Evropská unie čelí na globální scéně ostré kritice za svůj přístup k regulaci umělé inteligence. Na světovém summitu o AI, který se konal v Novém Dillí, zazněla na adresu Bruselu tvrdá slova od vládních představitelů, lobbistů i technologických expertů. Podle mnoha účastníků si Evropa svým ambiciózním zákonem o AI (AI Act) z roku 2024 obrazně řečeno „prostřelila vlastní nohu“.
Zatímco v roce 2023 byla Unie vnímána jako lídr, který určuje směr debaty o bezpečnosti technologií, o necelé tři roky později slouží její legislativa spíše jako odstrašující příklad. Sriram Krishnan, hlavní poradce Bílého domu pro AI, na summitu prohlásil, že se atmosféra v EU musí změnit. Brusel by se podle něj měl méně soustředit na správu a katastrofické scénáře a více na podporu inovací, protože současná pravidla nejsou pro podnikatele v technologickém sektoru příznivá.
Kritika zaznívá i z řad průmyslových zástupců. Amanda Brock, šéfka organizace Open UK, upozornila, že nelze úspěšně regulovat něco, čemu lidé dostatečně nerozumí. Evropa podle ní postupovala příliš rychle a předčasně, což nyní brzdí její konkurenceschopnost. Ostatní země, jako například hostitelská Indie, volí raději strategii „lehké ruky“, kdy stát zasahuje pouze v konkrétních případech, jako jsou škodlivé deepfakes.
O upadajícím vlivu EU svědčí i organizační program summitu. Zatímco na minulém setkání v Paříži byla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen hlavní hvězdou, v Dillí se vystoupení zástupců Komise odsunulo až na páteční odpoledne. V tu dobu přitom většina klíčových mezinárodních delegátů indickou metropoli opouští.
Vlastní cestu Bruselu se v New Dillí pokoušel hájit francouzský prezident Emmanuel Macron. Ve svém čtvrtečním projevu odmítl tvrzení, že by se Evropa slepě soustředila pouze na regulaci. Přestože byl jedním z mála evropských lídrů, kteří se summitu osobně účastnili, jeho argumentace nepůsobila na zbytek světa příliš přesvědčivě.
EU se nyní snaží najít rovnováhu mezi ochranou práv a snahou přilákat investice. V posledních měsících úřady v tichosti zmírňují některá bezpečnostní ustanovení zákona o AI poté, co si evropské firmy začaly stěžovat na neúnosnou administrativní zátěž. Henna Virkkunen, šéfka EU pro technologie, však trvá na tom, že evropské prvenství spočívá v kombinaci investic a odpovědného vládnutí.
Určitý optimismus vyjadřují zastánci digitálních práv, kteří vidí šanci v dobrovolných pravidlech EU pro hodnocení rizik u nejsložitějších modelů, jako jsou GPT od OpenAI nebo Gemini od Googlu. Mark Surman, prezident nadace Mozilla, sice považuje evropské standardy za správné, ale přiznává, že v současném polarizovaném světě je pro jeden region nesmírně obtížné tyto standardy globálně prosadit.
Evropa tak zůstává v izolaci se svým modelem, který upřednostňuje kontrolu nad rychlostí vývoje. Ostatní velcí hráči v čele s USA a Indií se místo omezování rizik momentálně mnohem více zajímají o to, jak z globálního závodu v oblasti umělé inteligence vytěžit co největší ekonomický a strategický prospěch.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.