Bílý dům stále zvažuje na páteční setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce pozve i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten už dříve naznačil, že Ukrajina nepřijme jakákoliv rozhodnutí, která budou učiněna bez jejího vědomí.
"Diskutuje se o tom," řekl jeden ze zasvěcených stanici NBC News. Podle zdrojů z Trumpovy administrativy zatím nebyly detaily páteční schůzky definitivně stanoveny, takže v tuto chvíli není jasné, zdali bude přítomen i Zelenskyj.
"Každý věří, že se to stane," uvedl seniorní člen administrativy k možné účasti ukrajinského prezidenta. "Prezident (Trump) je nadále otevřený trilaterálnímu summitu s oběma lídry. Teď se Bílý dům soustředí na plánování bilaterálního setkání, o které požádal prezident Putin," dodal.
Trump v pátek oznámil prostřednictvím sociální sítě Truth Social, že se s Putinem setká v pátek 15. srpna na Aljašce. Kreml již ústy Putinova poradce potvrdil, že uvedené informace jsou pravdivé. "Rusko a USA jsou sousedé, kteří mají společnou hranici. Je tedy logické, že naše delegace zkrátka přeletí přes Beringovu úžinu a že tak důležitý a dlouho očekávaný summit mezi lídry obou zemí se uskuteční právě tam (na Aljašce)," řekl Jurij Ušakov podle TASS.
Podle americké stanice CBS News se Bílý dům snaží přesvědčit evropské spojence, aby souhlasili s návrhem, který by Rusku zajistil kontrolu nad celým Donbasem, okupovaným Krymem a územím v Chersonské a Záporožské oblasti, kde se nacházejí ruští vojáci. Podle deníku Wall Street Journal měl podobný návrh předložit Putin americkému speciálnímu vyslanci Stevu Witkoffovi.
Podle Volodymyra Zelenského je Ukrajina připravena na rozhodnutí, která přinesou mír. "Jakákoliv rozhodnutí proti nám a bez nás jsou rozhodnutími proti míru. Ničeho nedosáhnou," konstatoval. "Všichni potřebujeme opravdový mír. Mír, který budou lidé respektovat," podotkl.
"Putin nevěří v náš národ a proto udělal beznadějné rozhodnutí, že si Ukrajinu vezme. Byla to jeho největší chyba, že nevzal Ukrajince v potaz," zhodnotil lídr napadené země a zdůraznil, že věří svým lidem. "Ukrajinci jsou silní a brání, co je jejich. Mnoho lidí na světě se během války přidalo na naši stranu. I ti, kteří jsou s Ruskem, vědí, že páchá zlo. Ukrajinci si zaslouží mír, ale všichni partneři musí pochopit, co to je důstojný mír," uvedl.
"Tato válka musí dospět ke konci - a Rusko ji musí ukončit. Rusko ji začalo a pokračuje v ní, ignoruje všechna ultimáta. To je ten problém, nic jiného," poznamenal ukrajinský prezident, který poukázal na to, že odpověď na otázku teritoriální integrity Ukrajiny je v její ústavě. "Ukrajinci nedají své území okupantům," prohlásil.
Kyjev je podle Zelenského připraven spolupracovat s Trumpem a dalšími spojenci na dosažení opravdového a trvalého místu. "Ukrajina je. Děkuji našim vojákům za obranu naší nezávislosti. Tohle je naše země, my jsme Ukrajina," vzkázal prezident na závěr.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.