Více než dva miliony uniklých dokumentů odhalily rozsah a tempo, jakým Vladimir Putin modernizuje ruskou jadernou infrastrukturu. Dokumenty zveřejněné nezávislým dánským médiem Danwatch přinášejí nebývalý pohled na síť raketových sil rozmístěných v jižním Rusku podél pohoří Ural.
Podle těchto uniklých informací probíhá v oblasti města Jasnyj rozsáhlá přestavba – dříve skromně vyhlížející základna se proměnila v pevnost s hlubokými tunely, velitelskými centry a vyspělým obranným systémem. Klíčovou součástí jsou hypersonické střely Avangard, o kterých Putin tvrdí, že dokážou obejít jakoukoli západní protivzdušnou obranu.
Přestavba zahrnuje tři vrstvy elektrických plotů, radiační a seismické senzory, betonové kryty, automatizované zbraně a rozsáhlé monitorovací systémy. Každodenní život vojáků na základně je izolovaný a přísně organizovaný, s nápisy jako „Stůj! Otoč se! Zakázaná zóna!“.
Tato modernizace probíhá bez jakýchkoli mezinárodních inspekcí, které byly ukončeny v roce 2020. Právě proto má zveřejnění dokumentů mimořádnou hodnotu pro západní zpravodajské služby, které se dlouhodobě snaží odhadnout reálné schopnosti ruské armády.
Putin se opakovaně vyjadřoval k jadernému odstrašování. Tvrdí, že Rusko nebude první, kdo použije jaderné zbraně, ale pokud bude napadeno, odpověď bude „absolutní“ a „nevyhnutelná“. V roce 2024 prohlásil, že ruské strategické síly jsou „neustále ve stavu pohotovosti“ a že země prochází „kritickým obdobím“.
Motto ruských strategických raketových sil zní výmluvně: „Po nás ticho.“ Analytici varují, že se Moskva stále častěji uchyluje k jaderným hrozbám a že práh pro jejich použití by mohl být nižší než dříve. „Rusko modernizovalo svůj arzenál – a dává jasně najevo, že je připravené ho použít,“ řekl obranný analytik Tom Roseth pro německý Der Spiegel.
Uniklé dokumenty vycházejí najevo právě ve chvíli, kdy Západ postupně ruší omezení pro ukrajinské útoky na cíle uvnitř Ruska. Německo, Francie, Velká Británie a Spojené státy nedávno umožnily Ukrajině zasahovat ruské vojenské objekty za hranicemi. Tento krok má vážné strategické důsledky – nejen pro vývoj války, ale i pro celkovou bezpečnostní rovnováhu v Evropě.
Ačkoliv přímý útok Ruska na NATO zůstává podle většiny analytiků nepravděpodobný, modernizace ruského jaderného potenciálu je realitou a představuje jasné varování.
V současnosti je na světě podle odhadů asi 12 500 jaderných hlavic, které drží devět zemí – USA, Rusko, Čína, Indie, Francie, Velká Británie, Pákistán, Izrael a Severní Korea. Po období útlumu po konci studené války se zbrojení znovu zrychluje. Hrozba nesprávného výpočtu, jakým byl například falešný poplach v roce 1983, je stále přítomná.
Západní bezpečnostní experti teď pečlivě analyzují detaily uniklých materiálů a upozorňují, že Rusko pravděpodobně přijme opatření ke zmírnění nově odhalených slabin – například přesměrování komunikačních kabelů nebo posílení kritické infrastruktury. Takové kroky ale budou nákladné a zdlouhavé.
Uniklá data přinášejí nepříjemné, ale důležité potvrzení: ruská jaderná strategie se neustále vyvíjí – a Kreml je ochoten ukázat, že jeho jaderný arzenál není jen historickým dědictvím, ale aktivním nástrojem moci.
Podle investigativní zprávy deníku The New York Times měl nejbohatší muž světa Elon Musk během svého působení jako blízký poradce Donalda Trumpa intenzivně užívat návykové látky, včetně ketaminu, extáze (MDMA) a psychedelických hub. Informace pocházejí z výpovědí několika anonymních zdrojů, které upozorňují na jeho téměř každodenní konzumaci ketaminu a nošení léků v množství, které by mohlo ohrozit jeho zdraví i způsobilost k výkonu funkce.
Bývalý britský ministr Tobias Ellwood odhalil, že už v roce 2016 vyzýval tehdejšího ministra zahraničí Borise Johnsona, aby Británie zakoupila strategický pozemek v arktickém souostroví Špicberky. Nákup 250 milionů liber drahého území poblíž norského města Longyearbyen mohl podle něj výrazně posílit britskou přítomnost v oblasti, která se dnes stává centrem rostoucího geopolitického napětí – zejména kvůli agresivní expanzi Ruska.
