Ministři obrany České republiky a Švédska, Jana Černochová a Pål Jonson, se ve čtvrtek ve Švédsku zúčastnili slavnostního odhalení prvního bojového vozidla pěchoty CV90 MkIV, které bylo vyrobeno pro českou armádu. Vozidlo vzniklo v závodě BAE Systems Hägglunds v Örnsköldsviku. Celkem bude ve Švédsku vyrobeno 39 kusů a dalších 207 vozidel se bude vyrábět v Česku, uvedl National Interest.
Smlouva v hodnotě 2,2 miliardy dolarů je součástí plánu na modernizaci české armády. Kromě bojových vozidel pěchoty (BVP) zahrnuje také 29 dílenských a mobilních opravárenských vozidel, náhradní díly, výcvik a další podpůrné služby.
První kusy, které vznikly ve Švédsku, poslouží pro testování a do České republiky dorazí v příštím roce. Celá dodávka 246 vozidel by měla být dokončena do roku 2030. Vozidla pomohou Česku nahradit starou vojenskou techniku sovětské éry. Konkrétně se jedná o BVP-2, která pravděpodobně poputují na Ukrajinu. Nová vozidla CV90 budou součástí nově vytvořených mechanizovaných brigád ve stylu NATO, včetně 7. mechanizované brigády.
CV90, neboli bojové vozidlo 90, je rodina pásových bojových vozidel navržená ve Švédsku v 80. a 90. letech. První verze byla uvedena do služby v roce 1993. Od té doby byla vozidla průběžně modernizována a vylepšována, aby splňovala požadavky bojiště.
Vozidla CV90 jsou navržena tak, aby je bylo možné snadno upravit pro různé mise. Pásové vozidlo s tříčlennou posádkou může přepravovat až osm vojáků. Pancéřový ocelový trup odolává střelám do ráže 30 milimetrů. České modely CV90 MkIV budou vybaveny 30mm kanónem Bushmaster II a pokročilými systémy řízení palby.
Do projektu se zapojí i české firmy, jako jsou VOP CZ, Excalibur Army, VR Group, Ray Service a Meopta. Smlouva totiž vyžaduje, aby se české firmy podílely na výrobě alespoň 40 procenty. Prohlubuje se tak dlouhá historie Česka s výrobou vojenské techniky, která sahá až do dob Rakousko-Uherska, kdy se země stala průmyslovým srdcem říše a hrála důležitou roli ve výrobě zbraní.
Česká republika se zavázala, že splní cíle NATO pro rok 2025, které po členských zemích požadují, aby rozšířily a modernizovaly své pozemní bojové schopnosti. Odborníci se shodují, že CV90 je významným krokem vpřed. Podle ředitele BAE Systems Hägglunds, Tommyho Gustafssona-Raska, se Česko vstupem do „klubu“ uživatelů CV90 stává součástí komunity, která si vyměňuje zkušenosti, pořádá společné výcviky a zrychluje zavádění nových vylepšení.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.