Ukrajina čelí neúprosným útokům ruských dronů a její spojenci jí neposkytují dostatečnou ochranu proti vzdušným hrozbám, což vede Kyjev k vývoji vlastních střel. Ty budou součástí neustálého technologického závodu, kde každá strana vylepšuje své drony a rakety tak, aby reagovala na krok toho druhého, v nekonečném a smrtícím cyklu.
„Naše mobilní protiletadlové jednotky začaly ztrácet účinnost. Drony Šáhia nyní létají ve vysokých výškách. Naše systémy elektronického boje již nejsou tak efektivní, protože Rusové používají silnější antény, které potlačují naše EW (elektronické rušení),“ řekl serveru Politico Serhii Beskrestnov, poradce ukrajinské armády a šéf Centra radiotechnologií.
V červenci poslalo Rusko proti Ukrajině 6 275 dronů, přičemž více než 355 dalších zaútočilo v prvních srpnových dnech, jak vyplývá ze statistik ukrajinského letectva. Ruské neustále se vyvíjející dronové útoky činí obranu stále obtížnější a vyčerpávají zásoby protiletadlových systémů.
„Jedinými prostředky, které nám zbývaly, byly naše letectvo a drahé západní rakety. Ale nemáme dostatek vrtulníků a letadel a máme kritickou závislost na dodávkách západních protiletadlových systémů,“ dodal Beskrestnov. „Je však nerozumné plýtvat drahými raketami, protože bychom jich nikdy nezískali dostatek, abychom sestřelili tisíce dronů.“
Místo použití drahých raket z amerických systémů Patriot (každá stojí přibližně 4 miliony dolarů), nebo raket IRIS-T evropského původu, které stojí 400 000 eur, Ukrajina vyvíjí vlastní střely, které stojí mezi 1 000 až 5 000 dolarů za jednotku. „Museli jsme přijít s levnějším nástrojem — protiletadlovými raketami,“ řekl Beskrestnov.
Střely vypadají jako drony s křídly a jsou vrtulníkových typů, přičemž jejich piloti je navádějí na cíle. Jsou vybaveny digitálními komunikačními systémy, které umožňují, aby se dostaly do vyšších výšek, kde mohou dosáhnout rychlosti až 330 km/h, díky čemuž jsou je rychlejší než drony Šáhid, které letí 200 km/h.
„Musí být rychlejší než Šáhid, který letí 200 km/h, tento dron musí najít, dohnat a zničit ho,“ řekl Beskrestnov.
Střely se ukazují jako přesnější a účinnější způsob, jak čelit masovému útoku nepřátelských dronů. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského už bylo ukrajinskými střelami sestřeleno několik ruských dronů.
„Když zazní výstraha, ukrajinské radarové stanice na zemi detekují trajektorii ruských kamikadze dronů. Naše mobilní protiletadlové jednotky dostanou signál, kdy se dron objeví v jejich sektoru, a připraví se,“ uvedl Beskrestnov. Piloti mají obvykle přibližně 15 minut na to, aby našli nepřátelský dron, dostihli ho a buď se do něj vrazili, sestřelili ho, nebo explodovali vedle něj - v závislosti na modelu střely či dronu.
„Je jen otázkou času, kdy začneme sestřelovat Šáhidy hromadně,“ řekl Rudolf Akopian, ředitel strategické komunikace ukrajinské vojenské technologické společnosti General Cherry.
Ukrajina již má rozsáhlý domácí průmysl dronů, který přitahuje pozornost jejích spojenců díky schopnosti vyrábět velké množství dronů za nízké náklady a neustále vylepšovat jejich technologii. Zrychlení výroby střel je otázkou času a peněz.
Zelenskyj si stanovil nový cíl vyrobit 1 000 střel denně. Dosud však Ukrajina podepsala pouze čtyři kontrakty v hodnotě 3 miliard hřiven (62 milionů eur), což je daleko od odhadovaných 6 miliard dolarů potřebných pro zvýšení veškeré výroby dronů a vyškolení více pilotů.
Ukrajina také začala rozvíjet trh s drony, uvedl ukrajinský ministr obrany Denys Šhmyhal minulý měsíc. Tento týden Kyjev také rozšířil speciální kontrakty pro mladé rekruty ochotné stát se piloty dronů. Za dvouletý kontrakt nabízí bonus 1 milion hřiven.
„Státní instituce nejsou tak flexibilní jako byznys. Takže podniky se svými výzkumnými a vývojovými centry reagují rychleji na situaci a potřeby na frontě. To nám, Ukrajincům, dalo výhodu od začátku úplné invaze,“ řekl Akopian.
„Teď je důležité zaměřit se na to, co funguje, a přemýšlet o nových technologiích. Situace na bojišti se mění tak rychle, že vláda a struktury Ministerstva obrany a Generálního štábu musí dát zelenou novým vývojům. Od dovozu komponent pro výrobce až po operativní přijetí osvědčených technických řešení.“
Ale ani střely nejsou magickým řešením, které by ukončilo hrozbu ruských vzdušných útoků. Během masivních útoků ruská armáda vypouští drony z různých směrů - severu, východu a jihu - což „přetíží“ ukrajinskou protiletadlovou obranu. „Šáhidy se soustředí kolem jednoho města a útočí na něj na jednom místě, a tím přetěžují naši protiletadlovou obranu. Nemůžeme si technicky dovolit umístit protiletadlové drony po celé zemi, ve všech městech, ve všech oblastech, lesích, bažinách a podobně. Dokážete si představit, kolik pilotů bychom potřebovali, abychom pokryli všechno?“ poznamenal Beskrestnov.
