Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Prezident přitom bezprostředně po zveřejnění volebních výsledků nejprve naznačoval možnost zmírnění svého kurzu a projevoval ochotu ke spolupráci s demokraty. Avšak pod vlivem nespokojenosti a na doporučení svých nejbližších spojenců rychle změnil názor a rozhodl se pro radikální eskalaci. Volba Stephena Millera má podle jeho stoupenců ukázat sílu a odhodlání hnutí MAGA prosadit původní politické cíle navzdory volebním ztrátám.
Stephen Miller stál v pozadí nejagresivnějších imigračních a deportačních kampaní, které v minulosti vyvolávaly silné kontroverze a testovaly právní meze prezidentské moci. Během svého dosavadního působení v Bílém domě se systematicky zasazoval o co nejvýraznější omezení přistěhovalectví a zpřísnění pravidel pro udělování pobytu. Jeho nekompromisní přístup z něj v průběhu let učinil jednoho z nejvlivnějších, ale také nejvíce polarizujících členů nejbližšího okolí hlavy státu.
Tento krok však vyvolal vlnu obav i mezi některými republikánskými zákonodárci, kteří volbu vnímají jako špatné čtení vzkazu od voličů. Například kongresman Marlin Stutzman z Indiany v rozhlase veřejně varoval, že strana ztratila důležitou podporu latinskoamerických voličů právě kvůli jednostrannému zaměření na deportace. Podle těchto hlasů by si republikáni měli uvědomit realitu a přehodnotit svůj dosavadní politický směr.
Naopak radikální křídlo a Trumpovi blízcí spojenci, jako je například bývalý poradce Steve Bannon, personální změnu přivítali a označili ji za ideální volbu. Podle těchto názorů dokáže Miller militantně naplňovat prezidentovy představy bez zbytečného prodlení, protože problematice dlouhodobě rozumí. Prezident sám podle svědectví lidí z jeho okolí vždy inklinoval k tvrdému boji namísto hledání kompromisů.
Nová pozice hlavního poradce předznamenává období extrémně vyostřených vztahů s demokraty, kteří po úspěchu ve volbách kontrolují Kongres a chystají rozsáhlá vyšetřování administrativy. Zástupci opozice již dali najevo, že nového šéfa personálu hodlají podrobit přísné kontrole a že jakékoliv šance na dosažení imigrační dohody jsou tímto krokem definitivně zmařeny. Kritici poukazují na to, že tato nominace přináší do Washingtonu ještě větší polarizaci.
Během druhého funkčního období se Miller podílel na prosazování vysokých kvót pro zadržování imigrantů a na operacích, které v některých městech vyústily v násilné střety s veřejností. Tyto události, včetně tragických incidentů s účastí federálních agentů, sice donutily administrativu ke strategickému ústupu a dočasnému zklidnění rétoriky, avšak Miller si své mocné postavení udržel. V posledních měsících se navíc angažoval v přípravě protikorupčních a bezpečnostních iniciativ.
Prezident Donald Trump na pátečním setkání s novináři obhájil své rozhodnutí slovy, že Miller s ním spolupracuje od samého začátku, dobře se orientuje v politice a je spolehlivým pracovníkem. Přestože ještě v říjnu odmítal jakékoliv spekulace o odchodu Susie Wilesové, situace po volbách si podle jeho slov vyžádala rychlou reakci. Nový šéf personálu nastoupí do své funkce v pondělí a má zajistit pevné vedení Bílého domu v nadcházejícím náročném období.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.
Víkendové počasí bude na listopad více než příznivé. Meteorologové dnes potvrdili, že na řadě míst bude slunečno. Zároveň by během volných dnů neměla spadnout ani kapka. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) poprvé okomentoval současnou vládní krizi způsobenou odchodem jednoho z poslanců, takže koalice přišla o parlamentní většinu. Fico prakticky vyloučil konání předčasných voleb.
Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP.
V íránském Teheránu a dalších městech zavládla po prohře Republikánské strany v amerických kongresových volbách rozporuplná atmosféra plná nejistoty a obav. Zatímco oficiální vládní místa a prorežimní davy výsledek hlasování oslavovaly a pálily transparenty s vyobrazením amerických představitelů, běžní obyvatelé čelí hluboké beznaději. Nedávné politické změny ve Spojených státech tak v zemi vyvolaly vlnu otázek ohledně budoucího směřování zahraniční i domácí politiky.