Opakované a zesílené ukrajinské útoky na Krymský poloostrov vedly k rozsáhlým výpadkům elektrického proudu v jeho největším městě, Sevastopolu. Tamní gubernátor dosazený Kremlem Michail Razvožajev potvrdil zavedení plošných energetických restrikcí a vyzval obyvatele k maximálnímu snížení spotřeby.
Velitel ukrajinských dronových sil Robert Brovdi uvedl, že Kyjev během středečního brzkého rána zaútočil na hlavní sevastopolskou rozvodnu hned sedmkrát. Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014, čelí v posledních týdnech stupňujícímu se vojenskému tlaku ze strany Ukrajiny. Tato ofenzíva výrazně zasáhla do každodenního života tamních obyvatel, přinesla neustálé nálety bezpilotních letounů, zákaz prodeje pohonných hmot běžným občanům i nucené zrušení dětských letních táborů.
Podle svědectví místních se sirény varující před leteckými údery v Sevastopolu ozývají i několikrát denně a sestřely dronů se nově odehrávají přímo nad městem, nikoli nad Černým mořem jako dříve. Ruskem dosazená správa omezila prodej paliva výhradně pro potřeby vládních úřadů a záchranných složek, což vedlo k vyprázdnění čerpacích stanic pro běžné obyvatele a podnikatele.
Další zřetelný dopad na civilní život představuje nařízení šéfa Krymu Sergeje Aksjonova, kterým se až do začátku září zcela pozastavuje provoz všech dětských táborů. Na internetu se objevují záběry z prázdných ulic druhého největšího města Simferopolu a lidé si stěžují na chybějící zboží v obchodech poté, co musely kvůli situaci zavřít místní jídelny a kavárny.
Ekonomické dopady a omezení vyvolaly u místních vlnu nespokojenosti, kterou vyjadřují na sociálních sítích. Řidiči taxislužeb či podnikatelé v distribuci potravin upozorňují, že kvůli nedostatku nafty nemohou pracovat, vydělávat na živobytí ani splácet bankovní úvěry.
Veřejná doprava sice formálně funguje, ale trolejbusy jsou extrémně přetížené, protože lidé nemají jinou možnost, jak se dopravit do zaměstnání. V turistických letoviscích, jako je Novyj Svet, sice rekreanti stále zůstávají a infrastruktura pláží funguje, atmosféra je však popisována jako velmi opatrná s narůstající nejistotou a neustálým sledováním zpráv.
Kyjev se systematicky zaměřuje na klíčové dopravní uzly a zásobovací trasy, které spojují poloostrov s ruskými silami na jihu, s cílem narušit logistiku a izolovat vojenskou infrastrukturu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil operaci na Krymu za pečlivě propočítanou s cílem vytvořit podmínky, které donutí Rusko přistoupit na mírová vyjednávání.
Podle politické analytičky Taťjany Stanové z firmy R.Politik je situace sice složitá, ale zvýšený domácí tlak pravděpodobně neovlivní válečné cíle Vladimira Putina. Tyto útoky podle ní spíše posílí protiukrajinské nálady mezi ruským obyvatelstvem a Kreml je může využít k obhajobě pokračování celého vojenského tažení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
Syrské ministerstvo zahraničí v neděli oznámilo, že Damašek uzavřel s Ruskem novou dohodu týkající se osudu dvou klíčových vojenských základen u Středozemního moře. Podle uzavřeného ujednání Moskva ztratí dosavadní status výhradního vojenského využívání těchto objektů.
Evropský kontinent má za sebou historicky nejteplejší červen a červenec, přičemž průměrné teploty v západní části regionu překonaly dosavadní rekord z roku 2022. Podle údajů monitorovací služby Copernicus se rtuť teploměrů držela zhruba o 2,8 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným politickým potížím, které ohrožují pozici jeho strany v nadcházejících volbách do Kongresu i odkaz jeho druhého mandátu. Někteří komentátoři jej podle CNN přirovnávají k situaci Jimmyho Cartera, neboť Teherán dokáže efektivně stupňovat tlak na Spojené státy v citlivé předvolební době.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že Rusko plánuje nasadit až 50 000 severokorejských vojáků. Pchjongjang už dříve poslal tisíce vojáků do Kurské oblasti a Moskvě dodal miliony dělostřeleckých granátů či balistické střely.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.