Evropa zažila v roce 2024 největší epidemii spalniček za posledních téměř 30 let, uvedla ve své nové zprávě Světová zdravotnická organizace (WHO). Počet případů dosáhl 127 350, což je přibližně dvojnásobek oproti roku 2023.
„Spalničky jsou zpět a je to budíček pro všechny,“ varoval regionální ředitel WHO pro Evropu Dr. Hans Henri P. Kluge. V loňském roce na toto vysoce nakažlivé onemocnění zemřelo 38 lidí.
Spalničky se šíří podobně jako COVID-19 – prostřednictvím kapének a aerosolů ve vzduchu. V mírných případech způsobují vyrážku a horečku, ale mohou vést i k vážným komplikacím, jako je encefalitida (zánět mozku), zápal plic nebo dokonce slepota.
WHO upozorňuje, že naprostá většina hospitalizací i úmrtí se vyskytuje u neočkovaných osob. V rozvinutých zemích umírá na spalničky přibližně jeden z 1 000 až 5 000 nakažených. Virus je extrémně infekční – jeden nemocný člověk nakazí průměrně 12 až 18 dalších osob, což je více než v případě COVID-19, kde například varianta omikron infikovala přibližně osm dalších osob.
Podle WHO je současná situace přímým důsledkem poklesu proočkovanosti v posledních letech. Spalničky jsou přitom téměř zcela preventabilní – dvě dávky vakcíny poskytují více než 99% ochranu. Pro udržení kolektivní imunity a zabránění šíření nákazy by mělo být očkováno alespoň 95 % populace.
WHO ve zprávě poukazuje na země, kde očkovací pokrytí výrazně pokulhává. V Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Severní Makedonii a Rumunsku bylo v roce 2023 očkováno méně než 80 % dětí, přičemž v některých oblastech byla proočkovanost pod 50 % už více než pět let. Nejhůře zasaženou zemí v roce 2024 bylo Rumunsko s odhadovanými 30 692 případy spalniček.
Jedním z hlavních faktorů, které vedou k nižší proočkovanosti, jsou dezinformace o vakcínách. WHO připomíná případ bývalého britského lékaře Andrewa Wakefielda, který v roce 2002 zveřejnil falešné údaje spojující vakcínu MMR (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám) s autismem. Studie byla sice následně vyvrácena a stažena z prestižního lékařského časopisu The Lancet, ale její dopad na veřejné mínění byl obrovský.
Dezinformace o vakcínách mají celosvětový dopad. Například průzkum z roku 2020 v USA zjistil, že 18 % respondentů se mylně domnívá, že vakcíny způsobují autismus. Podobné názory se šíří i na sociálních sítích a jsou podporovány některými politickými představiteli.
Obavy vyvolává i postoj americké administrativy. Prezident Donald Trump v roce 2025 jmenoval ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho Jr., který je dlouhodobým odpůrcem očkování. Kennedy například v rozhovoru pro televizi Fox mylně tvrdil, že vakcína MMR může způsobit encefalitidu a slepotu. Přitom Americká společnost pro infekční choroby (IDSA) jasně uvádí, že neexistují žádné důkazy o tom, že by vakcína způsobovala úmrtí zdravých jedinců.
Navíc americký Národní zdravotní institut (NIH) oznámil, že ruší výzkumy zaměřené na porozumění a řešení nedůvěry vůči vakcínám. Podle WHO a dalších odborníků by ale právě boj proti dezinformacím měl být klíčovým prvkem v ochraně veřejného zdraví.
Postoj Spojených států k očkování ovlivňuje i situaci v Evropě. Trumpova rétorika má v Evropě své příznivce, což může vést k dalšímu poklesu proočkovanosti. Podle odborníků sehrávají roli i dezinformace šířené přes sociální sítě – například obsah z amerických antivakcinačních skupin má mezinárodní dosah a objevuje se v komentářích uživatelů po celém světě.
K šíření strachu z očkování přispívají také aktivity ruských dezinformačních kampaní, které často záměrně vytvářejí spory o vakcinaci.
WHO varuje, že pokud se trend nízké proočkovanosti neobrátí, mohou se spalničky stát opět běžným a nebezpečným onemocněním. „Virus spalniček nikdy neodpočívá – a my také nesmíme,“ zdůrazňuje Dr. Kluge.
Experti proto vyzývají evropské vlády, aby posílily očkovací kampaně a bojovaly proti dezinformacím. Očkování je nejúčinnější obranou proti spalničkám a může zabránit desítkám tisíc úmrtí ročně.
Evropské země na východním okraji NATO čelí novému a znepokojivému trendu – plánování zdravotní péče ve válečných podmínkách už není jen hypotetickým scénářem. Od zásobování traumatologickými sadami určenými pro hromadné oběti, přes výzbroj záchranářů těžkou balistickou ochranou až po přesuny operačních sálů do podzemí – přípravy na možný konflikt nabývají konkrétních podob. Válka už není vzdálenou hrozbou, ale realitou, na kterou se musí země připravit.
Protesty, které se v USA konaly minulý víkend, by podle odhadů mohly být jednou z největších jednodenních demonstrací v historii Spojených států. Datový novinář G Elliott Morris, který provozuje analytický Substack Strength in Numbers, odhaduje účast mezi čtyřmi až šesti miliony lidí, což představuje zhruba 1,2 až 1,8 procenta americké populace. Tento počet by tak mohl překonat rekord z roku 2017, kdy během Women’s March proti misogynní rétorice Donalda Trumpa vyšlo do ulic mezi 3,3 a 5,6 milionu lidí.
