Protesty, které se v USA konaly minulý víkend, by podle odhadů mohly být jednou z největších jednodenních demonstrací v historii Spojených států. Datový novinář G Elliott Morris, který provozuje analytický Substack Strength in Numbers, odhaduje účast mezi čtyřmi až šesti miliony lidí, což představuje zhruba 1,2 až 1,8 procenta americké populace. Tento počet by tak mohl překonat rekord z roku 2017, kdy během Women’s March proti misogynní rétorice Donalda Trumpa vyšlo do ulic mezi 3,3 a 5,6 milionu lidí.
Morris svou kalkulaci založil na dvoufázovém přístupu: nejprve shromáždil dostupná data o účasti z místních médií, tam, kde nebyla data k dispozici, vycházel z odhadů organizátorů a účastníků. Pro odhad celonárodních čísel použil medián účastí z míst, kde data existovala, aby eliminoval zkreslení způsobené velkými městy. Přestože Morris zdůrazňuje, že jeho odhad je zatím neoficiální, podobné číslo uvádí i Ezra Levin, spoluzakladatel progresivní organizace Indivisible, která protesty organizovala.
Názory na to, zda šlo o největší demonstraci, se liší. Jeremy Pressman z Harvardu a University of Connecticutu uvádí, že oficiální čísla budou známá až časem. Trumpův ředitel komunikace Steven Cheung na sociální síti X označil protesty za „naprostý propadák s mizivou účastí“. Demonstrace No Kings přitom proběhla právě v den Trumpových narozenin, kdy prezident pořádal vojenskou přehlídku k 250. výročí armády USA.
Politolog Omar Wasow z Kalifornské univerzity v Berkeley označil protesty za bezpochyby jednu z největších jednodenních demonstrací v historii. Přirovnal masovou účast k řetězové reakci potlesku v divadle – pokud se postaví první procento lidí, inspirují ostatní, aby se přidali.
Pro srovnání, pochod v roce 1963, kde Martin Luther King Jr. pronesl svůj slavný projev „I Have a Dream“, přilákal asi půl milionu lidí. První Den Země v roce 1970 mobilizoval na 20 milionů Američanů, což bylo tehdy přibližně 10 procent populace, a představuje největší mobilizaci v moderní historii. Další významné protestní akce zahrnují 5 milionů účastníků v roce 1986 na akci Hands Across America, více než milion lidí protestujících v roce 2006 proti přísnějším imigračním zákonům a protesty proti vraždě George Floyda v roce 2020, kterých se během několika týdnů zúčastnilo podle průzkumů až 26 milionů lidí, byť ne všechny v jeden den.
Podle expertky na historii protestů Glorie J. Browne-Marshallové je ovšem obtížné přesně srovnávat velikost různých demonstrací, protože se liší metodiky počítání i délka a rozsah akcí.
Protesty vyvolaly i diskuzi o tzv. pravidle 3,5 procenta, které vypracovaly politoložky Erica Chenoweth a Maria Stephan. Jejich studie revolučních kampaní ukázala, že všechny nenásilné hnutí, která měla podporu alespoň 3,5 procenta populace, nakonec uspěla v prosazení změny. Demonstrace s odhadem až 1,8 procenta účasti dospělých v USA může být proto podle některých názorů potenciálním bodem obratu, který povzbudí další aktivitu.
Autoři studie a organizátoři však upozorňují, že samotné velké protesty nestačí. Ezra Levin zdůrazňuje, že skutečná změna vyžaduje dlouhodobou, širokou a rozmanitou organizaci odspodu, nikoliv pouze jednorázové masové akce. „Neporazíme problém jen tím, že se na jeden den sejde hodně lidí,“ říká Levin. „Musíme brát demokracii vážně a budovat ji postupně, od základů.“
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).