Více než dva miliony uniklých dokumentů odhalily rozsah a tempo, jakým Vladimir Putin modernizuje ruskou jadernou infrastrukturu. Dokumenty zveřejněné nezávislým dánským médiem Danwatch přinášejí nebývalý pohled na síť raketových sil rozmístěných v jižním Rusku podél pohoří Ural.
Podle těchto uniklých informací probíhá v oblasti města Jasnyj rozsáhlá přestavba – dříve skromně vyhlížející základna se proměnila v pevnost s hlubokými tunely, velitelskými centry a vyspělým obranným systémem. Klíčovou součástí jsou hypersonické střely Avangard, o kterých Putin tvrdí, že dokážou obejít jakoukoli západní protivzdušnou obranu.
Přestavba zahrnuje tři vrstvy elektrických plotů, radiační a seismické senzory, betonové kryty, automatizované zbraně a rozsáhlé monitorovací systémy. Každodenní život vojáků na základně je izolovaný a přísně organizovaný, s nápisy jako „Stůj! Otoč se! Zakázaná zóna!“.
Tato modernizace probíhá bez jakýchkoli mezinárodních inspekcí, které byly ukončeny v roce 2020. Právě proto má zveřejnění dokumentů mimořádnou hodnotu pro západní zpravodajské služby, které se dlouhodobě snaží odhadnout reálné schopnosti ruské armády.
Putin se opakovaně vyjadřoval k jadernému odstrašování. Tvrdí, že Rusko nebude první, kdo použije jaderné zbraně, ale pokud bude napadeno, odpověď bude „absolutní“ a „nevyhnutelná“. V roce 2024 prohlásil, že ruské strategické síly jsou „neustále ve stavu pohotovosti“ a že země prochází „kritickým obdobím“.
Motto ruských strategických raketových sil zní výmluvně: „Po nás ticho.“ Analytici varují, že se Moskva stále častěji uchyluje k jaderným hrozbám a že práh pro jejich použití by mohl být nižší než dříve. „Rusko modernizovalo svůj arzenál – a dává jasně najevo, že je připravené ho použít,“ řekl obranný analytik Tom Roseth pro německý Der Spiegel.
Uniklé dokumenty vycházejí najevo právě ve chvíli, kdy Západ postupně ruší omezení pro ukrajinské útoky na cíle uvnitř Ruska. Německo, Francie, Velká Británie a Spojené státy nedávno umožnily Ukrajině zasahovat ruské vojenské objekty za hranicemi. Tento krok má vážné strategické důsledky – nejen pro vývoj války, ale i pro celkovou bezpečnostní rovnováhu v Evropě.
Ačkoliv přímý útok Ruska na NATO zůstává podle většiny analytiků nepravděpodobný, modernizace ruského jaderného potenciálu je realitou a představuje jasné varování.
V současnosti je na světě podle odhadů asi 12 500 jaderných hlavic, které drží devět zemí – USA, Rusko, Čína, Indie, Francie, Velká Británie, Pákistán, Izrael a Severní Korea. Po období útlumu po konci studené války se zbrojení znovu zrychluje. Hrozba nesprávného výpočtu, jakým byl například falešný poplach v roce 1983, je stále přítomná.
Západní bezpečnostní experti teď pečlivě analyzují detaily uniklých materiálů a upozorňují, že Rusko pravděpodobně přijme opatření ke zmírnění nově odhalených slabin – například přesměrování komunikačních kabelů nebo posílení kritické infrastruktury. Takové kroky ale budou nákladné a zdlouhavé.
Uniklá data přinášejí nepříjemné, ale důležité potvrzení: ruská jaderná strategie se neustále vyvíjí – a Kreml je ochoten ukázat, že jeho jaderný arzenál není jen historickým dědictvím, ale aktivním nástrojem moci.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.
V Česku se opět blíží období, kdy v kalendáři nalezneme státní svátky. Mnozí z nás tak budou tradičně zjišťovat, zda budou otevřené obchody. První z tuzemských řetězců už proto informoval zákazníky, jak to v červenci bude.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
O víkendu pokračovaly diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají vést k finální mírové dohodě a definitivnímu konci vzájemného konfliktu. Prostředníci z Kataru a Pákistánu tvrdí, že bylo dosaženo pokroku. Informovala o tom britská stanice BBC.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.
