Ukrajina čelí neúprosným útokům ruských dronů a její spojenci jí neposkytují dostatečnou ochranu proti vzdušným hrozbám, což vede Kyjev k vývoji vlastních střel. Ty budou součástí neustálého technologického závodu, kde každá strana vylepšuje své drony a rakety tak, aby reagovala na krok toho druhého, v nekonečném a smrtícím cyklu.
„Naše mobilní protiletadlové jednotky začaly ztrácet účinnost. Drony Šáhia nyní létají ve vysokých výškách. Naše systémy elektronického boje již nejsou tak efektivní, protože Rusové používají silnější antény, které potlačují naše EW (elektronické rušení),“ řekl serveru Politico Serhii Beskrestnov, poradce ukrajinské armády a šéf Centra radiotechnologií.
V červenci poslalo Rusko proti Ukrajině 6 275 dronů, přičemž více než 355 dalších zaútočilo v prvních srpnových dnech, jak vyplývá ze statistik ukrajinského letectva. Ruské neustále se vyvíjející dronové útoky činí obranu stále obtížnější a vyčerpávají zásoby protiletadlových systémů.
„Jedinými prostředky, které nám zbývaly, byly naše letectvo a drahé západní rakety. Ale nemáme dostatek vrtulníků a letadel a máme kritickou závislost na dodávkách západních protiletadlových systémů,“ dodal Beskrestnov. „Je však nerozumné plýtvat drahými raketami, protože bychom jich nikdy nezískali dostatek, abychom sestřelili tisíce dronů.“
Místo použití drahých raket z amerických systémů Patriot (každá stojí přibližně 4 miliony dolarů), nebo raket IRIS-T evropského původu, které stojí 400 000 eur, Ukrajina vyvíjí vlastní střely, které stojí mezi 1 000 až 5 000 dolarů za jednotku. „Museli jsme přijít s levnějším nástrojem — protiletadlovými raketami,“ řekl Beskrestnov.
Střely vypadají jako drony s křídly a jsou vrtulníkových typů, přičemž jejich piloti je navádějí na cíle. Jsou vybaveny digitálními komunikačními systémy, které umožňují, aby se dostaly do vyšších výšek, kde mohou dosáhnout rychlosti až 330 km/h, díky čemuž jsou je rychlejší než drony Šáhid, které letí 200 km/h.
„Musí být rychlejší než Šáhid, který letí 200 km/h, tento dron musí najít, dohnat a zničit ho,“ řekl Beskrestnov.
Střely se ukazují jako přesnější a účinnější způsob, jak čelit masovému útoku nepřátelských dronů. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského už bylo ukrajinskými střelami sestřeleno několik ruských dronů.
„Když zazní výstraha, ukrajinské radarové stanice na zemi detekují trajektorii ruských kamikadze dronů. Naše mobilní protiletadlové jednotky dostanou signál, kdy se dron objeví v jejich sektoru, a připraví se,“ uvedl Beskrestnov. Piloti mají obvykle přibližně 15 minut na to, aby našli nepřátelský dron, dostihli ho a buď se do něj vrazili, sestřelili ho, nebo explodovali vedle něj - v závislosti na modelu střely či dronu.
„Je jen otázkou času, kdy začneme sestřelovat Šáhidy hromadně,“ řekl Rudolf Akopian, ředitel strategické komunikace ukrajinské vojenské technologické společnosti General Cherry.
Ukrajina již má rozsáhlý domácí průmysl dronů, který přitahuje pozornost jejích spojenců díky schopnosti vyrábět velké množství dronů za nízké náklady a neustále vylepšovat jejich technologii. Zrychlení výroby střel je otázkou času a peněz.
Zelenskyj si stanovil nový cíl vyrobit 1 000 střel denně. Dosud však Ukrajina podepsala pouze čtyři kontrakty v hodnotě 3 miliard hřiven (62 milionů eur), což je daleko od odhadovaných 6 miliard dolarů potřebných pro zvýšení veškeré výroby dronů a vyškolení více pilotů.
Ukrajina také začala rozvíjet trh s drony, uvedl ukrajinský ministr obrany Denys Šhmyhal minulý měsíc. Tento týden Kyjev také rozšířil speciální kontrakty pro mladé rekruty ochotné stát se piloty dronů. Za dvouletý kontrakt nabízí bonus 1 milion hřiven.
„Státní instituce nejsou tak flexibilní jako byznys. Takže podniky se svými výzkumnými a vývojovými centry reagují rychleji na situaci a potřeby na frontě. To nám, Ukrajincům, dalo výhodu od začátku úplné invaze,“ řekl Akopian.
„Teď je důležité zaměřit se na to, co funguje, a přemýšlet o nových technologiích. Situace na bojišti se mění tak rychle, že vláda a struktury Ministerstva obrany a Generálního štábu musí dát zelenou novým vývojům. Od dovozu komponent pro výrobce až po operativní přijetí osvědčených technických řešení.“
Ale ani střely nejsou magickým řešením, které by ukončilo hrozbu ruských vzdušných útoků. Během masivních útoků ruská armáda vypouští drony z různých směrů - severu, východu a jihu - což „přetíží“ ukrajinskou protiletadlovou obranu. „Šáhidy se soustředí kolem jednoho města a útočí na něj na jednom místě, a tím přetěžují naši protiletadlovou obranu. Nemůžeme si technicky dovolit umístit protiletadlové drony po celé zemi, ve všech městech, ve všech oblastech, lesích, bažinách a podobně. Dokážete si představit, kolik pilotů bychom potřebovali, abychom pokryli všechno?“ poznamenal Beskrestnov.
Kreml navíc pravděpodobně na střely zareaguje dalším vylepšením dronů. „Rusové mohou přejít na proudové motory, což jejich drony udělá rychlejšími a těžšími k zachycení. To ale také zvýší složitost a cenu produkce dronů. Poslali již první Šáhidy s raketovými motory, ale zatím jsme jich neviděli mnoho,“ dodal Beskrestnov.
„Náš nepřítel nespí a již začal používat taktiku protiopatření proti našim protiletadlovým dronům - těžké manévrování, aby ztížil práci našich střel,“ uzavřel Beskrestnov.
Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům.
Česko zasáhla jen krátce před začátkem letošních olympijských her smutná zpráva. Odešel totiž jeden z našich olympijských vítězů. Ve věku 68 let zemřel vzpěrač Ota Zaremba, držitel zlaté medaile z Moskvy 1980.
Meteorologové v sobotu ráno opět upozornili na nebezpečí ledovky v části Česka. Trvá také smogová situace. Vyplývá to z informací na sociálních sítích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.
Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.
Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.