Více než dva miliony uniklých dokumentů odhalily rozsah a tempo, jakým Vladimir Putin modernizuje ruskou jadernou infrastrukturu. Dokumenty zveřejněné nezávislým dánským médiem Danwatch přinášejí nebývalý pohled na síť raketových sil rozmístěných v jižním Rusku podél pohoří Ural.
Podle těchto uniklých informací probíhá v oblasti města Jasnyj rozsáhlá přestavba – dříve skromně vyhlížející základna se proměnila v pevnost s hlubokými tunely, velitelskými centry a vyspělým obranným systémem. Klíčovou součástí jsou hypersonické střely Avangard, o kterých Putin tvrdí, že dokážou obejít jakoukoli západní protivzdušnou obranu.
Přestavba zahrnuje tři vrstvy elektrických plotů, radiační a seismické senzory, betonové kryty, automatizované zbraně a rozsáhlé monitorovací systémy. Každodenní život vojáků na základně je izolovaný a přísně organizovaný, s nápisy jako „Stůj! Otoč se! Zakázaná zóna!“.
Tato modernizace probíhá bez jakýchkoli mezinárodních inspekcí, které byly ukončeny v roce 2020. Právě proto má zveřejnění dokumentů mimořádnou hodnotu pro západní zpravodajské služby, které se dlouhodobě snaží odhadnout reálné schopnosti ruské armády.
Putin se opakovaně vyjadřoval k jadernému odstrašování. Tvrdí, že Rusko nebude první, kdo použije jaderné zbraně, ale pokud bude napadeno, odpověď bude „absolutní“ a „nevyhnutelná“. V roce 2024 prohlásil, že ruské strategické síly jsou „neustále ve stavu pohotovosti“ a že země prochází „kritickým obdobím“.
Motto ruských strategických raketových sil zní výmluvně: „Po nás ticho.“ Analytici varují, že se Moskva stále častěji uchyluje k jaderným hrozbám a že práh pro jejich použití by mohl být nižší než dříve. „Rusko modernizovalo svůj arzenál – a dává jasně najevo, že je připravené ho použít,“ řekl obranný analytik Tom Roseth pro německý Der Spiegel.
Uniklé dokumenty vycházejí najevo právě ve chvíli, kdy Západ postupně ruší omezení pro ukrajinské útoky na cíle uvnitř Ruska. Německo, Francie, Velká Británie a Spojené státy nedávno umožnily Ukrajině zasahovat ruské vojenské objekty za hranicemi. Tento krok má vážné strategické důsledky – nejen pro vývoj války, ale i pro celkovou bezpečnostní rovnováhu v Evropě.
Ačkoliv přímý útok Ruska na NATO zůstává podle většiny analytiků nepravděpodobný, modernizace ruského jaderného potenciálu je realitou a představuje jasné varování.
V současnosti je na světě podle odhadů asi 12 500 jaderných hlavic, které drží devět zemí – USA, Rusko, Čína, Indie, Francie, Velká Británie, Pákistán, Izrael a Severní Korea. Po období útlumu po konci studené války se zbrojení znovu zrychluje. Hrozba nesprávného výpočtu, jakým byl například falešný poplach v roce 1983, je stále přítomná.
Západní bezpečnostní experti teď pečlivě analyzují detaily uniklých materiálů a upozorňují, že Rusko pravděpodobně přijme opatření ke zmírnění nově odhalených slabin – například přesměrování komunikačních kabelů nebo posílení kritické infrastruktury. Takové kroky ale budou nákladné a zdlouhavé.
Uniklá data přinášejí nepříjemné, ale důležité potvrzení: ruská jaderná strategie se neustále vyvíjí – a Kreml je ochoten ukázat, že jeho jaderný arzenál není jen historickým dědictvím, ale aktivním nástrojem moci.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že znovu vystoupí z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Tento krok přichází jako důsledek tří měsíce trvajícího přezkumu, který se zaměřil na ideologické směřování organizace a její postoje k Izraeli, Číně a společenským otázkám, jako je diverzita či genderová rovnost. Podle Bílého domu je současné působení UNESCO v rozporu s americkými národními zájmy a s hodnotami, které Trumpova administrativa označuje za klíčové.