Ambiciózní protiraketový program prezidenta Donalda Trumpa s názvem Zlatá kupole (Golden Dome), který má využívat zbraně rozmístěné ve vesmíru k zachycení útoků na území USA, nebude podle plánů amerického ministerstva obrany dokončen do konce jeho funkčního období. Ačkoliv Trump nedávno v Oválné pracovně prohlásil, že systém bude „plně funkční“ do tří let, Pentagon podle dvou informovaných zdrojů předpokládá, že do konce roku 2028 se podaří jen testovací demonstrace – a to za ideálních podmínek.
Obyvatelé různých koutů Ruska, zoufalí ze životních podmínek, ekologických katastrof a nezájmu úřadů, začínají natáčet videozáznamy s veřejnými výzvami k prezidentovi Vladimiru Putinovi. Doufají, že jejich zoufalá svědectví přimějí úředníky i bezpečnostní složky k reakci. Místo řešení problémů se však terčem represí stávají právě oni – ti, kdo si dovolí mluvit nahlas. Jsou pokutováni, předvoláváni k výslechům a v některých případech čelí i trestnímu stíhání.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) oznámil, že se po dohodě s premiérem Petrem Fialou rozhodl odstoupit ze své funkce. Uvedl, že si není vědom žádného pochybení, ale nechce dále poškozovat pověst vlády. Jeho demisi vyvolala aféra týkající se přijetí bitcoinového daru v hodnotě téměř jedné miliardy korun.
Anti-environmentalismus, tedy odpor vůči ekologickým iniciativám a aktivismu, zažívá v západním světě vzestup. Stále častěji se útočí na cíle uhlíkové neutrality, opatření proti znečištění a přírodě blízké projekty. Jak ukazují nedávné volební výsledky, tato rétorika zásadně ovlivňuje politiku v Británii i jinde v západním světě.
Ruské síly podle nové mezinárodní zprávy používají severokorejské zbraně k intenzivním raketovým útokům proti ukrajinské civilní infrastruktuře. Tím dochází k terorizování celých měst, píše se ve zprávě mezinárodního monitorovacího týmu pro sankce OSN, který odhalil hlubokou závislost Moskvy na režimu Kim Čong-una.
Podle nové vědecké studie nebyl megalodon výlučně lovcem velkých mořských savců. Tento pravěký predátor, který vyhynul před 3,6 miliony let, si podle analýzy jeho zubů dokázal přizpůsobit jídelníček – a to i na menší kořist, aby naplnil svou obrovskou denní energetickou potřebu.
Spojené státy zažívají další bouřlivý den na politické scéně. Prezident Donald Trump se dnes chystá vystoupit na tiskové konferenci v Oválné pracovně společně s technologickým magnátem Elonem Muskem – ve chvíli, kdy čelí velké právní výzvě ohledně svého celosvětově kritizovaného systému cel.
Západ zásadně mění přístup k Ukrajině. Německo pod vedením kancléře Friedricha Merze bourá dosavadní limity vojenské pomoci a USA pod Donaldem Trumpem ztrácejí trpělivost s Kremlem. Berlín nově připouští údery hluboko na ruském území a Washington zvažuje tvrdší linii po neúspěšných snahách o mírové urovnání. Reakce Moskvy je ostrá. Hovoří o nebezpečné eskalaci a varuje před destabilizací evropské bezpečnostní rovnováhy.
Navzdory stále častějším zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a pomalé reakci některých vlád se svět podle současných vědeckých modelů pravděpodobně vyhne nejčernějším scénářům globálního oteplení. Nové odhady naznačují, že do konce tohoto století se průměrná teplota na Zemi zvýší o přibližně 2,7 °C ve srovnání s předprůmyslovým obdobím. Tento vývoj je sice méně dramatický než dříve očekávaný nárůst o 4 až 5 stupňů, stále však znamená vážné ohrožení ekosystémů, lidského zdraví i globální stability.
Americká armáda je v současnosti příliš lehce vyzbrojena a má nedostatek palebné síly na to, aby obstála v konfrontaci s protivníky, jakými jsou Rusko nebo Čína. Tvrdí to R.D. Hooker, Jr., seniorní spolupracovník Belferova centra Harvardovy Kennedyho školy a bývalý velitel výsadkové brigády v Iráku, v komentáři zveřejněném 29. května 2025.
