Ukrajina čelí neúprosným útokům ruských dronů a její spojenci jí neposkytují dostatečnou ochranu proti vzdušným hrozbám, což vede Kyjev k vývoji vlastních střel. Ty budou součástí neustálého technologického závodu, kde každá strana vylepšuje své drony a rakety tak, aby reagovala na krok toho druhého, v nekonečném a smrtícím cyklu.
„Naše mobilní protiletadlové jednotky začaly ztrácet účinnost. Drony Šáhia nyní létají ve vysokých výškách. Naše systémy elektronického boje již nejsou tak efektivní, protože Rusové používají silnější antény, které potlačují naše EW (elektronické rušení),“ řekl serveru Politico Serhii Beskrestnov, poradce ukrajinské armády a šéf Centra radiotechnologií.
V červenci poslalo Rusko proti Ukrajině 6 275 dronů, přičemž více než 355 dalších zaútočilo v prvních srpnových dnech, jak vyplývá ze statistik ukrajinského letectva. Ruské neustále se vyvíjející dronové útoky činí obranu stále obtížnější a vyčerpávají zásoby protiletadlových systémů.
„Jedinými prostředky, které nám zbývaly, byly naše letectvo a drahé západní rakety. Ale nemáme dostatek vrtulníků a letadel a máme kritickou závislost na dodávkách západních protiletadlových systémů,“ dodal Beskrestnov. „Je však nerozumné plýtvat drahými raketami, protože bychom jich nikdy nezískali dostatek, abychom sestřelili tisíce dronů.“
Místo použití drahých raket z amerických systémů Patriot (každá stojí přibližně 4 miliony dolarů), nebo raket IRIS-T evropského původu, které stojí 400 000 eur, Ukrajina vyvíjí vlastní střely, které stojí mezi 1 000 až 5 000 dolarů za jednotku. „Museli jsme přijít s levnějším nástrojem — protiletadlovými raketami,“ řekl Beskrestnov.
Střely vypadají jako drony s křídly a jsou vrtulníkových typů, přičemž jejich piloti je navádějí na cíle. Jsou vybaveny digitálními komunikačními systémy, které umožňují, aby se dostaly do vyšších výšek, kde mohou dosáhnout rychlosti až 330 km/h, díky čemuž jsou je rychlejší než drony Šáhid, které letí 200 km/h.
„Musí být rychlejší než Šáhid, který letí 200 km/h, tento dron musí najít, dohnat a zničit ho,“ řekl Beskrestnov.
Střely se ukazují jako přesnější a účinnější způsob, jak čelit masovému útoku nepřátelských dronů. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského už bylo ukrajinskými střelami sestřeleno několik ruských dronů.
„Když zazní výstraha, ukrajinské radarové stanice na zemi detekují trajektorii ruských kamikadze dronů. Naše mobilní protiletadlové jednotky dostanou signál, kdy se dron objeví v jejich sektoru, a připraví se,“ uvedl Beskrestnov. Piloti mají obvykle přibližně 15 minut na to, aby našli nepřátelský dron, dostihli ho a buď se do něj vrazili, sestřelili ho, nebo explodovali vedle něj - v závislosti na modelu střely či dronu.
„Je jen otázkou času, kdy začneme sestřelovat Šáhidy hromadně,“ řekl Rudolf Akopian, ředitel strategické komunikace ukrajinské vojenské technologické společnosti General Cherry.
Ukrajina již má rozsáhlý domácí průmysl dronů, který přitahuje pozornost jejích spojenců díky schopnosti vyrábět velké množství dronů za nízké náklady a neustále vylepšovat jejich technologii. Zrychlení výroby střel je otázkou času a peněz.
Zelenskyj si stanovil nový cíl vyrobit 1 000 střel denně. Dosud však Ukrajina podepsala pouze čtyři kontrakty v hodnotě 3 miliard hřiven (62 milionů eur), což je daleko od odhadovaných 6 miliard dolarů potřebných pro zvýšení veškeré výroby dronů a vyškolení více pilotů.
Ukrajina také začala rozvíjet trh s drony, uvedl ukrajinský ministr obrany Denys Šhmyhal minulý měsíc. Tento týden Kyjev také rozšířil speciální kontrakty pro mladé rekruty ochotné stát se piloty dronů. Za dvouletý kontrakt nabízí bonus 1 milion hřiven.
„Státní instituce nejsou tak flexibilní jako byznys. Takže podniky se svými výzkumnými a vývojovými centry reagují rychleji na situaci a potřeby na frontě. To nám, Ukrajincům, dalo výhodu od začátku úplné invaze,“ řekl Akopian.
