Severní Korea dává Spojeným státům opakovaně najevo, že je ochotna obnovit vzájemné rozhovory, ovšem pouze za předpokladu, že Washington upustí od svého tlaku na denuklearizaci. Vůdce Kim Čong-un na únorovém sjezdu vládní strany potvrdil, že jaderný status země, který byl v roce 2023 zakotven do severokorejské ústavy, je naprosto nezvratný. Pokud chtějí USA dosáhnout pokroku v otázce kontroly zbrojení, budou muset severokorejský jaderný program fakticky akceptovat.
Oficiální reakce Bílého domu, podle níž se americká politika vůči Pchjongjangu nemění a Donald Trump je připraven jednat bez předběžných podmínek, je z pohledu Severní Koreje nepřijatelná. Formulace o neměnnosti politiky totiž naznačuje, že konečným cílem Washingtonu zůstává úplné odstranění severokorejských jaderných zbraní. Bez ochoty Spojených států vyřadit denuklearizaci z programu jednání se však diplomatický dialog neobnoví.
Současná strategická pozice Severní Koreje je mnohem silnější než v letech 2018 a 2019, kdy Kim Čong-un s rozhovory o jaderném odzbrojení souhlasil. V té době nebyl vývoj jeho jaderného arzenálu dokončen a země byla mezinárodně izolovaná. Nyní je režim díky obnovenému spojenectví s Ruskem a lepším vztahům s Čínou vůči mezinárodním sankcím podstatně odolnější a disponuje zbraněmi, které mohou přímo ohrozit americké základny v regionu i samotné území USA.
K naprosté neochotě vzdát se jaderného arzenálu přispívají také letošní vojenské kampaně Donalda Trumpa ve Venezuele a v Íránu. Sledování toho, jak americký prezident silou svrhl režim Nicoláse Madura a zahájil preventivní válku proti Íránu přímo během rozhovorů o tamní denuklearizaci, utvrdilo Pchjongjang v tom, že existence bez jaderných zbraní je pro zemi nemyslitelná. Tyto kroky posílily Kimovo přesvědčení, že okamžité odevzdání zbraní, které Trump v minulosti požadoval, by bylo pro jeho režim likvidační.
Pokud se americká administrativa rozhodne posunout za hranici požadavku na denuklearizaci, bude muset vyřešit otázku, jakou formu uznání jaderného statusu bude Severní Korea požadovat. Rozdíl mezi tichým a formálním uznáním je zásadní. Formální uznání by vyžadovalo změnu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), což by pro Washington znamenalo právní překážku a rozvrat celého systému. Tiché uznání, kdy USA pouze přestanou téma odzbrojení veřejně otevírat a zaměří se na stabilitu, by však mohlo být pro obě strany přijatelným kompromisem.
Severokorejská rétorika ohledně ústavní ochrany jaderného statusu, kterou často prezentuje i vlivná sestra vůdce Kim Jo-džong, zůstává záměrně nejednoznačná. Podmínka respektování ústavy KLDR by mohla být splněna právě formou tichého uznání, kdy by Washington s Pchjongjangem jednal jako s partnerem pro kontrolu zbrojení. Severní Korea má totiž zájem na vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku konfliktu na Korejském poloostrově, aniž by se musela vzdát své odstrašující síly.
Diplomatická jednání s USA by pro Severní Koreji měla význam i z dlouhodobého geopolitického hlediska. Současné spojenectví s Moskvou a Pekingem bylo historicky vždy nestálé a nelze se na něj bezvýhradně spoléhat. Čína se staví odmítavě k vytváření pevné autoritářské osy a dává přednost pragmatickým partnerstvím, zatímco intenzivní spolupráce s Ruskem může po skončení války na Ukrajině oslabit.
Otevření rozhovorů o kontrole zbrojení by navíc přineslo otázky týkající se přítomnosti amerických vojsk v Jižní Koreji. Ačkoliv má Pchjongjang zájem na odchodu amerických sil, úplné stažení téměř 30 tisíc vojáků pravděpodobně nebude striktní podmínkou, která by jednání zablokovala. Jižní Korea navíc v současnosti svého severního souseda v oblasti konvenčních sil výrazně převyšuje, takže snížení počtu amerických pozemních jednotek by bezpečnost poloostrova neohrozilo, pokud zůstane zachován americký jaderný deštník a zpravodajské kapacity.
