Před téměř dvaceti lety zmizel v americké Filadelfii mladý pár – Danielle Imboová a Richard Petrone. Po setkání s přáteli v místním baru jako by se po nich slehla zem. Přestože se do vyšetřování zapojil i FBI, pátrání ani po letech nepřineslo odpovědi. Vyšetřovatelé dnes přiznávají, že případ je stále otevřený a záhadnější než kdy dřív.
Vyšetřovatel Vito Roselli pro CNN vzpomíná, že v domnění, že by mohlo jít o zločin organizovaného zločinu, nechali prohledat sklepy a septiky v okolí. Žádné důkazy se ale nenašly. „Mám vlastní teorii, co se tehdy stalo, ale nemůžu ji zveřejnit. Stále je to otevřené,“ říká s tím, že v případě takového zmizení musí být zapojen víc než jeden člověk.
FBI provedla téměř 300 výslechů a ověřovala stovky tipů – údajně byl pár spatřen například v Texasu, Kalifornii nebo na Aljašce. Žádný z nich se ale nepotvrdil. Technologická omezení z roku 2005 také značně komplikovala vyšetřování. Neexistovala tehdy GPS, digitální kamery ani smartphony, které by dnes mohly pohyb dvojice zpětně vysledovat.
Současný vedoucí agent FBI, John Blessington, je přesvědčen, že někdo z jižní Filadelfie ví, co se stalo. „Philadelphia není město, je to spíš velká vesnice. Všichni se znají, rodiny jsou propojené. Někdo ví, ale bojí se mluvit,“ říká s tím, že FBI nabídla odměnu až 15 000 dolarů za informace vedoucí k dopadení pachatele.
Danielle a Richard byli nejen partneři, ale jejich rodiny byly dlouholetí přátelé. V osudný večer si matky a dcery ještě společně dávaly křidélka a pizzu v baru. Jenže jak šel čas a odpovědi nepřicházely, vztahy mezi rodinami se začaly bortit. Začalo vzájemné obviňování – jedni vinili Danielleina manžela, druzí naznačovali, že Richard mohl mít podezřelé kontakty nebo dluhy.
Ani jedno z těchto podezření ale vyšetřovatelé nepotvrdili. „Byli to normální pracující lidé. Žádné napojení na mafii nebo gangy jsme nenašli,“ říká Roselli. Přesto napjaté vztahy mezi rodinami zkomplikovaly vyšetřování – místo spolupráce se objevily spekulace na sociálních sítích a divoké teorie, které odváděly pozornost od skutečných stop.
Dnes už jsou z rodičů seniori. Marge Petrone, matka Richarda, má 77 let a přiznává, že ji nejvíc děsí představa, že zemře, aniž by zjistila pravdu o osudu svého jediného syna. „Každý večer se modlím, abych se dožila spravedlnosti,“ říká.
John Ottobre, bratr Danielle, dodnes cítí vinu, že sestru „ztratil na svém hlídání“. Otec Danielle zemřel šest let před jejím zmizením a John se cítil zodpovědný za celou rodinu. Na otcův náhrobek nechali vytesat růži – přezdívku Danielle – aby měli místo, kde si ji mohou připomínat.
A dodnes prý sleduje černé nákladní vozy, jestli náhodou nezahlédne ten, ve kterém pár možná naposledy cestoval. „Nevím, jestli s tím někdy přestanu. Ale věřím, že jednou ty stopy ve sněhu povedou k odpovědím. A ke spravedlnosti,“ říká.
Případ zmizení Danielle Imboové a Richarda Petroneho zůstává jednou z největších záhad moderní kriminalistiky v USA. A přestože uplynulo už dvacet let, jejich blízcí stále doufají, že se jednou dozví, co se tehdy skutečně stalo.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.