Protesty, které se v USA konaly minulý víkend, by podle odhadů mohly být jednou z největších jednodenních demonstrací v historii Spojených států. Datový novinář G Elliott Morris, který provozuje analytický Substack Strength in Numbers, odhaduje účast mezi čtyřmi až šesti miliony lidí, což představuje zhruba 1,2 až 1,8 procenta americké populace. Tento počet by tak mohl překonat rekord z roku 2017, kdy během Women’s March proti misogynní rétorice Donalda Trumpa vyšlo do ulic mezi 3,3 a 5,6 milionu lidí.
Morris svou kalkulaci založil na dvoufázovém přístupu: nejprve shromáždil dostupná data o účasti z místních médií, tam, kde nebyla data k dispozici, vycházel z odhadů organizátorů a účastníků. Pro odhad celonárodních čísel použil medián účastí z míst, kde data existovala, aby eliminoval zkreslení způsobené velkými městy. Přestože Morris zdůrazňuje, že jeho odhad je zatím neoficiální, podobné číslo uvádí i Ezra Levin, spoluzakladatel progresivní organizace Indivisible, která protesty organizovala.
Názory na to, zda šlo o největší demonstraci, se liší. Jeremy Pressman z Harvardu a University of Connecticutu uvádí, že oficiální čísla budou známá až časem. Trumpův ředitel komunikace Steven Cheung na sociální síti X označil protesty za „naprostý propadák s mizivou účastí“. Demonstrace No Kings přitom proběhla právě v den Trumpových narozenin, kdy prezident pořádal vojenskou přehlídku k 250. výročí armády USA.
Politolog Omar Wasow z Kalifornské univerzity v Berkeley označil protesty za bezpochyby jednu z největších jednodenních demonstrací v historii. Přirovnal masovou účast k řetězové reakci potlesku v divadle – pokud se postaví první procento lidí, inspirují ostatní, aby se přidali.
Pro srovnání, pochod v roce 1963, kde Martin Luther King Jr. pronesl svůj slavný projev „I Have a Dream“, přilákal asi půl milionu lidí. První Den Země v roce 1970 mobilizoval na 20 milionů Američanů, což bylo tehdy přibližně 10 procent populace, a představuje největší mobilizaci v moderní historii. Další významné protestní akce zahrnují 5 milionů účastníků v roce 1986 na akci Hands Across America, více než milion lidí protestujících v roce 2006 proti přísnějším imigračním zákonům a protesty proti vraždě George Floyda v roce 2020, kterých se během několika týdnů zúčastnilo podle průzkumů až 26 milionů lidí, byť ne všechny v jeden den.
Podle expertky na historii protestů Glorie J. Browne-Marshallové je ovšem obtížné přesně srovnávat velikost různých demonstrací, protože se liší metodiky počítání i délka a rozsah akcí.
Protesty vyvolaly i diskuzi o tzv. pravidle 3,5 procenta, které vypracovaly politoložky Erica Chenoweth a Maria Stephan. Jejich studie revolučních kampaní ukázala, že všechny nenásilné hnutí, která měla podporu alespoň 3,5 procenta populace, nakonec uspěla v prosazení změny. Demonstrace s odhadem až 1,8 procenta účasti dospělých v USA může být proto podle některých názorů potenciálním bodem obratu, který povzbudí další aktivitu.
Autoři studie a organizátoři však upozorňují, že samotné velké protesty nestačí. Ezra Levin zdůrazňuje, že skutečná změna vyžaduje dlouhodobou, širokou a rozmanitou organizaci odspodu, nikoliv pouze jednorázové masové akce. „Neporazíme problém jen tím, že se na jeden den sejde hodně lidí,“ říká Levin. „Musíme brát demokracii vážně a budovat ji postupně, od základů.“
Premiér Petr Fiala (ODS) či ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odsoudili pondělní útok na expremiéra Andreje Babiše (ANO) na mítinku na Frýdecko-Místecku v Moravskoslezském kraji. Podle Aleny Schillerové je napadení přímým důsledkem kampaně vládních stran, která je podle jejích slov založená na strachu a rozdělování.