Svět má podle nejnovějších závěrů více než 60 předních klimatologů pouhé tři roky na to, aby zabránil překročení symbolické hranice oteplení o 1,5 stupně Celsia nad úrovní z konce 19. století. Toto varování zaznělo v nejaktuálnějším hodnocení stavu globálního oteplování, které připomíná, že dosavadní opatření a emise stále směřují opačným směrem.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že je připraven se setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, ale až v „závěrečné fázi“ jednání. Podle jeho slov by mělo jít o fázi, kdy už nebude docházet k nekonečnému rozdělování záležitostí, ale kdy se konečně ukončí celý konflikt. Přesto však jeho vyjádření nebyla zdaleka usmiřující a nenabízí mnoho nadějí na rychlé diplomatické řešení.
Mezi nejničivější zbraně, které má Spojené státy americké letectvo ve svém arzenálu, patří těžká průrazná bomba GBU-57 Massive Ordnance Penetrator (MOP). Tato zbraň, která je schopna prorazit masivní betonové i skalní kryty, je považována za klíčový nástroj pro případný útok na hluboce ukryté jaderné zařízení. Právě proto vyvolává v Íránu mimořádné obavy – Teherán se již řadu let snaží ukrýt své jaderné aktivity hluboko pod zemí, a GBU-57 je jednou z mála zbraní, která je schopna takové cíle efektivně zasáhnout.
Blízký východ je region plný historických pokladů a kulturního dědictví, ale také místem častých geopolitických konfliktů. V současnosti je svět svědkem dramatické eskalace napětí mezi Izraelem a Íránem, která znepokojuje nejen politické lídry, ale i globální letecký průmysl. Právě přes tuto oblast totiž vede klíčová letecká trasa spojující Evropu, Asii a Afriku. Vzhledem k tomu, že region je domovem významných aerolinek jako Emirates, Qatar Airways a Etihad Airways, otázka bezpečnosti cestujících se stává zásadní.
Rusko pozorně sleduje eskalující konflikt mezi Izraelem a Íránem, v němž může paradoxně posílit svůj vliv. Kreml má tendenci těžit z krizí v energeticky bohatém regionu Blízkého východu. Írán je pro Moskvu klíčovým partnerem – jak ekonomicky, tak vojensky, a jeho případné oslabení by znamenalo ztrátu další opory. Rusko se však snaží zachovat si manévrovací prostor a nabízí zprostředkování. Paradoxně tak může posílit svou roli na světové scéně.
Nejbohatší a nejrozvinutější státy světa, sdružené ve skupině G20, mají na svém kontě nejen největší spotřebu energie, ale i největší odpovědnost za historické emise oxidu uhličitého. Právě tyto státy ale mají podle nejnovější studie odborníků ze Sydneyské technologické univerzity, kterou vedli profesoři Sven Teske a Saori Miyake, i největší potenciál k výrobě čisté energie z obnovitelných zdrojů. Teoreticky by podle vědců mohly produkovat tolik energie, že by pokryly veškeré světové potřeby. K tomu je ale potřeba splnit několik klíčových podmínek.
Rozpoutání války s Íránem by Spojené státy nejen uvrhlo do dalšího vleklého konfliktu na Blízkém východě, ale zároveň by zásadně narušilo jejich schopnost čelit rostoucímu vlivu Číny v indo-pacifickém regionu. Jak upozorňuje analytik Adam Gallagher, každý vojenský prostředek přesunutý na Blízký východ je zároveň prostředkem, který chybí k odstrašení Číny v její domovské sféře vlivu.
Početné zprávy ze světa kybernetické bezpečnosti opět přitahují pozornost k oblíbené komunikační platformě WhatsApp. V den, kdy íránské úřady vyzvaly občany, aby aplikaci ze svých telefonů odstranili kvůli údajnému špehování ve prospěch Izraele, se rozvířila debata o tom, zda je vůbec možné WhatsApp zvenčí proniknout. Zatímco aplikace vlastněná společností Meta obvinění odmítla, odborníci připouštějí, že i přes silné šifrování není WhatsApp zcela neproniknutelný.
Írán uprostřed ozbrojeného konfliktu s Izraelem dramaticky posiluje digitální kontrolu. Úředníkům i jejich ochrance zakázal používat internetová zařízení, veřejnosti omezuje přístup k zahraničním webům a aktivoval uzavřenou státní „halal síť“. Zákazy a výpadky navazují na izraelské údery na íránské jaderné cíle. Režim se podle všeho připravuje na plnou informační izolaci země během pokračující války.
V pátek 13. června 2025 provedl Izrael rozsáhlý letecký útok na Írán bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN, čímž odstartoval prudkou eskalaci konfliktu mezi oběma státy. Reakce Teheránu přišla okamžitě a během několika dnů si vzájemné útoky vyžádaly více než 200 mrtvých na íránské straně a 14 obětí na straně izraelské. Události posledních dní však mají hlubší dopad, než by se mohlo zdát – možná totiž znamenají konec mezinárodního právního řádu, jak jsme ho znali od roku 1945.