Merkur je v mnoha ohledech anomálií, která nedává astronomům spát. Tato nejmenší planeta naší soustavy je jen o málo širší než Austrálie, a přesto je po Zemi nejhustším tělesem v okolí Slunce. Její složení je fascinující i matoucí zároveň – zatímco u Země či Marsu tvoří kovové jádro zhruba polovinu poloměru, u Merkuru je to neuvěřitelných 85 %. Podle současných modelů vzniku planet by takový svět na svém místě prostě neměl existovat.
Vědci si nad původem Merkuru lámou hlavu už od 70. let, kdy kolem něj prolétla sonda Mariner 10. Existuje několik teorií, které se snaží vysvětlit, jak k takovému nepoměru mezi obřím jádrem a tenkou kamennou kůrou přišel. Nejoblíbenější hypotéza předpokládá, že Merkur byl původně mnohem větší, možná až velikosti Marsu. V raných dobách sluneční soustavy jej však mohl zasáhnout jiný obří objekt, který z něj doslova „oloupal“ vnější vrstvy a zanechal jen husté jádro.
Tato teorie má však trhliny. Sonda Messenger totiž na povrchu Merkuru objevila těkavé prvky, jako je draslík, které by se při takto ničivé srážce měly vypařit. Další scénář proto naznačuje, že Merkur se mohl zformovat mnohem dále od Slunce a ke své hvězdě doputoval až později. Objevují se i exotičtější myšlenky – například že Merkur není skalnatou planetou v pravém slova smyslu, ale obnaženým jádrem bývalého plynného obra, který přišel o svou atmosféru.
Odpovědi by mohla přinést společná evropsko-japonská mise BepiColombo. Tato sonda, která k Merkuru odstartovala v roce 2018, se po sérii průletů a technických odkladů usadí na oběžné dráze v listopadu 2026. Je vybavena špičkovými přístroji, které budou mapovat složení povrchu a měřit gravitační pole planety s dosud nevídanou přesností. Pokud Merkur skutečně kdysi přišel o svůj plášť, BepiColombo by mohla najít stopy po dávném magmatickém oceánu, který by tuto katastrofu potvrdil.
Merkur není zajímavý jen sám o sobě. Astronomové v posledních letech objevují u jiných hvězd takzvané „super-Merkury“ – husté planety s obřími jádry, které jsou mnohem častější, než se předpokládalo. Pochopení našeho vlastního „podivína“ u Slunce je tedy klíčem k pochopení miliard dalších světů v naší galaxii. Merkur nám tak připomíná, že vesmír se neřídí vždy našimi jednoduchými pravidly pro tvorbu planet.
Zatímco čekáme na data z oběžné dráhy, někteří geologové pátrají po kouscích Merkuru přímo na Zemi. Existuje teorie, že vzácné meteority zvané aubrity by mohly být úlomky z onoho dávného „proto-Merkuru“. Pokud se v laboratořích potvrdí jejich shoda s chemickým složením planety, budeme mít v rukou první přímý důkaz o jejím dramatickém zrození.
Merkur možná na první pohled vypadá jako pustý, šedý svět plný kráterů, podobný našemu Měsíci. Pod jeho povrchem se však skrývá příběh o vesmírných kolizích, migraci planet a fyzice, která nás stále dokáže překvapit. Je to planeta, která by tu neměla být, a přesto je jedním z nejzajímavějších míst, která můžeme zkoumat.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.