Ruský rozpočtový schodek pro rok 2025 se podle ukrajinského zmocněnce pro sankční politiku Vladyslava Vlasiuka ztrojnásobil, a to kvůli propadu příjmů z ropy, který je způsoben západními sankcemi a prudkým poklesem cen surové ropy. Kreml nedávno upravil svůj federální rozpočet a zvýšil plánovaný schodek z původních 1,17 bilionu rublů (asi 14,8 miliardy dolarů) na 3,8 bilionu rublů (zhruba 48,3 miliardy dolarů), tedy z 0,5 % na 1,7 % HDP.
Vlasiuk ve svém prohlášení vysvětlil, že důvodem je kombinace levnější ropy a silnějšího rublu, což má za následek propad příjmů z ropy a plynu o téměř čtvrtinu — konkrétně o 2,6 bilionu rublů (přibližně 33 miliard dolarů) oproti původním odhadům. Upravený cenový výhled pro ropu Urals, hlavní vývozní artikl Ruska, byl snížen z původních 69,70 na 56 dolarů za barel.
Agentura Reuters již dříve uvedla, že směsi ropy Urals a ESPO spadly až na 48,90 dolaru za barel — což je nejnižší cena za poslední dva roky a přibližně o 40 % méně než původně rozpočtovaných 82,60 dolarů na rok 2025.
Vlasiuk zdůraznil, že klíčovým faktorem poklesu ruských energetických příjmů zůstávají mezinárodní sankce. „Sankce proti Rusku fungují,“ uvedl. „Děkujeme všem, kteří se na tom podílejí.“
Ukrajina dlouhodobě tlačí na zpřísnění opatření proti ruskému energetickému sektoru, včetně boje proti tzv. „stínové flotile“ tankerů, které obcházejí sankce. Přestože stovky těchto lodí již sankcím podléhají, mnoho z nich je stále aktivních. „Polovina sankcionované stínové flotily stále funguje,“ uvedl Vlasiuk a vyzval k rozšíření opatření — včetně sankcí na ruské přístavy, terminály i konkrétní kapitány lodí.
Ruský energetický sektor, který ještě na počátku roku 2024 zajišťoval téměř 30 % státního rozpočtu, čelí nejen sankcím, ale také útokům ukrajinských dronů a rostoucímu mezinárodnímu tlaku. K poslednímu prudkému poklesu cen došlo po zavedení nových celních tarifů americkým prezidentem Donaldem Trumpem dne 7. dubna. Tato opatření vyvolala obavy z globální recese a stlačila ceny ropy na nejnižší úroveň od května 2023.
Trump 5. května prohlásil, že nízké ceny ropy podle něj nutí Rusko k větší ochotě jednat o ukončení války na Ukrajině. „Cena ropy klesla, což nás dostává do výhodnější pozice. Rusko chce jednat. A Ukrajina taky,“ uvedl prezident.
Napjatá situace přichází ve chvíli, kdy Moskva zvyšuje výdaje na obranu o dalších 25 % na rok 2025 — tedy na 6,3 % HDP, což je nejvyšší podíl od dob studené války. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov přiznal složité podmínky a označil globální trhy za „mimořádně turbulentní“, přičemž slíbil přijetí opatření ke zmírnění dopadů.
Vlasiuk zároveň upozornil, že i přes dosavadní úspěchy je třeba pokračovat v tlaku: „Děkujeme za vše, co bylo dosud uděláno... Ale pokud to chceme posunout na další úroveň, je třeba udělat víc.“
V této souvislosti Financial Times informoval 27. května, že Spojené státy zablokovaly návrh skupiny G7 na snížení cenového stropu pro vývoz ruské ropy z 60 na 50 dolarů za barel. Tento strop, zavedený G7 a EU v prosinci 2022, zakazuje západním firmám poskytovat služby pro ruskou ropu prodávanou nad stanovenou cenou, aby omezily příjmy Moskvy z války. Zatímco Kanada, EU a většina G7 podporovaly zpřísnění opatření, návrh padl kvůli odmítnutí amerického ministra financí Scotta Bessenta. Evropská komise přitom plánovala navrhnout snížení stropu na 50 dolarů.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
