Evropa zažila v roce 2024 největší epidemii spalniček za posledních téměř 30 let, uvedla ve své nové zprávě Světová zdravotnická organizace (WHO). Počet případů dosáhl 127 350, což je přibližně dvojnásobek oproti roku 2023.
„Spalničky jsou zpět a je to budíček pro všechny,“ varoval regionální ředitel WHO pro Evropu Dr. Hans Henri P. Kluge. V loňském roce na toto vysoce nakažlivé onemocnění zemřelo 38 lidí.
Spalničky se šíří podobně jako COVID-19 – prostřednictvím kapének a aerosolů ve vzduchu. V mírných případech způsobují vyrážku a horečku, ale mohou vést i k vážným komplikacím, jako je encefalitida (zánět mozku), zápal plic nebo dokonce slepota.
WHO upozorňuje, že naprostá většina hospitalizací i úmrtí se vyskytuje u neočkovaných osob. V rozvinutých zemích umírá na spalničky přibližně jeden z 1 000 až 5 000 nakažených. Virus je extrémně infekční – jeden nemocný člověk nakazí průměrně 12 až 18 dalších osob, což je více než v případě COVID-19, kde například varianta omikron infikovala přibližně osm dalších osob.
Podle WHO je současná situace přímým důsledkem poklesu proočkovanosti v posledních letech. Spalničky jsou přitom téměř zcela preventabilní – dvě dávky vakcíny poskytují více než 99% ochranu. Pro udržení kolektivní imunity a zabránění šíření nákazy by mělo být očkováno alespoň 95 % populace.
WHO ve zprávě poukazuje na země, kde očkovací pokrytí výrazně pokulhává. V Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Severní Makedonii a Rumunsku bylo v roce 2023 očkováno méně než 80 % dětí, přičemž v některých oblastech byla proočkovanost pod 50 % už více než pět let. Nejhůře zasaženou zemí v roce 2024 bylo Rumunsko s odhadovanými 30 692 případy spalniček.
Jedním z hlavních faktorů, které vedou k nižší proočkovanosti, jsou dezinformace o vakcínách. WHO připomíná případ bývalého britského lékaře Andrewa Wakefielda, který v roce 2002 zveřejnil falešné údaje spojující vakcínu MMR (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám) s autismem. Studie byla sice následně vyvrácena a stažena z prestižního lékařského časopisu The Lancet, ale její dopad na veřejné mínění byl obrovský.
Dezinformace o vakcínách mají celosvětový dopad. Například průzkum z roku 2020 v USA zjistil, že 18 % respondentů se mylně domnívá, že vakcíny způsobují autismus. Podobné názory se šíří i na sociálních sítích a jsou podporovány některými politickými představiteli.
Obavy vyvolává i postoj americké administrativy. Prezident Donald Trump v roce 2025 jmenoval ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho Jr., který je dlouhodobým odpůrcem očkování. Kennedy například v rozhovoru pro televizi Fox mylně tvrdil, že vakcína MMR může způsobit encefalitidu a slepotu. Přitom Americká společnost pro infekční choroby (IDSA) jasně uvádí, že neexistují žádné důkazy o tom, že by vakcína způsobovala úmrtí zdravých jedinců.
Navíc americký Národní zdravotní institut (NIH) oznámil, že ruší výzkumy zaměřené na porozumění a řešení nedůvěry vůči vakcínám. Podle WHO a dalších odborníků by ale právě boj proti dezinformacím měl být klíčovým prvkem v ochraně veřejného zdraví.
Postoj Spojených států k očkování ovlivňuje i situaci v Evropě. Trumpova rétorika má v Evropě své příznivce, což může vést k dalšímu poklesu proočkovanosti. Podle odborníků sehrávají roli i dezinformace šířené přes sociální sítě – například obsah z amerických antivakcinačních skupin má mezinárodní dosah a objevuje se v komentářích uživatelů po celém světě.
K šíření strachu z očkování přispívají také aktivity ruských dezinformačních kampaní, které často záměrně vytvářejí spory o vakcinaci.
WHO varuje, že pokud se trend nízké proočkovanosti neobrátí, mohou se spalničky stát opět běžným a nebezpečným onemocněním. „Virus spalniček nikdy neodpočívá – a my také nesmíme,“ zdůrazňuje Dr. Kluge.
Experti proto vyzývají evropské vlády, aby posílily očkovací kampaně a bojovaly proti dezinformacím. Očkování je nejúčinnější obranou proti spalničkám a může zabránit desítkám tisíc úmrtí ročně.
Princ Andrew (vévoda z Yorku) učinil krok, který definitivně stvrzuje jeho vyloučení z královského života. Oznámil, že se vzdává užívání všech svých královských titulů a vyznamenání. Od nynějška by již neměl být znám jako vévoda z Yorku.
