Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
Finanční zátěž pro americké daňové poplatníky je citelná již nyní, v rámci tzv. operace Southern Spear. Jen udržování letadlové lodi USS Gerald R. Ford a její doprovodné skupiny stojí denně mezi 6 a 8 miliony dolarů. Celkové náklady na současnou námořní operaci v Karibiku se odhadují na zhruba 18 milionů dolarů každých 24 hodin. Od srpna 2025, kdy nasazení začalo, tak Spojené státy utratily již více než 600 milionů dolarů, a to bez zahájení jakéhokoliv přímého pozemního útoku.
Srovnání s invazí do Panamy v roce 1989 (operace Just Cause), které často zaznívá ve Washingtonu, je z ekonomického i vojenského hlediska zavádějící. Venezuela je dvanáctkrát větší než Panama a má desetinásobnou hustotu obyvatelstva. Zatímco v Panamě stačilo 27 000 vojáků, vojenští plánovači odhadují, že pro úspěšné ovládnutí a stabilizaci Venezuely by bylo zapotřebí 50 000 až 150 000 mužů. Náklady na takto rozsáhlou pozemní operaci v náročném terénu džungle by se okamžitě vyšplhaly k desítkám miliard dolarů měsíčně.
Pokud by Trump zvolil cestu totální námořní blokády namísto přímé invaze, náklady by byly nižší, ale trvalejší. Účinné „uškrcení“ venezuelských příjmů z ropy by podle odhadů stálo americký rozpočet 5 až 15 miliard dolarů ročně. Problémem je však neúčinnost takových opatření v minulosti – podobná blokáda Iráku za Saddáma Husajna trvala deset let, stála miliardy a režim přesto přežil. Navíc by USA musely čelit odporu sousedních zemí jako Kolumbie či Brazílie, které blokádu ropného exportu odmítají podpořit.
Ekonomické dopady by pocítili i běžní Američané u čerpacích stanic. Konflikt by mohl zvýšit ceny ropy o 10 % až 20 %, a to i přesto, že trh v roce 2026 očekává přebytek suroviny. Venezuela disponuje největšími zásobami ropy na světě (kolem 300 miliard barelů), ale její těžba je po letech devastace infrastruktury extrémně nákladná. Obnova venezuelského ropného sektoru by po válce vyžadovala investice přesahující 58 miliard dolarů, které by pravděpodobně musely být z velké části kryty americkými úvěry nebo investicemi.
Dlouhodobé náklady na poválečnou stabilizaci a boj proti pravděpodobnému partyzánskému odporu jsou největším finančním rizikem. Pokud by se konflikt protáhl a přerostl v dlouholetou okupaci a rekonstrukci země, celkový účet by během deseti let mohl přesáhnout 1 bilion dolarů. Do této částky je nutné započítat nejen přímé bojové výdaje, ale i dlouhodobou lékařskou péči o veterány, amortizaci drahé techniky (např. stíhačky F-35A či letouny AC-130J) a humanitární pomoc zdevastované zemi.
Zajímavým aspektem je, že Donald Trump tuto eskalaci provádí bez výslovného schválení Kongresem, který dosud nevyčlenil žádné speciální fondy pro invazi. Podle průzkumů veřejného mínění většina Američanů napříč politickým spektrem vojenský zásah v Jižní Americe nepodporuje. Přesto administrativa pokračuje v ničení pašeráckých člunů a zabavování tankerů, což kritici označují za pirátství a porušování mezinárodního práva, které může vést k drahým mezinárodním arbitrážím.
Venezuela se tak pro Donalda Trumpa může stát tím, čím byl Irák pro George W. Bushe – nekonečným finančním a politickým břemenem. I když prezident věří, že ovládnutí venezuelských přírodních zdrojů nakonec Ameriku „učiní opět velkou“, krátkodobé a střednědobé náklady jsou závratné. Bez jasného plánu, kdo by měl Madura nahradit a jak zabránit totálnímu kolapsu státu, riskuje Washington ekonomické dobrodružství, které může americkou ekonomiku zatížit na celá desetiletí.
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.