Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
Finanční zátěž pro americké daňové poplatníky je citelná již nyní, v rámci tzv. operace Southern Spear. Jen udržování letadlové lodi USS Gerald R. Ford a její doprovodné skupiny stojí denně mezi 6 a 8 miliony dolarů. Celkové náklady na současnou námořní operaci v Karibiku se odhadují na zhruba 18 milionů dolarů každých 24 hodin. Od srpna 2025, kdy nasazení začalo, tak Spojené státy utratily již více než 600 milionů dolarů, a to bez zahájení jakéhokoliv přímého pozemního útoku.
Srovnání s invazí do Panamy v roce 1989 (operace Just Cause), které často zaznívá ve Washingtonu, je z ekonomického i vojenského hlediska zavádějící. Venezuela je dvanáctkrát větší než Panama a má desetinásobnou hustotu obyvatelstva. Zatímco v Panamě stačilo 27 000 vojáků, vojenští plánovači odhadují, že pro úspěšné ovládnutí a stabilizaci Venezuely by bylo zapotřebí 50 000 až 150 000 mužů. Náklady na takto rozsáhlou pozemní operaci v náročném terénu džungle by se okamžitě vyšplhaly k desítkám miliard dolarů měsíčně.
Pokud by Trump zvolil cestu totální námořní blokády namísto přímé invaze, náklady by byly nižší, ale trvalejší. Účinné „uškrcení“ venezuelských příjmů z ropy by podle odhadů stálo americký rozpočet 5 až 15 miliard dolarů ročně. Problémem je však neúčinnost takových opatření v minulosti – podobná blokáda Iráku za Saddáma Husajna trvala deset let, stála miliardy a režim přesto přežil. Navíc by USA musely čelit odporu sousedních zemí jako Kolumbie či Brazílie, které blokádu ropného exportu odmítají podpořit.
Ekonomické dopady by pocítili i běžní Američané u čerpacích stanic. Konflikt by mohl zvýšit ceny ropy o 10 % až 20 %, a to i přesto, že trh v roce 2026 očekává přebytek suroviny. Venezuela disponuje největšími zásobami ropy na světě (kolem 300 miliard barelů), ale její těžba je po letech devastace infrastruktury extrémně nákladná. Obnova venezuelského ropného sektoru by po válce vyžadovala investice přesahující 58 miliard dolarů, které by pravděpodobně musely být z velké části kryty americkými úvěry nebo investicemi.
Dlouhodobé náklady na poválečnou stabilizaci a boj proti pravděpodobnému partyzánskému odporu jsou největším finančním rizikem. Pokud by se konflikt protáhl a přerostl v dlouholetou okupaci a rekonstrukci země, celkový účet by během deseti let mohl přesáhnout 1 bilion dolarů. Do této částky je nutné započítat nejen přímé bojové výdaje, ale i dlouhodobou lékařskou péči o veterány, amortizaci drahé techniky (např. stíhačky F-35A či letouny AC-130J) a humanitární pomoc zdevastované zemi.
Zajímavým aspektem je, že Donald Trump tuto eskalaci provádí bez výslovného schválení Kongresem, který dosud nevyčlenil žádné speciální fondy pro invazi. Podle průzkumů veřejného mínění většina Američanů napříč politickým spektrem vojenský zásah v Jižní Americe nepodporuje. Přesto administrativa pokračuje v ničení pašeráckých člunů a zabavování tankerů, což kritici označují za pirátství a porušování mezinárodního práva, které může vést k drahým mezinárodním arbitrážím.
Venezuela se tak pro Donalda Trumpa může stát tím, čím byl Irák pro George W. Bushe – nekonečným finančním a politickým břemenem. I když prezident věří, že ovládnutí venezuelských přírodních zdrojů nakonec Ameriku „učiní opět velkou“, krátkodobé a střednědobé náklady jsou závratné. Bez jasného plánu, kdo by měl Madura nahradit a jak zabránit totálnímu kolapsu státu, riskuje Washington ekonomické dobrodružství, které může americkou ekonomiku zatížit na celá desetiletí.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).