Protesty, které se v USA konaly minulý víkend, by podle odhadů mohly být jednou z největších jednodenních demonstrací v historii Spojených států. Datový novinář G Elliott Morris, který provozuje analytický Substack Strength in Numbers, odhaduje účast mezi čtyřmi až šesti miliony lidí, což představuje zhruba 1,2 až 1,8 procenta americké populace. Tento počet by tak mohl překonat rekord z roku 2017, kdy během Women’s March proti misogynní rétorice Donalda Trumpa vyšlo do ulic mezi 3,3 a 5,6 milionu lidí.
Morris svou kalkulaci založil na dvoufázovém přístupu: nejprve shromáždil dostupná data o účasti z místních médií, tam, kde nebyla data k dispozici, vycházel z odhadů organizátorů a účastníků. Pro odhad celonárodních čísel použil medián účastí z míst, kde data existovala, aby eliminoval zkreslení způsobené velkými městy. Přestože Morris zdůrazňuje, že jeho odhad je zatím neoficiální, podobné číslo uvádí i Ezra Levin, spoluzakladatel progresivní organizace Indivisible, která protesty organizovala.
Názory na to, zda šlo o největší demonstraci, se liší. Jeremy Pressman z Harvardu a University of Connecticutu uvádí, že oficiální čísla budou známá až časem. Trumpův ředitel komunikace Steven Cheung na sociální síti X označil protesty za „naprostý propadák s mizivou účastí“. Demonstrace No Kings přitom proběhla právě v den Trumpových narozenin, kdy prezident pořádal vojenskou přehlídku k 250. výročí armády USA.
Politolog Omar Wasow z Kalifornské univerzity v Berkeley označil protesty za bezpochyby jednu z největších jednodenních demonstrací v historii. Přirovnal masovou účast k řetězové reakci potlesku v divadle – pokud se postaví první procento lidí, inspirují ostatní, aby se přidali.
Pro srovnání, pochod v roce 1963, kde Martin Luther King Jr. pronesl svůj slavný projev „I Have a Dream“, přilákal asi půl milionu lidí. První Den Země v roce 1970 mobilizoval na 20 milionů Američanů, což bylo tehdy přibližně 10 procent populace, a představuje největší mobilizaci v moderní historii. Další významné protestní akce zahrnují 5 milionů účastníků v roce 1986 na akci Hands Across America, více než milion lidí protestujících v roce 2006 proti přísnějším imigračním zákonům a protesty proti vraždě George Floyda v roce 2020, kterých se během několika týdnů zúčastnilo podle průzkumů až 26 milionů lidí, byť ne všechny v jeden den.
Podle expertky na historii protestů Glorie J. Browne-Marshallové je ovšem obtížné přesně srovnávat velikost různých demonstrací, protože se liší metodiky počítání i délka a rozsah akcí.
Protesty vyvolaly i diskuzi o tzv. pravidle 3,5 procenta, které vypracovaly politoložky Erica Chenoweth a Maria Stephan. Jejich studie revolučních kampaní ukázala, že všechny nenásilné hnutí, která měla podporu alespoň 3,5 procenta populace, nakonec uspěla v prosazení změny. Demonstrace s odhadem až 1,8 procenta účasti dospělých v USA může být proto podle některých názorů potenciálním bodem obratu, který povzbudí další aktivitu.
Autoři studie a organizátoři však upozorňují, že samotné velké protesty nestačí. Ezra Levin zdůrazňuje, že skutečná změna vyžaduje dlouhodobou, širokou a rozmanitou organizaci odspodu, nikoliv pouze jednorázové masové akce. „Neporazíme problém jen tím, že se na jeden den sejde hodně lidí,“ říká Levin. „Musíme brát demokracii vážně a budovat ji postupně, od základů.“
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.