Kreml navíc pravděpodobně na střely zareaguje dalším vylepšením dronů. „Rusové mohou přejít na proudové motory, což jejich drony udělá rychlejšími a těžšími k zachycení. To ale také zvýší složitost a cenu produkce dronů. Poslali již první Šáhidy s raketovými motory, ale zatím jsme jich neviděli mnoho,“ dodal Beskrestnov.
„Náš nepřítel nespí a již začal používat taktiku protiopatření proti našim protiletadlovým dronům - těžké manévrování, aby ztížil práci našich střel,“ uzavřel Beskrestnov.
Severoatlantická aliance urychleně připravuje dodávku protiletadlových systémů Patriot na Ukrajinu. Tuto skutečnost potvrdil nový vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), generál Alexus Grynkewich. Zároveň zdůraznil, že Rusko zůstane trvalou hrozbou pro bezpečnost kontinentu, a to i v případě, že by válka na Ukrajině skončila mírovou dohodou.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se „pravděpodobně nebude“ ucházet o třetí funkční období, ačkoliv by prý rád kandidoval, protože má „nejlepší čísla v průzkumech, jaká kdy měl“.
Toshiyuki Mimaki přežil atomové bombardování Hirošimy, a přestože je mu 83 let, jeho paměť mu stále slouží. Vzhledem k současné situaci ve světě však říká, že lidstvo čelí nejnebezpečnější éře od druhé světové války. Mimaki se celý život zasazuje o jaderné odzbrojení a je spolupředsedou organizace Nihon Hidankyo, která sdružuje lidi, kteří přežili útoky na Hirošimu a Nagasaki. V roce 2024 za svou činnost obdržela Nobelovu cenu míru.
V Moskvě se koná schůzka mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Witkoff přijel do Ruska krátce před vypršením termínu, který Putinovi stanovil prezident Trump.
Eiffelova věž, původně navržená jako 300metrová, překonává svou plánovanou výšku pokaždé, když se oteplí. Důvodem je jev nazývaný teplotní roztažnost, který ovlivňuje veškeré materiály. Teplotní roztažnost znamená, že se látky při vyšší teplotě rozpínají a naopak při ochlazení smršťují.
Plná okupace Pásma Gazy, jak ji avizoval premiér Benjamin Netanjahu, by znamenala zásadní zlom pro Izrael i celý region. Vojenská kontrola nad územím s více než dvěma miliony Palestinců by proměnila demografickou rovnováhu, zpochybnila samotnou definici Izraele jako židovského a demokratického státu a vystavila zemi obvinění z apartheidu. Bez jasné vize, co přijde po Hamásu, hrozí, že okupace Gazy přinese jen další chaos, odpor a humanitární katastrofu.
Podle analýzy BBC se počet útoků ruských dronů a raket na Ukrajinu více než zdvojnásobil od ledna, kdy se prezident Donald Trump opět ujal prezidentské funkce. K nárůstu útoků docházelo už koncem roku 2024, ještě za vlády Joea Bidena, ale po Trumpově nástupu do úřadu se jejich intenzita výrazně zvýšila a dosáhla rekordních hodnot. Trump přitom během své kampaně tvrdil, že válku ukončí do jediného dne, a Rusko podle něj zahájilo invazi kvůli tomu, že USA nevedl prezident, kterého by si Kreml vážil.
Speciální zmocněnec prezidenta USA Donalda Trumpa Steve Witkoff přistál v Moskvě. Podle médií byl přijat Kirillem Dmitrijevem, ředitelem ruského státního investičního fondu a Putinovým zvláštním zástupcem pro ekonomickou spolupráci s cizími státy.
Tento týden přichází americký prezident Donald Trump s novým ultimátem v rámci své strategie přinutit Rusko k míru v Ukrajině: Chce zavést nové tarifní sankce proti zemím, které stále nakupují ruskou ropu. Podle vysoce postaveného amerického úředníka by Trumpův zvláštní zástupce Steve Witkoff měl ve středu odcestovat do Ruska před tím, než nová pravidla vejdou v platnost.
Vysoký představitel OSN varoval před "katastrofálními důsledky", pokud Izrael rozšíří své vojenské operace v Gaze, poté co se objevily zprávy, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu plánuje kompletní znovuobsazení Pásma Gazy. Miroslav Jenča, asistent generálního tajemníka OSN, uvedl, že tento krok by byl "hluboce znepokojující" a mohl by ohrozit životy více Palestinců i izraelských rukojmí, které drží Hamás.
Válka v Gaze vypadá beznadějně a bez možnosti rychlého vyřešení. Brett McGurk, bývalý americký diplomat a analytik CNN, který měl klíčovou roli při vyjednávání dvou příměří v minulosti, tvrdí, že současná situace vyžaduje okamžité a rozhodné kroky k ukončení konfliktu. Podle něj je nezbytné nejenom přivést rukojmí domů, ale i umožnit humanitární pomoc, která musí neprodleně do Gazy dorazit, a zároveň se soustředit na dlouhodobou obnovu regionu bez vlivu Hamásu. McGurk navrhuje několik kroků, které by mohly pomoci tuto katastrofální situaci řešit.
Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednou zásadní lekci: pracovat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem tak, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se plně projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou i nadále dodávat zbraně Ukrajině, ale způsobem, který umožní Evropanům zakoupit zbraně sami, přičemž NATO bude koordinovat jejich doručení.