Evropa zažila v roce 2024 největší epidemii spalniček za posledních téměř 30 let, uvedla ve své nové zprávě Světová zdravotnická organizace (WHO). Počet případů dosáhl 127 350, což je přibližně dvojnásobek oproti roku 2023.
„Spalničky jsou zpět a je to budíček pro všechny,“ varoval regionální ředitel WHO pro Evropu Dr. Hans Henri P. Kluge. V loňském roce na toto vysoce nakažlivé onemocnění zemřelo 38 lidí.
Spalničky se šíří podobně jako COVID-19 – prostřednictvím kapének a aerosolů ve vzduchu. V mírných případech způsobují vyrážku a horečku, ale mohou vést i k vážným komplikacím, jako je encefalitida (zánět mozku), zápal plic nebo dokonce slepota.
WHO upozorňuje, že naprostá většina hospitalizací i úmrtí se vyskytuje u neočkovaných osob. V rozvinutých zemích umírá na spalničky přibližně jeden z 1 000 až 5 000 nakažených. Virus je extrémně infekční – jeden nemocný člověk nakazí průměrně 12 až 18 dalších osob, což je více než v případě COVID-19, kde například varianta omikron infikovala přibližně osm dalších osob.
Podle WHO je současná situace přímým důsledkem poklesu proočkovanosti v posledních letech. Spalničky jsou přitom téměř zcela preventabilní – dvě dávky vakcíny poskytují více než 99% ochranu. Pro udržení kolektivní imunity a zabránění šíření nákazy by mělo být očkováno alespoň 95 % populace.
WHO ve zprávě poukazuje na země, kde očkovací pokrytí výrazně pokulhává. V Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Severní Makedonii a Rumunsku bylo v roce 2023 očkováno méně než 80 % dětí, přičemž v některých oblastech byla proočkovanost pod 50 % už více než pět let. Nejhůře zasaženou zemí v roce 2024 bylo Rumunsko s odhadovanými 30 692 případy spalniček.
Jedním z hlavních faktorů, které vedou k nižší proočkovanosti, jsou dezinformace o vakcínách. WHO připomíná případ bývalého britského lékaře Andrewa Wakefielda, který v roce 2002 zveřejnil falešné údaje spojující vakcínu MMR (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám) s autismem. Studie byla sice následně vyvrácena a stažena z prestižního lékařského časopisu The Lancet, ale její dopad na veřejné mínění byl obrovský.
Dezinformace o vakcínách mají celosvětový dopad. Například průzkum z roku 2020 v USA zjistil, že 18 % respondentů se mylně domnívá, že vakcíny způsobují autismus. Podobné názory se šíří i na sociálních sítích a jsou podporovány některými politickými představiteli.
Obavy vyvolává i postoj americké administrativy. Prezident Donald Trump v roce 2025 jmenoval ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho Jr., který je dlouhodobým odpůrcem očkování. Kennedy například v rozhovoru pro televizi Fox mylně tvrdil, že vakcína MMR může způsobit encefalitidu a slepotu. Přitom Americká společnost pro infekční choroby (IDSA) jasně uvádí, že neexistují žádné důkazy o tom, že by vakcína způsobovala úmrtí zdravých jedinců.
Navíc americký Národní zdravotní institut (NIH) oznámil, že ruší výzkumy zaměřené na porozumění a řešení nedůvěry vůči vakcínám. Podle WHO a dalších odborníků by ale právě boj proti dezinformacím měl být klíčovým prvkem v ochraně veřejného zdraví.
Postoj Spojených států k očkování ovlivňuje i situaci v Evropě. Trumpova rétorika má v Evropě své příznivce, což může vést k dalšímu poklesu proočkovanosti. Podle odborníků sehrávají roli i dezinformace šířené přes sociální sítě – například obsah z amerických antivakcinačních skupin má mezinárodní dosah a objevuje se v komentářích uživatelů po celém světě.
K šíření strachu z očkování přispívají také aktivity ruských dezinformačních kampaní, které často záměrně vytvářejí spory o vakcinaci.
WHO varuje, že pokud se trend nízké proočkovanosti neobrátí, mohou se spalničky stát opět běžným a nebezpečným onemocněním. „Virus spalniček nikdy neodpočívá – a my také nesmíme,“ zdůrazňuje Dr. Kluge.
Experti proto vyzývají evropské vlády, aby posílily očkovací kampaně a bojovaly proti dezinformacím. Očkování je nejúčinnější obranou proti spalničkám a může zabránit desítkám tisíc úmrtí ročně.
Oligarchové z éry bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána se ocitli pod obrovským tlakem, neboť země směřuje k zavedení zcela nové majetkové daně. Nový předseda vlády Péter Magyar označil tento krok za jasný projev sociální spravedlnosti a solidarity ve fungujícím státě. Podle něj jde o zásadní obrat po dlouhých letech, kdy byla politická loajalita vůči předchozímu režimu systematicky odměňována mimořádnými ekonomickými příležitostmi.
