V tureckém pobřežním městě Antalyi začíná v pondělí jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.
Ačkoliv se samotný summit odehrává v Turecku, formální vyjednávání řídí Austrálie na základě kompromisní dohody uzavřené v loňském roce mezi oběma kandidátskými zeměmi. Australský ministr pro změnu klimatu a energetiku Chris Bowen, jenž předsedá vyjednáváním, podle The Guardian zdůraznil, že konference musí přinést hmatatelné a viditelné výsledky v oblasti snižování emisí a zajištění finančních prostředků, které budou pro veřejnost skutečně prokazatelné.
Hlavním motivem letošního setkání je obava o dodržení cílů pařížské klimatické dohody z roku 2015, neboť průměrné globální teploty v letošním roce již překonaly kritickou hranici 1,5 stupně Celsia nad předprůmyslovou úrovní. Zástupci nejméně rozvinutých zemí a ostrovních států upozorňují, že financování adaptací na změnu klimatu a řešení nenávratných škod jsou otázkou holého přežití, nikoliv pouhou politickou volbou.
Přípravy na summit provázejí vážné obavy z dopadů extrémního počasí, které během uplynulého léta si vyžádaly desítky tisíc životů při vlnách veder v Evropě, rozsáhlé lesní požáry v Severní Americe či ničivé sesuvy půdy v Asii. Odborníci varují, že letošní zima bude kvůli kumulovaným dopadům klimatických změn a slabé připravenosti zasažených regionů mimořádně náročná.
Mezi bohatými a rozvojovými státy se očekává ostrý diplomatický boj o to, kdo ponese hlavní finanční zátěž spojenou s odstraňováním škod a podporou ekologické transformace. Zástupci rozvojových zemí namítají, že nenesou odpovědnost za historické emise, přesto však čelí nejzávažnějším humanitárním a ekonomickým důsledkům.
Konferenci provází také výrazná politická absence Spojených států, jejichž administrativa se již druhým rokem odmítá oficiálně účastnit globálních klimatických jednání. Do Turecka však přicestovala skupina amerických zákonodárců z řad demokratické strany, kteří chtějí podpořit mezinárodní spolupráci v oblasti snižování znečištění a podpory čistých energií navzdory politickému postoji Bílého domu.
Hostitelské Turecko hodlá během jednání prosazovat širší rozvoj elektrických technologií včetně elektromobility a tepelných čerpadel, přičemž na stole bude ležet návrh na dosažení pětatřicetiprocentního podílu elektřiny na celkové globální spotřebě energie do roku 2035. Na druhé straně čelí australská vláda silné kritice ze strany vědecké obce a ekologických organizací za to, že nadále schvaluje nové projekty na těžbu uhlí a zemního plynu.
Navzdory pomalému tempu mezinárodních dohod vedou nedávné geopolitické konflikty a nestabilita na trzích s fosilními palivy k tomu, že stále více zemí vnímá přechod na obnovitelné zdroje jako záruku energetické bezpečnosti a hospodářského růstu. Zástupci OSN v závěru připomínají, že důvěryhodnost celého globálního klimatického procesu bude záviset výhradně na tom, zda se podaří sliby přeměnit v reálné činy a ochránit životy ohrožených komunit.
Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.
Izraelský prezident Isaac Herzog pověřil sestavením nové vlády Gadiho Eisenkota, hlavního rivala dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, čímž úřadujícího dlouholetého předsedu vlády o krok přiblížil možnému odchodu z moci po nedávných parlamentních volbách.
Rusko v souvislosti s blížícími se mírovými rozhovory vystupňovalo útoky na ukrajinskou ekonomiku a energetickou infrastrukturu, které přicházející zimu zasahují dříve a razantněji než v předchozích letech. Podle nezávislých panelů OSN tyto cílené útoky na civilní a energetické systémy představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ruský prezident Vladimir Putin se tímto způsobem snaží zlomit ukrajinskou obranyschopnost poté, co na frontě ve Východní Ukrajině nezaznamenal výraznější pokrok.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské síly použily při nočním útoků na klíčové energetické zařízení v zemi balistické rakety typu KN-23 severokorejské výroby. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala v důsledku akutního nedostatku systémů Patriot zneškodnit pouze čtyři z celkového počtu třiceti šesti přilétajících balistických raket, přičemž prezident vyzval Washington k urychlení dodávek před zimní sezónou a nadcházejícími jednáními v Abú Dhabí.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.