Ruský rozpočtový schodek pro rok 2025 se podle ukrajinského zmocněnce pro sankční politiku Vladyslava Vlasiuka ztrojnásobil, a to kvůli propadu příjmů z ropy, který je způsoben západními sankcemi a prudkým poklesem cen surové ropy. Kreml nedávno upravil svůj federální rozpočet a zvýšil plánovaný schodek z původních 1,17 bilionu rublů (asi 14,8 miliardy dolarů) na 3,8 bilionu rublů (zhruba 48,3 miliardy dolarů), tedy z 0,5 % na 1,7 % HDP.
Vlasiuk ve svém prohlášení vysvětlil, že důvodem je kombinace levnější ropy a silnějšího rublu, což má za následek propad příjmů z ropy a plynu o téměř čtvrtinu — konkrétně o 2,6 bilionu rublů (přibližně 33 miliard dolarů) oproti původním odhadům. Upravený cenový výhled pro ropu Urals, hlavní vývozní artikl Ruska, byl snížen z původních 69,70 na 56 dolarů za barel.
Agentura Reuters již dříve uvedla, že směsi ropy Urals a ESPO spadly až na 48,90 dolaru za barel — což je nejnižší cena za poslední dva roky a přibližně o 40 % méně než původně rozpočtovaných 82,60 dolarů na rok 2025.
Vlasiuk zdůraznil, že klíčovým faktorem poklesu ruských energetických příjmů zůstávají mezinárodní sankce. „Sankce proti Rusku fungují,“ uvedl. „Děkujeme všem, kteří se na tom podílejí.“
Ukrajina dlouhodobě tlačí na zpřísnění opatření proti ruskému energetickému sektoru, včetně boje proti tzv. „stínové flotile“ tankerů, které obcházejí sankce. Přestože stovky těchto lodí již sankcím podléhají, mnoho z nich je stále aktivních. „Polovina sankcionované stínové flotily stále funguje,“ uvedl Vlasiuk a vyzval k rozšíření opatření — včetně sankcí na ruské přístavy, terminály i konkrétní kapitány lodí.
Ruský energetický sektor, který ještě na počátku roku 2024 zajišťoval téměř 30 % státního rozpočtu, čelí nejen sankcím, ale také útokům ukrajinských dronů a rostoucímu mezinárodnímu tlaku. K poslednímu prudkému poklesu cen došlo po zavedení nových celních tarifů americkým prezidentem Donaldem Trumpem dne 7. dubna. Tato opatření vyvolala obavy z globální recese a stlačila ceny ropy na nejnižší úroveň od května 2023.
Trump 5. května prohlásil, že nízké ceny ropy podle něj nutí Rusko k větší ochotě jednat o ukončení války na Ukrajině. „Cena ropy klesla, což nás dostává do výhodnější pozice. Rusko chce jednat. A Ukrajina taky,“ uvedl prezident.
Napjatá situace přichází ve chvíli, kdy Moskva zvyšuje výdaje na obranu o dalších 25 % na rok 2025 — tedy na 6,3 % HDP, což je nejvyšší podíl od dob studené války. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov přiznal složité podmínky a označil globální trhy za „mimořádně turbulentní“, přičemž slíbil přijetí opatření ke zmírnění dopadů.
Vlasiuk zároveň upozornil, že i přes dosavadní úspěchy je třeba pokračovat v tlaku: „Děkujeme za vše, co bylo dosud uděláno... Ale pokud to chceme posunout na další úroveň, je třeba udělat víc.“
V této souvislosti Financial Times informoval 27. května, že Spojené státy zablokovaly návrh skupiny G7 na snížení cenového stropu pro vývoz ruské ropy z 60 na 50 dolarů za barel. Tento strop, zavedený G7 a EU v prosinci 2022, zakazuje západním firmám poskytovat služby pro ruskou ropu prodávanou nad stanovenou cenou, aby omezily příjmy Moskvy z války. Zatímco Kanada, EU a většina G7 podporovaly zpřísnění opatření, návrh padl kvůli odmítnutí amerického ministra financí Scotta Bessenta. Evropská komise přitom plánovala navrhnout snížení stropu na 50 dolarů.
Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi.
Český hokej se v úterý připojil k několika evropským hokejovým federacím, které oznámily, že národní tým nenechají nastoupit proti Rusku. Svaz tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), které by mělo umožnit návrat ruských hokejistů na největší světové akce pod hlavičkou IIHF.
Česko v tomto týdnu zažilo výjimečný večer, který si nenechala ujít řada známých osobností. Gérard Depardieu vystoupil na pražském koncertu, na němž se organizačně podílel hitmaker Michal David. Kdo se dostal nejen do hlediště, ale i do zákulisí za hvězdou světové kinematografie?
Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.
Největší kryptoměnová burza Binance tvrdí, že se jí už podařilo pokrýt většinu ztrát z útoku, z něhož jsou podezřelí hackeři napojení na severokorejský režim. Do vyšetřování jsou zapojeny i americké státní složky.
Slovensko se nachází na prahu velké politické krize. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) alespoň pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou převahu v parlamentu, ale v úterý přišly o jednoho poslance, který se rozhodl přestoupit jinam. Co bude následovat?
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.
