Více než dva miliony uniklých dokumentů odhalily rozsah a tempo, jakým Vladimir Putin modernizuje ruskou jadernou infrastrukturu. Dokumenty zveřejněné nezávislým dánským médiem Danwatch přinášejí nebývalý pohled na síť raketových sil rozmístěných v jižním Rusku podél pohoří Ural.
Podle těchto uniklých informací probíhá v oblasti města Jasnyj rozsáhlá přestavba – dříve skromně vyhlížející základna se proměnila v pevnost s hlubokými tunely, velitelskými centry a vyspělým obranným systémem. Klíčovou součástí jsou hypersonické střely Avangard, o kterých Putin tvrdí, že dokážou obejít jakoukoli západní protivzdušnou obranu.
Přestavba zahrnuje tři vrstvy elektrických plotů, radiační a seismické senzory, betonové kryty, automatizované zbraně a rozsáhlé monitorovací systémy. Každodenní život vojáků na základně je izolovaný a přísně organizovaný, s nápisy jako „Stůj! Otoč se! Zakázaná zóna!“.
Tato modernizace probíhá bez jakýchkoli mezinárodních inspekcí, které byly ukončeny v roce 2020. Právě proto má zveřejnění dokumentů mimořádnou hodnotu pro západní zpravodajské služby, které se dlouhodobě snaží odhadnout reálné schopnosti ruské armády.
Putin se opakovaně vyjadřoval k jadernému odstrašování. Tvrdí, že Rusko nebude první, kdo použije jaderné zbraně, ale pokud bude napadeno, odpověď bude „absolutní“ a „nevyhnutelná“. V roce 2024 prohlásil, že ruské strategické síly jsou „neustále ve stavu pohotovosti“ a že země prochází „kritickým obdobím“.
Motto ruských strategických raketových sil zní výmluvně: „Po nás ticho.“ Analytici varují, že se Moskva stále častěji uchyluje k jaderným hrozbám a že práh pro jejich použití by mohl být nižší než dříve. „Rusko modernizovalo svůj arzenál – a dává jasně najevo, že je připravené ho použít,“ řekl obranný analytik Tom Roseth pro německý Der Spiegel.
Uniklé dokumenty vycházejí najevo právě ve chvíli, kdy Západ postupně ruší omezení pro ukrajinské útoky na cíle uvnitř Ruska. Německo, Francie, Velká Británie a Spojené státy nedávno umožnily Ukrajině zasahovat ruské vojenské objekty za hranicemi. Tento krok má vážné strategické důsledky – nejen pro vývoj války, ale i pro celkovou bezpečnostní rovnováhu v Evropě.
Ačkoliv přímý útok Ruska na NATO zůstává podle většiny analytiků nepravděpodobný, modernizace ruského jaderného potenciálu je realitou a představuje jasné varování.
V současnosti je na světě podle odhadů asi 12 500 jaderných hlavic, které drží devět zemí – USA, Rusko, Čína, Indie, Francie, Velká Británie, Pákistán, Izrael a Severní Korea. Po období útlumu po konci studené války se zbrojení znovu zrychluje. Hrozba nesprávného výpočtu, jakým byl například falešný poplach v roce 1983, je stále přítomná.
Západní bezpečnostní experti teď pečlivě analyzují detaily uniklých materiálů a upozorňují, že Rusko pravděpodobně přijme opatření ke zmírnění nově odhalených slabin – například přesměrování komunikačních kabelů nebo posílení kritické infrastruktury. Takové kroky ale budou nákladné a zdlouhavé.
Uniklá data přinášejí nepříjemné, ale důležité potvrzení: ruská jaderná strategie se neustále vyvíjí – a Kreml je ochoten ukázat, že jeho jaderný arzenál není jen historickým dědictvím, ale aktivním nástrojem moci.
Alaa Hessi žije ve stanu postaveném na troskách svého bývalého domu v Pásmu Gazy. Její původní domov zničil podle webu The Guardian izraelský letecký úder, při kterém zahynuly všechny její tři děti ve věku pět, sedm a deset let. Žena je v osmém měsíci těhotenství a za necelý měsíc očekává narození dalšího dítěte. Stan nyní stojí přesně v místech, kde její rodina dříve žila a kde její potomci přišli o život.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.
