Evropská unie čelí na globální scéně ostré kritice za svůj přístup k regulaci umělé inteligence. Na světovém summitu o AI, který se konal v Novém Dillí, zazněla na adresu Bruselu tvrdá slova od vládních představitelů, lobbistů i technologických expertů. Podle mnoha účastníků si Evropa svým ambiciózním zákonem o AI (AI Act) z roku 2024 obrazně řečeno „prostřelila vlastní nohu“.
Zatímco v roce 2023 byla Unie vnímána jako lídr, který určuje směr debaty o bezpečnosti technologií, o necelé tři roky později slouží její legislativa spíše jako odstrašující příklad. Sriram Krishnan, hlavní poradce Bílého domu pro AI, na summitu prohlásil, že se atmosféra v EU musí změnit. Brusel by se podle něj měl méně soustředit na správu a katastrofické scénáře a více na podporu inovací, protože současná pravidla nejsou pro podnikatele v technologickém sektoru příznivá.
Kritika zaznívá i z řad průmyslových zástupců. Amanda Brock, šéfka organizace Open UK, upozornila, že nelze úspěšně regulovat něco, čemu lidé dostatečně nerozumí. Evropa podle ní postupovala příliš rychle a předčasně, což nyní brzdí její konkurenceschopnost. Ostatní země, jako například hostitelská Indie, volí raději strategii „lehké ruky“, kdy stát zasahuje pouze v konkrétních případech, jako jsou škodlivé deepfakes.
O upadajícím vlivu EU svědčí i organizační program summitu. Zatímco na minulém setkání v Paříži byla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen hlavní hvězdou, v Dillí se vystoupení zástupců Komise odsunulo až na páteční odpoledne. V tu dobu přitom většina klíčových mezinárodních delegátů indickou metropoli opouští.
Vlastní cestu Bruselu se v New Dillí pokoušel hájit francouzský prezident Emmanuel Macron. Ve svém čtvrtečním projevu odmítl tvrzení, že by se Evropa slepě soustředila pouze na regulaci. Přestože byl jedním z mála evropských lídrů, kteří se summitu osobně účastnili, jeho argumentace nepůsobila na zbytek světa příliš přesvědčivě.
EU se nyní snaží najít rovnováhu mezi ochranou práv a snahou přilákat investice. V posledních měsících úřady v tichosti zmírňují některá bezpečnostní ustanovení zákona o AI poté, co si evropské firmy začaly stěžovat na neúnosnou administrativní zátěž. Henna Virkkunen, šéfka EU pro technologie, však trvá na tom, že evropské prvenství spočívá v kombinaci investic a odpovědného vládnutí.
Určitý optimismus vyjadřují zastánci digitálních práv, kteří vidí šanci v dobrovolných pravidlech EU pro hodnocení rizik u nejsložitějších modelů, jako jsou GPT od OpenAI nebo Gemini od Googlu. Mark Surman, prezident nadace Mozilla, sice považuje evropské standardy za správné, ale přiznává, že v současném polarizovaném světě je pro jeden region nesmírně obtížné tyto standardy globálně prosadit.
Evropa tak zůstává v izolaci se svým modelem, který upřednostňuje kontrolu nad rychlostí vývoje. Ostatní velcí hráči v čele s USA a Indií se místo omezování rizik momentálně mnohem více zajímají o to, jak z globálního závodu v oblasti umělé inteligence vytěžit co největší ekonomický a strategický prospěch.
Srpnová smrt Hayden Panettiere překvapila celý svět. Nyní už je jasné, že s předčasným odchodem ze světa nepočítala ani samotná herečka. Neexistuje totiž dokument, který by určoval, komu má v takovém případě co připadnout. Do řešení tohoto problému se zapojil i bývalý partner Vladimir Kličko.
Počasí v Česku bude do středy ovlivňovat tlaková výše, která postoupí ze střední nad jihovýchodní Evropu. Proudit sem stále bude teplý vzduch od jihu, babí léto má pokračovat. Od čtvrtka do neděle už se projeví změna.
Americký prezident Donald Trump chce pomoci republikánům k vítězství v listopadových kongresových volbách. Lidem proto znovu slíbil vyplacení 5000 dolarů, pokud volby dopadnou tak, jak si přeje. Favoritem hlasování jsou nicméně demokraté.
Proč má Polsko výrazně levnější pohonné hmoty? Česko například na úlevu dává necelou třetinu toho, co Polsko, v přepočtu na velikost ekonomiky. Levnější benzín a nafta v Polsku rozhodně nejsou zadarmo.
Vztahy princů Williama a Harryho nejsou nejlepší. Nic se na tom zatím nezměnilo ani poté, co se druhý jmenovaný vrátil z USA do Velké Británie. Příští rok by ale přece jen mohl nabídnout příležitost k usmíření. Upozornil na to britský deník Daily Mail.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) nakonec v sobotu neodcestoval na zahraniční cestu do Srbska. Úřad vlády to potvrdil pro slovenská média. Fico se měl v Bělehradě zúčastnit předvolební akce, vynechal také pietní akci.
Severní Korea v sobotu otestovala další balistickou raketu. Informoval o tom generální štáb jihokorejské armády. Soul vyzval sousední zemi, aby s podobnými testy přestala. Nedá se nicméně předpokládat, že by tato výzva byla vyslyšena.
Finanční trhy zatím žádný český „dluhový armagedon“ nevyhlížejí. Od loňských parlamentních voleb, které se konaly přesně před rokem, zdražilo České republice desetileté půjčování prakticky stejně jako Německu, tedy evropskému etalonu fiskální důvěryhodnosti. Výnos českého desetiletého státního dluhopisu se za posledních dvanáct měsíců zvýšil o 80,9 bazického bodu, německého o 76,1 bazického bodu. Rozdíl představuje pouhých 4,8 bazického bodu, tedy 0,048 procentního bodu.
NATO obdrželo další varování ohledně možných nežádoucích ruských aktivit. Tentokrát přišlo z Kyjeva. Moskva podle ukrajinské vojenské rozvědky plánuje se svými tajnými službami eskalaci hybridních operací na území členských států aliance a Evropské unie. Rozvědka to uvedla na sociální síti Telegram.
Přítomnost plísní na potravinách většinou vnímáme především jako senzorický či estetický problém. To podstatné ale je, že plísně mohou znamenat i významné, často pouhým okem zcela neviditelné zdravotní riziko. Jejich působením mohou vznikat toxické i rakovinotvorné látky. Pokud jsme schopni plíseň sami odhalit, nikdy plesnivé potraviny nekonzumujme a rozhodně nestačí odstranit zasaženou část pokrmu.
Česko od pátku řeší předem avizovanou absenci prezidenta Petra Pavla ve volební místnosti během obecních voleb, které se uskuteční příští týden. Do hlavy státu si rýpl i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Rusko varovalo cizince, kteří se nacházejí na Ukrajině, případně se tam chystají, a to včetně diplomatů. Ruské ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že armáda bude pokračovat se systematickými útoky proti vojenským zařízením v Kyjevě a dalších ukrajinských městech v reakci na ukrajinské údery.