Ukrajina čelí neúprosným útokům ruských dronů a její spojenci jí neposkytují dostatečnou ochranu proti vzdušným hrozbám, což vede Kyjev k vývoji vlastních střel. Ty budou součástí neustálého technologického závodu, kde každá strana vylepšuje své drony a rakety tak, aby reagovala na krok toho druhého, v nekonečném a smrtícím cyklu.
„Naše mobilní protiletadlové jednotky začaly ztrácet účinnost. Drony Šáhia nyní létají ve vysokých výškách. Naše systémy elektronického boje již nejsou tak efektivní, protože Rusové používají silnější antény, které potlačují naše EW (elektronické rušení),“ řekl serveru Politico Serhii Beskrestnov, poradce ukrajinské armády a šéf Centra radiotechnologií.
V červenci poslalo Rusko proti Ukrajině 6 275 dronů, přičemž více než 355 dalších zaútočilo v prvních srpnových dnech, jak vyplývá ze statistik ukrajinského letectva. Ruské neustále se vyvíjející dronové útoky činí obranu stále obtížnější a vyčerpávají zásoby protiletadlových systémů.
„Jedinými prostředky, které nám zbývaly, byly naše letectvo a drahé západní rakety. Ale nemáme dostatek vrtulníků a letadel a máme kritickou závislost na dodávkách západních protiletadlových systémů,“ dodal Beskrestnov. „Je však nerozumné plýtvat drahými raketami, protože bychom jich nikdy nezískali dostatek, abychom sestřelili tisíce dronů.“
Místo použití drahých raket z amerických systémů Patriot (každá stojí přibližně 4 miliony dolarů), nebo raket IRIS-T evropského původu, které stojí 400 000 eur, Ukrajina vyvíjí vlastní střely, které stojí mezi 1 000 až 5 000 dolarů za jednotku. „Museli jsme přijít s levnějším nástrojem — protiletadlovými raketami,“ řekl Beskrestnov.
Střely vypadají jako drony s křídly a jsou vrtulníkových typů, přičemž jejich piloti je navádějí na cíle. Jsou vybaveny digitálními komunikačními systémy, které umožňují, aby se dostaly do vyšších výšek, kde mohou dosáhnout rychlosti až 330 km/h, díky čemuž jsou je rychlejší než drony Šáhid, které letí 200 km/h.
„Musí být rychlejší než Šáhid, který letí 200 km/h, tento dron musí najít, dohnat a zničit ho,“ řekl Beskrestnov.
Střely se ukazují jako přesnější a účinnější způsob, jak čelit masovému útoku nepřátelských dronů. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského už bylo ukrajinskými střelami sestřeleno několik ruských dronů.
„Když zazní výstraha, ukrajinské radarové stanice na zemi detekují trajektorii ruských kamikadze dronů. Naše mobilní protiletadlové jednotky dostanou signál, kdy se dron objeví v jejich sektoru, a připraví se,“ uvedl Beskrestnov. Piloti mají obvykle přibližně 15 minut na to, aby našli nepřátelský dron, dostihli ho a buď se do něj vrazili, sestřelili ho, nebo explodovali vedle něj - v závislosti na modelu střely či dronu.
„Je jen otázkou času, kdy začneme sestřelovat Šáhidy hromadně,“ řekl Rudolf Akopian, ředitel strategické komunikace ukrajinské vojenské technologické společnosti General Cherry.
Ukrajina již má rozsáhlý domácí průmysl dronů, který přitahuje pozornost jejích spojenců díky schopnosti vyrábět velké množství dronů za nízké náklady a neustále vylepšovat jejich technologii. Zrychlení výroby střel je otázkou času a peněz.
Zelenskyj si stanovil nový cíl vyrobit 1 000 střel denně. Dosud však Ukrajina podepsala pouze čtyři kontrakty v hodnotě 3 miliard hřiven (62 milionů eur), což je daleko od odhadovaných 6 miliard dolarů potřebných pro zvýšení veškeré výroby dronů a vyškolení více pilotů.
Ukrajina také začala rozvíjet trh s drony, uvedl ukrajinský ministr obrany Denys Šhmyhal minulý měsíc. Tento týden Kyjev také rozšířil speciální kontrakty pro mladé rekruty ochotné stát se piloty dronů. Za dvouletý kontrakt nabízí bonus 1 milion hřiven.
„Státní instituce nejsou tak flexibilní jako byznys. Takže podniky se svými výzkumnými a vývojovými centry reagují rychleji na situaci a potřeby na frontě. To nám, Ukrajincům, dalo výhodu od začátku úplné invaze,“ řekl Akopian.
„Teď je důležité zaměřit se na to, co funguje, a přemýšlet o nových technologiích. Situace na bojišti se mění tak rychle, že vláda a struktury Ministerstva obrany a Generálního štábu musí dát zelenou novým vývojům. Od dovozu komponent pro výrobce až po operativní přijetí osvědčených technických řešení.“
Ale ani střely nejsou magickým řešením, které by ukončilo hrozbu ruských vzdušných útoků. Během masivních útoků ruská armáda vypouští drony z různých směrů - severu, východu a jihu - což „přetíží“ ukrajinskou protiletadlovou obranu. „Šáhidy se soustředí kolem jednoho města a útočí na něj na jednom místě, a tím přetěžují naši protiletadlovou obranu. Nemůžeme si technicky dovolit umístit protiletadlové drony po celé zemi, ve všech městech, ve všech oblastech, lesích, bažinách a podobně. Dokážete si představit, kolik pilotů bychom potřebovali, abychom pokryli všechno?“ poznamenal Beskrestnov.
Kreml navíc pravděpodobně na střely zareaguje dalším vylepšením dronů. „Rusové mohou přejít na proudové motory, což jejich drony udělá rychlejšími a těžšími k zachycení. To ale také zvýší složitost a cenu produkce dronů. Poslali již první Šáhidy s raketovými motory, ale zatím jsme jich neviděli mnoho,“ dodal Beskrestnov.
„Náš nepřítel nespí a již začal používat taktiku protiopatření proti našim protiletadlovým dronům - těžké manévrování, aby ztížil práci našich střel,“ uzavřel Beskrestnov.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční iniciativy s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplná izolace íránského režimu a odstřihnutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent při představování této kampaně zdůraznil, že Washington zavede tvrdé sekundární sankce vůči všem třetím zemím a zahraničním subjektům, které budou s Íránem nadále obchodovat. Kampaň rozšiřuje postihy na pět klíčových sektorů, kterými jsou technologie, digitální aktiva, zlato, letecká doprava a lodní přeprava.
Britská královská rodina se musí vypořádat s překvapivým návratem prince Harryho a jeho manželky Meghan do Spojeného království. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn se ženou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s monarchií.
Vzájemné kontakty představitelů USA a Ruska v posledních dnech opět nabírají na obrátkách. Po víkendové návštěvě dvou amerických diplomatů v Moskvě došlo na telefonický rozhovor prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Co se řešilo?
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.