Viceprezident JD Vance se při čtvrtečním brífinku v Bílém domě energicky pustil do obhajoby americko-íránské dohody. Během vystoupení musel čelit dotazům, zda z něj prezident Donald Trump nedělá obětního beránka pro dohodu, která je mezi washingtonskými republikány velmi nepopulární. Vance tyto spekulace odmítl s tím, že prezident pouze žertoval, když o den dříve prohlásil, že v případě krachu dohody svalí vinu právě na svého viceprezidenta.
Celý týden se nesl ve znamení Vanceova úsilí obhájit memorandum o porozumění s Íránem. Jeho pozici však opakovaně komplikovala prohlášení samotného Trumpa, který ho zastiňoval a občas si s ním i protiřečil. Nejistotu kolem celé záležitosti umocnily nejasnosti ohledně logistiky podpisového ceremoniálu ve Švýcarsku, kterého se měl viceprezident původně účastnit, načež Bílý domov ve čtvrtek večer oznámil, že Vance do Ženevy prozatím neodcestuje.
Navzdory těmto překážkám vystupuje Vance na obranu dohody velmi tvrdě a neváhal se ostře opřít do izraelské reakce na tento dokument. V kritice Izraele zašel dokonce dál než samotný Trump. Celá situace přichází pro viceprezidenta v poměrně nevhodnou dobu, jelikož před několika dny vydal autobiografickou knihu zaměřenou na svou víru a konverzi ke katolictví, která okamžitě zesílila spekulace o jeho možné prezidentské kandidatuře v roce 2028.
Prodat tuto prozatímní dohodu vlastní straně bude pro Vance nesmírně složitý úkol. Republikáni jsou totiž v této otázce hluboce rozděleni na neintervenční křídlo stoupenců hnutí MAGA, které se od začátku stavělo proti válce, a na konzervativní jestřáby, kteří dohodu vnímají jako kapitulaci Spojených států před Teheránem. Ostatní vysoce postavení představitelé administrativy přitom takovému tlaku čelit nemusí.
Ministr zahraničí Marco Rubio, který je považován za jednoho z Vanceových rivalů pro souboj o nominaci v roce 2028, si během tohoto konfliktu záměrně udržuje spíše nízký profil. Šéf Pentagonu Pete Hegseth sice vojenské tažení hlasitě podporoval, do diplomatických jednání o jeho ukončení se však hlouběji nezapojil. Tváří celé dohody tak zůstává výhradně viceprezident, což někteří stratégové považují za záměrný Trumpův krok, jak přenést odpovědnost za nepopulární politiku na svého podřízeného.
Spojení s íránskou dohodou však nemusí pro Vance znamenat automatickou politickou prohru. Pokud se oběma zemím podaří dosáhnout konečné mírové smlouvy, která omezí íránský jaderný program, připíše si viceprezident zásadní podíl na splnění dlouhodobého cíle USA a jejich blízkovýchodních spojenců. Vyjednání trvalé dohody během následujících šedesáti dnů je však kvůli vysoce technickým detailům nejisté a kritici doma i v zahraničí zůstávají skeptičtí.
Zmatky kolem memoranda navíc jasně ilustrovaly obtížnou pozici, v níž se Vance nachází. Když administrativa v neděli oznámila shodu na dokumentu, nezveřejnila žádné podrobnosti, což vyvolalo chaos. Vance se sice v pondělních rozhovorech snažil situaci vyjasnit prohlášením, že Írán by mohl získat přístup k fondu na obnovu ve výši 300 miliard dolarů, jenže Trump o několik hodin později označil zprávy o amerických platbách za falešné s tím, že Washington neposkytne ani cent. Následně zveřejněný text ovšem ukázal, že USA se skutečně zavázaly spolupracovat s regionálními partnery na plánu obnovy v této hodnotě.
V otázce jaderných ambicí Teheránu sice viceprezident opakoval Trumpovo tvrzení, že prozatímní dohoda je významným krokem k zastavení vývoje íránských jaderných zbraní, samotný text se však tomuto tématu podrobně nevěnuje a odkazuje ho až na další kolo rozhovorů. Rozporuplné signály pokračovaly i během Trumpovy návštěvy summitu G7 ve Francii. Zatímco Vance v televizním pořadu obhajoval vládní postup, Trump na tiskové konferenci význam memoranda zlehčoval a zpochybňoval, zda je pro něj vůbec dostatečně důležité, aby ho podepsal.
Krátce nato však americký prezident podepsal papírovou kopii dohody přímo před kamerami během okázalé večeře s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem ve Versailles. Tím vyvolal další otázky, proč by měl Vance organizovat samostatný podpisový akt v Ženevě, který byl nakonec kvůli nedořešené logistice odložen. Mezitím musel viceprezident čelit kritice z řad vlastních stranických kolegů v Senátu, podle kterých Washington ustoupil Íránu příliš.
Republikánští senátoři poukazují na to, že jaderné ambice Teheránu nebyly nijak potlačeny a Írán se pouze naučil, že hrozby v Hormuzském průlivu fungují. Vance se proti této kritice ohradil poukazem na klesající ceny benzínu, což je podle něj přímý důkaz, že dohoda již nyní přináší Američanům hmatatelné výsledky. Vyjádřil přesvědčení, že pokud Írán dodrží své sliby, povede to k velkým věcem, a pokud ne, Spojené státy tím nic neztratí. Vzhledem k tomu, že jednání vede sám, však bude jeho vlastní politická budoucnost záviset na tom, zda tento proces skončí úspěchem, či propadákem.
Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín.
Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel.
Jak bude v Česku do konce týdne? Astronomický podzim sice stále nezačal, ale počasí už začíná připomínat tohle roční období. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden už nicméně přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.