Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se míru s Íránem a brzkém zprovoznění Hormuzského průlivu nechává finanční trhy chladnými. Vzhledem k předchozím nepravdivým zprávám z uplynulých tří měsíců investoři tato slova ignorují a požadují jasné důkazy o reálné dohodě. Přestože byl Írán v přímém střetu vojensky slabší stranou, dokázal námořní cestu efektivně zablokovat pomocí min, rychlých člunů a bezpilotních letounů. Vzhledem k tomu, že průlivem prochází pětina globálních dodávek ropy, stala se z této uzávěry hlavní íránská vyjednávací páka.
Podle analytiků se však lidé rychlého poklesu cen pohonných hmot na úroveň před vypuknutím konfliktu nedočkají, a to ani v případě definitivního konce bojů. Obnova dopravy po trvalém otevření průlivu bude vyžadovat zvládnutí obrovského logistického kolapsu. V Perském zálivu v současnosti stojí přibližně 166 plně naložených tankerů, které zadržují 170 milionů barelů ropy. Zprovoznění celé tranzitní trasy, vjezd prázdných plavidel a jejich opětovné naložení zabere podle odhadů společnosti Kpler minimálně tři měsíce.
Následovat bude proces postupného vyprazdňování skladovacích prostor. Ropné korporace sice jednaly racionálně a nenaplnily své kapacity na absolutní maximum, což usnadní opětovné spuštění čerpadel, nadprůměrné zásoby ve skladech přesto počáteční těžbu zbrzdí. Teprve poté přijde na řadu samotné obnovení produkce na blízkovýchodních vrtech, které musely být kvůli válce z velké části uzavřeny.
Opětovný rozjezd těžby představuje technologicky náročnou inženýrskou operaci na několik týdnů. Rychlé zprovoznění by totiž mohlo způsobit kolaps celých ložisek, což by vedlo k nutnosti budovat velmi drahé nové vrty. Technici musí precizně vybalancovat tlak vtlačovaného plynu a vody. Kvůli extrémní blízkosti jednotlivých vrtů v této oblasti bude nutná stoprocentní koordinace mezi firmami i vládami, aby se udržela stabilita v celém podzemním ložisku.
Dlouhodobým problémem budou škody na infrastruktuře. Válečné operace těžce zasáhly řadu rafinérií, zpracovatelů plynu i samotných těžebních zařízení a ropné podniky odhadují odstraňování následků na celé roky. O vážnosti situace svědčí fakt, že na Blízkém východě, hlavně v Iráku a Saúdské Arábii, je aktuálně odstaveno přibližně 12 milionů barelů surové ropy denně a další tři miliony barelů zpracovaných ropných produktů.
Úspěch všech těchto kroků závisí na tom, zda v průlivu opět nevypuknou boje. Obchodníci jsou velmi opatrní a připomínají události z 18. dubna, kdy Írán sice slíbil volný průjezd, ale o několik hodin později obvinil USA a Izrael z porušení dohod a na proplouvající lodě znovu zaútočil. Klíčové bude sledovat, zda Teherán přestane vybírat poplatky za průjezd a jak Washington zareaguje na íránský požadavek zrušit americkou námořní blokádu, což je pro Írán podmínka trvalého míru.
Rozhodující bude také postoj přepravních společností k návratu do nebezpečného regionu. Během předchozího krátkého uvolnění sice lodě z oblasti odpluly, ale okamžitě se otočily zpět, jakmile se objevila nová varování. Pojišťovny navíc kvůli bojům zdražily námořní tarify o tisíce procent a levnější pojistky nenabídnou, dokud nebude situace zcela stabilní. Lodní dopravci navíc mohou odmítnout plavbu po trasách kontrolovaných Íránem, kde byl průjezd podmíněn povolením pod hrozbou zaminování.
Snahy těžařů stlačit cenu surové ropy pod 94 dolarů za barel jsou od poloviny března neúspěšné a termínové kontrakty na ropu Brent v pátek uzavíraly lehce nad hranicí sta dolarů za barel. Pokud na trzích převáží víra v úspěch mírových jednání, pokusí se finančníci tlačit ceny dolů hned po pondělním zahájení burzovních obchodů. Analytici banky JPMorgan předpokládají otevření průlivu na začátku června a odhadují průměrnou cenu ropy kolem 97 dolarů za barel po zbytek letošního roku.
