Merkur je v mnoha ohledech anomálií, která nedává astronomům spát. Tato nejmenší planeta naší soustavy je jen o málo širší než Austrálie, a přesto je po Zemi nejhustším tělesem v okolí Slunce. Její složení je fascinující i matoucí zároveň – zatímco u Země či Marsu tvoří kovové jádro zhruba polovinu poloměru, u Merkuru je to neuvěřitelných 85 %. Podle současných modelů vzniku planet by takový svět na svém místě prostě neměl existovat.
Vědci si nad původem Merkuru lámou hlavu už od 70. let, kdy kolem něj prolétla sonda Mariner 10. Existuje několik teorií, které se snaží vysvětlit, jak k takovému nepoměru mezi obřím jádrem a tenkou kamennou kůrou přišel. Nejoblíbenější hypotéza předpokládá, že Merkur byl původně mnohem větší, možná až velikosti Marsu. V raných dobách sluneční soustavy jej však mohl zasáhnout jiný obří objekt, který z něj doslova „oloupal“ vnější vrstvy a zanechal jen husté jádro.
Tato teorie má však trhliny. Sonda Messenger totiž na povrchu Merkuru objevila těkavé prvky, jako je draslík, které by se při takto ničivé srážce měly vypařit. Další scénář proto naznačuje, že Merkur se mohl zformovat mnohem dále od Slunce a ke své hvězdě doputoval až později. Objevují se i exotičtější myšlenky – například že Merkur není skalnatou planetou v pravém slova smyslu, ale obnaženým jádrem bývalého plynného obra, který přišel o svou atmosféru.
Odpovědi by mohla přinést společná evropsko-japonská mise BepiColombo. Tato sonda, která k Merkuru odstartovala v roce 2018, se po sérii průletů a technických odkladů usadí na oběžné dráze v listopadu 2026. Je vybavena špičkovými přístroji, které budou mapovat složení povrchu a měřit gravitační pole planety s dosud nevídanou přesností. Pokud Merkur skutečně kdysi přišel o svůj plášť, BepiColombo by mohla najít stopy po dávném magmatickém oceánu, který by tuto katastrofu potvrdil.
Merkur není zajímavý jen sám o sobě. Astronomové v posledních letech objevují u jiných hvězd takzvané „super-Merkury“ – husté planety s obřími jádry, které jsou mnohem častější, než se předpokládalo. Pochopení našeho vlastního „podivína“ u Slunce je tedy klíčem k pochopení miliard dalších světů v naší galaxii. Merkur nám tak připomíná, že vesmír se neřídí vždy našimi jednoduchými pravidly pro tvorbu planet.
Zatímco čekáme na data z oběžné dráhy, někteří geologové pátrají po kouscích Merkuru přímo na Zemi. Existuje teorie, že vzácné meteority zvané aubrity by mohly být úlomky z onoho dávného „proto-Merkuru“. Pokud se v laboratořích potvrdí jejich shoda s chemickým složením planety, budeme mít v rukou první přímý důkaz o jejím dramatickém zrození.
Merkur možná na první pohled vypadá jako pustý, šedý svět plný kráterů, podobný našemu Měsíci. Pod jeho povrchem se však skrývá příběh o vesmírných kolizích, migraci planet a fyzice, která nás stále dokáže překvapit. Je to planeta, která by tu neměla být, a přesto je jedním z nejzajímavějších míst, která můžeme zkoumat.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.