Vzácné úplné zatmění Slunce vyvolalo v mnoha částech Evropy rozsáhlou turistickou vlnu, která nasměrovala tisíce návštěvníků i do dosud opomíjených venkovských obcí. Jedná se o první událost tohoto druhu na evropské pevnině od roku 2006. Měsíční stín zahajuje svou pouť v odlehlých oblastech Arktidy a pokračuje přes Špicberky, Grónsko a Island až k evropskému kontinentu.
Nejlepší podmínky pro sledování celého úkazu nabízí Španělsko, kde měsíční stín protíná území úhlopříčně od severního atlantského pobřeží až po Středozemní moře. Částečné zatmění je však možné pozorovat na mnohem rozsáhlejším území, které zahrnuje většinu Evropy, Kanadu, severní část Spojených států amerických i severozápadní Afriku. Samotná fáze úplného zatmění je pro pozorovatele na pevnině poměrně krátká a trvá méně než dvě a půl minuty.
Přírodního úkazu využívají vědečtí pracovníci k výzkumu sluneční atmosféry a její nejvzdálenější vrstvy. Výzkumné týmy se podle webu France24 zaměřují především na objasňování mechanismů spojených se slunečním větrem a vlastnostmi magnetického pole naší hvězdy. Pozorování přitom závisí na příznivých klimatických podmínkách, přičemž v některých oblastech Islandu je sledování komplikováno deštěm a oblačností, zatímco španělská meteorologická služba předpovídá na většině území jasnou oblohu.
Příjezd stovek tisíců turistů představuje výrazný stimul pro místní ekonomiku, ze kterého profitují především venkovské oblasti čelící dlouhodobému úbytku obyvatel. Španělské ministerstvo hospodářství odhaduje celkový přínos pro ekonomiku na 347 milionů eur, což je v přepočtu přibližně 400 milionů dolarů. Do hlavních sledovacích oblastí podle oficiálních odhadů dorazí více než 446 tisíc zahraničních i domácích návštěvníků.
Zvýšený zájem o ubytování pociťují i malé obce, které se dříve na turistických mapách běžně neobjevovaly. Příkladem je městečko Benavente na severozápadě Španělska, kde došlo k úplnému vyprodání všech ubytovacích kapacit. Zástupci tamního turistického informačního centra potvrzují masivní nápor zájemců z celého světa včetně cestovatelů z Belgie, Velké Británie, Austrálie, Nového Zélandu, Nizozemska nebo Německa.
S masivním přílivem cestovatelů se však pojí i řada bezpečnostních a logistických komplikací. Úřady očekávají, že na silnicích směřujících do pásu úplného zatmění přibude až 1,5 milionu automobilových jízd. Místní samosprávy proto zřizují vyhrazená pozorovací místa a posilují složky integrovaného záchranného systému, aby zvládly zvýšený nápor v dopravení i zdravotní péči.
Další riziko představují vysoké letní teploty, které na většině španělského vnitrozemí přesahují 35 stupňů Celsia a v severovýchodních regionech mohou překročit i hranici 40 stupňů Celsia. Horké počasí v kombinaci s tisíci lidí pohybujícími se ve vyprahlé krajině zvyšuje nebezpečí vzniku lesních požárů na velmi vysoký až extrémní stupeň.
Astronomická pozorování v jižní Evropě budou pokračovat i v následujících letech. Další úplné zatmění Slunce zasáhne jižní část Španělska a severní Afriku v srpnu roku 2027. V roce 2028 pak Pyrenejský poloostrov navštíví takzvané prstencové zatmění, při kterém Měsíc nezakryje sluneční kotouč úplně a vytvoří na obloze výrazný světelný prstenec.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.