Trápí vás chřipka nebo bolest v krku? Od kuřecí bhuny po zázvorový med, odborníci a šéfkuchaři oslovení webem The Guardian nabízejí tipy, jak se jídlem dostat zpět do kondice. Nejde přitom jen o klasickou slepičí polévku.
Obrana Tchaj-wanu má morální, strategický i historický význam. Představuje symbol naděje, svobody a demokracie v regionu, kde jsou tyto hodnoty pod silným tlakem. Zachování současného stavu napříč Tchajwanským průlivem není okrajový problém, který lze přehlížet. Ať už se nacházíte v New Yorku, Sydney, Tokiu nebo Tchaj-peji, na Tchaj-wanu záleží. Je to klíčový faktor pro regionální mír a stabilitu v Indo-Pacifiku a pro každý národ, který si cení své suverenity, bezpečnosti a svobody.
Evropská unie hodlá vyvíjet tlak na prezidenta USA, Donalda Trumpa, aby zajistila, že jeho nedávná dohoda o příměří na Blízkém východě nepodkope budoucnost palestinského státu. Podle návrhu strategie, který vypracovala zahraniční služba bloku, se Brusel snaží maximalizovat svůj vliv při implementaci dohody zprostředkované Washingtonem a zajistit tak trvalý mír.
Sahara, jedna z nejsušších oblastí na planetě, by se do konce tohoto století mohla stát výrazně vlhčí. V současnosti přijímá tato poušť pouhých zhruba 76 milimetrů srážek ročně, což představuje jen desetinu toho, co například Chicago. Vědci z University of Illinois Chicago (UIC) však nyní předpovídají, že tento suchý region by mohl v druhé polovině 21. století zažít dramatickou proměnu.
I po téměř ročním neúnavném bombardování a ničení v Gaze Izrael trvá na svém „odhodlání dokončit vítězství“, a to i po nedávném podepsání příměří. Skutečnost na místě je však zcela odlišná. Z trosek Gazy se znovu objevilo odhadem 15 000 ozbrojených bojovníků Hamásu, kteří se pokoušejí obnovit kontrolu a podle zpráv loví a popravují údajné kolaboranty přímo na ulicích.
Nový krevní test, který dokáže detekovat více než 50 typů rakoviny, by mohl zásadním způsobem urychlit diagnostiku tohoto onemocnění. Podle výsledků nové studie, které byly představeny na kongresu Evropské společnosti pro lékařskou onkologii v Berlíně, vykázal test přesvědčivé výsledky.
Ukrajinské jednotky mají značné potíže s udržením postupu ruských sil. Hlavní příčinou je prohlubující se nedostatek vojáků. Zprávy, které získala Ukrainska Pravda přímo od vojáků, naznačují, že na frontových pozicích se nebezpečně rozšiřují mezery. Ukrajině chybí pěchota a s obtížemi udržuje své obranné linie, čehož ruské síly zdatně využívají.
Vědci bijí na poplach ohledně možných nebezpečí spojených s vývojem organismů tvořených zrcadlovými molekulami. Tyto organismy by mohly představovat existenční hrozbu pro veškerý život na Zemi. Například syntetická bioložka Kate Adamala z University of Minnesota byla součástí týmu, který v roce 2019 získal grant 4 miliony dolarů na výzkum možnosti vytvoření „zrcadlové buňky“. V takové buňce by struktura všech jejích biomolekul byla zrcadlově obrácená oproti molekulám v normálních buňkách.
Na nedávném summitu o příměří v Gaze předvedl Pákistán, jak mistrně jednat s administrativou Donalda Trumpa. Zatímco americký prezident oslavoval příměří před světovými lídry, veřejně vyzdvihl pákistánského nejvyššího vojenského představitele, kterého nazval svým „oblíbeným polním maršálem“.
Prezident Volodymyr Zelenskyj zřejmě odcházel z jednání v Bílém domě s prázdnou, neboť americký prezident Donald Trump naznačil, že není připraven dodat Ukrajině žádané střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Po přátelském bilaterálním jednání Zelenskyj sice potvrdil, že se s Trumpem o raketách dlouhého doletu bavili, ale rozhodli se k tématu nevydávat žádná prohlášení. Důvodem je, že „Spojené státy si nepřejí eskalaci“.
Ukrajinská armáda zřejmě rakety Tomahawk od Američanů nezíská. Naznačují to vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa během jednání s Volodymyrem Zelenským, který v pátek opět dorazil do Bílého domu. Zelenskyj přitom konstatoval, že on a Trump už si navzájem porozuměli.