„Teď je důležité zaměřit se na to, co funguje, a přemýšlet o nových technologiích. Situace na bojišti se mění tak rychle, že vláda a struktury Ministerstva obrany a Generálního štábu musí dát zelenou novým vývojům. Od dovozu komponent pro výrobce až po operativní přijetí osvědčených technických řešení.“
Ale ani střely nejsou magickým řešením, které by ukončilo hrozbu ruských vzdušných útoků. Během masivních útoků ruská armáda vypouští drony z různých směrů - severu, východu a jihu - což „přetíží“ ukrajinskou protiletadlovou obranu. „Šáhidy se soustředí kolem jednoho města a útočí na něj na jednom místě, a tím přetěžují naši protiletadlovou obranu. Nemůžeme si technicky dovolit umístit protiletadlové drony po celé zemi, ve všech městech, ve všech oblastech, lesích, bažinách a podobně. Dokážete si představit, kolik pilotů bychom potřebovali, abychom pokryli všechno?“ poznamenal Beskrestnov.
Kreml navíc pravděpodobně na střely zareaguje dalším vylepšením dronů. „Rusové mohou přejít na proudové motory, což jejich drony udělá rychlejšími a těžšími k zachycení. To ale také zvýší složitost a cenu produkce dronů. Poslali již první Šáhidy s raketovými motory, ale zatím jsme jich neviděli mnoho,“ dodal Beskrestnov.
„Náš nepřítel nespí a již začal používat taktiku protiopatření proti našim protiletadlovým dronům - těžké manévrování, aby ztížil práci našich střel,“ uzavřel Beskrestnov.
Čínské ministerstvo obchodu minulý týden zveřejnilo dokument s názvem „Oznámení č. 62 z roku 2025“. Nešlo však o obyčejný byrokratický dokument, neboť otřásl křehkým příměřím v celní válce se Spojenými státy.
Podle nejnovější analýzy zaznamenalo vzrostl počet ruských kybernetických útoků proti státům Severoatlantické aliance o 25 procent. Kreml tak eskaluje svou „hybridní válku“ proti evropským zemím. Společnost Microsoft uvedla, že devět z deseti zemí, které byly nejvíce zasaženy ruskou státní kybernetickou aktivitou, jsou členy NATO. Útoky na ně se ve srovnání s předchozím rokem zvýšily o čtvrtinu.
Spojené státy navýšily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Tyto informace zahrnují i data o cílech hlouběji na ruském území. Jde o součást strategického posunu, od něhož si obě země slibují obnovení jednání s Moskvou. Jednání uvízla na mrtvém bodě poté, co letní summit mezi prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce nepřinesl mírovou dohodu. Uvádí to dva zdroje CNN obeznámené se situací.
Po návštěvě prezidenta Donalda Trumpa na Blízkém východě a dojednání dohody se objevují překážky. Nejsložitější z nich by se opět mohl stát Hamas. Podle nové dohody již Hamas nepředstavuje hrozbu pro Izrael, ale zůstává významnou hrozbou pro Palestince i pro širší mír. Z oblastí Gazy, kde má Hamas stále kontrolu, se objevily zprávy o zatýkání Palestinců, kteří by mohli být proti jeho vládě, a o popravách prováděných přímo na ulicích. To znovu ukazuje, že cíle Hamasu nemají nic společného s důstojností a spravedlností pro Palestince, nýbrž jen s jeho trvalým železným stiskem nad Gazou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek ve Washingtonu setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Stane se tak v době, kdy Trump zvažuje, zda vyzbrojit Ukrajinu střelami Tomahawk. Tyto rakety jsou schopné zasáhnout cíle hluboko na ruském území. Jejich setkání následuje den poté, co Trump oznámil, že během telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem došlo k „velkému pokroku“. Dvojice se zároveň dohodla na osobních rozhovorech v Maďarsku.
Prezident USA Donald Trump bude ve čtvrtek amerického času, tedy pravděpodobně dnes v noci, telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámil to vládní úředník Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, a který neposkytl žádné další podrobnosti.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur poprvé veřejně okomentoval nedávné uzavření silnice v Estonsku, která krátce prochází přes ruské území. K tomuto kroku došlo poté, co byla minulý týden v blízkosti hranice spatřena skupina ozbrojených Rusů.
Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.
Nezávislí klimatičtí poradci Spojeného království vyzvali vládu, aby se připravila na zvládání extrémního počasí v důsledku globálního oteplení o nejméně 2 °C do roku 2050. Podle Výboru pro změnu klimatu (CCC) není země „zatím adaptována“ ani na stávající extrémy, které se projevují při současné úrovni oteplování, natož na očekávanou budoucnost.