Ukrajina čelí neúprosným útokům ruských dronů a její spojenci jí neposkytují dostatečnou ochranu proti vzdušným hrozbám, což vede Kyjev k vývoji vlastních střel. Ty budou součástí neustálého technologického závodu, kde každá strana vylepšuje své drony a rakety tak, aby reagovala na krok toho druhého, v nekonečném a smrtícím cyklu.
„Naše mobilní protiletadlové jednotky začaly ztrácet účinnost. Drony Šáhia nyní létají ve vysokých výškách. Naše systémy elektronického boje již nejsou tak efektivní, protože Rusové používají silnější antény, které potlačují naše EW (elektronické rušení),“ řekl serveru Politico Serhii Beskrestnov, poradce ukrajinské armády a šéf Centra radiotechnologií.
V červenci poslalo Rusko proti Ukrajině 6 275 dronů, přičemž více než 355 dalších zaútočilo v prvních srpnových dnech, jak vyplývá ze statistik ukrajinského letectva. Ruské neustále se vyvíjející dronové útoky činí obranu stále obtížnější a vyčerpávají zásoby protiletadlových systémů.
„Jedinými prostředky, které nám zbývaly, byly naše letectvo a drahé západní rakety. Ale nemáme dostatek vrtulníků a letadel a máme kritickou závislost na dodávkách západních protiletadlových systémů,“ dodal Beskrestnov. „Je však nerozumné plýtvat drahými raketami, protože bychom jich nikdy nezískali dostatek, abychom sestřelili tisíce dronů.“
Místo použití drahých raket z amerických systémů Patriot (každá stojí přibližně 4 miliony dolarů), nebo raket IRIS-T evropského původu, které stojí 400 000 eur, Ukrajina vyvíjí vlastní střely, které stojí mezi 1 000 až 5 000 dolarů za jednotku. „Museli jsme přijít s levnějším nástrojem — protiletadlovými raketami,“ řekl Beskrestnov.
Střely vypadají jako drony s křídly a jsou vrtulníkových typů, přičemž jejich piloti je navádějí na cíle. Jsou vybaveny digitálními komunikačními systémy, které umožňují, aby se dostaly do vyšších výšek, kde mohou dosáhnout rychlosti až 330 km/h, díky čemuž jsou je rychlejší než drony Šáhid, které letí 200 km/h.
„Musí být rychlejší než Šáhid, který letí 200 km/h, tento dron musí najít, dohnat a zničit ho,“ řekl Beskrestnov.
Střely se ukazují jako přesnější a účinnější způsob, jak čelit masovému útoku nepřátelských dronů. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského už bylo ukrajinskými střelami sestřeleno několik ruských dronů.
„Když zazní výstraha, ukrajinské radarové stanice na zemi detekují trajektorii ruských kamikadze dronů. Naše mobilní protiletadlové jednotky dostanou signál, kdy se dron objeví v jejich sektoru, a připraví se,“ uvedl Beskrestnov. Piloti mají obvykle přibližně 15 minut na to, aby našli nepřátelský dron, dostihli ho a buď se do něj vrazili, sestřelili ho, nebo explodovali vedle něj - v závislosti na modelu střely či dronu.
„Je jen otázkou času, kdy začneme sestřelovat Šáhidy hromadně,“ řekl Rudolf Akopian, ředitel strategické komunikace ukrajinské vojenské technologické společnosti General Cherry.
Ukrajina již má rozsáhlý domácí průmysl dronů, který přitahuje pozornost jejích spojenců díky schopnosti vyrábět velké množství dronů za nízké náklady a neustále vylepšovat jejich technologii. Zrychlení výroby střel je otázkou času a peněz.
Zelenskyj si stanovil nový cíl vyrobit 1 000 střel denně. Dosud však Ukrajina podepsala pouze čtyři kontrakty v hodnotě 3 miliard hřiven (62 milionů eur), což je daleko od odhadovaných 6 miliard dolarů potřebných pro zvýšení veškeré výroby dronů a vyškolení více pilotů.
Ukrajina také začala rozvíjet trh s drony, uvedl ukrajinský ministr obrany Denys Šhmyhal minulý měsíc. Tento týden Kyjev také rozšířil speciální kontrakty pro mladé rekruty ochotné stát se piloty dronů. Za dvouletý kontrakt nabízí bonus 1 milion hřiven.
„Státní instituce nejsou tak flexibilní jako byznys. Takže podniky se svými výzkumnými a vývojovými centry reagují rychleji na situaci a potřeby na frontě. To nám, Ukrajincům, dalo výhodu od začátku úplné invaze,“ řekl Akopian.
„Teď je důležité zaměřit se na to, co funguje, a přemýšlet o nových technologiích. Situace na bojišti se mění tak rychle, že vláda a struktury Ministerstva obrany a Generálního štábu musí dát zelenou novým vývojům. Od dovozu komponent pro výrobce až po operativní přijetí osvědčených technických řešení.“
Ale ani střely nejsou magickým řešením, které by ukončilo hrozbu ruských vzdušných útoků. Během masivních útoků ruská armáda vypouští drony z různých směrů - severu, východu a jihu - což „přetíží“ ukrajinskou protiletadlovou obranu. „Šáhidy se soustředí kolem jednoho města a útočí na něj na jednom místě, a tím přetěžují naši protiletadlovou obranu. Nemůžeme si technicky dovolit umístit protiletadlové drony po celé zemi, ve všech městech, ve všech oblastech, lesích, bažinách a podobně. Dokážete si představit, kolik pilotů bychom potřebovali, abychom pokryli všechno?“ poznamenal Beskrestnov.
Kreml navíc pravděpodobně na střely zareaguje dalším vylepšením dronů. „Rusové mohou přejít na proudové motory, což jejich drony udělá rychlejšími a těžšími k zachycení. To ale také zvýší složitost a cenu produkce dronů. Poslali již první Šáhidy s raketovými motory, ale zatím jsme jich neviděli mnoho,“ dodal Beskrestnov.
„Náš nepřítel nespí a již začal používat taktiku protiopatření proti našim protiletadlovým dronům - těžké manévrování, aby ztížil práci našich střel,“ uzavřel Beskrestnov.
Počasí se nezmění k lepšímu ani zítra, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tentokrát mohou dokonce udeřit i bouřky, ojediněle spadne až 20 milimetrů srážek. Deštník se tedy nepochybně bude hodit.
Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC.
Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek.
Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.
Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
Australští fotbaloví fanoušci moc dobře vědí, co znamená spánková deprivace. Sledování zápasů evropských soutěží i světových šampionátů pro ně kvůli časovému posunu odjakživa představuje bezesné noci, unavené víkendy a pondělky zachraňované litry kávy. Frustrace z bezbrankové remízy se prohlubuje, když víte, že vás stála drahocenný spánek a následujících 24 hodin budete v práci sotva fungovat. Zatímco letos jsou Australané díky mistrovství světa v Severní Americe v relativně pohodlné situaci, fanoušci ve Velké Británii a Evropě se ocitají v opačné roli a musí se připravit na noční maratony.
Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Írán varoval, že v případě pokračujících úderů ze strany americké armády přistoupí k ještě tvrdším a rozsáhlejším útokům. Teherán takto reagoval na odvetné kroky Washingtonu, které následovaly po údajném sestřelení amerického vrtulníku. Íránská armáda ve svém prohlášení uvedla, že pokud se bude agrese vůči islámské republice opakovat, zasáhne další určené cíle v regionu. Varování přišlo ve chvíli, kdy teheránské síly vypálily nejméně čtyři balistické rakety a několik bezpilotních letounů na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.