Vyhrocená volební kampaň se v pondělí promítla do mítinku expremiéra Andreje Babiše (ANO) na Frýdecko-Místecku v Moravskoslezském kraji. Babiš byl podle svědků zasažen berlí do hlavy, na místě zasahovala policie. Předseda hnutí, které je favoritem voleb, odjel do nemocnice.
Jiřina Bohdalová se po většinu léta zotavovala z náročné operace, kterou podstoupila před prázdninami. V jejich závěru se konečně objevila na veřejnosti. A dočkala se pořádného, ale především příjemného překvapení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek v Paříži setká s evropskými lídry. Schůzka je součástí mezinárodního úsilí o ukončení ruské invaze, která trvá již tři a půl roku.
Africká unie podpořila kampaň #CorrectTheMap, která vyzývá OSN a celosvětovou komunitu, aby začaly používat jiný typ mapy světa. V současné době má kampaň více než 4500 podpisů. Nejpoužívanější mapou je Mercatorovo zobrazení, které vzniklo před více než 450 lety pro koloniální výzkum a námořní obchod. V průběhu staletí se z ní ale stala univerzální projekce pro mnohé vlády, vzdělávací instituce i firmy.
Mezinárodní sdružení pro studium genocidy (IAGS) schválilo rezoluci, podle níž jednání Izraele v Pásmu Gazy splňuje právní definici genocidy. Pro návrh hlasovalo 86 % z 500 členů organizace. Rezoluce uvádí, že „politika a jednání Izraele v Gaze splňují právní definici genocidy v článku II Úmluvy OSN o prevenci a trestání zločinu genocidy (1948)“.
Ministři obrany České republiky a Švédska, Jana Černochová a Pål Jonson, se ve čtvrtek ve Švédsku zúčastnili slavnostního odhalení prvního bojového vozidla pěchoty CV90 MkIV, které bylo vyrobeno pro českou armádu. Vozidlo vzniklo v závodě BAE Systems Hägglunds v Örnsköldsviku. Celkem bude ve Švédsku vyrobeno 39 kusů a dalších 207 vozidel se bude vyrábět v Česku, uvedl National Interest.
Ve východním Afghánistánu došlo k silnému zemětřesení, které si vyžádalo stovky obětí a zničilo celé vesnice. Podle mluvčího vlády Tálibánu si otřesy o síle 6,0 stupně vyžádaly více než 800 mrtvých a na 2 500 zraněných.
V souvislosti s klimatickými změnami čelí malé ostrovní státy jako Tuvalu, Kiribati, Maledivy a Marshallovy ostrovy bezprecedentní právní otázce: mohou být tyto státy nadále považovány za suverénní, pokud jejich území zmizí pod hladinou moře?
Polsko, které se v posledním roce a půl pyšnilo pozicí klíčového hráče evropské zahraniční politiky, se nyní potýká s vnitřními spory. Otevřený konflikt mezi prezidentem a premiérem narušuje postavení země na mezinárodní scéně.
Izraelský útok na nemocnici Náser v Chán Júnisu vyvolal rozsáhlé mezinárodní rozhořčení. Incident, který se odehrál 25. srpna, je příkladem takzvaného „dvojitého úderu“. První útok si vyžádal nejméně jednu oběť, ale když na místo dorazili záchranáři, novináři a další, následoval druhý útok, při němž zemřelo dalších dvacet lidí. Mezi nimi bylo pět novinářů a několik členů zdravotnického personálu, kteří ošetřovali raněné z prvního úderu.
Při silném zemětřesení, které zasáhlo východní Afghánistán, zahynulo podle ministerstva vnitra Tálibánu více než 600 lidí. Epicentrum otřesů o síle 6,0 stupně se nacházelo v hloubce pouhých osmi kilometrů. Otřesy byly cítit v široké oblasti, a to až po pákistánský Islámábád.