Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Ačkoliv se v tuto chvíli podle analýzy CNN nejedná o plnohodnotnou pozemní invazi, jde o první významný pohyb pozemních sil v rámci aktuální válečné kampaně. Hlavním záměrem tohoto kroku je zabezpečit nárazníkové pásmo a zabránit situaci, kdy by musely být znovu evakuovány vesnice na severu Izraele.
Snaha vyhnout se socioekonomickým nákladům spojeným s vysídlením obyvatel je patrná například v dříve evakuovaném městě Kirjat Šmona, kam se nyní začíná vracet život. Současný postup odráží také izraelské hodnocení hrozby ze strany Hizballáhu, kterou armáda považuje za výrazně oslabenou. Pohled přes hranici do jižního Libanonu odhaluje na mnoha místech jen trosky a sutiny, což je výsledek vytrvalého a takřka každodenního ostřelování cílů izraelským letectvem.
Intenzita odvetné palby ze strany Hizballáhu zůstává zatím překvapivě nízká. V úterý bylo zaznamenáno zhruba jedenáct dopadů střel v oblasti Trumpových výšin na Golanech, které však zasáhly převážně nezastavěný terén. Přestože v blízké obci Kfar Juval projektil zasáhl obytný dům, celková síla baráže je ve srovnání s předchozími konflikty v regionu spíše utlumená.
Libanonské vojenské zdroje potvrdily, že jejich jednotky se v počtu stovek vojáků stahují z hranic, aby se vyhnuly přímému střetu s Izraelci. Překvapivým momentem je skutečnost, že izraelské operace proti Hizballáhu se zdají být v souladu s požadavky samotné libanonské vlády. Ta již dříve vyzvala militantní hnutí k odzbrojení a zastavení útoků, což dává izraelskému postupu v podstatě tichý souhlas oficiálních míst v Bejrútu.
Pro Hizballáh může nynější situace představovat existenční hrozbu. Hnutí se ocitlo v otevřeném konfliktu v době, kdy jsou jeho bojovníci pravděpodobně příliš slabí na efektivní odpor. Zbývající síly skupiny se navíc stávají snadným terčem pro izraelské údery, což jen podtrhuje hloubku krize, ve které se tato militantní organizace momentálně nachází.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.