Severní Korea dává Spojeným státům opakovaně najevo, že je ochotna obnovit vzájemné rozhovory, ovšem pouze za předpokladu, že Washington upustí od svého tlaku na denuklearizaci. Vůdce Kim Čong-un na únorovém sjezdu vládní strany potvrdil, že jaderný status země, který byl v roce 2023 zakotven do severokorejské ústavy, je naprosto nezvratný. Pokud chtějí USA dosáhnout pokroku v otázce kontroly zbrojení, budou muset severokorejský jaderný program fakticky akceptovat.
Oficiální reakce Bílého domu, podle níž se americká politika vůči Pchjongjangu nemění a Donald Trump je připraven jednat bez předběžných podmínek, je z pohledu Severní Koreje nepřijatelná. Formulace o neměnnosti politiky totiž naznačuje, že konečným cílem Washingtonu zůstává úplné odstranění severokorejských jaderných zbraní. Bez ochoty Spojených států vyřadit denuklearizaci z programu jednání se však diplomatický dialog neobnoví.
Současná strategická pozice Severní Koreje je mnohem silnější než v letech 2018 a 2019, kdy Kim Čong-un s rozhovory o jaderném odzbrojení souhlasil. V té době nebyl vývoj jeho jaderného arzenálu dokončen a země byla mezinárodně izolovaná. Nyní je režim díky obnovenému spojenectví s Ruskem a lepším vztahům s Čínou vůči mezinárodním sankcím podstatně odolnější a disponuje zbraněmi, které mohou přímo ohrozit americké základny v regionu i samotné území USA.
K naprosté neochotě vzdát se jaderného arzenálu přispívají také letošní vojenské kampaně Donalda Trumpa ve Venezuele a v Íránu. Sledování toho, jak americký prezident silou svrhl režim Nicoláse Madura a zahájil preventivní válku proti Íránu přímo během rozhovorů o tamní denuklearizaci, utvrdilo Pchjongjang v tom, že existence bez jaderných zbraní je pro zemi nemyslitelná. Tyto kroky posílily Kimovo přesvědčení, že okamžité odevzdání zbraní, které Trump v minulosti požadoval, by bylo pro jeho režim likvidační.
Pokud se americká administrativa rozhodne posunout za hranici požadavku na denuklearizaci, bude muset vyřešit otázku, jakou formu uznání jaderného statusu bude Severní Korea požadovat. Rozdíl mezi tichým a formálním uznáním je zásadní. Formální uznání by vyžadovalo změnu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), což by pro Washington znamenalo právní překážku a rozvrat celého systému. Tiché uznání, kdy USA pouze přestanou téma odzbrojení veřejně otevírat a zaměří se na stabilitu, by však mohlo být pro obě strany přijatelným kompromisem.
Severokorejská rétorika ohledně ústavní ochrany jaderného statusu, kterou často prezentuje i vlivná sestra vůdce Kim Jo-džong, zůstává záměrně nejednoznačná. Podmínka respektování ústavy KLDR by mohla být splněna právě formou tichého uznání, kdy by Washington s Pchjongjangem jednal jako s partnerem pro kontrolu zbrojení. Severní Korea má totiž zájem na vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku konfliktu na Korejském poloostrově, aniž by se musela vzdát své odstrašující síly.
Diplomatická jednání s USA by pro Severní Koreji měla význam i z dlouhodobého geopolitického hlediska. Současné spojenectví s Moskvou a Pekingem bylo historicky vždy nestálé a nelze se na něj bezvýhradně spoléhat. Čína se staví odmítavě k vytváření pevné autoritářské osy a dává přednost pragmatickým partnerstvím, zatímco intenzivní spolupráce s Ruskem může po skončení války na Ukrajině oslabit.
Otevření rozhovorů o kontrole zbrojení by navíc přineslo otázky týkající se přítomnosti amerických vojsk v Jižní Koreji. Ačkoliv má Pchjongjang zájem na odchodu amerických sil, úplné stažení téměř 30 tisíc vojáků pravděpodobně nebude striktní podmínkou, která by jednání zablokovala. Jižní Korea navíc v současnosti svého severního souseda v oblasti konvenčních sil výrazně převyšuje, takže snížení počtu amerických pozemních jednotek by bezpečnost poloostrova neohrozilo, pokud zůstane zachován americký jaderný deštník a zpravodajské kapacity.
Současný status quo, kdy se USA snaží zadržovat jaderně vyspělou Severní Koreu a zároveň trvají na nerealistické denuklearizaci, se stává neudržitelným a nebezpečným. Vzhledem k tomu, že Trumpova administrativa aktuálně vede časově neomezenou válku na Blízkém východě, obchodní spory s Čínou, mírová jednání s Ruskem a operace ve Venezuele, je nepravděpodobné, že by se pozornost k Pchjongjangu obrátila okamžitě. Dříve či později však bude muset Washington alternativní přístup k Severní Koreji najít.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.
Křehký stav mezi válkou a mírem, který panoval od červnového podpisu předběžné dohody mezi USA a Íránem, se podle všeho definitivně překlopil v otevřený konflikt. Tato nestabilní situace by se sice mohla znovu stabilizovat díky úsilí arabských a pákistánských prostředníků a neochotě obou stran vracet se k vleklé válce, hlavním problémem však zůstává status strategického Hormuzského průlivu.
Ruské rakety brzy ráno zasáhly Kyjev, přičemž hlasité exploze otřásly ukrajinským hlavním městem jen několik hodin před plánovaným příjezdem odstupujícího britského premiéra Keira Starmera, který se má setkat s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle ukrajinské státní služby pro mimořádné události útok zasáhl dvě kyjevské čtvrti a vyžádal si dva lidské životy, včetně jednoho teenagera. Úder navíc způsobil požáry ve skladech a zapálil okolní vozidla.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.