Evropská unie čelí na globální scéně ostré kritice za svůj přístup k regulaci umělé inteligence. Na světovém summitu o AI, který se konal v Novém Dillí, zazněla na adresu Bruselu tvrdá slova od vládních představitelů, lobbistů i technologických expertů. Podle mnoha účastníků si Evropa svým ambiciózním zákonem o AI (AI Act) z roku 2024 obrazně řečeno „prostřelila vlastní nohu“.
Zatímco v roce 2023 byla Unie vnímána jako lídr, který určuje směr debaty o bezpečnosti technologií, o necelé tři roky později slouží její legislativa spíše jako odstrašující příklad. Sriram Krishnan, hlavní poradce Bílého domu pro AI, na summitu prohlásil, že se atmosféra v EU musí změnit. Brusel by se podle něj měl méně soustředit na správu a katastrofické scénáře a více na podporu inovací, protože současná pravidla nejsou pro podnikatele v technologickém sektoru příznivá.
Kritika zaznívá i z řad průmyslových zástupců. Amanda Brock, šéfka organizace Open UK, upozornila, že nelze úspěšně regulovat něco, čemu lidé dostatečně nerozumí. Evropa podle ní postupovala příliš rychle a předčasně, což nyní brzdí její konkurenceschopnost. Ostatní země, jako například hostitelská Indie, volí raději strategii „lehké ruky“, kdy stát zasahuje pouze v konkrétních případech, jako jsou škodlivé deepfakes.
O upadajícím vlivu EU svědčí i organizační program summitu. Zatímco na minulém setkání v Paříži byla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen hlavní hvězdou, v Dillí se vystoupení zástupců Komise odsunulo až na páteční odpoledne. V tu dobu přitom většina klíčových mezinárodních delegátů indickou metropoli opouští.
Vlastní cestu Bruselu se v New Dillí pokoušel hájit francouzský prezident Emmanuel Macron. Ve svém čtvrtečním projevu odmítl tvrzení, že by se Evropa slepě soustředila pouze na regulaci. Přestože byl jedním z mála evropských lídrů, kteří se summitu osobně účastnili, jeho argumentace nepůsobila na zbytek světa příliš přesvědčivě.
EU se nyní snaží najít rovnováhu mezi ochranou práv a snahou přilákat investice. V posledních měsících úřady v tichosti zmírňují některá bezpečnostní ustanovení zákona o AI poté, co si evropské firmy začaly stěžovat na neúnosnou administrativní zátěž. Henna Virkkunen, šéfka EU pro technologie, však trvá na tom, že evropské prvenství spočívá v kombinaci investic a odpovědného vládnutí.
Určitý optimismus vyjadřují zastánci digitálních práv, kteří vidí šanci v dobrovolných pravidlech EU pro hodnocení rizik u nejsložitějších modelů, jako jsou GPT od OpenAI nebo Gemini od Googlu. Mark Surman, prezident nadace Mozilla, sice považuje evropské standardy za správné, ale přiznává, že v současném polarizovaném světě je pro jeden region nesmírně obtížné tyto standardy globálně prosadit.
Evropa tak zůstává v izolaci se svým modelem, který upřednostňuje kontrolu nad rychlostí vývoje. Ostatní velcí hráči v čele s USA a Indií se místo omezování rizik momentálně mnohem více zajímají o to, jak z globálního závodu v oblasti umělé inteligence vytěžit co největší ekonomický a strategický prospěch.
Britští policisté zřejmě nejsou spokojeni se zapojením veřejnosti do vyšetřování bývalého prince Andrewa. Rozhodli se totiž zopakovat výzvu, kterou se obracejí na lidi, jejichž informace by mohly být cenné. Upozornila na to BBC. Policie vyšetřuje mladšího bratra krále Karla III. pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Jedna éra americké televizní zábavy je u konce. CBS ve čtvrtek odvysílala poslední epizodu úspěšné talk show The Late Show, kterou moderovali David Letterman a Stephen Colbert. Americký prezident Donald Trump toho rozhodně nelituje.
Čínský vůdce Si Ťin-pching se během rozhovorů v Pekingu nechal slyšet, že by Vladimir Putin mohl jednou litovat svého rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu. Podle bezpečnostního analytika CNN Bretta McGurka dává aktuální situace na frontě čínskému prezidentovi zapravdu. Tento vývoj zároveň otevírá prostor pro vyjednávání ze strany Donalda Trumpa, jehož diplomatický přístup by se však měl začít opírat o zcela odlišné argumenty než doposud.
