Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
Finanční zátěž pro americké daňové poplatníky je citelná již nyní, v rámci tzv. operace Southern Spear. Jen udržování letadlové lodi USS Gerald R. Ford a její doprovodné skupiny stojí denně mezi 6 a 8 miliony dolarů. Celkové náklady na současnou námořní operaci v Karibiku se odhadují na zhruba 18 milionů dolarů každých 24 hodin. Od srpna 2025, kdy nasazení začalo, tak Spojené státy utratily již více než 600 milionů dolarů, a to bez zahájení jakéhokoliv přímého pozemního útoku.
Srovnání s invazí do Panamy v roce 1989 (operace Just Cause), které často zaznívá ve Washingtonu, je z ekonomického i vojenského hlediska zavádějící. Venezuela je dvanáctkrát větší než Panama a má desetinásobnou hustotu obyvatelstva. Zatímco v Panamě stačilo 27 000 vojáků, vojenští plánovači odhadují, že pro úspěšné ovládnutí a stabilizaci Venezuely by bylo zapotřebí 50 000 až 150 000 mužů. Náklady na takto rozsáhlou pozemní operaci v náročném terénu džungle by se okamžitě vyšplhaly k desítkám miliard dolarů měsíčně.
Pokud by Trump zvolil cestu totální námořní blokády namísto přímé invaze, náklady by byly nižší, ale trvalejší. Účinné „uškrcení“ venezuelských příjmů z ropy by podle odhadů stálo americký rozpočet 5 až 15 miliard dolarů ročně. Problémem je však neúčinnost takových opatření v minulosti – podobná blokáda Iráku za Saddáma Husajna trvala deset let, stála miliardy a režim přesto přežil. Navíc by USA musely čelit odporu sousedních zemí jako Kolumbie či Brazílie, které blokádu ropného exportu odmítají podpořit.
Ekonomické dopady by pocítili i běžní Američané u čerpacích stanic. Konflikt by mohl zvýšit ceny ropy o 10 % až 20 %, a to i přesto, že trh v roce 2026 očekává přebytek suroviny. Venezuela disponuje největšími zásobami ropy na světě (kolem 300 miliard barelů), ale její těžba je po letech devastace infrastruktury extrémně nákladná. Obnova venezuelského ropného sektoru by po válce vyžadovala investice přesahující 58 miliard dolarů, které by pravděpodobně musely být z velké části kryty americkými úvěry nebo investicemi.
Dlouhodobé náklady na poválečnou stabilizaci a boj proti pravděpodobnému partyzánskému odporu jsou největším finančním rizikem. Pokud by se konflikt protáhl a přerostl v dlouholetou okupaci a rekonstrukci země, celkový účet by během deseti let mohl přesáhnout 1 bilion dolarů. Do této částky je nutné započítat nejen přímé bojové výdaje, ale i dlouhodobou lékařskou péči o veterány, amortizaci drahé techniky (např. stíhačky F-35A či letouny AC-130J) a humanitární pomoc zdevastované zemi.
Zajímavým aspektem je, že Donald Trump tuto eskalaci provádí bez výslovného schválení Kongresem, který dosud nevyčlenil žádné speciální fondy pro invazi. Podle průzkumů veřejného mínění většina Američanů napříč politickým spektrem vojenský zásah v Jižní Americe nepodporuje. Přesto administrativa pokračuje v ničení pašeráckých člunů a zabavování tankerů, což kritici označují za pirátství a porušování mezinárodního práva, které může vést k drahým mezinárodním arbitrážím.
Venezuela se tak pro Donalda Trumpa může stát tím, čím byl Irák pro George W. Bushe – nekonečným finančním a politickým břemenem. I když prezident věří, že ovládnutí venezuelských přírodních zdrojů nakonec Ameriku „učiní opět velkou“, krátkodobé a střednědobé náklady jsou závratné. Bez jasného plánu, kdo by měl Madura nahradit a jak zabránit totálnímu kolapsu státu, riskuje Washington ekonomické dobrodružství, které může americkou ekonomiku zatížit na celá desetiletí.
Elon Musk se stal prvním člověkem v historii, jehož čisté jmění pokořilo hranici 700 miliard dolarů. Podle žebříčku miliardářů časopisu Forbes dosáhla hodnota jeho majetku v pátek večer astronomických 749 miliard dolarů (v přepočtu přibližně 15,6 bilionu korun).
Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
V údolí řeky Jordán se odehrává každodenní boj o půdu, který má podobu bizarní, ale nebezpečné „hry v šachy s dobytkem“. Skupiny mladých izraelských osadníků zde pravidelně vyhánějí svá stáda koz a velbloudů přímo do palestinské vesnice Ras Ein al-Auja. Jejich cílem, který se ani nepokoušejí tajit, je znepříjemnit místním rodinám život natolik, aby oblast definitivně opustily a uvolnily ji pro další rozšiřování židovských osad.
V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v prosinci novou globální strategii, která má za cíl integrovat staleté léčitelské postupy do moderní medicíny.
Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci po prosincovém summitu EU v Bruselu vyvolal značné kontroverze svými výroky o původu konfliktu na Ukrajině. Orbán zpochybnil obecně přijímaný fakt o ruské agresi, když prohlásil, že není zcela jasné, kdo vlastně válku začal.
Prezident Donald Trump představil plány na uspořádání „Patriot Games“, atletické soutěže pro mládež, která se stane součástí velkolepých oslav 250. výročí vzniku Spojených států. Tato čtyřdenní akce se uskuteční příští podzim a zúčastní se jí nejlepší středoškolští sportovci z každého státu i amerického teritoria.
Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem v posledních dnech prudce vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump nařídil úplnou blokádu ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní.
Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.
OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.
Blížící se Vánoce umí být i tíhou. Vyprávět o tom může Veronika Arichteva, která si krátce před svátky opět uvědomila, o co letos přišla. Sympatické herečce v letošním roce zemřel tatínek, následně s manželem Biserem přišli o miminko.