Viceprezident JD Vance se při čtvrtečním brífinku v Bílém domě energicky pustil do obhajoby americko-íránské dohody. Během vystoupení musel čelit dotazům, zda z něj prezident Donald Trump nedělá obětního beránka pro dohodu, která je mezi washingtonskými republikány velmi nepopulární. Vance tyto spekulace odmítl s tím, že prezident pouze žertoval, když o den dříve prohlásil, že v případě krachu dohody svalí vinu právě na svého viceprezidenta.
Celý týden se nesl ve znamení Vanceova úsilí obhájit memorandum o porozumění s Íránem. Jeho pozici však opakovaně komplikovala prohlášení samotného Trumpa, který ho zastiňoval a občas si s ním i protiřečil. Nejistotu kolem celé záležitosti umocnily nejasnosti ohledně logistiky podpisového ceremoniálu ve Švýcarsku, kterého se měl viceprezident původně účastnit, načež Bílý domov ve čtvrtek večer oznámil, že Vance do Ženevy prozatím neodcestuje.
Navzdory těmto překážkám vystupuje Vance na obranu dohody velmi tvrdě a neváhal se ostře opřít do izraelské reakce na tento dokument. V kritice Izraele zašel dokonce dál než samotný Trump. Celá situace přichází pro viceprezidenta v poměrně nevhodnou dobu, jelikož před několika dny vydal autobiografickou knihu zaměřenou na svou víru a konverzi ke katolictví, která okamžitě zesílila spekulace o jeho možné prezidentské kandidatuře v roce 2028.
Prodat tuto prozatímní dohodu vlastní straně bude pro Vance nesmírně složitý úkol. Republikáni jsou totiž v této otázce hluboce rozděleni na neintervenční křídlo stoupenců hnutí MAGA, které se od začátku stavělo proti válce, a na konzervativní jestřáby, kteří dohodu vnímají jako kapitulaci Spojených států před Teheránem. Ostatní vysoce postavení představitelé administrativy přitom takovému tlaku čelit nemusí.
Ministr zahraničí Marco Rubio, který je považován za jednoho z Vanceových rivalů pro souboj o nominaci v roce 2028, si během tohoto konfliktu záměrně udržuje spíše nízký profil. Šéf Pentagonu Pete Hegseth sice vojenské tažení hlasitě podporoval, do diplomatických jednání o jeho ukončení se však hlouběji nezapojil. Tváří celé dohody tak zůstává výhradně viceprezident, což někteří stratégové považují za záměrný Trumpův krok, jak přenést odpovědnost za nepopulární politiku na svého podřízeného.
Spojení s íránskou dohodou však nemusí pro Vance znamenat automatickou politickou prohru. Pokud se oběma zemím podaří dosáhnout konečné mírové smlouvy, která omezí íránský jaderný program, připíše si viceprezident zásadní podíl na splnění dlouhodobého cíle USA a jejich blízkovýchodních spojenců. Vyjednání trvalé dohody během následujících šedesáti dnů je však kvůli vysoce technickým detailům nejisté a kritici doma i v zahraničí zůstávají skeptičtí.
Zmatky kolem memoranda navíc jasně ilustrovaly obtížnou pozici, v níž se Vance nachází. Když administrativa v neděli oznámila shodu na dokumentu, nezveřejnila žádné podrobnosti, což vyvolalo chaos. Vance se sice v pondělních rozhovorech snažil situaci vyjasnit prohlášením, že Írán by mohl získat přístup k fondu na obnovu ve výši 300 miliard dolarů, jenže Trump o několik hodin později označil zprávy o amerických platbách za falešné s tím, že Washington neposkytne ani cent. Následně zveřejněný text ovšem ukázal, že USA se skutečně zavázaly spolupracovat s regionálními partnery na plánu obnovy v této hodnotě.
V otázce jaderných ambicí Teheránu sice viceprezident opakoval Trumpovo tvrzení, že prozatímní dohoda je významným krokem k zastavení vývoje íránských jaderných zbraní, samotný text se však tomuto tématu podrobně nevěnuje a odkazuje ho až na další kolo rozhovorů. Rozporuplné signály pokračovaly i během Trumpovy návštěvy summitu G7 ve Francii. Zatímco Vance v televizním pořadu obhajoval vládní postup, Trump na tiskové konferenci význam memoranda zlehčoval a zpochybňoval, zda je pro něj vůbec dostatečně důležité, aby ho podepsal.
Krátce nato však americký prezident podepsal papírovou kopii dohody přímo před kamerami během okázalé večeře s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem ve Versailles. Tím vyvolal další otázky, proč by měl Vance organizovat samostatný podpisový akt v Ženevě, který byl nakonec kvůli nedořešené logistice odložen. Mezitím musel viceprezident čelit kritice z řad vlastních stranických kolegů v Senátu, podle kterých Washington ustoupil Íránu příliš.
Republikánští senátoři poukazují na to, že jaderné ambice Teheránu nebyly nijak potlačeny a Írán se pouze naučil, že hrozby v Hormuzském průlivu fungují. Vance se proti této kritice ohradil poukazem na klesající ceny benzínu, což je podle něj přímý důkaz, že dohoda již nyní přináší Američanům hmatatelné výsledky. Vyjádřil přesvědčení, že pokud Írán dodrží své sliby, povede to k velkým věcem, a pokud ne, Spojené státy tím nic neztratí. Vzhledem k tomu, že jednání vede sám, však bude jeho vlastní politická budoucnost záviset na tom, zda tento proces skončí úspěchem, či propadákem.
Viceprezident JD Vance se při čtvrtečním brífinku v Bílém domě energicky pustil do obhajoby americko-íránské dohody. Během vystoupení musel čelit dotazům, zda z něj prezident Donald Trump nedělá obětního beránka pro dohodu, která je mezi washingtonskými republikány velmi nepopulární. Vance tyto spekulace odmítl s tím, že prezident pouze žertoval, když o den dříve prohlásil, že v případě krachu dohody svalí vinu právě na svého viceprezidenta.
Nemocná norská korunní princezna Mette-Marit se podrobila transplantaci plic, informovala královská rodina. Podle lékařů byla operace úspěšná, princeznu teď čeká rekonvalescence, takže následující dny a týdny stráví v nemocnici.
V Olomouci se ve čtvrtek lidé rozloučili se Zdenou Mašínovou. Dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů zemřela minulý týden ve věku 92 let. Mašínová strávila závěr života v jednom domově pro seniory v Olomouci.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Meteorologové ve čtvrtek znovu varovali před vysokými a velmi vysokými teplotami. V pátek a sobotu mohou odpolední maxima místy překročit 34 stupňů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
