Evropa zažila v roce 2024 největší epidemii spalniček za posledních téměř 30 let, uvedla ve své nové zprávě Světová zdravotnická organizace (WHO). Počet případů dosáhl 127 350, což je přibližně dvojnásobek oproti roku 2023.
„Spalničky jsou zpět a je to budíček pro všechny,“ varoval regionální ředitel WHO pro Evropu Dr. Hans Henri P. Kluge. V loňském roce na toto vysoce nakažlivé onemocnění zemřelo 38 lidí.
Spalničky se šíří podobně jako COVID-19 – prostřednictvím kapének a aerosolů ve vzduchu. V mírných případech způsobují vyrážku a horečku, ale mohou vést i k vážným komplikacím, jako je encefalitida (zánět mozku), zápal plic nebo dokonce slepota.
WHO upozorňuje, že naprostá většina hospitalizací i úmrtí se vyskytuje u neočkovaných osob. V rozvinutých zemích umírá na spalničky přibližně jeden z 1 000 až 5 000 nakažených. Virus je extrémně infekční – jeden nemocný člověk nakazí průměrně 12 až 18 dalších osob, což je více než v případě COVID-19, kde například varianta omikron infikovala přibližně osm dalších osob.
Podle WHO je současná situace přímým důsledkem poklesu proočkovanosti v posledních letech. Spalničky jsou přitom téměř zcela preventabilní – dvě dávky vakcíny poskytují více než 99% ochranu. Pro udržení kolektivní imunity a zabránění šíření nákazy by mělo být očkováno alespoň 95 % populace.
WHO ve zprávě poukazuje na země, kde očkovací pokrytí výrazně pokulhává. V Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Severní Makedonii a Rumunsku bylo v roce 2023 očkováno méně než 80 % dětí, přičemž v některých oblastech byla proočkovanost pod 50 % už více než pět let. Nejhůře zasaženou zemí v roce 2024 bylo Rumunsko s odhadovanými 30 692 případy spalniček.
Jedním z hlavních faktorů, které vedou k nižší proočkovanosti, jsou dezinformace o vakcínách. WHO připomíná případ bývalého britského lékaře Andrewa Wakefielda, který v roce 2002 zveřejnil falešné údaje spojující vakcínu MMR (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám) s autismem. Studie byla sice následně vyvrácena a stažena z prestižního lékařského časopisu The Lancet, ale její dopad na veřejné mínění byl obrovský.
Dezinformace o vakcínách mají celosvětový dopad. Například průzkum z roku 2020 v USA zjistil, že 18 % respondentů se mylně domnívá, že vakcíny způsobují autismus. Podobné názory se šíří i na sociálních sítích a jsou podporovány některými politickými představiteli.
Obavy vyvolává i postoj americké administrativy. Prezident Donald Trump v roce 2025 jmenoval ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho Jr., který je dlouhodobým odpůrcem očkování. Kennedy například v rozhovoru pro televizi Fox mylně tvrdil, že vakcína MMR může způsobit encefalitidu a slepotu. Přitom Americká společnost pro infekční choroby (IDSA) jasně uvádí, že neexistují žádné důkazy o tom, že by vakcína způsobovala úmrtí zdravých jedinců.
Navíc americký Národní zdravotní institut (NIH) oznámil, že ruší výzkumy zaměřené na porozumění a řešení nedůvěry vůči vakcínám. Podle WHO a dalších odborníků by ale právě boj proti dezinformacím měl být klíčovým prvkem v ochraně veřejného zdraví.
Postoj Spojených států k očkování ovlivňuje i situaci v Evropě. Trumpova rétorika má v Evropě své příznivce, což může vést k dalšímu poklesu proočkovanosti. Podle odborníků sehrávají roli i dezinformace šířené přes sociální sítě – například obsah z amerických antivakcinačních skupin má mezinárodní dosah a objevuje se v komentářích uživatelů po celém světě.
K šíření strachu z očkování přispívají také aktivity ruských dezinformačních kampaní, které často záměrně vytvářejí spory o vakcinaci.
WHO varuje, že pokud se trend nízké proočkovanosti neobrátí, mohou se spalničky stát opět běžným a nebezpečným onemocněním. „Virus spalniček nikdy neodpočívá – a my také nesmíme,“ zdůrazňuje Dr. Kluge.
Experti proto vyzývají evropské vlády, aby posílily očkovací kampaně a bojovaly proti dezinformacím. Očkování je nejúčinnější obranou proti spalničkám a může zabránit desítkám tisíc úmrtí ročně.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
