Sesazený venezuelský prezident Nicolás Maduro se dnes v poledne místního času postaví před federální soud na Manhattanu, kde bude čelit obviněním z obchodu s drogami a nelegálního držení zbraní. Jeho první vystoupení v americké soudní síni následuje po kontroverzním víkendovém zásahu amerických speciálních sil v Caracasu, při kterém byl spolu se svou manželkou Cilií Floresovou zadržen. Podle zpráv listu New York Times si sobotní operace vyžádala nejméně 40 obětí, včetně civilistů a příslušníků venezuelské armády.
Obžaloba vykresluje Madura jako vůdce korupčního a nelegitimního režimu, který po desetiletí zneužíval státní moc k ochraně a podpoře kriminálních aktivit. Samotné dopadení bylo vyvrcholením několikaměsíčního stupňujícího se tlaku Spojených států, který zahrnoval i útoky na takzvané „narkolodě“ se stovkami obětí na životech. Právní experti v této souvislosti upozorňují, že podobné námořní údery by mohly být v budoucnu klasifikovány jako válečné zločiny.
Součástí americké strategie byla také blokáda venezuelských ropných tankerů, která ještě více ochromila tamní ekonomiku závislou na vývozu surovin. Kromě Madura čelí obvinění z narkoterorismu a spiknutí za účelem dovozu kokainu také jeho syn a další vysoce postavení činitelé. Donald Trump, který dříve sliboval, že se vyhne zahraničním válkám, nyní prohlásil, že Spojené státy budou Venezuelu dočasně řídit až do doby, než bude možné zajistit řádné předání moci.
Plány na správu země však vyvolávají ostrou kritiku v americkém Kongresu. Přední demokraté, jako například senátor Chris Murphy, označili zásah za nelegální a obvinili administrativu ze lhaní. Podle Murphyho byl Kongres v prosinci informován, že jde o čistě protidrogovou operaci, nikoliv o pokus o změnu režimu. Trump přitom otevřeně hovoří o zapojení největších amerických ropných společností do obnovy venezuelské infrastruktury, což má zemi přinést zisky.
Prezident Trump na tiskové konferenci v Mar-a-Lago zdůraznil, že se neobává nasazení pozemních vojsk, pokud to bude situace vyžadovat. Tvrdí, že Spojené státy musí mít jistotu, že Venezuelu nepřevezme nikdo, kdo by nehájil americké zájmy. Zatímco Maduro čeká na zahájení procesu v New Yorku, nad budoucím politickým uspořádáním Venezuely i nadlegálností celého amerického postupu se vznáší řada otazníků.
Donald Trump se pravděpodobně domnívá, že mu pokus o ovládnutí Grónska projde, i když jde o území jeho spojence v NATO. Americký prezident totiž velmi dobře ví, že žádná evropská země by se mu neodvážila postavit silou, protože by v přímém střetu neměla šanci uspět. Tato nebezpečná kalkulace vychází z prosté reality, že zbytek Severoatlantické aliance potřebuje Spojené státy mnohem více, než Trump potřebuje je.
Extrémní zimní počasí doprovázené sněžením a mrazy si v Evropě vyžádalo již nejméně šest lidských životů. Tragické zprávy přicházejí především z Francie, kde v jihozápadním departementu Landes zahynuli tři lidé při dopravních nehodách na namrzlých silnicích. Další dvě oběti hlásí okolí Paříže, přičemž v jednom případě řidič s vozem sjel do řeky Marny a v druhém došlo ke střetu s nákladním automobilem. Šestou obětí se stala žena v bosenském Sarajevu, na kterou spadla větev stromu pod tíhou čerstvého sněhu.
Severoatlantická aliance čelí dosud nepředstavitelné hrozbě, která nepochází zvenčí, ale zevnitř. Možnost, že by jeden členský stát napadl druhý, konkrétně americký pokus o ovládnutí Grónska, staví NATO před právní i existenční propast. Zakládající smlouva z roku 1949 totiž vůbec nepočítala se scénářem, kdy by se nejsilnější člen aliance obrátil proti jinému spojenci.
