Evropa zažila v roce 2024 největší epidemii spalniček za posledních téměř 30 let, uvedla ve své nové zprávě Světová zdravotnická organizace (WHO). Počet případů dosáhl 127 350, což je přibližně dvojnásobek oproti roku 2023.
„Spalničky jsou zpět a je to budíček pro všechny,“ varoval regionální ředitel WHO pro Evropu Dr. Hans Henri P. Kluge. V loňském roce na toto vysoce nakažlivé onemocnění zemřelo 38 lidí.
Spalničky se šíří podobně jako COVID-19 – prostřednictvím kapének a aerosolů ve vzduchu. V mírných případech způsobují vyrážku a horečku, ale mohou vést i k vážným komplikacím, jako je encefalitida (zánět mozku), zápal plic nebo dokonce slepota.
WHO upozorňuje, že naprostá většina hospitalizací i úmrtí se vyskytuje u neočkovaných osob. V rozvinutých zemích umírá na spalničky přibližně jeden z 1 000 až 5 000 nakažených. Virus je extrémně infekční – jeden nemocný člověk nakazí průměrně 12 až 18 dalších osob, což je více než v případě COVID-19, kde například varianta omikron infikovala přibližně osm dalších osob.
Podle WHO je současná situace přímým důsledkem poklesu proočkovanosti v posledních letech. Spalničky jsou přitom téměř zcela preventabilní – dvě dávky vakcíny poskytují více než 99% ochranu. Pro udržení kolektivní imunity a zabránění šíření nákazy by mělo být očkováno alespoň 95 % populace.
WHO ve zprávě poukazuje na země, kde očkovací pokrytí výrazně pokulhává. V Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Severní Makedonii a Rumunsku bylo v roce 2023 očkováno méně než 80 % dětí, přičemž v některých oblastech byla proočkovanost pod 50 % už více než pět let. Nejhůře zasaženou zemí v roce 2024 bylo Rumunsko s odhadovanými 30 692 případy spalniček.
Jedním z hlavních faktorů, které vedou k nižší proočkovanosti, jsou dezinformace o vakcínách. WHO připomíná případ bývalého britského lékaře Andrewa Wakefielda, který v roce 2002 zveřejnil falešné údaje spojující vakcínu MMR (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám) s autismem. Studie byla sice následně vyvrácena a stažena z prestižního lékařského časopisu The Lancet, ale její dopad na veřejné mínění byl obrovský.
Dezinformace o vakcínách mají celosvětový dopad. Například průzkum z roku 2020 v USA zjistil, že 18 % respondentů se mylně domnívá, že vakcíny způsobují autismus. Podobné názory se šíří i na sociálních sítích a jsou podporovány některými politickými představiteli.
Obavy vyvolává i postoj americké administrativy. Prezident Donald Trump v roce 2025 jmenoval ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho Jr., který je dlouhodobým odpůrcem očkování. Kennedy například v rozhovoru pro televizi Fox mylně tvrdil, že vakcína MMR může způsobit encefalitidu a slepotu. Přitom Americká společnost pro infekční choroby (IDSA) jasně uvádí, že neexistují žádné důkazy o tom, že by vakcína způsobovala úmrtí zdravých jedinců.
Navíc americký Národní zdravotní institut (NIH) oznámil, že ruší výzkumy zaměřené na porozumění a řešení nedůvěry vůči vakcínám. Podle WHO a dalších odborníků by ale právě boj proti dezinformacím měl být klíčovým prvkem v ochraně veřejného zdraví.
Postoj Spojených států k očkování ovlivňuje i situaci v Evropě. Trumpova rétorika má v Evropě své příznivce, což může vést k dalšímu poklesu proočkovanosti. Podle odborníků sehrávají roli i dezinformace šířené přes sociální sítě – například obsah z amerických antivakcinačních skupin má mezinárodní dosah a objevuje se v komentářích uživatelů po celém světě.
K šíření strachu z očkování přispívají také aktivity ruských dezinformačních kampaní, které často záměrně vytvářejí spory o vakcinaci.
WHO varuje, že pokud se trend nízké proočkovanosti neobrátí, mohou se spalničky stát opět běžným a nebezpečným onemocněním. „Virus spalniček nikdy neodpočívá – a my také nesmíme,“ zdůrazňuje Dr. Kluge.
Experti proto vyzývají evropské vlády, aby posílily očkovací kampaně a bojovaly proti dezinformacím. Očkování je nejúčinnější obranou proti spalničkám a může zabránit desítkám tisíc úmrtí ročně.
Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná území Francesca Albaneseová varuje, že uznání Palestinského státu nesmí odvést pozornost od naléhavějšího problému, kterým je zastavení masového umírání a hladomoru v Gaze. Ačkoli uznání nezávislé Palestiny vnímá jako důležitý krok, zdůrazňuje, že politická debata o tomto tématu dosud nepřinesla žádný pokrok a naopak umožnila Izraeli rozšířit osady na okupovaném území, čímž se možnost vzniku palestinského státu de facto zmařila. Podle ní je klíčové soustředit se na okamžité ukončení genocidy a dlouhodobé okupace.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil telefonický hovor se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Během hovoru obě strany potvrdily svůj závazek k dalšímu rozvoji přátelských vztahů a vzájemné spolupráce. Kim Čong-un navíc ocenil rozvíjející se kooperaci mezi oběma zeměmi.
Budoucnost kontroly jaderných zbraní je nejasná. Dohoda Nový START mezi USA a Ruskem vyprší v únoru 2026 a přestože mnoho odborníků předpokládá, že obnovení dohody je v současné situaci, poznamenané válkou na Ukrajině, nemožné, existují argumenty pro optimističtější pohled. Je možné vytvořit novou dohodu, která by zahrnovala tři jaderné mocnosti – USA, Rusko a Čínu – i když by to bylo technologicky i politicky náročné.
Jih Evropy v současné době čelí masivním požárům, které jsou poháněny vlnou veder s teplotami přesahujícími 40 °C. Tato situace si již vyžádala nejméně tři lidské životy a donutila tisíce lidí opustit své domovy. Vysoké teploty a silný vítr komplikují hašení a zvyšují riziko dalších požárů. Červené výstrahy byly vydány v Itálii, Francii, Španělsku, Portugalsku a na Balkáně.
Obavy Kyjeva ze summitu v Anchorage jsou značné a ukrajinské vedení se obává, že americký prezident Donald Trump využije setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem k uzavření dohody, která by Ukrajinu poškodila. Prezident Zelenskyj a jeho evropští spojenci se snaží definovat „červené linie“, které by zabránily Putinovi v tom, aby dohodu použil pouze k přeskupení sil a pokračování ve svém hlavním cíli. Tím podle Zelenského není jen obsazení východní části Ukrajiny, ale zničení suverénního, demokratického ukrajinského státu.
Bílý dům zahájil hloubkovou revizi všech expozic a materiálů v rámci Smithsonova institutu, který spravuje nejvýznamnější americká muzea. Tato iniciativa je reakcí na nedávný prezidentský pokyn, který definuje, jaký obsah by měl být vystavován. Cílem revize je zajistit, aby veškerý obsah muzejí byl v souladu s prezidentskou směrnicí. Prezident Trump chce, aby muzea oslavovala americkou výjimečnost a odstranila veškeré narativy, které označuje za „rozdělující nebo stranické“.
Donald Trump navrhl na pozici komisaře Úřadu pro statistiku práce (BLS) ekonoma E. J. Antoniho. Krátce před svým jmenováním Antoni navrhl, aby úřad pozastavil vydávání měsíčních zpráv o počtu pracovních míst. Podle něj jsou data nespolehlivá a často nadhodnocená.
Časté napětí v zádech, kyčlích nebo ramenou, které neustupuje, a to i přes pravidelné protahování a masáže, může být způsobeno něčím jiným než mechanickou ztuhlostí. Podle Dany Santasové, specialistky na kondiční a silový trénink, může jít o ochranné svalové napětí, které tělo vytváří, aby se ochránilo. Rozpoznání rozdílu mezi oběma typy je klíčové pro každého, kdo se potýká s chronickou ztuhlostí.
Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.
Izrael čelí narůstající mezinárodní kritice kvůli své válce proti Hamásu v Gaze. Důrazné varování nyní zaznělo také od evropské komisařky pro řešení krizí Hadjy Lahbibové, která označila možnou okupaci Gazy za „katastrofální“. Podle ní hrozí Gaze hladomor, přísun pomoci je blokován a pravidla pro registraci nevládních organizací situaci jen zhoršují.
Na trhu s vitaminovými a minerálními doplňky stravy se ročně protočí desítky miliard dolarů a jejich užívání je velmi rozšířené. Přesto panují neustálé dohady o jejich skutečných účincích, přičemž některé studie tvrdí, že nemají žádné zdravotní přínosy, a jiné dokonce naznačují, že mohou být zdraví škodlivé. Mnozí z nás se proto ptají, zda je vůbec nutné je užívat.
Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem se nezadržitelně blíží a očekávání jsou vysoká. Výsledek jejich setkání může v příštích týdnech či měsících rozhodnout nejen o tom, zda vůbec odstartuje mírový proces na Ukrajině, ale i o jeho konkrétní podobě. Pokud se Trump postaví k požadavkům Kremlu vstřícně, může se Washington stát klíčovým hybatelem tlaku na Kyjev, aby přistoupil k územním ústupkům.