Kreml nadále trvá na dlouhodobém urovnání konfliktu v Ukrajině a odmítá návrh na dočasné příměří, uvedl 13. března hlavní poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Americký návrh na 30denní klid zbraní označil za „oddech pro ukrajinskou armádu“.
Jeho prohlášení přichází v době, kdy do Moskvy údajně dorazil zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ, Steve Witkoff, aby jednal o příměří. Podle Ušakova se ruský prezident Vladimir Putin k této otázce vyjádří později během dne.
„Naším cílem je dlouhodobé mírové urovnání a o to usilujeme – takové urovnání, které bude brát v úvahu legitimní zájmy naší země a naše známé obavy,“ řekl Ušakov v ruské státní televizi.
Ušakov dále sdělil, že své stanovisko k příměří předložil americkému poradci pro národní bezpečnost Mikeu Waltzovi.
„Vyložil jsem náš postoj, že toto (příměří) není nic jiného než dočasná úleva pro ukrajinskou armádu, nic víc,“ řekl.
Zároveň tvrdí, že se s Waltzem shodli na tom, že vstup Ukrajiny do NATO nemůže být součástí jednání o mírovém řešení. Moskva dlouhodobě požaduje, aby se Ukrajina členství v alianci vzdala jako jednu z klíčových podmínek jakýchkoliv dohod.
Na otázku o přítomnosti Witkoffa v Moskvě Ušakov odmítl odpovědět s tím, že „bylo dohodnuto, že tento typ kontaktů zůstane neveřejný“.
Ukrajina americký návrh příměří přijala během jednání v saúdskoarabské Džiddě 11. března, načež Washington obnovil vojenskou a zpravodajskou podporu Kyjeva.
Americký senátor Lindsey Graham varoval, že pokud Moskva příměří odmítne, navrhne nové sankce proti Rusku i proti státům, které nadále nakupují ruské suroviny, včetně ropy, plynu a uranu.
Moskva již v minulosti odmítla možnost dočasného příměří, které by konflikt pouze „zmrazilo“ na současných frontových liniích. Proti návrhu se vyslovili i někteří ruští nacionalisté a prováleční blogeři.
Kreml potvrdil přítomnost amerických představitelů v Moskvě, avšak jeho mluvčí Dmitrij Peskov odmítl sdělit konkrétní postoj Ruska k návrhu příměří.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.