Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Spojené státy v regionu neustále posilují svou vojenskou přítomnost. Kromě zmíněné lodi tam operuje také USS Gerald Ford, největší letadlová loď amerického námořnictva. Podle zpráv z amerických médií navíc do Perského zálivu míří další posily, včetně výsadkové lodi USS Tripoli a pěti tisíc mariňáků, kteří mají doplnit stávající armádu.
Mezitím Izrael vydal nové varování pro obyvatele libanonské metropole Bejrútu. Mluvčí izraelské armády vyzval k okamžité evakuaci několika čtvrtí na jižním předměstí hlavního města, zejména oblastí Haret Hreik, Ghobeiry či Burj al-Barajneh. Armáda upozornila, že nebude váhat zasáhnout kohokoli, kdo se bude vyskytovat v blízkosti operativců hnutí Hizballáh, a lidé v těchto zónách přímo ohrožují své životy.
K situaci v Hormuzském průlivu, který je klíčovou tepnou pro světovou energetiku, se vyjádřil britský ministr energetiky Ed Miliband. Zajištění jeho znovuotevření označil za světovou prioritu a uvedl, že se zvažují veškeré dostupné možnosti, jak toho dosáhnout. Velká Británie o návratu k běžné navigaci v průlivu intenzivně jedná se svými spojenci, přičemž britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová o tomto tématu minulý týden hovořila se zástupci zemí Perského zálivu přímo v Saúdské Arábii.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí se snažil uklidnit spekulace o stavu nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro Alaraby Aljadeed uvedl, že Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a situaci plně kontroluje. Chameneí se sice od svého jmenování 8. března neobjevil na veřejnosti a jeho projev v televizi musel přečíst moderátor, Arákčí však trvá na tom, že íránské vedení má vše pod kontrolou.
Íránský ministr také prohlásil, že Hormuzský průliv je otevřen pro všechny s výjimkou amerických lodí a jejich spojenců. Přestože Írán podle jeho slov vítá jakoukoli regionální iniciativu, která by vedla ke spravedlivému ukončení války, přiznal, že v tuto chvíli není na stole žádný konkrétní návrh, který by boje zastavil.
Izraelské ministerstvo zdravotnictví poskytlo aktuální statistiky týkající se raněných. Za posledních 24 hodin bylo do nemocnic převezeno 108 osob, z nichž většina utrpěla lehká zranění. Od začátku konfliktu bylo v izraelských nemocnicích ošetřeno již 3 195 osob, přičemž v neděli ráno jich v ústavní péči zůstávalo 81. Údaje o počtu mrtvých ministerstvo ve své pravidelné zprávě neuvádí.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.
Zatímco se pozornost světové veřejnosti upírá k válečnému konfliktu na Blízkém východě, ukrajinská armáda využívá taktické situace k postupu ve své protiofenzivě. Od konce ledna 2026 se ukrajinským silám podařilo osvobodit více než 400 kilometrů čtverečních území na jihu a východě země. Tento vývoj výrazně narušuje plány Ruska na jeho očekávanou jarní ofenzivu ještě předtím, než mohla naplno začít.
V průmyslovém přístavu Rás al-Chajma ve Spojených arabských emirátech se rozhostilo tísnivé ticho. Tam, kde obvykle vládne čilý námořní ruch, nyní nehybně kotví lodě. Na obzoru se v oparu rýsují stovky tankerů, které v posledních dnech vytvořily nekonečnou frontu podél vodní cesty, jež se stala nejnebezpečnějším místem pro světovou plavbu – Hormuzského průlivu.
Americký prezident Donald Trump ohlásil začátek boje za uvolnění strategického Hormuzského průlivu, který je momentálně ochromen probíhajícím konfliktem s Íránem. Na své sociální síti Truth Social Trump zdůraznil, že Spojené státy zajistí bezpečný a volný průjezd touto klíčovou obchodní tepnou „tak či onak“. Podle jeho slov je nepřijatelné, aby byla světová ekonomika rukojmím teheránského režimu.
Americké letectvo provedlo v noci na sobotu rozsáhlý úder na íránský ostrov Charg, který tvoří pilíř tamního hospodářství. Právě z tohoto strategického místa v Perském zálivu totiž proudí do světa přes 90 % íránské ropy.
Zatímco se pozornost světa od konce února 2026 upírá k americkým a izraelským úderům v Íránu, v jeho stínu se rozhořel další zásadní konflikt. Vztahy mezi Pákistánem a afghánským hnutím Tálibán dosáhly bodu mrazu, což vyvrcholilo 27. února vyhlášením „otevřené války“ ze strany Islámábádu. Tato situace vyvolává zásadní otázku: Co vlastně Pákistán v Afghánistánu sleduje?
Historie se opakuje a Spojené státy kráčejí v Íránu do stejné pasti, jakou si před dvěma dekádami připravily v Iráku, varují experti. Ačkoliv americká armáda tehdy dosáhla všech svých taktických cílů – Saddám Husajn byl dopaden a režim se zhroutil během tří týdnů – politický výsledek byl katastrofální. Irák je dnes autoritářským státem s hlubokými vazbami na Teherán. Tato propast mezi vojenským úspěchem a politickou realitou je přesně tím místem, kde americké strategie v uplynulých letech selhaly.