Kreml nadále trvá na dlouhodobém urovnání konfliktu v Ukrajině a odmítá návrh na dočasné příměří, uvedl 13. března hlavní poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Americký návrh na 30denní klid zbraní označil za „oddech pro ukrajinskou armádu“.
Jeho prohlášení přichází v době, kdy do Moskvy údajně dorazil zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ, Steve Witkoff, aby jednal o příměří. Podle Ušakova se ruský prezident Vladimir Putin k této otázce vyjádří později během dne.
„Naším cílem je dlouhodobé mírové urovnání a o to usilujeme – takové urovnání, které bude brát v úvahu legitimní zájmy naší země a naše známé obavy,“ řekl Ušakov v ruské státní televizi.
Ušakov dále sdělil, že své stanovisko k příměří předložil americkému poradci pro národní bezpečnost Mikeu Waltzovi.
„Vyložil jsem náš postoj, že toto (příměří) není nic jiného než dočasná úleva pro ukrajinskou armádu, nic víc,“ řekl.
Zároveň tvrdí, že se s Waltzem shodli na tom, že vstup Ukrajiny do NATO nemůže být součástí jednání o mírovém řešení. Moskva dlouhodobě požaduje, aby se Ukrajina členství v alianci vzdala jako jednu z klíčových podmínek jakýchkoliv dohod.
Na otázku o přítomnosti Witkoffa v Moskvě Ušakov odmítl odpovědět s tím, že „bylo dohodnuto, že tento typ kontaktů zůstane neveřejný“.
Ukrajina americký návrh příměří přijala během jednání v saúdskoarabské Džiddě 11. března, načež Washington obnovil vojenskou a zpravodajskou podporu Kyjeva.
Americký senátor Lindsey Graham varoval, že pokud Moskva příměří odmítne, navrhne nové sankce proti Rusku i proti státům, které nadále nakupují ruské suroviny, včetně ropy, plynu a uranu.
Moskva již v minulosti odmítla možnost dočasného příměří, které by konflikt pouze „zmrazilo“ na současných frontových liniích. Proti návrhu se vyslovili i někteří ruští nacionalisté a prováleční blogeři.
Kreml potvrdil přítomnost amerických představitelů v Moskvě, avšak jeho mluvčí Dmitrij Peskov odmítl sdělit konkrétní postoj Ruska k návrhu příměří.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.