Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
Finanční zátěž pro americké daňové poplatníky je citelná již nyní, v rámci tzv. operace Southern Spear. Jen udržování letadlové lodi USS Gerald R. Ford a její doprovodné skupiny stojí denně mezi 6 a 8 miliony dolarů. Celkové náklady na současnou námořní operaci v Karibiku se odhadují na zhruba 18 milionů dolarů každých 24 hodin. Od srpna 2025, kdy nasazení začalo, tak Spojené státy utratily již více než 600 milionů dolarů, a to bez zahájení jakéhokoliv přímého pozemního útoku.
Srovnání s invazí do Panamy v roce 1989 (operace Just Cause), které často zaznívá ve Washingtonu, je z ekonomického i vojenského hlediska zavádějící. Venezuela je dvanáctkrát větší než Panama a má desetinásobnou hustotu obyvatelstva. Zatímco v Panamě stačilo 27 000 vojáků, vojenští plánovači odhadují, že pro úspěšné ovládnutí a stabilizaci Venezuely by bylo zapotřebí 50 000 až 150 000 mužů. Náklady na takto rozsáhlou pozemní operaci v náročném terénu džungle by se okamžitě vyšplhaly k desítkám miliard dolarů měsíčně.
Pokud by Trump zvolil cestu totální námořní blokády namísto přímé invaze, náklady by byly nižší, ale trvalejší. Účinné „uškrcení“ venezuelských příjmů z ropy by podle odhadů stálo americký rozpočet 5 až 15 miliard dolarů ročně. Problémem je však neúčinnost takových opatření v minulosti – podobná blokáda Iráku za Saddáma Husajna trvala deset let, stála miliardy a režim přesto přežil. Navíc by USA musely čelit odporu sousedních zemí jako Kolumbie či Brazílie, které blokádu ropného exportu odmítají podpořit.
Ekonomické dopady by pocítili i běžní Američané u čerpacích stanic. Konflikt by mohl zvýšit ceny ropy o 10 % až 20 %, a to i přesto, že trh v roce 2026 očekává přebytek suroviny. Venezuela disponuje největšími zásobami ropy na světě (kolem 300 miliard barelů), ale její těžba je po letech devastace infrastruktury extrémně nákladná. Obnova venezuelského ropného sektoru by po válce vyžadovala investice přesahující 58 miliard dolarů, které by pravděpodobně musely být z velké části kryty americkými úvěry nebo investicemi.
Dlouhodobé náklady na poválečnou stabilizaci a boj proti pravděpodobnému partyzánskému odporu jsou největším finančním rizikem. Pokud by se konflikt protáhl a přerostl v dlouholetou okupaci a rekonstrukci země, celkový účet by během deseti let mohl přesáhnout 1 bilion dolarů. Do této částky je nutné započítat nejen přímé bojové výdaje, ale i dlouhodobou lékařskou péči o veterány, amortizaci drahé techniky (např. stíhačky F-35A či letouny AC-130J) a humanitární pomoc zdevastované zemi.
Zajímavým aspektem je, že Donald Trump tuto eskalaci provádí bez výslovného schválení Kongresem, který dosud nevyčlenil žádné speciální fondy pro invazi. Podle průzkumů veřejného mínění většina Američanů napříč politickým spektrem vojenský zásah v Jižní Americe nepodporuje. Přesto administrativa pokračuje v ničení pašeráckých člunů a zabavování tankerů, což kritici označují za pirátství a porušování mezinárodního práva, které může vést k drahým mezinárodním arbitrážím.
Venezuela se tak pro Donalda Trumpa může stát tím, čím byl Irák pro George W. Bushe – nekonečným finančním a politickým břemenem. I když prezident věří, že ovládnutí venezuelských přírodních zdrojů nakonec Ameriku „učiní opět velkou“, krátkodobé a střednědobé náklady jsou závratné. Bez jasného plánu, kdo by měl Madura nahradit a jak zabránit totálnímu kolapsu státu, riskuje Washington ekonomické dobrodružství, které může americkou ekonomiku zatížit na celá desetiletí.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.
Ministerstvo dopravy oficiálně uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised, které dříve dalo nizozemské schvalovací pracoviště RDW. Díky tomuto kroku mohou řidiči v České republice začít tento systém využívat za předem stanovených podmínek.
Bratr zesnulé princezny Diany, hrabě Charles Spencer, vyjádřil hluboké politování nad tím, že nedokázal zabránit kontroverznímu rozhovoru své sestry s novinářem Martinem Bashirem pro stanici BBC. Ve svých pamětech popsal, jak ho novinář zničehonic kontaktoval a snažil se získat přístup k princezně z Walesu. Ačkoliv Spencer svou sestru před Bashirem varoval a uvědomil si jeho nedůvěryhodnost, rozhovoru zabránit nedokázal. Nezávislé vyšetřování později potvrdilo, že novinář použil k získání rozhovoru neetické a klamavé praktiky.
Čínská novinářka Sophia Huang Xueqin, která pomáhala zažehnout tamní hnutí MeToo, byla po pěti letech propuštěna z vězení. Její návrat na svobodu přichází do prostředí, které se pod tlakem cenzury zásadně proměnilo. Dříve veřejné iniciativy upozorňující na sexuální obtěžování se postupně stáhly do soukromí. Propuštěné aktivistce navíc stále hrozí přísný dohled a výrazná omezení ze strany státních orgánů.
Alaa Hessi žije ve stanu postaveném na troskách svého bývalého domu v Pásmu Gazy. Její původní domov zničil podle webu The Guardian izraelský letecký úder, při kterém zahynuly všechny její tři děti ve věku pět, sedm a deset let. Žena je v osmém měsíci těhotenství a za necelý měsíc očekává narození dalšího dítěte. Stan nyní stojí přesně v místech, kde její rodina dříve žila a kde její potomci přišli o život.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.