Současný status quo, kdy se USA snaží zadržovat jaderně vyspělou Severní Koreu a zároveň trvají na nerealistické denuklearizaci, se stává neudržitelným a nebezpečným. Vzhledem k tomu, že Trumpova administrativa aktuálně vede časově neomezenou válku na Blízkém východě, obchodní spory s Čínou, mírová jednání s Ruskem a operace ve Venezuele, je nepravděpodobné, že by se pozornost k Pchjongjangu obrátila okamžitě. Dříve či později však bude muset Washington alternativní přístup k Severní Koreji najít.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio na ministerském setkání ve Švédsku prohlásil, že nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře se zařadí k nejvýznamnějším schůzkám v dějinách NATO. Washington tak reaguje na nespokojenost prezidenta Donalda Trumpa s tím, jak se spojenci postavili k vojenským akcím USA na Blízkém východě. Podle Rubia nelze tento hluboký nesoulad odstranit ze dne na den, a proto bude nutné, aby o něm za zhruba šest týdnů jednali nejvyšší představitelé států.
Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se míru s Íránem a brzkém zprovoznění Hormuzského průlivu nechává finanční trhy chladnými. Vzhledem k předchozím nepravdivým zprávám z uplynulých tří měsíců investoři tato slova ignorují a požadují jasné důkazy o reálné dohodě. Přestože byl Írán v přímém střetu vojensky slabší stranou, dokázal námořní cestu efektivně zablokovat pomocí min, rychlých člunů a bezpilotních letounů. Vzhledem k tomu, že průlivem prochází pětina globálních dodávek ropy, stala se z této uzávěry hlavní íránská vyjednávací páka.
Severní Korea dává Spojeným státům opakovaně najevo, že je ochotna obnovit vzájemné rozhovory, ovšem pouze za předpokladu, že Washington upustí od svého tlaku na denuklearizaci. Vůdce Kim Čong-un na únorovém sjezdu vládní strany potvrdil, že jaderný status země, který byl v roce 2023 zakotven do severokorejské ústavy, je naprosto nezvratný. Pokud chtějí USA dosáhnout pokroku v otázce kontroly zbrojení, budou muset severokorejský jaderný program fakticky akceptovat.
Britské a francouzské námořnictvo provedlo v Atlantském oceánu společnou operaci, při níž zadrželo sankcionovaný ruský ropný tanker. Podle prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona existuje vážné podezření, že plavidlo plulo pod falešnou vlajkou. Macron na sociální síti X zároveň sdílel videozáznam, který zachycuje příslušníky francouzských námořních sil přímo při nalaďování na palubu lodi.
Ničivé lesní požáry v roce 2025 zasáhly především bohatší části světa, a to i přes skutečnost, že celková rozloha ploch zasažených plameny na celé planetě klesla. Katastrofální živly si vyžádaly lidské životy, domovy i pracovní místa v Kalifornii, Kanadě, Evropě a Jižní Koreji. Celkově však loni shořelo 335 milionů hektarů půdy, což představuje druhou nejnižší hodnotu od roku 2002. Tento globální pokles nastal zejména kvůli rozšiřování afrických farem, které rozdrobily tamní krajinu a zpomalily šíření velkých požárů v savanách.
V Česku zítra začne meteorologické léto. Není tedy divu, že meteorologové už tuší, jak bude vypadat první letní víkend letošního roku. Tropických teplot se ve volných dnech nedočkáme, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Britskou monarchií otřásá další skandál. Buckinghamský palác již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Na základě soudních dokumentů o tom informovala britská stanice BBC.
Jaromír Jágr dal v posledních měsících hokej na druhou kolej a má tak více času na svou partnerku Dominiku Branišovou. Kráska se dokonce zmínila o zásnubách. Bude první ženou, která dostane Jágra k oltáři?
Lékaři bez hranic bijí na poplach, protože je znepokojuje rychlý a dosud nevídaný nástup epidemie eboly v Demokratické republice Kongo. Podle expertů zatím nikdy nebylo zaznamenáno tolik případů onemocnění za tak krátkou dobu. Informovala o tom BBC.
Evropská komise uložila čínské platformě Temu pokutu 200 milionů eur za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Potvrdila tak, že spotřebitelé v EU se na této platformě s vysokou pravděpodobností dlouhodobě setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) toto rozhodnutí vítá a připomíná, že před tímto nebezpečím varuje opakovaně již roky.
Internetová společnost Meta, která provozuje dvě z nejpoužívanějších sociálních sítí, oznámila zavedení předplatného. Informovala o tom stanice CNBC. Dobrou zprávou je, že se nebude platit za Facebook či Instagram. Firma bude vybírat peníze za využití svých nástrojů umělé inteligence.
Českým šoubyznysem letos zásadně otřásla kauza jednoho rozchodu, ke kterému však nedošlo mezi mužem a ženou. Sbohem si řekly Agáta Hanychová a Ornella Koktová. Dcera herečky Veroniky Žilkové se teď ke konci spolupráce a kamarádství vrátila a prozradila, zda vidí šanci na jeho obnovení.