Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
Finanční zátěž pro americké daňové poplatníky je citelná již nyní, v rámci tzv. operace Southern Spear. Jen udržování letadlové lodi USS Gerald R. Ford a její doprovodné skupiny stojí denně mezi 6 a 8 miliony dolarů. Celkové náklady na současnou námořní operaci v Karibiku se odhadují na zhruba 18 milionů dolarů každých 24 hodin. Od srpna 2025, kdy nasazení začalo, tak Spojené státy utratily již více než 600 milionů dolarů, a to bez zahájení jakéhokoliv přímého pozemního útoku.
Srovnání s invazí do Panamy v roce 1989 (operace Just Cause), které často zaznívá ve Washingtonu, je z ekonomického i vojenského hlediska zavádějící. Venezuela je dvanáctkrát větší než Panama a má desetinásobnou hustotu obyvatelstva. Zatímco v Panamě stačilo 27 000 vojáků, vojenští plánovači odhadují, že pro úspěšné ovládnutí a stabilizaci Venezuely by bylo zapotřebí 50 000 až 150 000 mužů. Náklady na takto rozsáhlou pozemní operaci v náročném terénu džungle by se okamžitě vyšplhaly k desítkám miliard dolarů měsíčně.
Pokud by Trump zvolil cestu totální námořní blokády namísto přímé invaze, náklady by byly nižší, ale trvalejší. Účinné „uškrcení“ venezuelských příjmů z ropy by podle odhadů stálo americký rozpočet 5 až 15 miliard dolarů ročně. Problémem je však neúčinnost takových opatření v minulosti – podobná blokáda Iráku za Saddáma Husajna trvala deset let, stála miliardy a režim přesto přežil. Navíc by USA musely čelit odporu sousedních zemí jako Kolumbie či Brazílie, které blokádu ropného exportu odmítají podpořit.
Ekonomické dopady by pocítili i běžní Američané u čerpacích stanic. Konflikt by mohl zvýšit ceny ropy o 10 % až 20 %, a to i přesto, že trh v roce 2026 očekává přebytek suroviny. Venezuela disponuje největšími zásobami ropy na světě (kolem 300 miliard barelů), ale její těžba je po letech devastace infrastruktury extrémně nákladná. Obnova venezuelského ropného sektoru by po válce vyžadovala investice přesahující 58 miliard dolarů, které by pravděpodobně musely být z velké části kryty americkými úvěry nebo investicemi.
Dlouhodobé náklady na poválečnou stabilizaci a boj proti pravděpodobnému partyzánskému odporu jsou největším finančním rizikem. Pokud by se konflikt protáhl a přerostl v dlouholetou okupaci a rekonstrukci země, celkový účet by během deseti let mohl přesáhnout 1 bilion dolarů. Do této částky je nutné započítat nejen přímé bojové výdaje, ale i dlouhodobou lékařskou péči o veterány, amortizaci drahé techniky (např. stíhačky F-35A či letouny AC-130J) a humanitární pomoc zdevastované zemi.
Zajímavým aspektem je, že Donald Trump tuto eskalaci provádí bez výslovného schválení Kongresem, který dosud nevyčlenil žádné speciální fondy pro invazi. Podle průzkumů veřejného mínění většina Američanů napříč politickým spektrem vojenský zásah v Jižní Americe nepodporuje. Přesto administrativa pokračuje v ničení pašeráckých člunů a zabavování tankerů, což kritici označují za pirátství a porušování mezinárodního práva, které může vést k drahým mezinárodním arbitrážím.
Venezuela se tak pro Donalda Trumpa může stát tím, čím byl Irák pro George W. Bushe – nekonečným finančním a politickým břemenem. I když prezident věří, že ovládnutí venezuelských přírodních zdrojů nakonec Ameriku „učiní opět velkou“, krátkodobé a střednědobé náklady jsou závratné. Bez jasného plánu, kdo by měl Madura nahradit a jak zabránit totálnímu kolapsu státu, riskuje Washington ekonomické dobrodružství, které může americkou ekonomiku zatížit na celá desetiletí.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.
V Česku se opět blíží období, kdy v kalendáři nalezneme státní svátky. Mnozí z nás tak budou tradičně zjišťovat, zda budou otevřené obchody. První z tuzemských řetězců už proto informoval zákazníky, jak to v červenci bude.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
O víkendu pokračovaly diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají vést k finální mírové dohodě a definitivnímu konci vzájemného konfliktu. Prostředníci z Kataru a Pákistánu tvrdí, že bylo dosaženo pokroku. Informovala o tom britská stanice BBC.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.