Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Spojené státy v regionu neustále posilují svou vojenskou přítomnost. Kromě zmíněné lodi tam operuje také USS Gerald Ford, největší letadlová loď amerického námořnictva. Podle zpráv z amerických médií navíc do Perského zálivu míří další posily, včetně výsadkové lodi USS Tripoli a pěti tisíc mariňáků, kteří mají doplnit stávající armádu.
Mezitím Izrael vydal nové varování pro obyvatele libanonské metropole Bejrútu. Mluvčí izraelské armády vyzval k okamžité evakuaci několika čtvrtí na jižním předměstí hlavního města, zejména oblastí Haret Hreik, Ghobeiry či Burj al-Barajneh. Armáda upozornila, že nebude váhat zasáhnout kohokoli, kdo se bude vyskytovat v blízkosti operativců hnutí Hizballáh, a lidé v těchto zónách přímo ohrožují své životy.
K situaci v Hormuzském průlivu, který je klíčovou tepnou pro světovou energetiku, se vyjádřil britský ministr energetiky Ed Miliband. Zajištění jeho znovuotevření označil za světovou prioritu a uvedl, že se zvažují veškeré dostupné možnosti, jak toho dosáhnout. Velká Británie o návratu k běžné navigaci v průlivu intenzivně jedná se svými spojenci, přičemž britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová o tomto tématu minulý týden hovořila se zástupci zemí Perského zálivu přímo v Saúdské Arábii.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí se snažil uklidnit spekulace o stavu nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro Alaraby Aljadeed uvedl, že Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a situaci plně kontroluje. Chameneí se sice od svého jmenování 8. března neobjevil na veřejnosti a jeho projev v televizi musel přečíst moderátor, Arákčí však trvá na tom, že íránské vedení má vše pod kontrolou.
Íránský ministr také prohlásil, že Hormuzský průliv je otevřen pro všechny s výjimkou amerických lodí a jejich spojenců. Přestože Írán podle jeho slov vítá jakoukoli regionální iniciativu, která by vedla ke spravedlivému ukončení války, přiznal, že v tuto chvíli není na stole žádný konkrétní návrh, který by boje zastavil.
Izraelské ministerstvo zdravotnictví poskytlo aktuální statistiky týkající se raněných. Za posledních 24 hodin bylo do nemocnic převezeno 108 osob, z nichž většina utrpěla lehká zranění. Od začátku konfliktu bylo v izraelských nemocnicích ošetřeno již 3 195 osob, přičemž v neděli ráno jich v ústavní péči zůstávalo 81. Údaje o počtu mrtvých ministerstvo ve své pravidelné zprávě neuvádí.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala drastický nárůst cen ropy a zablokovala klíčové námořní trasy, což ochromilo dodávky potravin, léků a paliv pro miliony nejzranitelnějších lidí. Nevládní organizace proto nyní naléhavě volají po zřízení „humanitárního koridoru“ skrze Hormuzský průliv, aby se k potřebným dostala pomoc, která je v současnosti zablokovaná v logistických centrech.
Prezident Donald Trump během státní večeře v Bílém domě vyzdvihl úzké obranné partnerství mezi Spojenými státy a Velkou Británií. Při svém projevu se nevyhnul ani kontroverznějším tématům mezinárodní politiky. Tvrdil totiž, že britský král Karel III. plně souhlasí s jeho úsilím zabránit Íránu v získání jaderných zbraní, a to i přesto, že Londýn se veřejně zdráhá poskytnout plnou vojenskou podporu americko-izraelským operacím proti Teheránu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un veřejně ocenil vojáky své země, kteří v bojích na Ukrajině spáchali sebevraždu odpálením granátu, aby se vyhnuli zajetí. Toto vyjádření potvrdilo dlouholetá podezření ohledně bojových instrukcí, kterými se severokorejská armáda řídí. Kim tak učinil během projevu v Pchjongjangu, kde odhalil památník padlým vojákům.
Britský král Karel III. vystoupil před americkým Kongresem, kde svou přítomností připomněl hodnoty, na nichž americká republika stojí. Ve světě, který prochází bouřlivými změnami, působilo vystoupení panovníka jako zdůraznění významu vlády zákona a demokracie. Ačkoliv královské projevy bývají často opatrné a nejednoznačné, tentokrát byl králův tón nezvykle přímý.