Aby ceny na čerpacích stanicích klesly k běžným třem dolarům za galon, musela by cena ropy Brent klesnout zhruba k šedesáti dolarům. Podle společnosti Simplify Asset Management však trh s takovým poklesem nepočítá dříve než v roce 2032. Ceny mohou klesat pouze v závislosti na délce trvání míru a reálném obnovení blízkovchodní produkce. Írán navíc Trumpův optimismus ohledně volné plavby okamžitě mírnil, když státní tisková agentura Fars zdůraznila, že povolení k návratu plavidel neznamená obnovení svobodného režimu v podobě, v jaké fungoval před začátkem války.
Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.
První místopředseda výboru pro obranu ruského parlamentu Aleksej Žuravljev veřejně vyzval k použití taktických jaderných zbraní proti Ukrajině. Podle ultranacionálního politika a předsedy strany Rodina by takový krok donutil napadenou zemi k okamžité kapitulaci a definitivně ukončil válečný konflikt. Žuravljev zdůraznil, že debata o přípustnosti použití těchto zbraní je zbytečná a ruská armáda by k nim měla v případě potřeby bez váhání sáhnout. Jeho ostrá rétorika přichází v době, kdy ruská vojska pokračují v útocích na ukrajinskou infrastrukturu.
Válečný konflikt s Íránem se podle amerického bezpečnostního analytika Bretta McGurka dostal do čtvrté fáze, v níž Teherán postupně ztrácí svou nejsilnější páku v Hormuzském průlivu. Přestože se v minulých měsících objevovaly názory, že z konfliktu vychází vítězně Írán, současný vývoj ukazuje na rostoucí tlak na tamní režim. Spojené státy v reakci na íránské útoky na obchodní lodě obnovily námořní blokádu íránských přístavů a zpřísnily ropné sankce. Americké námořnictvo zároveň intenzivně pracuje na zabezpečení klíčových námořních tras.
Iránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vyzval v písemném poselství muslimské země, a zejména státy v oblasti Perského zálivu, ke sjednocení proti společnému nepříteli. Podle webu al-Džazíra má na mysli USA a Izrael, načež zdůraznil, že jakékoliv rozpory a nejednota mezi muslimy hrají výhradně do karet jejich protivníkům. Poselství bylo zveřejněno na jeho kanálu na síti Telegram u příležitosti Týdne islámské jednoty, který připomíná narození proroka Mohameda.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo zahájení příprav na rozsáhlé údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Moskva tyto kroky označuje za odvetné opatření reagující na předchozí ukrajinské útoky zaměřené na ruské energetické objekty.
Upřímná omluva v cizím jazyce představuje složitý úkol, který přesahuje pouhou znalost gramatiky a slovní zásoby. Omluvy jako takové totiž nereflektují pouze uznání chyby, ale odhalují i to, jak jednotlivci chápou odpovědnost, etiku a společenské normy. Tyto hodnoty se v různých kulturních kontextech značně liší, což komplikuje mezikulturní komunikaci.
Mladá íránská aktivistka Nika, která ve vlasti čelila pronásledování za účast na protivládních protestech, nalezla útočiště ve Spojených státech pouze do chvíle, kdy ji americké úřady nečekaně deportovaly do Středoafrické republiky. Přestože disponovala soudním příkazem na ochranu před návratem do nebezpečných oblastí, administrativě se podařilo využít mezeru v zákonech a uzavřít dohody se třetími zeměmi. Spojené státy tak začaly hromadně vyhošťovat migranty do míst, kde nikdy dříve nebyli a kde jim hrozí vážná nebezpečí.
Ani po šesti měsících od zahájení vojenských úderů Spojených států a Izraele proti Íránu není íránská komunita v Americe jednotná v pohledu na tento konflikt. Íránská diaspora ve Spojených státech zahrnuje několik generací emigrantů, od pamětníků islámské revoluce až po uprchlíky před nedávnými zásahy proti protestujícím.
Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je již déle než týden bez vnějšího přívodu elektrické energie. Zařízení je v současné době zcela závislé na provozu nouzových naftových generátorů. Podle zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii má elektrárna na místě zásoby nafty pouze na deset dní. Energie je přitom nezbytně nutná k ochlazování šesti odstavených reaktorů.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.