Soudní proces s bývalým venezuelským vůdcem Nicolásem Madurem, který v pondělí stanul před federálním soudem na Manhattanu, slibuje jednu z nejkomplexnějších právních bitev v historii USA. Přestože Maduro i jeho manželka Cilia Floresová vinu popírají, jejich právní tým již nyní připravuje sérii strategií, které by mohly proces zdržet o roky nebo jej zcela zastavit. Podle odborníků na mezinárodní právo bude obhajoba sázet především na procesní pochybení a diplomatickou imunitu.
Spojené státy znovu sází na osvědčený, ale hluboce problematický a systematicky neúspěšný recept. Po pokusech „stabilizovat“ Afghánistán a Irák nyní vstoupily do Venezuely, kde zadržely prezidenta Nicoláse Madura a oznámily, že zemi budou dočasně řídit. Vojenská správa cizího státu přitom zpochybňuje mezinárodní právo, posiluje antiamerikanismus a hrozí, že místo obnovy přinese regionu ještě hlubší chaos.
Donald Trump vystoupil před republikánskými zákonodárci ve Washingtonu a nešetřil chválou na adresu víkendové vojenské operace v Caracasu. Zásah, který vedl k dopadení Nicoláse Madura, označil za „úžasný“, „brilantní“ a takticky naprosto neuvěřitelný. Prezident vyzdvihl zejména to, že na straně USA nedošlo k žádným ztrátám na životech, zatímco na straně obránců režimu zahynulo mnoho lidí, zejména Kubánců, kteří Madura chránili. Podle Trumpa se ukázalo, že americká armáda je nejmocnější silou na planetě, které se nikdo nemůže rovnat.
Donald Trump přenesl své proslulé heslo „drill, baby, drill“ (těžte, miláčkové, těžte) na globální úroveň. Poté, co americké síly bleskově zajaly Nicoláse Madura, začal Bílý dům otevřeně plánovat masivní navýšení produkce venezuelské ropy. Podle odborníků však tento krok představuje „klimatickou katastrofu“, která by mohla definitivně pohřbít globální snahy o omezení oteplování planety, neboť Venezuela disponuje největšími známými zásobami ropy na světě, odhadovanými na 300 miliard barelů.
Venezuelská města se po bleskové operaci amerických speciálních sil, která vedla k zajetí Nicoláse Madura, ocitla v sevření strachu a nejistoty. Přestože byl oficiální stav nouze zrušen, obyvatelé Caracasu i dalších regionů zůstávají uvězněni ve svých domovech. Ulice hlavního města, které dříve tepaly životem, jsou nyní prakticky liduprázdné, lemované desítkami vojenských kontrolních stanovišť a hlídkami ozbrojených civilních skupin.
Svět, ve kterém žijeme, se dramaticky změnil. Pokud někdo pochyboval o tom, že druhý mandát Donalda Trumpa přinese fundamentální rozchod s poválečným uspořádáním, pondělní slova jeho klíčového poradce Stephena Millera ho musela vyvést z omylu. V rozhovoru pro CNN Miller popsal novou americkou misi s mrazivou upřímností: Spojené státy už nehodlají hrát roli laskavého ochránce mezinárodního práva, ale hodlají se chovat jako supervelmoc, která prosazuje svou vůli silou.
Pouhých 48 hodin poté, co americké speciální síly bleskovým úderem v Caracasu zajaly Nicoláse Madura, stanul svržený venezuelský vůdce před federálním soudem v New Yorku. V poutech a oranžových vězeňských pantoflích si vyslechl obžalobu čítající 25 stran, kterou americké ministerstvo spravedlnosti připravovalo více než deset let. Maduro, který se označil za „uneseného prezidenta“ a válečného zajatce, trvá na své nevině a legálnost celého procesu i svého únosu ostře zpochybňuje.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva v čele s Volkerem Türkem vydal ostré prohlášení, ve kterém označil víkendovou americkou vojenskou operaci ve Venezuele za jasné porušení základních principů mezinárodního práva. Podle OSN tento jednostranný zásah, který vedl k dopadení Nicoláse Madura a jeho manželky, podkopává suverenitu států a vytváří nebezpečný precedens, jenž činí všechny země světa méně bezpečnými.
V Bruselu roste nervozita. Pondělní zásah amerických speciálních sil ve Venezuele a dopadení Nicoláse Madura oživilo téma, které si evropští diplomaté přáli nechat minulosti: hrozbu anexe Grónska.