Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se míru s Íránem a brzkém zprovoznění Hormuzského průlivu nechává finanční trhy chladnými. Vzhledem k předchozím nepravdivým zprávám z uplynulých tří měsíců investoři tato slova ignorují a požadují jasné důkazy o reálné dohodě. Přestože byl Írán v přímém střetu vojensky slabší stranou, dokázal námořní cestu efektivně zablokovat pomocí min, rychlých člunů a bezpilotních letounů. Vzhledem k tomu, že průlivem prochází pětina globálních dodávek ropy, stala se z této uzávěry hlavní íránská vyjednávací páka.
Podle analytiků se však lidé rychlého poklesu cen pohonných hmot na úroveň před vypuknutím konfliktu nedočkají, a to ani v případě definitivního konce bojů. Obnova dopravy po trvalém otevření průlivu bude vyžadovat zvládnutí obrovského logistického kolapsu. V Perském zálivu v současnosti stojí přibližně 166 plně naložených tankerů, které zadržují 170 milionů barelů ropy. Zprovoznění celé tranzitní trasy, vjezd prázdných plavidel a jejich opětovné naložení zabere podle odhadů společnosti Kpler minimálně tři měsíce.
Následovat bude proces postupného vyprazdňování skladovacích prostor. Ropné korporace sice jednaly racionálně a nenaplnily své kapacity na absolutní maximum, což usnadní opětovné spuštění čerpadel, nadprůměrné zásoby ve skladech přesto počáteční těžbu zbrzdí. Teprve poté přijde na řadu samotné obnovení produkce na blízkovýchodních vrtech, které musely být kvůli válce z velké části uzavřeny.
Opětovný rozjezd těžby představuje technologicky náročnou inženýrskou operaci na několik týdnů. Rychlé zprovoznění by totiž mohlo způsobit kolaps celých ložisek, což by vedlo k nutnosti budovat velmi drahé nové vrty. Technici musí precizně vybalancovat tlak vtlačovaného plynu a vody. Kvůli extrémní blízkosti jednotlivých vrtů v této oblasti bude nutná stoprocentní koordinace mezi firmami i vládami, aby se udržela stabilita v celém podzemním ložisku.
Dlouhodobým problémem budou škody na infrastruktuře. Válečné operace těžce zasáhly řadu rafinérií, zpracovatelů plynu i samotných těžebních zařízení a ropné podniky odhadují odstraňování následků na celé roky. O vážnosti situace svědčí fakt, že na Blízkém východě, hlavně v Iráku a Saúdské Arábii, je aktuálně odstaveno přibližně 12 milionů barelů surové ropy denně a další tři miliony barelů zpracovaných ropných produktů.
Úspěch všech těchto kroků závisí na tom, zda v průlivu opět nevypuknou boje. Obchodníci jsou velmi opatrní a připomínají události z 18. dubna, kdy Írán sice slíbil volný průjezd, ale o několik hodin později obvinil USA a Izrael z porušení dohod a na proplouvající lodě znovu zaútočil. Klíčové bude sledovat, zda Teherán přestane vybírat poplatky za průjezd a jak Washington zareaguje na íránský požadavek zrušit americkou námořní blokádu, což je pro Írán podmínka trvalého míru.
Rozhodující bude také postoj přepravních společností k návratu do nebezpečného regionu. Během předchozího krátkého uvolnění sice lodě z oblasti odpluly, ale okamžitě se otočily zpět, jakmile se objevila nová varování. Pojišťovny navíc kvůli bojům zdražily námořní tarify o tisíce procent a levnější pojistky nenabídnou, dokud nebude situace zcela stabilní. Lodní dopravci navíc mohou odmítnout plavbu po trasách kontrolovaných Íránem, kde byl průjezd podmíněn povolením pod hrozbou zaminování.
Snahy těžařů stlačit cenu surové ropy pod 94 dolarů za barel jsou od poloviny března neúspěšné a termínové kontrakty na ropu Brent v pátek uzavíraly lehce nad hranicí sta dolarů za barel. Pokud na trzích převáží víra v úspěch mírových jednání, pokusí se finančníci tlačit ceny dolů hned po pondělním zahájení burzovních obchodů. Analytici banky JPMorgan předpokládají otevření průlivu na začátku června a odhadují průměrnou cenu ropy kolem 97 dolarů za barel po zbytek letošního roku.
Aby ceny na čerpacích stanicích klesly k běžným třem dolarům za galon, musela by cena ropy Brent klesnout zhruba k šedesáti dolarům. Podle společnosti Simplify Asset Management však trh s takovým poklesem nepočítá dříve než v roce 2032. Ceny mohou klesat pouze v závislosti na délce trvání míru a reálném obnovení blízkovchodní produkce. Írán navíc Trumpův optimismus ohledně volné plavby okamžitě mírnil, když státní tisková agentura Fars zdůraznila, že povolení k návratu plavidel neznamená obnovení svobodného režimu v podobě, v jaké fungoval před začátkem války.
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.
Křehký stav mezi válkou a mírem, který panoval od červnového podpisu předběžné dohody mezi USA a Íránem, se podle všeho definitivně překlopil v otevřený konflikt. Tato nestabilní situace by se sice mohla znovu stabilizovat díky úsilí arabských a pákistánských prostředníků a neochotě obou stran vracet se k vleklé válce, hlavním problémem však zůstává status strategického Hormuzského průlivu.
Ruské rakety brzy ráno zasáhly Kyjev, přičemž hlasité exploze otřásly ukrajinským hlavním městem jen několik hodin před plánovaným příjezdem odstupujícího britského premiéra Keira Starmera, který se má setkat s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle ukrajinské státní služby pro mimořádné události útok zasáhl dvě kyjevské čtvrti a vyžádal si dva lidské životy, včetně jednoho teenagera. Úder navíc způsobil požáry ve skladech a zapálil okolní vozidla.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.