Klimatický jev El Niño se v Tichém oceánu vyvíjí mnohem rychleji, než ukazovaly původní vědecké odhady. Podle aktuálních dat Centra pro předpověď klimatu navíc prudce roste pravděpodobnost, že by tato anomálie mohla do konce roku dosáhnout mimořádné intenzity. Meteorologové nevylučují ani vznik velmi vzácného a silného takzvaného super El Niňa, přičemž šance na rozvoj silného nebo velmi silného fenoménu dosahuje v současnosti 66 procent.
Ukrajinské síly v noci na pátek zaútočily na ropnou rafinérii v ruské Jaroslavské oblasti, která se nachází přibližně 700 kilometrů od ukrajinských hranic. Úder potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že se jedná o součást intenzivnější strategie zaměřené na likvidaci ruské energetické infrastruktury.
Britská policie, která vyšetřuje Andrewa Mountbatten-Windsora, potvrdila, že by se její prověřování mohlo rozšířit také na obvinění ze sexuálního obtěžování. Tento krok je součástí širšího vyšetřování možného zneužití pravomoci úřední osoby v době, kdy bývalý princ působil jako obchodní zmocněnec Velké Británie. Policie hrabství Thames Valley v pátek obnovila svou výzvu, aby se přihlásili případní svědci, a uvedla, že již kontaktovala právní zástupce ženy, která v minulosti popsala svou zkušenost ze sídla Royal Lodge ve Windsoru.
Íránská vláda přišla s novým plánem, jak využít strategický Hormuzský průliv k ekonomickému a politickému tlaku na Západ. Teherán podle státních médií zvažuje zavedení licenčních poplatků pro největší světové technologické firmy, jako jsou Google, Meta, Microsoft a Amazon, za využívání podmořských internetových kabelů, které procházejí dnem této klíčové námořní tepny. Tento krok následuje po úspěšné íránské blokádě lodní dopravy v průlivu a přichází v momentě, kdy uvízla diplomatická jednání mezi Íránem a Spojenými státy.
Používání notebooku přímo na klíně doprovází řada otázek ohledně možných zdravotních rizik. Lidé se často obávají, zda neviditelná energie a teplo sálající z plastové či kovové konstrukce nemohou tělu dlouhodobě škodit. Vědecké výzkumy však mnohé z těchto obav vyvracejí, zatímco jiné hrozby označují za reálné. Odborníci proto poukazují na konkrétní rizika i na způsoby, jak se jim efektivně vyhnout.
Druhé funkční období amerického prezidenta Donalda Trumpa se podle CNN stále výrazněji soustředí na prosazování jeho osobní moci a zájmů. V uplynulém týdnu učinil Bílý dům několik kroků, které kritici označují za zneužívání prezidentského úřadu k vlastnímu prospěchu. Nejvýraznějším z nich bylo rozhodnutí ministerstva spravedlnosti, které na základě urovnání miliardového soudního sporu definitivně a navždy zakázalo daňovému úřadu provádět audity minulých finančních záležitostí prezidenta a jeho rodiny. Tento krok vyvolal značné pobouření, neboť Trumpovi přiznává privilegium, jaké žádný jiný občan Spojených států nemá.
Zavedení amerického zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo, Ugandy a Jižního Súdánu může podle odborníků a kritiků celou situaci kolem epidemie eboly ještě zhoršit. Africké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí sice plně uznává právo každé suverénní vlády chránit zdraví svých obyvatel, avšak plošná cestovní omezení a uzavírání hranic nepovažuje za správné řešení. Podle této organizace mohou podobná opatření vyvolat strach, poškodit ekonomiku, odradit od transparentnosti, zkomplikovat humanitární operace a nasměrovat pohyb lidí na neoficiální a nemonitorované trasy, což rizika pro veřejné zdraví naopak zvyšuje.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že použití jaderných zbraní představuje pro Moskvu až krajní možnost. Tento výrok zazněl v době, kdy Rusko společně s Běloruskem dokončilo rozsáhlé jaderné cvičení na zemi, na moři i ve vzduchu. Ruský vůdce zároveň uvedl, že jaderný arsenál země funguje jako garant její suverenity. Evropské státy tyto manévry ostře odsoudily jako provokativní a generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že jakýkoli útok na alianci by vyvolal zdrcující reakci.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy vyšlou do Polska dodatečných 5 000 vojáků. Tento krok představuje zjevný obrat v nedávném postupu jeho administrativy, která naopak usilovala o snižování počtu amerických vojáků v Evropě. K rozhodnutí došlo pouhý týden poté, co ministr obrany Pete Hegseth zastavil plánované nasazení bojového týmu, který měl v Polsku rotovat. Tehdejší krok ministerstvo zdůvodnilo frustrací z evropských národů, které podle něj nepodpořily Ameriku v době, kdy to potřebovala.
