Evropská unie čelí na globální scéně ostré kritice za svůj přístup k regulaci umělé inteligence. Na světovém summitu o AI, který se konal v Novém Dillí, zazněla na adresu Bruselu tvrdá slova od vládních představitelů, lobbistů i technologických expertů. Podle mnoha účastníků si Evropa svým ambiciózním zákonem o AI (AI Act) z roku 2024 obrazně řečeno „prostřelila vlastní nohu“.
Zatímco v roce 2023 byla Unie vnímána jako lídr, který určuje směr debaty o bezpečnosti technologií, o necelé tři roky později slouží její legislativa spíše jako odstrašující příklad. Sriram Krishnan, hlavní poradce Bílého domu pro AI, na summitu prohlásil, že se atmosféra v EU musí změnit. Brusel by se podle něj měl méně soustředit na správu a katastrofické scénáře a více na podporu inovací, protože současná pravidla nejsou pro podnikatele v technologickém sektoru příznivá.
Kritika zaznívá i z řad průmyslových zástupců. Amanda Brock, šéfka organizace Open UK, upozornila, že nelze úspěšně regulovat něco, čemu lidé dostatečně nerozumí. Evropa podle ní postupovala příliš rychle a předčasně, což nyní brzdí její konkurenceschopnost. Ostatní země, jako například hostitelská Indie, volí raději strategii „lehké ruky“, kdy stát zasahuje pouze v konkrétních případech, jako jsou škodlivé deepfakes.
O upadajícím vlivu EU svědčí i organizační program summitu. Zatímco na minulém setkání v Paříži byla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen hlavní hvězdou, v Dillí se vystoupení zástupců Komise odsunulo až na páteční odpoledne. V tu dobu přitom většina klíčových mezinárodních delegátů indickou metropoli opouští.
Vlastní cestu Bruselu se v New Dillí pokoušel hájit francouzský prezident Emmanuel Macron. Ve svém čtvrtečním projevu odmítl tvrzení, že by se Evropa slepě soustředila pouze na regulaci. Přestože byl jedním z mála evropských lídrů, kteří se summitu osobně účastnili, jeho argumentace nepůsobila na zbytek světa příliš přesvědčivě.
EU se nyní snaží najít rovnováhu mezi ochranou práv a snahou přilákat investice. V posledních měsících úřady v tichosti zmírňují některá bezpečnostní ustanovení zákona o AI poté, co si evropské firmy začaly stěžovat na neúnosnou administrativní zátěž. Henna Virkkunen, šéfka EU pro technologie, však trvá na tom, že evropské prvenství spočívá v kombinaci investic a odpovědného vládnutí.
Určitý optimismus vyjadřují zastánci digitálních práv, kteří vidí šanci v dobrovolných pravidlech EU pro hodnocení rizik u nejsložitějších modelů, jako jsou GPT od OpenAI nebo Gemini od Googlu. Mark Surman, prezident nadace Mozilla, sice považuje evropské standardy za správné, ale přiznává, že v současném polarizovaném světě je pro jeden region nesmírně obtížné tyto standardy globálně prosadit.
Evropa tak zůstává v izolaci se svým modelem, který upřednostňuje kontrolu nad rychlostí vývoje. Ostatní velcí hráči v čele s USA a Indií se místo omezování rizik momentálně mnohem více zajímají o to, jak z globálního závodu v oblasti umělé inteligence vytěžit co největší ekonomický a strategický prospěch.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že nařídí ministerstvu obrany a dalším vládním agenturám zveřejnit veškeré složky, které mají k dispozici ohledně pátrání po mimozemském životě. Ve svém příspěvku na sociálních sítích uvedl, že požádá ministra obrany o zahájení procesu identifikace a odtajnění dokumentů týkajících se mimozemského života, neidentifikovaných anomálních jevů (UAP) a neidentifikovaných létajících objektů (UFO).
