Během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu předvedli ukrajinští operátoři bezpilotních prostředků ze 412. brigády Nemesis svou výraznou převahu nad americkými jednotkami. Ukrajinští vojáci dokázali rychle odhalit a simulovaně zasáhnout techniku americké mechanizované brigády.
Deník The Wall Street Journal upozornil, že američtí vojáci z Texasu nebyli připraveni na schopnosti a taktiku ukrajinských dronářů. Taktické cvičení odhalilo výrazné mezery v přípravě západních sil na moderní způsob vedení boje s využitím bezpilotních systémů.
Podle stanoveného scénáře cvičení prováděli američtí vojáci z mechanizované brigády útok na pozice fiktivního protivníka. V řadách bránících se sil působili ukrajinští operátoři bezpilotních letounů zařazení do Sil bezpilotních systémů. Americká strana disponovala běžnými prostředky elektronického boje i specializovanými systémy určenými k obraně proti dronům. Přesto dokázali ukrajinští piloti americkou techniku bez větší námahy lokalizovat a následně zneškodnit.
Při simulovaných útocích využívali ukrajinští operátoři FPV kamikadze drony i bezpilotní prostředky určené ke svrhávání munice. Během manévrů nebyla použita ostrá munice a zásah byl započítán ve chvíli, kdy dron provedl těsný manévr u vybraného cíle. Postupující americká skupina byla ukrajinskou obranou vyřazena z boje v mimořádně krátkém čase. Aby simulovaná bitva nemusela být předčasně ukončena, musely být zničené jednotky vráceny do hry jako posily.
Průběh cvičení zároveň odhalil nedostatky na straně samotných amerických operátorů bezpilotních prostředků. Ukázalo se, že američtí piloti neměli dostatečné návyky pro rychlé odstraňování závad ani pro přípravu dronů v podmínkách blízkých reálnému boji. Po vyhodnocení první fáze byl celý scénář manévrů zopakován, aby američtí vojáci získali možnost na vzniklou situaci reagovat. V dalších fázích se američtí vojáci naučili lépe rozptylovat v terénu, využívat maskování a efektivněji nasazovat rušičky.
Při opakovaných fázích cvičení byli ukrajinští dronáři přesunuti na druhou stranu a předváděli využití bezpilotních technologií při útočných operacích. Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě generál Alexus Grynkewich uvedl, že podobné výcvikové zkušenosti nelze získat přímo ve Spojených státech. Generál zdůraznil, že po společných cvičeních sil NATO s ukrajinskými vojáky jsou zaznamenané změny v přípravě obrovské. Přítomnost ukrajinských veteránů tak zásadně přispívá ke zrychlení modernizace taktiky aliančních vojsk.
Podle jednoho z amerických zdrojů nebylo toto cvičení první situací, kdy ukrajinští vojáci předčili americké kolegy. Již v roce 2023 si jeden z amerických důstojníků zapojených do cvičení uvědomil, že se Spojené státy mají od ukrajinské armády v oblasti bezpilotních systémů co učit. Na základě těchto poznatků vznikl výcvikový program, který byl následně zaveden do přípravy amerických jednotek. Americká armáda se tak snaží dohnat zaostávání v taktice, která se stala klíčovým prvkem na současném bojišti.
Schopnosti ukrajinských dronářů byly v minulosti prověřeny také při dalších aliančních manévrech v Evropě. V květnu minulého roku dokázali ukrajinští operátoři porazit fiktivního protivníka během cvičení v Pobaltí. Tehdy se proti nim postavily společné jednotky britských, estonských a amerických vojáků v rámci manévrů Hedgehog. Ukrajinští specialisté na bezpilotní prostředky tehdy plně využili své praktické zkušenosti z reálných bojových operací.
Podobný scénář se opakoval také na jaře roku 2026 během cvičení Severoatlantické aliance na švédském ostrově Gotland. Ukrajinští operátoři bezpilotních letounů tehdy dokázali porazit švédské jednotky, které měly za úkol jim bránit v plnění úkolů. Praktické zkušenosti ukrajinské armády se tak ukazují jako klíčový prvek pro přípravu západních armád na výzvy moderního válčení.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.