Merkur je v mnoha ohledech anomálií, která nedává astronomům spát. Tato nejmenší planeta naší soustavy je jen o málo širší než Austrálie, a přesto je po Zemi nejhustším tělesem v okolí Slunce. Její složení je fascinující i matoucí zároveň – zatímco u Země či Marsu tvoří kovové jádro zhruba polovinu poloměru, u Merkuru je to neuvěřitelných 85 %. Podle současných modelů vzniku planet by takový svět na svém místě prostě neměl existovat.
Vědci si nad původem Merkuru lámou hlavu už od 70. let, kdy kolem něj prolétla sonda Mariner 10. Existuje několik teorií, které se snaží vysvětlit, jak k takovému nepoměru mezi obřím jádrem a tenkou kamennou kůrou přišel. Nejoblíbenější hypotéza předpokládá, že Merkur byl původně mnohem větší, možná až velikosti Marsu. V raných dobách sluneční soustavy jej však mohl zasáhnout jiný obří objekt, který z něj doslova „oloupal“ vnější vrstvy a zanechal jen husté jádro.
Tato teorie má však trhliny. Sonda Messenger totiž na povrchu Merkuru objevila těkavé prvky, jako je draslík, které by se při takto ničivé srážce měly vypařit. Další scénář proto naznačuje, že Merkur se mohl zformovat mnohem dále od Slunce a ke své hvězdě doputoval až později. Objevují se i exotičtější myšlenky – například že Merkur není skalnatou planetou v pravém slova smyslu, ale obnaženým jádrem bývalého plynného obra, který přišel o svou atmosféru.
Odpovědi by mohla přinést společná evropsko-japonská mise BepiColombo. Tato sonda, která k Merkuru odstartovala v roce 2018, se po sérii průletů a technických odkladů usadí na oběžné dráze v listopadu 2026. Je vybavena špičkovými přístroji, které budou mapovat složení povrchu a měřit gravitační pole planety s dosud nevídanou přesností. Pokud Merkur skutečně kdysi přišel o svůj plášť, BepiColombo by mohla najít stopy po dávném magmatickém oceánu, který by tuto katastrofu potvrdil.
Merkur není zajímavý jen sám o sobě. Astronomové v posledních letech objevují u jiných hvězd takzvané „super-Merkury“ – husté planety s obřími jádry, které jsou mnohem častější, než se předpokládalo. Pochopení našeho vlastního „podivína“ u Slunce je tedy klíčem k pochopení miliard dalších světů v naší galaxii. Merkur nám tak připomíná, že vesmír se neřídí vždy našimi jednoduchými pravidly pro tvorbu planet.
Zatímco čekáme na data z oběžné dráhy, někteří geologové pátrají po kouscích Merkuru přímo na Zemi. Existuje teorie, že vzácné meteority zvané aubrity by mohly být úlomky z onoho dávného „proto-Merkuru“. Pokud se v laboratořích potvrdí jejich shoda s chemickým složením planety, budeme mít v rukou první přímý důkaz o jejím dramatickém zrození.
Merkur možná na první pohled vypadá jako pustý, šedý svět plný kráterů, podobný našemu Měsíci. Pod jeho povrchem se však skrývá příběh o vesmírných kolizích, migraci planet a fyzice, která nás stále dokáže překvapit. Je to planeta, která by tu neměla být, a přesto je jedním z nejzajímavějších míst, která můžeme zkoumat.
Žhářské útoky radikálních izraelských osadníků na palestinské obce na okupovaném Západním břehu Jordánu v noci ze soboty na neděli vyvolaly v Izraeli politický spor a odsoudil je opoziční předák Gadi Eisenkot, jenž je označil za židovský terorismus. Desítky osadníků napadly nejméně čtyři komunity, zapálily zhruba tucet vozidel i několik domů a zanechaly rasistické nápisy, zatímco izraelská policie oznámila zahájení vyšetřování s forenzními týmy.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil Kyjev za součást takzvaných prastarých ruských zemí. Vyjádřil se tak v době, kdy obě strany hlásily vzájemné útoky. V rozhovoru pro východoevropský kanál Nexta prohlásil, že jihovýchodní i střední části Ukrajiny jsou nepochybně historicky ruské, čímž stupňoval rétoriku, kterou Moskva používá k ospravedlnění své plnohodnotné invaze.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.