své domovy. Obyvatelé zatopených provizorních obydlí se snažili vodu vyhrabávat pomocí hrnců a pánví, přičemž mnozí z nich zůstali zcela bez přístřeší. Vláda v Gaze, spravovaná hnutím Hamas, uvedla, že přívalové deště zaplavily zhruba sedm desítek tisíc stanů a že zhroucení desítek popraskaných zdí a střech si vyžádalo zranění, z nichž některá jsou vážná.
Zástupce Dětského fondu OSN pro Palestinu Jonathan Veitch označil podle BBC situaci za zoufalou a varoval, že blížící se zimní sezóna dosavadní podmínky ještě zhorší. Humanitární pracovníci podle jeho slov čelí situaci, kdy je zoufalí lidé zastavují přímo na ulicích a prosí o pomoc. Humanitární agentury přitom hlásí citelný nedostatkový stav plachet, plastových fólií i stanů v důsledku dřívějších rozpočtových škrtů.
Situaci na místě komplikují také přetrvávající bezpečnostní a logistické překážky. Jonathan Veitch upozornil, že dodávky nezbytného materiálu a těžké techniky nezbytné pro úpravu terénu narážejí na přísná omezení ze strany izraelských úřadů. Izraelská strana ovšem dlouhodobě obhajuje tato opatření nutností bránit dovozu položek, které by mohly být zneužity k vojenským účelům.
Celková krize v oblasti je výsledkem dlouhého konfliktu, během něhož bylo podle údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze vysídleno devadesát procent místních obyvatel, z nichž mnozí museli uprchnout opakovaně. Lidé tak žijí s velmi omezeným přístupem k pitné vodě, hygienickým zázemím a základní zdravotní péči, což zvyšuje obrysy šíření nebezpečných nemocí.
Místní obyvatelé podle CNN popisují bezvýchodnou situaci, kdy nedokážou ochránit své rodiny před chladem a vlhkem. Čtyřiatřicetiletá Maryam Odeh žijící s dětmi v Deir al-Balah uvedla, že už neví, jak svým dětem vysvětlit, kde budou v noci spát. Podobné obavy sdílí také jednačtyřicetiletý Khaled al-Najjar, který upozornil na hrozbu podchlazení a nemocí.
Humanitární pracovníci v této souvislosti připomínají tragické zkušenosti z minulého roku, kdy během zimních měsíců zemřeli někteří lidé na podchlazení. Bez okamžité a masivní humanitární akce se podle varování představitelů OSN dá očekávat opakování podobných tragédií.
Současný stav navíc dokresluje složitá politická a bezpečnostní situace v celém regionu. Ačkoli loni v říjnu vstoupilo v platnost příměří, izraelské nálety a vojenské operace nadále pokračují téměř denně. Podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví si konflikt od svého vypuknutí v říjnu 2023 vyžádal již desítky tisíc obětí na životech, přičemž mezinárodní snahy o trvalé urovnání situace zatím nenesou výsledky.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.