Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Indií zažívají značné napětí. Poradce Bílého domu Peter Navarro nedávno varoval, že spory s Indií „neskončí dobře“. Vztahy se zhoršily kvůli obchodním praktikám Indie, které USA považují za nekalé, a kvůli pokračujícím nákupům ruských energetických zdrojů.
Navarro dokonce obvinil indického premiéra Narendru Modiho z toho, že nákupem levné ruské energie podporuje válečné úsilí Moskvy, a nazval ho „válečným zločincem“. Podle něj se Indie chová jako „upír, který vysává Americe krev“ prostřednictvím nečestného obchodu. Tiskové zprávy uvádí, že na indické zboží byly uvaleny dodatečné tarify, které v některých případech dosahují až 50 %.
Indie se nařčení brání a tvrdí, že nákupy jsou v souladu se sankcemi, které jí nebyly uvaleny, a že jsou vedeny primárně potřebou zajistit energetickou bezpečnost pro svých 1,4 miliardy obyvatel. Indické ministerstvo zahraničí označilo Navarrovy komentáře za „nepřesné a zavádějící“, které poškozují dlouhodobé strategické partnerství.
Podle některých analytiků tyto kroky USA mohou paradoxně odstrčit Indii od USA a přiblížit ji k Číně, což je v rozporu se zájmy Washingtonu. Indie se již účastní sdružení BRICS a Šanghajské organizace pro spolupráci. Koncem srpna se Modi setkal s čínským lídrem Si Ťin-pchingem, což naznačuje, že Indie se bude v rámci své zahraniční politiky snažit o strategickou autonomii.
Pro USA by bylo klíčové, aby se ukončila válka na Ukrajině a sankce na ruské energie byly zrušeny. Pak by Indie musela o ruské suroviny opět soutěžit na otevřeném trhu s Evropou, což by zvedlo ceny a snížilo její vyjednávací sílu vůči USA.
Analytici připomínají, že po rozpadu Sovětského svazu se Německo a další evropské země staly ekonomicky závislé na levném ruském plynu, což jim pomohlo nastartovat ekonomiku. Po začátku války na Ukrajině se od ruských dodávek odřízly a nyní jsou nuceny odebírat dražší energie, což vedlo k hospodářským problémům. Indie převzala jejich místo a nyní těží z výhodných cen, což jí dává jistotu a důvod, proč se nepodvolit americkému tlaku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.