Více než dva miliony uniklých dokumentů odhalily rozsah a tempo, jakým Vladimir Putin modernizuje ruskou jadernou infrastrukturu. Dokumenty zveřejněné nezávislým dánským médiem Danwatch přinášejí nebývalý pohled na síť raketových sil rozmístěných v jižním Rusku podél pohoří Ural.
Podle těchto uniklých informací probíhá v oblasti města Jasnyj rozsáhlá přestavba – dříve skromně vyhlížející základna se proměnila v pevnost s hlubokými tunely, velitelskými centry a vyspělým obranným systémem. Klíčovou součástí jsou hypersonické střely Avangard, o kterých Putin tvrdí, že dokážou obejít jakoukoli západní protivzdušnou obranu.
Přestavba zahrnuje tři vrstvy elektrických plotů, radiační a seismické senzory, betonové kryty, automatizované zbraně a rozsáhlé monitorovací systémy. Každodenní život vojáků na základně je izolovaný a přísně organizovaný, s nápisy jako „Stůj! Otoč se! Zakázaná zóna!“.
Tato modernizace probíhá bez jakýchkoli mezinárodních inspekcí, které byly ukončeny v roce 2020. Právě proto má zveřejnění dokumentů mimořádnou hodnotu pro západní zpravodajské služby, které se dlouhodobě snaží odhadnout reálné schopnosti ruské armády.
Putin se opakovaně vyjadřoval k jadernému odstrašování. Tvrdí, že Rusko nebude první, kdo použije jaderné zbraně, ale pokud bude napadeno, odpověď bude „absolutní“ a „nevyhnutelná“. V roce 2024 prohlásil, že ruské strategické síly jsou „neustále ve stavu pohotovosti“ a že země prochází „kritickým obdobím“.
Motto ruských strategických raketových sil zní výmluvně: „Po nás ticho.“ Analytici varují, že se Moskva stále častěji uchyluje k jaderným hrozbám a že práh pro jejich použití by mohl být nižší než dříve. „Rusko modernizovalo svůj arzenál – a dává jasně najevo, že je připravené ho použít,“ řekl obranný analytik Tom Roseth pro německý Der Spiegel.
Uniklé dokumenty vycházejí najevo právě ve chvíli, kdy Západ postupně ruší omezení pro ukrajinské útoky na cíle uvnitř Ruska. Německo, Francie, Velká Británie a Spojené státy nedávno umožnily Ukrajině zasahovat ruské vojenské objekty za hranicemi. Tento krok má vážné strategické důsledky – nejen pro vývoj války, ale i pro celkovou bezpečnostní rovnováhu v Evropě.
Ačkoliv přímý útok Ruska na NATO zůstává podle většiny analytiků nepravděpodobný, modernizace ruského jaderného potenciálu je realitou a představuje jasné varování.
V současnosti je na světě podle odhadů asi 12 500 jaderných hlavic, které drží devět zemí – USA, Rusko, Čína, Indie, Francie, Velká Británie, Pákistán, Izrael a Severní Korea. Po období útlumu po konci studené války se zbrojení znovu zrychluje. Hrozba nesprávného výpočtu, jakým byl například falešný poplach v roce 1983, je stále přítomná.
Západní bezpečnostní experti teď pečlivě analyzují detaily uniklých materiálů a upozorňují, že Rusko pravděpodobně přijme opatření ke zmírnění nově odhalených slabin – například přesměrování komunikačních kabelů nebo posílení kritické infrastruktury. Takové kroky ale budou nákladné a zdlouhavé.
Uniklá data přinášejí nepříjemné, ale důležité potvrzení: ruská jaderná strategie se neustále vyvíjí – a Kreml je ochoten ukázat, že jeho jaderný arzenál není jen historickým dědictvím, ale aktivním nástrojem moci.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.