Protesty, které se v USA konaly minulý víkend, by podle odhadů mohly být jednou z největších jednodenních demonstrací v historii Spojených států. Datový novinář G Elliott Morris, který provozuje analytický Substack Strength in Numbers, odhaduje účast mezi čtyřmi až šesti miliony lidí, což představuje zhruba 1,2 až 1,8 procenta americké populace. Tento počet by tak mohl překonat rekord z roku 2017, kdy během Women’s March proti misogynní rétorice Donalda Trumpa vyšlo do ulic mezi 3,3 a 5,6 milionu lidí.
Morris svou kalkulaci založil na dvoufázovém přístupu: nejprve shromáždil dostupná data o účasti z místních médií, tam, kde nebyla data k dispozici, vycházel z odhadů organizátorů a účastníků. Pro odhad celonárodních čísel použil medián účastí z míst, kde data existovala, aby eliminoval zkreslení způsobené velkými městy. Přestože Morris zdůrazňuje, že jeho odhad je zatím neoficiální, podobné číslo uvádí i Ezra Levin, spoluzakladatel progresivní organizace Indivisible, která protesty organizovala.
Názory na to, zda šlo o největší demonstraci, se liší. Jeremy Pressman z Harvardu a University of Connecticutu uvádí, že oficiální čísla budou známá až časem. Trumpův ředitel komunikace Steven Cheung na sociální síti X označil protesty za „naprostý propadák s mizivou účastí“. Demonstrace No Kings přitom proběhla právě v den Trumpových narozenin, kdy prezident pořádal vojenskou přehlídku k 250. výročí armády USA.
Politolog Omar Wasow z Kalifornské univerzity v Berkeley označil protesty za bezpochyby jednu z největších jednodenních demonstrací v historii. Přirovnal masovou účast k řetězové reakci potlesku v divadle – pokud se postaví první procento lidí, inspirují ostatní, aby se přidali.
Pro srovnání, pochod v roce 1963, kde Martin Luther King Jr. pronesl svůj slavný projev „I Have a Dream“, přilákal asi půl milionu lidí. První Den Země v roce 1970 mobilizoval na 20 milionů Američanů, což bylo tehdy přibližně 10 procent populace, a představuje největší mobilizaci v moderní historii. Další významné protestní akce zahrnují 5 milionů účastníků v roce 1986 na akci Hands Across America, více než milion lidí protestujících v roce 2006 proti přísnějším imigračním zákonům a protesty proti vraždě George Floyda v roce 2020, kterých se během několika týdnů zúčastnilo podle průzkumů až 26 milionů lidí, byť ne všechny v jeden den.
Podle expertky na historii protestů Glorie J. Browne-Marshallové je ovšem obtížné přesně srovnávat velikost různých demonstrací, protože se liší metodiky počítání i délka a rozsah akcí.
Protesty vyvolaly i diskuzi o tzv. pravidle 3,5 procenta, které vypracovaly politoložky Erica Chenoweth a Maria Stephan. Jejich studie revolučních kampaní ukázala, že všechny nenásilné hnutí, která měla podporu alespoň 3,5 procenta populace, nakonec uspěla v prosazení změny. Demonstrace s odhadem až 1,8 procenta účasti dospělých v USA může být proto podle některých názorů potenciálním bodem obratu, který povzbudí další aktivitu.
Autoři studie a organizátoři však upozorňují, že samotné velké protesty nestačí. Ezra Levin zdůrazňuje, že skutečná změna vyžaduje dlouhodobou, širokou a rozmanitou organizaci odspodu, nikoliv pouze jednorázové masové akce. „Neporazíme problém jen tím, že se na jeden den sejde hodně lidí,“ říká Levin. „Musíme brát demokracii vážně a budovat ji postupně, od základů.“
Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi.
Český hokej se v úterý připojil k několika evropským hokejovým federacím, které oznámily, že národní tým nenechají nastoupit proti Rusku. Svaz tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), které by mělo umožnit návrat ruských hokejistů na největší světové akce pod hlavičkou IIHF.
Česko v tomto týdnu zažilo výjimečný večer, který si nenechala ujít řada známých osobností. Gérard Depardieu vystoupil na pražském koncertu, na němž se organizačně podílel hitmaker Michal David. Kdo se dostal nejen do hlediště, ale i do zákulisí za hvězdou světové kinematografie?
Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.
Největší kryptoměnová burza Binance tvrdí, že se jí už podařilo pokrýt většinu ztrát z útoku, z něhož jsou podezřelí hackeři napojení na severokorejský režim. Do vyšetřování jsou zapojeny i americké státní složky.
Slovensko se nachází na prahu velké politické krize. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) alespoň pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou převahu v parlamentu, ale v úterý přišly o jednoho poslance, který se rozhodl přestoupit jinam. Co bude následovat?
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.