Severní Korea dává Spojeným státům opakovaně najevo, že je ochotna obnovit vzájemné rozhovory, ovšem pouze za předpokladu, že Washington upustí od svého tlaku na denuklearizaci. Vůdce Kim Čong-un na únorovém sjezdu vládní strany potvrdil, že jaderný status země, který byl v roce 2023 zakotven do severokorejské ústavy, je naprosto nezvratný. Pokud chtějí USA dosáhnout pokroku v otázce kontroly zbrojení, budou muset severokorejský jaderný program fakticky akceptovat.
Oficiální reakce Bílého domu, podle níž se americká politika vůči Pchjongjangu nemění a Donald Trump je připraven jednat bez předběžných podmínek, je z pohledu Severní Koreje nepřijatelná. Formulace o neměnnosti politiky totiž naznačuje, že konečným cílem Washingtonu zůstává úplné odstranění severokorejských jaderných zbraní. Bez ochoty Spojených států vyřadit denuklearizaci z programu jednání se však diplomatický dialog neobnoví.
Současná strategická pozice Severní Koreje je mnohem silnější než v letech 2018 a 2019, kdy Kim Čong-un s rozhovory o jaderném odzbrojení souhlasil. V té době nebyl vývoj jeho jaderného arzenálu dokončen a země byla mezinárodně izolovaná. Nyní je režim díky obnovenému spojenectví s Ruskem a lepším vztahům s Čínou vůči mezinárodním sankcím podstatně odolnější a disponuje zbraněmi, které mohou přímo ohrozit americké základny v regionu i samotné území USA.
K naprosté neochotě vzdát se jaderného arzenálu přispívají také letošní vojenské kampaně Donalda Trumpa ve Venezuele a v Íránu. Sledování toho, jak americký prezident silou svrhl režim Nicoláse Madura a zahájil preventivní válku proti Íránu přímo během rozhovorů o tamní denuklearizaci, utvrdilo Pchjongjang v tom, že existence bez jaderných zbraní je pro zemi nemyslitelná. Tyto kroky posílily Kimovo přesvědčení, že okamžité odevzdání zbraní, které Trump v minulosti požadoval, by bylo pro jeho režim likvidační.
Pokud se americká administrativa rozhodne posunout za hranici požadavku na denuklearizaci, bude muset vyřešit otázku, jakou formu uznání jaderného statusu bude Severní Korea požadovat. Rozdíl mezi tichým a formálním uznáním je zásadní. Formální uznání by vyžadovalo změnu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), což by pro Washington znamenalo právní překážku a rozvrat celého systému. Tiché uznání, kdy USA pouze přestanou téma odzbrojení veřejně otevírat a zaměří se na stabilitu, by však mohlo být pro obě strany přijatelným kompromisem.
Severokorejská rétorika ohledně ústavní ochrany jaderného statusu, kterou často prezentuje i vlivná sestra vůdce Kim Jo-džong, zůstává záměrně nejednoznačná. Podmínka respektování ústavy KLDR by mohla být splněna právě formou tichého uznání, kdy by Washington s Pchjongjangem jednal jako s partnerem pro kontrolu zbrojení. Severní Korea má totiž zájem na vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku konfliktu na Korejském poloostrově, aniž by se musela vzdát své odstrašující síly.
Diplomatická jednání s USA by pro Severní Koreji měla význam i z dlouhodobého geopolitického hlediska. Současné spojenectví s Moskvou a Pekingem bylo historicky vždy nestálé a nelze se na něj bezvýhradně spoléhat. Čína se staví odmítavě k vytváření pevné autoritářské osy a dává přednost pragmatickým partnerstvím, zatímco intenzivní spolupráce s Ruskem může po skončení války na Ukrajině oslabit.
Otevření rozhovorů o kontrole zbrojení by navíc přineslo otázky týkající se přítomnosti amerických vojsk v Jižní Koreji. Ačkoliv má Pchjongjang zájem na odchodu amerických sil, úplné stažení téměř 30 tisíc vojáků pravděpodobně nebude striktní podmínkou, která by jednání zablokovala. Jižní Korea navíc v současnosti svého severního souseda v oblasti konvenčních sil výrazně převyšuje, takže snížení počtu amerických pozemních jednotek by bezpečnost poloostrova neohrozilo, pokud zůstane zachován americký jaderný deštník a zpravodajské kapacity.
Současný status quo, kdy se USA snaží zadržovat jaderně vyspělou Severní Koreu a zároveň trvají na nerealistické denuklearizaci, se stává neudržitelným a nebezpečným. Vzhledem k tomu, že Trumpova administrativa aktuálně vede časově neomezenou válku na Blízkém východě, obchodní spory s Čínou, mírová jednání s Ruskem a operace ve Venezuele, je nepravděpodobné, že by se pozornost k Pchjongjangu obrátila okamžitě. Dříve či později však bude muset Washington alternativní přístup k Severní Koreji najít.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
Už několik dní je při pouhém pohledu z okna každému jasné, že podzim je v plném proudu. Česko čeká v nadcházejících týdnech další ochlazení, podle meteorologů by také mělo přibýt srážek. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Krátkodobé ubytování přes Airbnb, Booking a Expedia v Česku dál roste. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl počet přenocování meziročně o 9,3 procenta, zatímco v celé Evropské unii o 5,3 procenta. Česko tak rostlo výrazně rychleji než evropský průměr.
Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.
Nové technické omezení satelitní sítě Starlink, které přes noc zavedla společnost SpaceX v čele s Elonem Muskem, zkomplikovalo ukrajinské operace na frontové linii. Poradce ukrajinského prezidenta Serhij Beskrestnov upozornil, že systémy nyní neumožňují stabilní připojení k internetu zařízením pohybujícím se rychlostí vyšší než sto šedesát kilometrů v hodině. Podle jeho slov o tomto kroku ukrajinská strana nebyla předem informována a neočekávané restrikce ihned vedly ke zmaření řady důležitých vojenských misí.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds důrazně odmítl tlak Evropské unie na zavedení cel na čínský dovoz. Během své obchodní cesty do Indie prohlásil, že Londýn nehodlá měnit svá obchodní pravidla kvůli požadavkům z Bruselu a že veškerá rozhodnutí o celní ochraně budou podřízena výhradně britským národním zájmům.
Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země.
Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.
Evropská komise oficiálně navrhla roční odklad klíčového nařízení o metanu pro dovoz ropy a plynu, čímž ustupuje tlaku ze strany fosilního průmyslu, administrativy Spojených států a některých členských států unie. Původní pravidla, která měla začátkem ledna zavázat energetické společnosti k přísnému monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, se tak posouvají s cílem zmírnit obavy z možných výpadků dodávek a růstu nákladů na energie.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.