Severní Korea dává Spojeným státům opakovaně najevo, že je ochotna obnovit vzájemné rozhovory, ovšem pouze za předpokladu, že Washington upustí od svého tlaku na denuklearizaci. Vůdce Kim Čong-un na únorovém sjezdu vládní strany potvrdil, že jaderný status země, který byl v roce 2023 zakotven do severokorejské ústavy, je naprosto nezvratný. Pokud chtějí USA dosáhnout pokroku v otázce kontroly zbrojení, budou muset severokorejský jaderný program fakticky akceptovat.
Oficiální reakce Bílého domu, podle níž se americká politika vůči Pchjongjangu nemění a Donald Trump je připraven jednat bez předběžných podmínek, je z pohledu Severní Koreje nepřijatelná. Formulace o neměnnosti politiky totiž naznačuje, že konečným cílem Washingtonu zůstává úplné odstranění severokorejských jaderných zbraní. Bez ochoty Spojených států vyřadit denuklearizaci z programu jednání se však diplomatický dialog neobnoví.
Současná strategická pozice Severní Koreje je mnohem silnější než v letech 2018 a 2019, kdy Kim Čong-un s rozhovory o jaderném odzbrojení souhlasil. V té době nebyl vývoj jeho jaderného arzenálu dokončen a země byla mezinárodně izolovaná. Nyní je režim díky obnovenému spojenectví s Ruskem a lepším vztahům s Čínou vůči mezinárodním sankcím podstatně odolnější a disponuje zbraněmi, které mohou přímo ohrozit americké základny v regionu i samotné území USA.
K naprosté neochotě vzdát se jaderného arzenálu přispívají také letošní vojenské kampaně Donalda Trumpa ve Venezuele a v Íránu. Sledování toho, jak americký prezident silou svrhl režim Nicoláse Madura a zahájil preventivní válku proti Íránu přímo během rozhovorů o tamní denuklearizaci, utvrdilo Pchjongjang v tom, že existence bez jaderných zbraní je pro zemi nemyslitelná. Tyto kroky posílily Kimovo přesvědčení, že okamžité odevzdání zbraní, které Trump v minulosti požadoval, by bylo pro jeho režim likvidační.
Pokud se americká administrativa rozhodne posunout za hranici požadavku na denuklearizaci, bude muset vyřešit otázku, jakou formu uznání jaderného statusu bude Severní Korea požadovat. Rozdíl mezi tichým a formálním uznáním je zásadní. Formální uznání by vyžadovalo změnu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), což by pro Washington znamenalo právní překážku a rozvrat celého systému. Tiché uznání, kdy USA pouze přestanou téma odzbrojení veřejně otevírat a zaměří se na stabilitu, by však mohlo být pro obě strany přijatelným kompromisem.
Severokorejská rétorika ohledně ústavní ochrany jaderného statusu, kterou často prezentuje i vlivná sestra vůdce Kim Jo-džong, zůstává záměrně nejednoznačná. Podmínka respektování ústavy KLDR by mohla být splněna právě formou tichého uznání, kdy by Washington s Pchjongjangem jednal jako s partnerem pro kontrolu zbrojení. Severní Korea má totiž zájem na vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku konfliktu na Korejském poloostrově, aniž by se musela vzdát své odstrašující síly.
Diplomatická jednání s USA by pro Severní Koreji měla význam i z dlouhodobého geopolitického hlediska. Současné spojenectví s Moskvou a Pekingem bylo historicky vždy nestálé a nelze se na něj bezvýhradně spoléhat. Čína se staví odmítavě k vytváření pevné autoritářské osy a dává přednost pragmatickým partnerstvím, zatímco intenzivní spolupráce s Ruskem může po skončení války na Ukrajině oslabit.
Otevření rozhovorů o kontrole zbrojení by navíc přineslo otázky týkající se přítomnosti amerických vojsk v Jižní Koreji. Ačkoliv má Pchjongjang zájem na odchodu amerických sil, úplné stažení téměř 30 tisíc vojáků pravděpodobně nebude striktní podmínkou, která by jednání zablokovala. Jižní Korea navíc v současnosti svého severního souseda v oblasti konvenčních sil výrazně převyšuje, takže snížení počtu amerických pozemních jednotek by bezpečnost poloostrova neohrozilo, pokud zůstane zachován americký jaderný deštník a zpravodajské kapacity.
