Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
Podle zjištění dozorových orgánů byla dotčená oblast lesa o rozloze 330 hektarů zbavena porostu bez platných povolení, přičemž ochránci přírody a místní kampaně odhadují celkový počet poražených stromů v oblasti Muhos na 250 tisíc a v nedalekém Otanmäki na dalších 150 tisíc. Celý projekt je součástí rozsáhlé investice Googlu do infrastruktury umělé inteligence v hodnotě třinácti miliard eur, kterou americká společnost označila za své dosavadní největší investiční působení v Evropě.
Finské úřady reagovaly již dříve v tomto měsíci, kdy společnosti oficiálně přikázaly okamžitě pozastavit veškeré přípravné práce na stavbách v lokalitách Muhos a Otanmäki. Inspekční a dozorové orgány zjistily, že firma zahájila kácení a terénní úpravy dříve, než proběhly zákonem předepsané environmentální analýzy. Policie nyní ve svém prohlášení potvrdila, že se předběžné prověřování zaměřuje především na nedostatky a nejasnosti v oblasti hospodaření s vodou a odvodňování na staveništi.
Zástupci technologické společnosti se k situaci postavili čelem, když finský šéf pobočky Googlu Antti Järvinen vyjádřil nad vzniklou situací lítost a za kácení lesů se omluvil. Zároveň však hájil postup firmy tvrzením, že vedení společnosti jednalo v dobré víře a na základě tehdejšího nejlepšího možného výkladu platné finské legislativy. Úřady nicméně trvají na tom, že pravidla musela být dodržena bez ohledu na interpretaci ze strany investora.
Vládní představitelé v čele s premiérem Petteri Orpem přitom zpočátku lákání velkých zahraničních investic do země silně podporovali a příchod projektu označovali za nejvyšší prioritu, která má přinést dlouhodobé přínosy pro národní hospodářství. Nicméně nečekané události a obvinění z nezákonného postupu vyvolaly v zemi bouřlivou celospolečenskou debatu. Otázka rozšiřování datových center a jejich skutečného přínosu pro regiony se tak stala významným tématem před nadcházejícími parlamentními volbami.
Skandál kolem masivního kácení lesů mobilizoval také širší veřejnost a ekologická sdružení, přičemž petici požadující přísnější regulaci výstavby datových center a spravedlivou kompenzaci za ekologické škody podepsalo již přes devadesát tisíc lidí. Obyvatelé dotčených regionů vyjadřují obavy nejen z poškození místní přírody a divoké zvěře, ale také z dopadů na okolní prostředí. Kritici upozorňují, že rozsáhlé technologické komplexy zatíží domácí infrastrukturu, aniž by přinesly odpovídající kompenzace místním obyvatelům.
Odborníci v oblasti technologií a ekonomie navíc podle The Guardian poukazují na to, že přínosy velkých datových center pro samotné Finsko jsou v praxi velmi omezené. Profesor počítačových věd na Helsinské univerzitě Jussi Kangasharju v této souvislosti uvedl, že tato zařízení slouží především nadnárodním korporacím a jejich mezinárodním zákazníkům. Z ekonomického pohledu tak podle něj plynou hlavní výhody téměř výhradně provozovatelům samotných center, zatímco lokální komunity z toho těží jen minimálně.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.