V rybářské vesnici Sedanka na ruském Dálném východě je život drsný i bez válečného konfliktu. Většina domů zde postrádá tekoucí vodu, splachovací toalety i ústřední topení, přestože teploty v zimě běžně klesají k -10 °C. Osada, obklopená tundrou a bažinami, je po většinu roku dostupná pouze říčním člunem nebo pásovými vozidly, v zimě pak jen sněžnými skútry či helikoptérou. Místních pracovních příležitostí je minimum a lidé přežívají díky rybolovu a pěstování vlastních potravin.
Evropská unie čelí na globální scéně ostré kritice za svůj přístup k regulaci umělé inteligence. Na světovém summitu o AI, který se konal v Novém Dillí, zazněla na adresu Bruselu tvrdá slova od vládních představitelů, lobbistů i technologických expertů. Podle mnoha účastníků si Evropa svým ambiciózním zákonem o AI (AI Act) z roku 2024 obrazně řečeno „prostřelila vlastní nohu“.
Po zatčení Andrewa Mountbattena-Windsora vydal král Karel III. prohlášení, v němž zdůraznil, že úřady mají „plnou a bezvýhradnou podporu i spolupráci“ koruny. Tato situace však vyvolává zásadní otázku, zda existuje způsob, jakým by tento vývoj mohl dopadnout pro palác, královskou rodinu a samotnou monarchii jinak než špatně.
Britská policie ještě ve čtvrtek propustila zadrženého Andrewa Mountbatten-Windsora, tedy bývalého prince Andrewa. Policisté ho zatkli ve čtvrtek ráno v souvislosti s kauzou kolem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Policie zdůraznila, že vyšetřování případu nadále pokračuje.
Agáta Hanychová a Ornella Koktová mají úspěšný podcast, ale už mezi nimi v minulosti došlo ke konfliktům. Napětí panuje i po zásadním oznámení druhé jmenované. U Ornelly totiž nejde jen o rozvod s manželem. Hanychové podle všeho mnohem víc vidí, že kamarádka bez jejího vědomí natočila dokument o sobě.
NHL po dvanácti letech opět pustila hokejisty na olympijský turnaj. Nechyběli v něm ani Češi, kteří se s ním rozloučili po čtvrtfinálové porážce v prodloužení s favorizovanou Kanadou. Na ledě nechyběl David Pastrňák a po zápase se podělil o dojmy.
Britská policie dnes zatkla bývalého prince Andrewa. Premiér Keir Starmer už před zadržením člena královské rodiny prohlásil, že policie by měla prošetřit jeho kauzu s důrazem na dodržení principu rovnosti před zákonem. Nevyloučil také parlamentní diskuzi o případu. Mladší bratr krále Karla III. by podle politika měl zároveň vypovídat v USA.
Sněhová kalamita hrozí už dnes v jižních oblastech České republiky. Podle aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) může napadnout až 12 centimetrů sněhu. Meteorologové varují řidiče, že mohou nastat dopravní komplikace.
Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vyvíjejí intenzivní tlak na NATO, aby výrazně omezilo své zahraniční aktivity a vrátilo se ke svým kořenům. Tato nová strategie, interně označovaná jako „návrat k továrnímu nastavení“, má za cíl transformovat Alianci zpět na čistě euroatlantický obranný pakt. Podle informací diplomatů pro server Politico Washington prosazuje ukončení klíčové výcvikové mise v Iráku a výrazné omezení mírových operací v Kosovu.
Vztahy mezi Kanadou a Spojenými státy procházejí v únoru 2026 hlubokou krizí, kterou průzkum serveru Politico označuje za „nejtrapnější rozchod světa“. Zatímco Američané vnímají své severní sousedy stále optimisticky, Kanaďané se od USA dramaticky odvracejí. Téměř polovina z nich nyní považuje Spojené státy za větší hrozbu pro světový mír než Rusko, které před čtyřmi lety vyvolalo globální chaos invazí na Ukrajinu.
Policie v Thames Valley poskytla podrobnější informace k rannímu zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora. K zákroku došlo přibližně v osm hodin ráno v usedlosti Wood Farm na královském panství Sandringham v Norfolku. Bývalý princ, který právě v tento den slaví své 66. narozeniny, zůstává v policejní vazbě, ačkoliv přesné místo jeho zadržení nebylo z bezpečnostních důvodů zveřejněno.