Během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu předvedli ukrajinští operátoři bezpilotních prostředků ze 412. brigády Nemesis svou výraznou převahu nad americkými jednotkami. Ukrajinští vojáci dokázali rychle odhalit a simulovaně zasáhnout techniku americké mechanizované brigády.
Deník The Wall Street Journal upozornil, že američtí vojáci z Texasu nebyli připraveni na schopnosti a taktiku ukrajinských dronářů. Taktické cvičení odhalilo výrazné mezery v přípravě západních sil na moderní způsob vedení boje s využitím bezpilotních systémů.
Podle stanoveného scénáře cvičení prováděli američtí vojáci z mechanizované brigády útok na pozice fiktivního protivníka. V řadách bránících se sil působili ukrajinští operátoři bezpilotních letounů zařazení do Sil bezpilotních systémů. Americká strana disponovala běžnými prostředky elektronického boje i specializovanými systémy určenými k obraně proti dronům. Přesto dokázali ukrajinští piloti americkou techniku bez větší námahy lokalizovat a následně zneškodnit.
Při simulovaných útocích využívali ukrajinští operátoři FPV kamikadze drony i bezpilotní prostředky určené ke svrhávání munice. Během manévrů nebyla použita ostrá munice a zásah byl započítán ve chvíli, kdy dron provedl těsný manévr u vybraného cíle. Postupující americká skupina byla ukrajinskou obranou vyřazena z boje v mimořádně krátkém čase. Aby simulovaná bitva nemusela být předčasně ukončena, musely být zničené jednotky vráceny do hry jako posily.
Průběh cvičení zároveň odhalil nedostatky na straně samotných amerických operátorů bezpilotních prostředků. Ukázalo se, že američtí piloti neměli dostatečné návyky pro rychlé odstraňování závad ani pro přípravu dronů v podmínkách blízkých reálnému boji. Po vyhodnocení první fáze byl celý scénář manévrů zopakován, aby američtí vojáci získali možnost na vzniklou situaci reagovat. V dalších fázích se američtí vojáci naučili lépe rozptylovat v terénu, využívat maskování a efektivněji nasazovat rušičky.
Při opakovaných fázích cvičení byli ukrajinští dronáři přesunuti na druhou stranu a předváděli využití bezpilotních technologií při útočných operacích. Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě generál Alexus Grynkewich uvedl, že podobné výcvikové zkušenosti nelze získat přímo ve Spojených státech. Generál zdůraznil, že po společných cvičeních sil NATO s ukrajinskými vojáky jsou zaznamenané změny v přípravě obrovské. Přítomnost ukrajinských veteránů tak zásadně přispívá ke zrychlení modernizace taktiky aliančních vojsk.
Podle jednoho z amerických zdrojů nebylo toto cvičení první situací, kdy ukrajinští vojáci předčili americké kolegy. Již v roce 2023 si jeden z amerických důstojníků zapojených do cvičení uvědomil, že se Spojené státy mají od ukrajinské armády v oblasti bezpilotních systémů co učit. Na základě těchto poznatků vznikl výcvikový program, který byl následně zaveden do přípravy amerických jednotek. Americká armáda se tak snaží dohnat zaostávání v taktice, která se stala klíčovým prvkem na současném bojišti.
Schopnosti ukrajinských dronářů byly v minulosti prověřeny také při dalších aliančních manévrech v Evropě. V květnu minulého roku dokázali ukrajinští operátoři porazit fiktivního protivníka během cvičení v Pobaltí. Tehdy se proti nim postavily společné jednotky britských, estonských a amerických vojáků v rámci manévrů Hedgehog. Ukrajinští specialisté na bezpilotní prostředky tehdy plně využili své praktické zkušenosti z reálných bojových operací.
Podobný scénář se opakoval také na jaře roku 2026 během cvičení Severoatlantické aliance na švédském ostrově Gotland. Ukrajinští operátoři bezpilotních letounů tehdy dokázali porazit švédské jednotky, které měly za úkol jim bránit v plnění úkolů. Praktické zkušenosti ukrajinské armády se tak ukazují jako klíčový prvek pro přípravu západních armád na výzvy moderního válčení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.