Ruský rozpočtový schodek pro rok 2025 se podle ukrajinského zmocněnce pro sankční politiku Vladyslava Vlasiuka ztrojnásobil, a to kvůli propadu příjmů z ropy, který je způsoben západními sankcemi a prudkým poklesem cen surové ropy. Kreml nedávno upravil svůj federální rozpočet a zvýšil plánovaný schodek z původních 1,17 bilionu rublů (asi 14,8 miliardy dolarů) na 3,8 bilionu rublů (zhruba 48,3 miliardy dolarů), tedy z 0,5 % na 1,7 % HDP.
Vlasiuk ve svém prohlášení vysvětlil, že důvodem je kombinace levnější ropy a silnějšího rublu, což má za následek propad příjmů z ropy a plynu o téměř čtvrtinu — konkrétně o 2,6 bilionu rublů (přibližně 33 miliard dolarů) oproti původním odhadům. Upravený cenový výhled pro ropu Urals, hlavní vývozní artikl Ruska, byl snížen z původních 69,70 na 56 dolarů za barel.
Agentura Reuters již dříve uvedla, že směsi ropy Urals a ESPO spadly až na 48,90 dolaru za barel — což je nejnižší cena za poslední dva roky a přibližně o 40 % méně než původně rozpočtovaných 82,60 dolarů na rok 2025.
Vlasiuk zdůraznil, že klíčovým faktorem poklesu ruských energetických příjmů zůstávají mezinárodní sankce. „Sankce proti Rusku fungují,“ uvedl. „Děkujeme všem, kteří se na tom podílejí.“
Ukrajina dlouhodobě tlačí na zpřísnění opatření proti ruskému energetickému sektoru, včetně boje proti tzv. „stínové flotile“ tankerů, které obcházejí sankce. Přestože stovky těchto lodí již sankcím podléhají, mnoho z nich je stále aktivních. „Polovina sankcionované stínové flotily stále funguje,“ uvedl Vlasiuk a vyzval k rozšíření opatření — včetně sankcí na ruské přístavy, terminály i konkrétní kapitány lodí.
Ruský energetický sektor, který ještě na počátku roku 2024 zajišťoval téměř 30 % státního rozpočtu, čelí nejen sankcím, ale také útokům ukrajinských dronů a rostoucímu mezinárodnímu tlaku. K poslednímu prudkému poklesu cen došlo po zavedení nových celních tarifů americkým prezidentem Donaldem Trumpem dne 7. dubna. Tato opatření vyvolala obavy z globální recese a stlačila ceny ropy na nejnižší úroveň od května 2023.
Trump 5. května prohlásil, že nízké ceny ropy podle něj nutí Rusko k větší ochotě jednat o ukončení války na Ukrajině. „Cena ropy klesla, což nás dostává do výhodnější pozice. Rusko chce jednat. A Ukrajina taky,“ uvedl prezident.
Napjatá situace přichází ve chvíli, kdy Moskva zvyšuje výdaje na obranu o dalších 25 % na rok 2025 — tedy na 6,3 % HDP, což je nejvyšší podíl od dob studené války. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov přiznal složité podmínky a označil globální trhy za „mimořádně turbulentní“, přičemž slíbil přijetí opatření ke zmírnění dopadů.
Vlasiuk zároveň upozornil, že i přes dosavadní úspěchy je třeba pokračovat v tlaku: „Děkujeme za vše, co bylo dosud uděláno... Ale pokud to chceme posunout na další úroveň, je třeba udělat víc.“
V této souvislosti Financial Times informoval 27. května, že Spojené státy zablokovaly návrh skupiny G7 na snížení cenového stropu pro vývoz ruské ropy z 60 na 50 dolarů za barel. Tento strop, zavedený G7 a EU v prosinci 2022, zakazuje západním firmám poskytovat služby pro ruskou ropu prodávanou nad stanovenou cenou, aby omezily příjmy Moskvy z války. Zatímco Kanada, EU a většina G7 podporovaly zpřísnění opatření, návrh padl kvůli odmítnutí amerického ministra financí Scotta Bessenta. Evropská komise přitom plánovala navrhnout snížení stropu na 50 dolarů.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
