Ruský rozpočtový schodek pro rok 2025 se podle ukrajinského zmocněnce pro sankční politiku Vladyslava Vlasiuka ztrojnásobil, a to kvůli propadu příjmů z ropy, který je způsoben západními sankcemi a prudkým poklesem cen surové ropy. Kreml nedávno upravil svůj federální rozpočet a zvýšil plánovaný schodek z původních 1,17 bilionu rublů (asi 14,8 miliardy dolarů) na 3,8 bilionu rublů (zhruba 48,3 miliardy dolarů), tedy z 0,5 % na 1,7 % HDP.
Vlasiuk ve svém prohlášení vysvětlil, že důvodem je kombinace levnější ropy a silnějšího rublu, což má za následek propad příjmů z ropy a plynu o téměř čtvrtinu — konkrétně o 2,6 bilionu rublů (přibližně 33 miliard dolarů) oproti původním odhadům. Upravený cenový výhled pro ropu Urals, hlavní vývozní artikl Ruska, byl snížen z původních 69,70 na 56 dolarů za barel.
Agentura Reuters již dříve uvedla, že směsi ropy Urals a ESPO spadly až na 48,90 dolaru za barel — což je nejnižší cena za poslední dva roky a přibližně o 40 % méně než původně rozpočtovaných 82,60 dolarů na rok 2025.
Vlasiuk zdůraznil, že klíčovým faktorem poklesu ruských energetických příjmů zůstávají mezinárodní sankce. „Sankce proti Rusku fungují,“ uvedl. „Děkujeme všem, kteří se na tom podílejí.“
Ukrajina dlouhodobě tlačí na zpřísnění opatření proti ruskému energetickému sektoru, včetně boje proti tzv. „stínové flotile“ tankerů, které obcházejí sankce. Přestože stovky těchto lodí již sankcím podléhají, mnoho z nich je stále aktivních. „Polovina sankcionované stínové flotily stále funguje,“ uvedl Vlasiuk a vyzval k rozšíření opatření — včetně sankcí na ruské přístavy, terminály i konkrétní kapitány lodí.
Ruský energetický sektor, který ještě na počátku roku 2024 zajišťoval téměř 30 % státního rozpočtu, čelí nejen sankcím, ale také útokům ukrajinských dronů a rostoucímu mezinárodnímu tlaku. K poslednímu prudkému poklesu cen došlo po zavedení nových celních tarifů americkým prezidentem Donaldem Trumpem dne 7. dubna. Tato opatření vyvolala obavy z globální recese a stlačila ceny ropy na nejnižší úroveň od května 2023.
Trump 5. května prohlásil, že nízké ceny ropy podle něj nutí Rusko k větší ochotě jednat o ukončení války na Ukrajině. „Cena ropy klesla, což nás dostává do výhodnější pozice. Rusko chce jednat. A Ukrajina taky,“ uvedl prezident.
Napjatá situace přichází ve chvíli, kdy Moskva zvyšuje výdaje na obranu o dalších 25 % na rok 2025 — tedy na 6,3 % HDP, což je nejvyšší podíl od dob studené války. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov přiznal složité podmínky a označil globální trhy za „mimořádně turbulentní“, přičemž slíbil přijetí opatření ke zmírnění dopadů.
Vlasiuk zároveň upozornil, že i přes dosavadní úspěchy je třeba pokračovat v tlaku: „Děkujeme za vše, co bylo dosud uděláno... Ale pokud to chceme posunout na další úroveň, je třeba udělat víc.“
V této souvislosti Financial Times informoval 27. května, že Spojené státy zablokovaly návrh skupiny G7 na snížení cenového stropu pro vývoz ruské ropy z 60 na 50 dolarů za barel. Tento strop, zavedený G7 a EU v prosinci 2022, zakazuje západním firmám poskytovat služby pro ruskou ropu prodávanou nad stanovenou cenou, aby omezily příjmy Moskvy z války. Zatímco Kanada, EU a většina G7 podporovaly zpřísnění opatření, návrh padl kvůli odmítnutí amerického ministra financí Scotta Bessenta. Evropská komise přitom plánovala navrhnout snížení stropu na 50 dolarů.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.
Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé během vzájemných víkendových útoků. Ukrajinské drony ve velkém počtu zaútočily na Moskvu, ruské bezpilotní stroje zabíjely v okolí Kyjeva i dalších oblastech. O útocích informovala britská stanice BBC.
Od našich východních sousedů míří do světa slova, která se spojencům Bratislavy nemohou líbit. Slovensko se podle premiéra Roberta Fica nenechá vtáhnout do případné války s Ruskem. Fico prohlásil, že zodpovědnost za eskalaci s Moskvou musí případně převzít ten, kdo ji způsobí.