Současný status quo, kdy se USA snaží zadržovat jaderně vyspělou Severní Koreu a zároveň trvají na nerealistické denuklearizaci, se stává neudržitelným a nebezpečným. Vzhledem k tomu, že Trumpova administrativa aktuálně vede časově neomezenou válku na Blízkém východě, obchodní spory s Čínou, mírová jednání s Ruskem a operace ve Venezuele, je nepravděpodobné, že by se pozornost k Pchjongjangu obrátila okamžitě. Dříve či později však bude muset Washington alternativní přístup k Severní Koreji najít.
První místopředseda výboru pro obranu ruského parlamentu Aleksej Žuravljev veřejně vyzval k použití taktických jaderných zbraní proti Ukrajině. Podle ultranacionálního politika a předsedy strany Rodina by takový krok donutil napadenou zemi k okamžité kapitulaci a definitivně ukončil válečný konflikt. Žuravljev zdůraznil, že debata o přípustnosti použití těchto zbraní je zbytečná a ruská armáda by k nim měla v případě potřeby bez váhání sáhnout. Jeho ostrá rétorika přichází v době, kdy ruská vojska pokračují v útocích na ukrajinskou infrastrukturu.
Válečný konflikt s Íránem se podle amerického bezpečnostního analytika Bretta McGurka dostal do čtvrté fáze, v níž Teherán postupně ztrácí svou nejsilnější páku v Hormuzském průlivu. Přestože se v minulých měsících objevovaly názory, že z konfliktu vychází vítězně Írán, současný vývoj ukazuje na rostoucí tlak na tamní režim. Spojené státy v reakci na íránské útoky na obchodní lodě obnovily námořní blokádu íránských přístavů a zpřísnily ropné sankce. Americké námořnictvo zároveň intenzivně pracuje na zabezpečení klíčových námořních tras.
Iránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vyzval v písemném poselství muslimské země, a zejména státy v oblasti Perského zálivu, ke sjednocení proti společnému nepříteli. Podle webu al-Džazíra má na mysli USA a Izrael, načež zdůraznil, že jakékoliv rozpory a nejednota mezi muslimy hrají výhradně do karet jejich protivníkům. Poselství bylo zveřejněno na jeho kanálu na síti Telegram u příležitosti Týdne islámské jednoty, který připomíná narození proroka Mohameda.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo zahájení příprav na rozsáhlé údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Moskva tyto kroky označuje za odvetné opatření reagující na předchozí ukrajinské útoky zaměřené na ruské energetické objekty.
Upřímná omluva v cizím jazyce představuje složitý úkol, který přesahuje pouhou znalost gramatiky a slovní zásoby. Omluvy jako takové totiž nereflektují pouze uznání chyby, ale odhalují i to, jak jednotlivci chápou odpovědnost, etiku a společenské normy. Tyto hodnoty se v různých kulturních kontextech značně liší, což komplikuje mezikulturní komunikaci.
Mladá íránská aktivistka Nika, která ve vlasti čelila pronásledování za účast na protivládních protestech, nalezla útočiště ve Spojených státech pouze do chvíle, kdy ji americké úřady nečekaně deportovaly do Středoafrické republiky. Přestože disponovala soudním příkazem na ochranu před návratem do nebezpečných oblastí, administrativě se podařilo využít mezeru v zákonech a uzavřít dohody se třetími zeměmi. Spojené státy tak začaly hromadně vyhošťovat migranty do míst, kde nikdy dříve nebyli a kde jim hrozí vážná nebezpečí.
Ani po šesti měsících od zahájení vojenských úderů Spojených států a Izraele proti Íránu není íránská komunita v Americe jednotná v pohledu na tento konflikt. Íránská diaspora ve Spojených státech zahrnuje několik generací emigrantů, od pamětníků islámské revoluce až po uprchlíky před nedávnými zásahy proti protestujícím.
Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je již déle než týden bez vnějšího přívodu elektrické energie. Zařízení je v současné době zcela závislé na provozu nouzových naftových generátorů. Podle zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii má elektrárna na místě zásoby nafty pouze na deset dní. Energie je přitom nezbytně nutná k ochlazování šesti odstavených reaktorů.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Bývalý operátor čtecího zařízení v Bílém domě Gabriel Perez dostal od amerických úřadů pokutu ve výši 172 tisíc dolarů za zneužití zákulisních informací k online sázkám. Podle Komise pro obchodování s komoditními deriváty využil Perez své pracovní pozice k tomu, aby sázel na konkrétní slova a fráze, které prezident Donald Trump použije ve svých projevech. Ke svým sázkám využíval online platformu Kalshi, čímž získal neoprávněný osobní prospěch.