Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Indií zažívají značné napětí. Poradce Bílého domu Peter Navarro nedávno varoval, že spory s Indií „neskončí dobře“. Vztahy se zhoršily kvůli obchodním praktikám Indie, které USA považují za nekalé, a kvůli pokračujícím nákupům ruských energetických zdrojů.
Navarro dokonce obvinil indického premiéra Narendru Modiho z toho, že nákupem levné ruské energie podporuje válečné úsilí Moskvy, a nazval ho „válečným zločincem“. Podle něj se Indie chová jako „upír, který vysává Americe krev“ prostřednictvím nečestného obchodu. Tiskové zprávy uvádí, že na indické zboží byly uvaleny dodatečné tarify, které v některých případech dosahují až 50 %.
Indie se nařčení brání a tvrdí, že nákupy jsou v souladu se sankcemi, které jí nebyly uvaleny, a že jsou vedeny primárně potřebou zajistit energetickou bezpečnost pro svých 1,4 miliardy obyvatel. Indické ministerstvo zahraničí označilo Navarrovy komentáře za „nepřesné a zavádějící“, které poškozují dlouhodobé strategické partnerství.
Podle některých analytiků tyto kroky USA mohou paradoxně odstrčit Indii od USA a přiblížit ji k Číně, což je v rozporu se zájmy Washingtonu. Indie se již účastní sdružení BRICS a Šanghajské organizace pro spolupráci. Koncem srpna se Modi setkal s čínským lídrem Si Ťin-pchingem, což naznačuje, že Indie se bude v rámci své zahraniční politiky snažit o strategickou autonomii.
Pro USA by bylo klíčové, aby se ukončila válka na Ukrajině a sankce na ruské energie byly zrušeny. Pak by Indie musela o ruské suroviny opět soutěžit na otevřeném trhu s Evropou, což by zvedlo ceny a snížilo její vyjednávací sílu vůči USA.
Analytici připomínají, že po rozpadu Sovětského svazu se Německo a další evropské země staly ekonomicky závislé na levném ruském plynu, což jim pomohlo nastartovat ekonomiku. Po začátku války na Ukrajině se od ruských dodávek odřízly a nyní jsou nuceny odebírat dražší energie, což vedlo k hospodářským problémům. Indie převzala jejich místo a nyní těží z výhodných cen, což jí dává jistotu a důvod, proč se nepodvolit americkému tlaku.
Zatímco válka na Ukrajině nekončí, Vladimir Putin se údajně ukrývá ve třech identických kancelářích, které má vybudované ve svých bunkrech po celém Rusku. Uvedl to bývalý vysoce postavený člen Kremlu Gleb Karakulov, který loni v říjnu z Ruska utekl. Nyní se snaží odhalit tajemství ruského prezidenta, kterého vnímá jako válečného zločince.
Evropský automobilový průmysl zahájil v Bruselu formální kampaň s cílem odložit termín pro ukončení prodeje nových aut se spalovacími motory, který je stanoven na rok 2035.
Debata o novém unijním zákonu, který by měl zajistit monitorování stavu evropských lesů, se dostala do slepé uličky. Hlavní příčinou je neschopnost najít kompromis mezi pravicovými a levicovými politickými skupinami. Jednání mezi hlavními vyjednavači byla zrušena, protože se ukázalo, že dohoda je v současnosti prakticky nemožná. Zablokování legislativy ukazuje na to, že středová koalice v Evropském parlamentu slábne po posunu doprava v nedávných volbách.
Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Indií zažívají značné napětí. Poradce Bílého domu Peter Navarro nedávno varoval, že spory s Indií „neskončí dobře“. Vztahy se zhoršily kvůli obchodním praktikám Indie, které USA považují za nekalé, a kvůli pokračujícím nákupům ruských energetických zdrojů.
Vražda Charlieho Kirka, blízkého spojence a vyslance amerického prezidenta Donalda Trumpa, vyvolala vlnu šoku a diskusí o eskalující politickém násilí v Americe.
Prezident USA Donald Trump přinesl klíčové novinky ohledně vyšetřování smrti Charlieho Kirka. Během rozhovoru v ranním pořadu "Fox & Friends" prohlásil, že s vysokou mírou jistoty se podařilo podezřelého zadržet. Sdělil také, že se jedná o muže ve věku 28 nebo 29 let, což vyvrací předchozí informace úřadů, které hovořily o osobě ve vysokoškolském věku.
Slovensko čelí obviněním, že jeho úřady využily evropské fondy k výstavbě falešných penzionů, které ve skutečnosti slouží jako luxusní vily pro politické představitele a jejich přátele. Některé z těchto budov dokonce fungují jako soukromé rezidence. Podle opozice jsou desítky milionů eur, určených na rozvoj venkovské turistiky, zneužity.
Život v Severní Koreji se stal za vlády Kim Čong-una mnohem tvrdším a tamní obyvatelé se cítí více ohrožení. Hlavní zpráva OSN konstatuje, že totalitní režim stále častěji uplatňuje trest smrti, a to i na lidi, kteří sledují a sdílejí zahraniční filmy a televizní pořady. Dále se uvádí, že diktatura, která je do značné míry odříznutá od okolního světa, vystavuje své obyvatele nuceným pracím a omezuje jejich svobody.
Účastníci druhého Afrického klimatického summitu vyzvali k přehodnocení celosvětového systému financování klimatických opatření. Lídři afrického kontinentu se snažili sjednotit svůj hlas před nadcházející konferencí COP30. Chtějí, aby Afrika nebyla pouze přítomna, ale aby se podílela na utváření globální agendy.
Velká Británie rozšiřuje své jaderné schopnosti a hodlá k tomu využít nové stíhací letouny F-35, které jsou schopny nést jaderné zbraně, jako je například gravitační bomba B61-12. Royal Air Force plánuje koupit 12 stíhaček F-35A Lightning II. Tyto letouny se stanou součástí mise NATO, čímž se Velká Británie po odchodu z NATO v 90. letech znovu zapojí do jaderných dohod.
Přechod od neutrální fáze k La Niñě se podle televize Fox zdá být v nadcházejících měsících stále více pravděpodobný, i když se modely rozcházejí v tom, zda bude jev dostatečně silný, aby se projevil na globálním počasí.
Evropská unie se snaží přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se dohodli na nových finančních sankcích vůči Rusku. Přestože panuje shoda na tom, že je potřeba vyvíjet tlak na Vladimira Putina, aby zasedl k jednacímu stolu, obě strany mají rozdílné názory na to, jak toho dosáhnout. Bílý dům preferuje obchodní nástroje, jako jsou cla, zatímco EU upřednostňuje formální sankce na společnosti a finanční instituce, které obchodují s Ruskem.