Kreml nadále trvá na dlouhodobém urovnání konfliktu v Ukrajině a odmítá návrh na dočasné příměří, uvedl 13. března hlavní poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Americký návrh na 30denní klid zbraní označil za „oddech pro ukrajinskou armádu“.
Jeho prohlášení přichází v době, kdy do Moskvy údajně dorazil zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ, Steve Witkoff, aby jednal o příměří. Podle Ušakova se ruský prezident Vladimir Putin k této otázce vyjádří později během dne.
„Naším cílem je dlouhodobé mírové urovnání a o to usilujeme – takové urovnání, které bude brát v úvahu legitimní zájmy naší země a naše známé obavy,“ řekl Ušakov v ruské státní televizi.
Ušakov dále sdělil, že své stanovisko k příměří předložil americkému poradci pro národní bezpečnost Mikeu Waltzovi.
„Vyložil jsem náš postoj, že toto (příměří) není nic jiného než dočasná úleva pro ukrajinskou armádu, nic víc,“ řekl.
Zároveň tvrdí, že se s Waltzem shodli na tom, že vstup Ukrajiny do NATO nemůže být součástí jednání o mírovém řešení. Moskva dlouhodobě požaduje, aby se Ukrajina členství v alianci vzdala jako jednu z klíčových podmínek jakýchkoliv dohod.
Na otázku o přítomnosti Witkoffa v Moskvě Ušakov odmítl odpovědět s tím, že „bylo dohodnuto, že tento typ kontaktů zůstane neveřejný“.
Ukrajina americký návrh příměří přijala během jednání v saúdskoarabské Džiddě 11. března, načež Washington obnovil vojenskou a zpravodajskou podporu Kyjeva.
Americký senátor Lindsey Graham varoval, že pokud Moskva příměří odmítne, navrhne nové sankce proti Rusku i proti státům, které nadále nakupují ruské suroviny, včetně ropy, plynu a uranu.
Moskva již v minulosti odmítla možnost dočasného příměří, které by konflikt pouze „zmrazilo“ na současných frontových liniích. Proti návrhu se vyslovili i někteří ruští nacionalisté a prováleční blogeři.
Kreml potvrdil přítomnost amerických představitelů v Moskvě, avšak jeho mluvčí Dmitrij Peskov odmítl sdělit konkrétní postoj Ruska k návrhu příměří.
Vědecký tým pod vedením amerických odborníků potvrdil nález prvního hromadného hrobu ve středomořské oblasti, který pochází z doby vůbec první doložené pandemie v dějinách lidstva. Výzkum přináší nové a zásadní detaily o takzvaném Justiniánově moru, jenž v 6. až 8. století usmrtil miliony obyvatel Byzantské říše. Výsledky studie budou publikovány v únorovém čísle odborného časopisu Journal of Archaeological Science a podle vědců nabízejí vzácný pohled na mobilitu, městský život a zranitelnost tehdejších obyvatel.
Izraelská armáda uznala, že údaje o počtu obětí v Pásmu Gazy, které sestavují tamní úřady, jsou v zásadě přesné. Tento krok představuje zásadní obrat po letech, kdy Izrael tyto statistiky označoval za propagandu hnutí Hamás. Vysoce postavený bezpečnostní představitel informoval izraelské novináře, že od října 2023 bylo v důsledku izraelských útoků zabito přibližně 70 000 Palestinců, přičemž toto číslo nezahrnuje pohřešované osoby.
Východ Demokratické republiky Kongo zasáhla obrovská tragédie, když došlo k masivnímu zřícení dolu na koltan v oblasti Rubaya. Podle oficiálních informací, které v pátek potvrdil mluvčí povstalecké správy Lumumba Kambere Muyisa, si neštěstí vyžádalo více než 200 obětí. Mnoho těl zůstává stále uvězněno pod nánosem bahna a trosek.
Vědci ohlásili objev dosud největší organické molekuly obsahující síru, která byla kdy identifikována v mezihvězdném prostoru. Tento nález je označován za „chybějící článek“ v našem chápání toho, jak ve vesmíru vznikaly chemické základy nezbytné pro život. Síra je desátým nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru a na Zemi tvoří kritickou složku aminokyselin, bílkovin a enzymů.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů z vyšetřování finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Podle náměstka generálního prokurátora Todda Blanche jde o zásadní krok k naplnění zákona o transparentnosti, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo uvolněno přes tři miliony stran textu, které doplňuje více než 2 000 videí a 180 000 fotografií.
Leden přinesl dohodu bývalých partnerů Agáty Hanychové a Jaromíra Soukupa na rozdělení péče o dceru Rozárku. Vypadalo to, že válečná sekera je zakopána, jenže napětí mezi dvojicí známých osobností českého šoubyznysu začíná opět stoupat.
Nadcházející víkend na přelomu ledna a února bude v části Česka obzvlášť mrazivý. Nedělní maxima totiž místy zůstanou hluboko pod bodem mrazu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Náročnými časy si prochází Karlos Vémola, ale i během nich stojí po boku známého zápasníka jeho manželka Lela. Není to přitom tak dlouho, co se objevovaly spekulace o možném rozpadu vztahu. Nyní už je situace jiná.
Najdou se jistě tisíce lidí, kteří chtějí o nadcházejícím víkendu na přelomu ledna a února do některého z tuzemských obchodních domů IKEA. Psa už by každopádně měli nechat doma. Od února 2026 totiž začne platit nové opatření.
Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.
Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?