Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Tato americká iniciativa přichází v době, kdy Washington usiluje o oživení rozhovorů směřujících k ukončení plnohodnotné války na Ukrajině. Prezident Trump po čtvrtečním setkání s vyslancem Kirillem Dmitrijevem hovořil o chystané rozsáhlé dohodě, která se dotkne nejen Ukrajiny, ale potenciálně celé Evropy. Jeho zeť a zvláštní vyslanec Jared Kushner následně zveřejnil pětibodový rámec, jenž má zajistit dlouhodobou stabilitu a snížit riziko budoucích vojenských konfliktů.
Představený americký plán zahrnuje trvalé bezpečnostní konzultace, spolehlivou krizovou komunikaci, větší vojenskou transparentnost a reciproční opatření ke snížení eskalačních rizik. Podle Kushnerových vyjádření má navrhované uspořádání respektovat národní suverenitu a územní celistvost, avšak evropští představitelé namítají, že o budoucí bezpečnostní architektuře nelze jednat v době probíhajícího ozbrojeného konfliktu a bez přímé účasti Evropy.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová v pátek podle webu Politico rázně reagovala prohlášením, že Evropa již vlastní bezpečnostní architekturu v podobě Evropské unie a Severoatlantické aliance. Zdůraznila, že Rusko dlouhodobě porušuje mezinárodní smlouvy, na nichž tato architektura stojí, a Vladimir Putin nesmí mít právo veta nad evropskou bezpečností.
Podle diplomatických zdrojů navíc evropští spojenci z řad NATO nebyli o chystaných amerických plánech předem informováni. Mnoho diplomatů dává najevo obavy, že diskuze s Moskvou poslouží Kremlu pouze k legitimizaci vlastní argumentace, aniž by přinesly reálné řešení. Poradce předsedkyně Evropské unie o vývoji informoval evropské velvyslance na pátečním zasedání v Bruselu.
Litevský prezident Gitanas Nausėda v reakci na aktuální vývoj zopakoval, že Evropa musí mít své pevné místo u jednacího stolu. Podobně se vyjádřil i polský premiér Donald Tusk, který varoval před přílišným optimismem a připomněl, že v zimním období může mít ruská strana výrazně menší motivaci k uzavření skutečné mírové dohody.
Německá vláda vnímá nastalou situaci s rostoucí naléhavostí, přičemž německý kancléř o záležitosti jednal s americkým prezidentem telefonicky. Toto téma má dominovat nadcházejícímu neformálnímu setkání představitelů Evropské unie v Dublinu, které bylo původně zaměřeno na rozvoj umělé inteligence, avšak nedávný vývoj na Ukrajině dosavadní program zcela zastínil.
Někteří evropští spojenci současně vyjadřují obavy, že Washington může novou iniciativu úzce propojit s nadcházejícím prosincovým přezkumem amerických vojenských sil působících v Evropě. V kuloárech tak panuje nejistota ohledně budoucí podoby americké vojenské přítomnosti na kontinentu v návaznosti na probíhající diplomatické manévry.
Celá diplomatická snaha se odehrává jen několik dnů před novým kolem pracovních schůzek v Abú Zabí. V zálivu se mají ve dnech desátého a jedenáctého listopadu setkat zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruské federace k dalším přímým rozhovorům zprostředkovaným americkou stranou.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.
Víkendové počasí bude na listopad více než příznivé. Meteorologové dnes potvrdili, že na řadě míst bude slunečno. Zároveň by během volných dnů neměla spadnout ani kapka. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) poprvé okomentoval současnou vládní krizi způsobenou odchodem jednoho z poslanců, takže koalice přišla o parlamentní většinu. Fico prakticky vyloučil konání předčasných voleb.
Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP.