Merkur je v mnoha ohledech anomálií, která nedává astronomům spát. Tato nejmenší planeta naší soustavy je jen o málo širší než Austrálie, a přesto je po Zemi nejhustším tělesem v okolí Slunce. Její složení je fascinující i matoucí zároveň – zatímco u Země či Marsu tvoří kovové jádro zhruba polovinu poloměru, u Merkuru je to neuvěřitelných 85 %. Podle současných modelů vzniku planet by takový svět na svém místě prostě neměl existovat.
Vědci si nad původem Merkuru lámou hlavu už od 70. let, kdy kolem něj prolétla sonda Mariner 10. Existuje několik teorií, které se snaží vysvětlit, jak k takovému nepoměru mezi obřím jádrem a tenkou kamennou kůrou přišel. Nejoblíbenější hypotéza předpokládá, že Merkur byl původně mnohem větší, možná až velikosti Marsu. V raných dobách sluneční soustavy jej však mohl zasáhnout jiný obří objekt, který z něj doslova „oloupal“ vnější vrstvy a zanechal jen husté jádro.
Tato teorie má však trhliny. Sonda Messenger totiž na povrchu Merkuru objevila těkavé prvky, jako je draslík, které by se při takto ničivé srážce měly vypařit. Další scénář proto naznačuje, že Merkur se mohl zformovat mnohem dále od Slunce a ke své hvězdě doputoval až později. Objevují se i exotičtější myšlenky – například že Merkur není skalnatou planetou v pravém slova smyslu, ale obnaženým jádrem bývalého plynného obra, který přišel o svou atmosféru.
Odpovědi by mohla přinést společná evropsko-japonská mise BepiColombo. Tato sonda, která k Merkuru odstartovala v roce 2018, se po sérii průletů a technických odkladů usadí na oběžné dráze v listopadu 2026. Je vybavena špičkovými přístroji, které budou mapovat složení povrchu a měřit gravitační pole planety s dosud nevídanou přesností. Pokud Merkur skutečně kdysi přišel o svůj plášť, BepiColombo by mohla najít stopy po dávném magmatickém oceánu, který by tuto katastrofu potvrdil.
Merkur není zajímavý jen sám o sobě. Astronomové v posledních letech objevují u jiných hvězd takzvané „super-Merkury“ – husté planety s obřími jádry, které jsou mnohem častější, než se předpokládalo. Pochopení našeho vlastního „podivína“ u Slunce je tedy klíčem k pochopení miliard dalších světů v naší galaxii. Merkur nám tak připomíná, že vesmír se neřídí vždy našimi jednoduchými pravidly pro tvorbu planet.
Zatímco čekáme na data z oběžné dráhy, někteří geologové pátrají po kouscích Merkuru přímo na Zemi. Existuje teorie, že vzácné meteority zvané aubrity by mohly být úlomky z onoho dávného „proto-Merkuru“. Pokud se v laboratořích potvrdí jejich shoda s chemickým složením planety, budeme mít v rukou první přímý důkaz o jejím dramatickém zrození.
Merkur možná na první pohled vypadá jako pustý, šedý svět plný kráterů, podobný našemu Měsíci. Pod jeho povrchem se však skrývá příběh o vesmírných kolizích, migraci planet a fyzice, která nás stále dokáže překvapit. Je to planeta, která by tu neměla být, a přesto je jedním z nejzajímavějších míst, která můžeme zkoumat.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.