Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se míru s Íránem a brzkém zprovoznění Hormuzského průlivu nechává finanční trhy chladnými. Vzhledem k předchozím nepravdivým zprávám z uplynulých tří měsíců investoři tato slova ignorují a požadují jasné důkazy o reálné dohodě. Přestože byl Írán v přímém střetu vojensky slabší stranou, dokázal námořní cestu efektivně zablokovat pomocí min, rychlých člunů a bezpilotních letounů. Vzhledem k tomu, že průlivem prochází pětina globálních dodávek ropy, stala se z této uzávěry hlavní íránská vyjednávací páka.
Podle analytiků se však lidé rychlého poklesu cen pohonných hmot na úroveň před vypuknutím konfliktu nedočkají, a to ani v případě definitivního konce bojů. Obnova dopravy po trvalém otevření průlivu bude vyžadovat zvládnutí obrovského logistického kolapsu. V Perském zálivu v současnosti stojí přibližně 166 plně naložených tankerů, které zadržují 170 milionů barelů ropy. Zprovoznění celé tranzitní trasy, vjezd prázdných plavidel a jejich opětovné naložení zabere podle odhadů společnosti Kpler minimálně tři měsíce.
Následovat bude proces postupného vyprazdňování skladovacích prostor. Ropné korporace sice jednaly racionálně a nenaplnily své kapacity na absolutní maximum, což usnadní opětovné spuštění čerpadel, nadprůměrné zásoby ve skladech přesto počáteční těžbu zbrzdí. Teprve poté přijde na řadu samotné obnovení produkce na blízkovýchodních vrtech, které musely být kvůli válce z velké části uzavřeny.
Opětovný rozjezd těžby představuje technologicky náročnou inženýrskou operaci na několik týdnů. Rychlé zprovoznění by totiž mohlo způsobit kolaps celých ložisek, což by vedlo k nutnosti budovat velmi drahé nové vrty. Technici musí precizně vybalancovat tlak vtlačovaného plynu a vody. Kvůli extrémní blízkosti jednotlivých vrtů v této oblasti bude nutná stoprocentní koordinace mezi firmami i vládami, aby se udržela stabilita v celém podzemním ložisku.
Dlouhodobým problémem budou škody na infrastruktuře. Válečné operace těžce zasáhly řadu rafinérií, zpracovatelů plynu i samotných těžebních zařízení a ropné podniky odhadují odstraňování následků na celé roky. O vážnosti situace svědčí fakt, že na Blízkém východě, hlavně v Iráku a Saúdské Arábii, je aktuálně odstaveno přibližně 12 milionů barelů surové ropy denně a další tři miliony barelů zpracovaných ropných produktů.
Úspěch všech těchto kroků závisí na tom, zda v průlivu opět nevypuknou boje. Obchodníci jsou velmi opatrní a připomínají události z 18. dubna, kdy Írán sice slíbil volný průjezd, ale o několik hodin později obvinil USA a Izrael z porušení dohod a na proplouvající lodě znovu zaútočil. Klíčové bude sledovat, zda Teherán přestane vybírat poplatky za průjezd a jak Washington zareaguje na íránský požadavek zrušit americkou námořní blokádu, což je pro Írán podmínka trvalého míru.
Rozhodující bude také postoj přepravních společností k návratu do nebezpečného regionu. Během předchozího krátkého uvolnění sice lodě z oblasti odpluly, ale okamžitě se otočily zpět, jakmile se objevila nová varování. Pojišťovny navíc kvůli bojům zdražily námořní tarify o tisíce procent a levnější pojistky nenabídnou, dokud nebude situace zcela stabilní. Lodní dopravci navíc mohou odmítnout plavbu po trasách kontrolovaných Íránem, kde byl průjezd podmíněn povolením pod hrozbou zaminování.
Snahy těžařů stlačit cenu surové ropy pod 94 dolarů za barel jsou od poloviny března neúspěšné a termínové kontrakty na ropu Brent v pátek uzavíraly lehce nad hranicí sta dolarů za barel. Pokud na trzích převáží víra v úspěch mírových jednání, pokusí se finančníci tlačit ceny dolů hned po pondělním zahájení burzovních obchodů. Analytici banky JPMorgan předpokládají otevření průlivu na začátku června a odhadují průměrnou cenu ropy kolem 97 dolarů za barel po zbytek letošního roku.
Aby ceny na čerpacích stanicích klesly k běžným třem dolarům za galon, musela by cena ropy Brent klesnout zhruba k šedesáti dolarům. Podle společnosti Simplify Asset Management však trh s takovým poklesem nepočítá dříve než v roce 2032. Ceny mohou klesat pouze v závislosti na délce trvání míru a reálném obnovení blízkovchodní produkce. Írán navíc Trumpův optimismus ohledně volné plavby okamžitě mírnil, když státní tisková agentura Fars zdůraznila, že povolení k návratu plavidel neznamená obnovení svobodného režimu v podobě, v jaké fungoval před začátkem války.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
Už několik dní je při pouhém pohledu z okna každému jasné, že podzim je v plném proudu. Česko čeká v nadcházejících týdnech další ochlazení, podle meteorologů by také mělo přibýt srážek. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Krátkodobé ubytování přes Airbnb, Booking a Expedia v Česku dál roste. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl počet přenocování meziročně o 9,3 procenta, zatímco v celé Evropské unii o 5,3 procenta. Česko tak rostlo výrazně rychleji než evropský průměr.
Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.
Nové technické omezení satelitní sítě Starlink, které přes noc zavedla společnost SpaceX v čele s Elonem Muskem, zkomplikovalo ukrajinské operace na frontové linii. Poradce ukrajinského prezidenta Serhij Beskrestnov upozornil, že systémy nyní neumožňují stabilní připojení k internetu zařízením pohybujícím se rychlostí vyšší než sto šedesát kilometrů v hodině. Podle jeho slov o tomto kroku ukrajinská strana nebyla předem informována a neočekávané restrikce ihned vedly ke zmaření řady důležitých vojenských misí.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds důrazně odmítl tlak Evropské unie na zavedení cel na čínský dovoz. Během své obchodní cesty do Indie prohlásil, že Londýn nehodlá měnit svá obchodní pravidla kvůli požadavkům z Bruselu a že veškerá rozhodnutí o celní ochraně budou podřízena výhradně britským národním zájmům.
Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země.
Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.
Evropská komise oficiálně navrhla roční odklad klíčového nařízení o metanu pro dovoz ropy a plynu, čímž ustupuje tlaku ze strany fosilního průmyslu, administrativy Spojených států a některých členských států unie. Původní pravidla, která měla začátkem ledna zavázat energetické společnosti k přísnému monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, se tak posouvají s cílem zmírnit obavy z možných výpadků dodávek a růstu nákladů na energie.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.