Americký prezident Donald Trump svými politickými kroky dokázal to, co se Paříži a Bruselu nedařilo dlouhé roky. Přesvědčil totiž i ty největší zastánce volného trhu v Evropě, že stoprocentní závislost na amerických technologiích představuje pro kontinent obrovskou zranitelnost. Trumpovy hrozby vůči Grónsku, sankce proti mezinárodním představitelům a ochota využívat závislost Evropy na amerických firmách jako zbraň definitivně zlomily poslední odpor vůči snahám o technologickou nezávislost.
V jižním Libanonu i přes schválení amerického plánu na zavedení částečného příměří ze strany Izraele a Hizballáhu nadále pokračují vzájemné střety. Americký prezident Donald Trump oznámil, že hovořil s oběma stranami konfliktu, které vyjádřily souhlas se zastavením veškeré střelby. Tento vývoj následoval poté, co Írán varoval, že izraelské vojenské operace v Libanonu představují přímou hrozbu pro stávající příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Izraelská armáda v neděli poprvé po šestadvaceti letech dobyla starobylou křižáckou pevnost Beaufort, která se tyčí na strategickém kopci v jižním Libanonu nad řekou Lítání. Postupující vojáky kryla clona z kouře z bílého fosforu, načež nad hradem zavlála izraelská vlajka spolu s vlajkou elitní brigády Golani.
Řidiči na Rusy kontrolovaném Krymu museli v pondělí čelit zavedení přídělového systému na benzin poté, co útoky ukrajinských bezpilotních letounů výrazně omezily silniční dodávky paliva přes jihovýchodní Ukrajinu. Více než čtyři roky od invaze z roku 2022 musí Rusko čelit téměř každodenním ukrajinským úderům na svou ropnou infrastrukturu, přičemž západní sankce mu zároveň prodražují export surové ropy. Moskvou dosazený krymský gubernátor Sergej Aksjonov potvrdil, že úřady zavedly limity na prodej nejběžnějšího benzinu s označením Ai-95 a lidé si jej nyní mohou pořídit pouze na speciální palivové kupony.
Spojené státy americké i Írán dávají v zákulisí najevo, že by se raději nevracely k otevřenému válečnému konfliktu, který je od vyhlášení dubnového příměří formálně pozastaven. Navzdory neustálým vzájemným vojenským úderům ani jedna ze stran nepřerušila diplomatické kanály. Rozhovory, které zprostředkovávají Pákistán, Katar a další země, tak nadále pokračují, i když Washington si v regionu stále udržuje masivní letecké a námořní síly připravené k okamžitému nasazení.
Teherán oficiálně oznámil, že přerušuje veškeré mírové rozhovory se Spojenými státy americkými a jeho vyjednávací tým se stahuje z výměny zpráv prostřednictvím zprostředkovatelů. Podle íránské státní tiskové agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy, je obnovení dialogu podmíněno úplným ukončením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy i v Libanonu. Írán tak reaguje na prudkou eskalaci konfliktu na libanonském území, kde izraelská armáda v posledních hodinách výrazně zintenzivnila svou ofenzivu.
Nový maďarský premiér Péter Magyar zahájil bezprostředně po svém sobotním nástupu do funkce otevřené tažení proti lidem spojeným s érou Viktora Orbána. Ve svém prvním projevu v budapešťském parlamentu dal jasně najevo, že patnáctiletá nadvláda minulé garnitury definitivně skončila. Hned v prvních minutách úřadování vyzval k rezignaci prezidenta Tamáse Sulyoka i další Orbánovy věrné, kteří obsadili klíčové soudní a kontrolní orgány v zemi, a stanovil jim ultimátum do 31. května. Podle politických analytiků by se představitelé bývalého režimu měli začít vážně obávat ztráty svého vlivu.
Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.
Švédský úřad pro veřejné zdraví vyzval rodiče, aby omezili používání mobilních telefonů v přítomnosti svých dětí a určili části domácnosti, které zůstanou zcela bez digitálních zařízení. Nová doporučení navazují na předchozí výzvy k obecnému zamyšlení nad časem stráveným u obrazovek, nyní však přinášejí konkrétní pravidla pro každodenní život. Úřad dospěl k těmto krokům na základě výzkumu, který si loni na podzim zadala švédská vláda s cílem prozkoumat vliv digitálních návyků dospělých na zdraví dětí.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným problémům, které si z velké části způsobil sám. Jeho snaha o prosazení neomezené osobní moci, která v prvním roce po návratu do Bílého domu úspěšně zlomila jakýkoliv odpor, nyní vyvolává silný odpor a prohlubuje politickou zranitelnost celé administrativy. Tento trend se naplno projevuje v aktuálním týdnu, kdy hrozí, že se jeho druhé funkční období zastaví hned na několika frontách současně.
Podvody využívající klonování hlasu pomocí umělé inteligence jsou na vzestupu a podle údajů FBI Američané v loňském roce ztratili kvůli podvodům spojeným s AI celkem 893 milionů dolarů. Tato částka zahrnuje kromě hlasových útoků také podvodné e-maily, románkové podvody a další dezinformační triky.