I měsíc po tragické havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 lidí, je pro jediného přeživšího, čtyřicetiletého Vishwashe Kumara Rameshe, zážitek stále živý. Podle jeho příbuzného Krunala Keshaveho muž trpí nočními můrami a stále znovu prožívá okamžiky hrůzy z osudného dne.
Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.
Vztah mediálního magnáta Ruperta Murdocha a prezidenta Donalda Trumpa zažil během let mnohé zvraty. Nyní se však ocitá v nebezpečném bodě zlomu. Murdochův Wall Street Journal totiž nedávno publikoval článek, v němž se uvádí, že Trump v roce 2003 údajně zaslal sexuálně explicitní přání Jeffrey Epsteinovi. Trump reagoval okamžitě – podal žalobu a veřejně obvinil Murdocha, že slíbil článek stáhnout, ale „zjevně už nemá žádnou moc“.
V noci na úterý došlo v Roztokách u Prahy k mimořádnému zásahu všech složek integrovaného záchranného systému. Důvodem bylo podezření na výskyt nebezpečné meningokokové infekce typu B mezi zahraničními studenty, kteří se účastní letního programu v areálu studentského ubytování na Tyršově náměstí.
Nedávné rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa umožnit evropským spojencům nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, včetně tolik potřebných systémů Patriot, přináší Kyjevu dočasnou, ale životně důležitou pomoc. Zároveň však znovu odhaluje hlubší slabiny americké politiky vůči Rusku, které se vyhýbá razantnějším krokům a nadále spoléhá na naději, že Moskva bude ochotna ustoupit.
Evropské země zvyšují svou podporu Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany, aby čelila pokračujícím ruským útokům. Německo a Velká Británie se staly hlavními tahouny nové iniciativy, která následuje po 50denním ultimátu, jež americký prezident Donald Trump adresoval Vladimiru Putinovi.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal počátkem července historické zatykače na vůdce Tálibánu, které obviňuje z zločinů proti lidskosti na základě genderového pronásledování. Tento právní krok je považován za průlomové uznání utrpení žen a dívek v Afghánistánu a zároveň první případ, kdy se takový čin kvalifikuje jako zločin proti lidskosti před mezinárodním tribunálem.
Kanada čelí největší epidemii spalniček za poslední desetiletí a stala se jedinou západní zemí v první desítce světových ohnisek této vysoce nakažlivé nemoci. Jen letos onemocnělo více než 3 800 lidí, převážně dětí a kojenců, což je téměř trojnásobek oproti Spojeným státům, a to i přesto, že Kanada má výrazně menší populaci. Největší počet případů byl zaznamenán v provinciích Alberta a Ontario, které se staly hlavními epicentry nákazy.
Nadcházející summit OSN o potravinových systémech se ponese v naléhavém duchu. Nová mezinárodní zpráva totiž varuje, že prudké nárůsty cen základních potravin způsobené klimatickou krizí vedou nejen k malnutrici, ale hrozí i politickými otřesy a sociálními nepokoji. Zasaženy jsou především ty nejchudší vrstvy obyvatel, které si potraviny často nemohou dovolit.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil politické vody, když sdílel uměle generované video zachycující zatčení bývalého prezidenta Baracka Obamy přímo v Oválné pracovně. V klipu, který byl původně zveřejněn na TikToku a později se objevil na prezidentově účtu na Truth Social, je vidět, jak agenti FBI táhnou Obamu v poutech na kolenou, zatímco se Trump spokojeně usmívá. Video doprovází hudba v podobě písně „YMCA“ od skupiny Village People a nese nápis: „Nikdo nestojí nad zákonem!“
Navzdory dalším ukrajinským výzvám k jednání Rusko o skutečný mír neusiluje. Kreml nadále předkládá návrhy, které připomínají spíše diktát a kapitulaci než kompromis. Zatímco se navenek hovoří o urovnání, ve skutečnosti Moskva sleduje imperiální cíl, kterým je obnova sféry vlivu a podmanění Ukrajiny. Válka proto neskončí, dokud bude Vladimir Putin věřit, že vítězství (nikoli dohoda) je jedinou přijatelnou možností.
