Protesty, které se v USA konaly minulý víkend, by podle odhadů mohly být jednou z největších jednodenních demonstrací v historii Spojených států. Datový novinář G Elliott Morris, který provozuje analytický Substack Strength in Numbers, odhaduje účast mezi čtyřmi až šesti miliony lidí, což představuje zhruba 1,2 až 1,8 procenta americké populace. Tento počet by tak mohl překonat rekord z roku 2017, kdy během Women’s March proti misogynní rétorice Donalda Trumpa vyšlo do ulic mezi 3,3 a 5,6 milionu lidí.
Morris svou kalkulaci založil na dvoufázovém přístupu: nejprve shromáždil dostupná data o účasti z místních médií, tam, kde nebyla data k dispozici, vycházel z odhadů organizátorů a účastníků. Pro odhad celonárodních čísel použil medián účastí z míst, kde data existovala, aby eliminoval zkreslení způsobené velkými městy. Přestože Morris zdůrazňuje, že jeho odhad je zatím neoficiální, podobné číslo uvádí i Ezra Levin, spoluzakladatel progresivní organizace Indivisible, která protesty organizovala.
Názory na to, zda šlo o největší demonstraci, se liší. Jeremy Pressman z Harvardu a University of Connecticutu uvádí, že oficiální čísla budou známá až časem. Trumpův ředitel komunikace Steven Cheung na sociální síti X označil protesty za „naprostý propadák s mizivou účastí“. Demonstrace No Kings přitom proběhla právě v den Trumpových narozenin, kdy prezident pořádal vojenskou přehlídku k 250. výročí armády USA.
Politolog Omar Wasow z Kalifornské univerzity v Berkeley označil protesty za bezpochyby jednu z největších jednodenních demonstrací v historii. Přirovnal masovou účast k řetězové reakci potlesku v divadle – pokud se postaví první procento lidí, inspirují ostatní, aby se přidali.
Pro srovnání, pochod v roce 1963, kde Martin Luther King Jr. pronesl svůj slavný projev „I Have a Dream“, přilákal asi půl milionu lidí. První Den Země v roce 1970 mobilizoval na 20 milionů Američanů, což bylo tehdy přibližně 10 procent populace, a představuje největší mobilizaci v moderní historii. Další významné protestní akce zahrnují 5 milionů účastníků v roce 1986 na akci Hands Across America, více než milion lidí protestujících v roce 2006 proti přísnějším imigračním zákonům a protesty proti vraždě George Floyda v roce 2020, kterých se během několika týdnů zúčastnilo podle průzkumů až 26 milionů lidí, byť ne všechny v jeden den.
Podle expertky na historii protestů Glorie J. Browne-Marshallové je ovšem obtížné přesně srovnávat velikost různých demonstrací, protože se liší metodiky počítání i délka a rozsah akcí.
Protesty vyvolaly i diskuzi o tzv. pravidle 3,5 procenta, které vypracovaly politoložky Erica Chenoweth a Maria Stephan. Jejich studie revolučních kampaní ukázala, že všechny nenásilné hnutí, která měla podporu alespoň 3,5 procenta populace, nakonec uspěla v prosazení změny. Demonstrace s odhadem až 1,8 procenta účasti dospělých v USA může být proto podle některých názorů potenciálním bodem obratu, který povzbudí další aktivitu.
Autoři studie a organizátoři však upozorňují, že samotné velké protesty nestačí. Ezra Levin zdůrazňuje, že skutečná změna vyžaduje dlouhodobou, širokou a rozmanitou organizaci odspodu, nikoliv pouze jednorázové masové akce. „Neporazíme problém jen tím, že se na jeden den sejde hodně lidí,“ říká Levin. „Musíme brát demokracii vážně a budovat ji postupně, od základů.“
V posledních letech zažívá francouzský trh prudký nárůst obliby ultra-levných e-shopů jako jsou Shein, Temu a AliExpress. Podle dat se počet platebních karet, které alespoň jednou měsíčně zaznamenaly transakci na diskontním webu, zvýšil mezi prvním čtvrtletím roku 2022 a 2023 o 20 %. Jen platformu Temu navštěvují měsíčně miliony francouzských zákazníků.
Zubní ordinace vzbuzuje u mnoha lidí obavy, což není nic překvapivého. Nahrazení ztraceného zubu často vyžaduje invazivní chirurgický zákrok, implantaci titanového šroubu do čelisti a dlouhé měsíce čekání na jeho vhojení, než na něj lze připevnit korunku. Skupiny vědců po celém světě však intenzivně pracují na tom, aby dokázaly vypěstovat skutečný biologický zub přímo v lidské čelisti.
Vedení Evropské unie, zastoupené předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou, čelí kritice poté, co na summitu nedokázalo zajistit schválení finanční pomoci pro Ukrajinu. Plán, který měl Kyjevu poskytnout zásadní úvěr ve výši 140 miliard eur na pokrytí potřeb pro nadcházející dva roky, byl v Bruselu zablokován.
Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Měření času ve vesmíru je inženýrský zázrak, na jehož absolutní přesnosti závisí globální bankovnictví, navigace automobilů nebo dokonce stabilita elektrických sítí. I odchylka v řádu miliardtin sekundy může způsobit chaos. Udržet přesné měření času na oběžné dráze je však extrémně náročné, ať už jde o hodinky astronautů, nebo o atomové hodiny v navigačních satelitech.
Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.
Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.