Ruský rozpočtový schodek pro rok 2025 se podle ukrajinského zmocněnce pro sankční politiku Vladyslava Vlasiuka ztrojnásobil, a to kvůli propadu příjmů z ropy, který je způsoben západními sankcemi a prudkým poklesem cen surové ropy. Kreml nedávno upravil svůj federální rozpočet a zvýšil plánovaný schodek z původních 1,17 bilionu rublů (asi 14,8 miliardy dolarů) na 3,8 bilionu rublů (zhruba 48,3 miliardy dolarů), tedy z 0,5 % na 1,7 % HDP.
Vlasiuk ve svém prohlášení vysvětlil, že důvodem je kombinace levnější ropy a silnějšího rublu, což má za následek propad příjmů z ropy a plynu o téměř čtvrtinu — konkrétně o 2,6 bilionu rublů (přibližně 33 miliard dolarů) oproti původním odhadům. Upravený cenový výhled pro ropu Urals, hlavní vývozní artikl Ruska, byl snížen z původních 69,70 na 56 dolarů za barel.
Agentura Reuters již dříve uvedla, že směsi ropy Urals a ESPO spadly až na 48,90 dolaru za barel — což je nejnižší cena za poslední dva roky a přibližně o 40 % méně než původně rozpočtovaných 82,60 dolarů na rok 2025.
Vlasiuk zdůraznil, že klíčovým faktorem poklesu ruských energetických příjmů zůstávají mezinárodní sankce. „Sankce proti Rusku fungují,“ uvedl. „Děkujeme všem, kteří se na tom podílejí.“
Ukrajina dlouhodobě tlačí na zpřísnění opatření proti ruskému energetickému sektoru, včetně boje proti tzv. „stínové flotile“ tankerů, které obcházejí sankce. Přestože stovky těchto lodí již sankcím podléhají, mnoho z nich je stále aktivních. „Polovina sankcionované stínové flotily stále funguje,“ uvedl Vlasiuk a vyzval k rozšíření opatření — včetně sankcí na ruské přístavy, terminály i konkrétní kapitány lodí.
Ruský energetický sektor, který ještě na počátku roku 2024 zajišťoval téměř 30 % státního rozpočtu, čelí nejen sankcím, ale také útokům ukrajinských dronů a rostoucímu mezinárodnímu tlaku. K poslednímu prudkému poklesu cen došlo po zavedení nových celních tarifů americkým prezidentem Donaldem Trumpem dne 7. dubna. Tato opatření vyvolala obavy z globální recese a stlačila ceny ropy na nejnižší úroveň od května 2023.
Trump 5. května prohlásil, že nízké ceny ropy podle něj nutí Rusko k větší ochotě jednat o ukončení války na Ukrajině. „Cena ropy klesla, což nás dostává do výhodnější pozice. Rusko chce jednat. A Ukrajina taky,“ uvedl prezident.
Napjatá situace přichází ve chvíli, kdy Moskva zvyšuje výdaje na obranu o dalších 25 % na rok 2025 — tedy na 6,3 % HDP, což je nejvyšší podíl od dob studené války. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov přiznal složité podmínky a označil globální trhy za „mimořádně turbulentní“, přičemž slíbil přijetí opatření ke zmírnění dopadů.
Vlasiuk zároveň upozornil, že i přes dosavadní úspěchy je třeba pokračovat v tlaku: „Děkujeme za vše, co bylo dosud uděláno... Ale pokud to chceme posunout na další úroveň, je třeba udělat víc.“
V této souvislosti Financial Times informoval 27. května, že Spojené státy zablokovaly návrh skupiny G7 na snížení cenového stropu pro vývoz ruské ropy z 60 na 50 dolarů za barel. Tento strop, zavedený G7 a EU v prosinci 2022, zakazuje západním firmám poskytovat služby pro ruskou ropu prodávanou nad stanovenou cenou, aby omezily příjmy Moskvy z války. Zatímco Kanada, EU a většina G7 podporovaly zpřísnění opatření, návrh padl kvůli odmítnutí amerického ministra financí Scotta Bessenta. Evropská komise přitom plánovala navrhnout snížení stropu na 50 dolarů.
I měsíc po tragické havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 lidí, je pro jediného přeživšího, čtyřicetiletého Vishwashe Kumara Rameshe, zážitek stále živý. Podle jeho příbuzného Krunala Keshaveho muž trpí nočními můrami a stále znovu prožívá okamžiky hrůzy z osudného dne.
Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.
Vztah mediálního magnáta Ruperta Murdocha a prezidenta Donalda Trumpa zažil během let mnohé zvraty. Nyní se však ocitá v nebezpečném bodě zlomu. Murdochův Wall Street Journal totiž nedávno publikoval článek, v němž se uvádí, že Trump v roce 2003 údajně zaslal sexuálně explicitní přání Jeffrey Epsteinovi. Trump reagoval okamžitě – podal žalobu a veřejně obvinil Murdocha, že slíbil článek stáhnout, ale „zjevně už nemá žádnou moc“.
V noci na úterý došlo v Roztokách u Prahy k mimořádnému zásahu všech složek integrovaného záchranného systému. Důvodem bylo podezření na výskyt nebezpečné meningokokové infekce typu B mezi zahraničními studenty, kteří se účastní letního programu v areálu studentského ubytování na Tyršově náměstí.
Nedávné rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa umožnit evropským spojencům nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, včetně tolik potřebných systémů Patriot, přináší Kyjevu dočasnou, ale životně důležitou pomoc. Zároveň však znovu odhaluje hlubší slabiny americké politiky vůči Rusku, které se vyhýbá razantnějším krokům a nadále spoléhá na naději, že Moskva bude ochotna ustoupit.
Evropské země zvyšují svou podporu Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany, aby čelila pokračujícím ruským útokům. Německo a Velká Británie se staly hlavními tahouny nové iniciativy, která následuje po 50denním ultimátu, jež americký prezident Donald Trump adresoval Vladimiru Putinovi.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal počátkem července historické zatykače na vůdce Tálibánu, které obviňuje z zločinů proti lidskosti na základě genderového pronásledování. Tento právní krok je považován za průlomové uznání utrpení žen a dívek v Afghánistánu a zároveň první případ, kdy se takový čin kvalifikuje jako zločin proti lidskosti před mezinárodním tribunálem.
Kanada čelí největší epidemii spalniček za poslední desetiletí a stala se jedinou západní zemí v první desítce světových ohnisek této vysoce nakažlivé nemoci. Jen letos onemocnělo více než 3 800 lidí, převážně dětí a kojenců, což je téměř trojnásobek oproti Spojeným státům, a to i přesto, že Kanada má výrazně menší populaci. Největší počet případů byl zaznamenán v provinciích Alberta a Ontario, které se staly hlavními epicentry nákazy.
Nadcházející summit OSN o potravinových systémech se ponese v naléhavém duchu. Nová mezinárodní zpráva totiž varuje, že prudké nárůsty cen základních potravin způsobené klimatickou krizí vedou nejen k malnutrici, ale hrozí i politickými otřesy a sociálními nepokoji. Zasaženy jsou především ty nejchudší vrstvy obyvatel, které si potraviny často nemohou dovolit.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil politické vody, když sdílel uměle generované video zachycující zatčení bývalého prezidenta Baracka Obamy přímo v Oválné pracovně. V klipu, který byl původně zveřejněn na TikToku a později se objevil na prezidentově účtu na Truth Social, je vidět, jak agenti FBI táhnou Obamu v poutech na kolenou, zatímco se Trump spokojeně usmívá. Video doprovází hudba v podobě písně „YMCA“ od skupiny Village People a nese nápis: „Nikdo nestojí nad zákonem!“
Navzdory dalším ukrajinským výzvám k jednání Rusko o skutečný mír neusiluje. Kreml nadále předkládá návrhy, které připomínají spíše diktát a kapitulaci než kompromis. Zatímco se navenek hovoří o urovnání, ve skutečnosti Moskva sleduje imperiální cíl, kterým je obnova sféry vlivu a podmanění Ukrajiny. Válka proto neskončí, dokud bude Vladimir Putin věřit, že vítězství (nikoli dohoda) je jedinou přijatelnou možností.
Slavná americká komička a moderátorka Ellen DeGeneres (*67) se poprvé veřejně vyjádřila k důvodu, proč se loni s manželkou Portiou de Rossi usadila v Británii. Na setkání s fanoušky v Cheltenhamu přiznala, že definitivní rozhodnutí padlo den po opětovném zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. „Prostě jsme se rozhodli zůstat. Všechno je tady lepší,“ řekla otevřeně.
