Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v tichosti rozjela diplomatickou ofenzivu s cílem přivést Írán zpět k jednacímu stolu. Podle čtyř důvěryhodných zdrojů CNN Spojené státy v rámci těchto zákulisních rozhovorů zvažují například povolení přístupu k miliardám zmrazených íránských prostředků, zmírnění některých sankcí a vytvoření civilního jaderného programu bez možnosti obohacování uranu.
Veškeré tyto iniciativy probíhají paralelně s nedávnými vojenskými operacemi USA a Izraele proti íránským cílům a i po nedávném uzavření křehkého příměří pokračují jednání prostřednictvím zprostředkovatelů z regionu. Jednání probíhají navzdory napjaté situaci na Blízkém východě, zejména mezi Izraelem a Íránem.
Trumpovi vyjednavači zatím oficiálně představili pouze předběžné návrhy, jejichž podoba se průběžně upravuje. Jedna podmínka je ale neměnná – Írán nesmí obohacovat uran. Teherán však dlouhodobě tvrdí, že k mírovému jadernému programu obohacování potřebuje. V jednom z návrhů, o němž CNN informovali dva zdroje, se nicméně hovoří o výrazných pobídkách pro Írán.
Minulý pátek, jen den před americkými útoky na íránské jaderné komplexy, se v Bílém domě odehrála utajená několikahodinová schůzka, které se zúčastnil zvláštní vyslanec Steve Witkoff a představitelé ze zemí Perského zálivu. Právě zde byly podle informací CNN prodiskutovány základní body návrhu.
Jedním z hlavních motivů je investice ve výši 20 až 30 miliard dolarů do nového íránského jaderného programu určeného výhradně k produkci civilní energie. Spojené státy chtějí, aby náklady nesli především jejich arabští spojenci, nikoli Washington sám. Tento koncept se již v minulosti objevil při předchozích kolech jednání, ale nikdy nebyl dotažen do detailu.
„Jsme připraveni tato jednání s Íránem vést,“ řekl CNN jeden z představitelů Trumpovy administrativy. „Ale platit za jejich jaderný program rozhodně nebudeme.“
Vedle investic se mezi návrhy objevuje i možnost uvolnit část sankcí a umožnit Teheránu přístup ke zmrazeným šesti miliardám dolarů, které nyní leží v zahraničních bankách. Další variantou je přeměna poničeného zařízení Fordow, které bylo o víkendu zasaženo americkými bombami, na středisko pro nový, neobohacovací jaderný program. Zatím není jasné, zda by Írán zařízení mohl využívat.
„Padá spousta návrhů, každý se snaží přijít s něčím novým,“ uvedl jeden ze zdrojů zapojených do vyjednávání. Jiný diplomatický zdroj však dodal, že „v tuto chvíli je velmi těžké předvídat, jak se situace vyvine“.
Zvláštní vyslanec Witkoff ve středu řekl televizi CNBC, že cílem Spojených států je dosažení „komplexní mírové dohody“. Všechny návrhy mají podle něj jediné – zabránit Íránu získat jadernou zbraň. Američané prý nejsou proti tomu, aby Írán měl civilní jaderný program, ale chtějí, aby uran pro něj byl dovážen, nikoli vyráběn v Íránu.
„Ptáme se Íránu: Jak vám pomůžeme vybudovat civilní jaderný program, aniž byste si museli obohacovat uran sami?“ uvedl Witkoff s tím, že jako příklad by mohl sloužit program ve Spojených arabských emirátech.
Prezident Trump ve středu oznámil, že očekává další kolo přímých rozhovorů s Íránem už příští týden, ačkoli íránské ministerstvo zahraničí o žádném termínu neví. Zdroje CNN potvrzují, že přesné datum zatím stanoveno nebylo a plánování pokračuje.
Trump se přitom veřejně k potřebě nové dohody staví s rezervou. „Nezáleží mi na tom, jestli tu dohodu uzavřeme, nebo ne,“ řekl. V zákulisí však jeho poradci vyvíjejí značné úsilí, aby byla dohoda připravena – považují ji za klíčový nástroj pro udržení příměří a stabilizaci regionu.
Na jednáních se významně podílí Katar, který zprostředkoval nedávné příměří mezi Izraelem a Íránem a nyní pomáhá při diplomatických kontaktech mezi Teheránem a Washingtonem. Katar podle zdrojů CNN zůstává klíčovým prostředníkem a má zajistit, aby se boje mezi Íránem a Izraelem znovu nerozhořely.
Trumpova administrativa věří, že vojenský zásah, při němž byly zasaženy objekty včetně Fordow, může přimět Írán k větší vstřícnosti při vyjednávání. Naproti tomu íránský parlament v reakci na útoky schválil zákon, který ukončuje spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, což podle odborníků může znamenat, že Írán se naopak rozhodne urychlit vývoj jaderné zbraně.
Před vypuknutím izraelské operace proběhlo pět kol jednání mezi USA a Íránem, přičemž šesté se mělo uskutečnit v Ománu. Tyto plány však zhatila izraelská ofenziva. Před sobotním americkým úderem Bílý dům ještě prostřednictvím prostředníků varoval Írán, že zásah bude omezený, a znovu zdůraznil základní podmínku: žádné obohacování uranu.
Trump se k dohodě vyjadřoval opatrně i na summitu NATO. „Možná podepíšeme dohodu, možná ne. Možná od nich dostaneme prohlášení, že se nebudou snažit o jaderné zbraně. To chceme,“ řekl.
Ministr zahraničí a bezpečnostní poradce Marco Rubio na společné tiskové konferenci s prezidentem v Haagu dodal, že jakákoli dohoda závisí na ochotě Íránu jednat přímo s USA.
„Rádi bychom měli mírové vztahy se všemi zeměmi. Ale bude to záležet na tom, zda Írán bude ochoten s námi přímo vyjednávat – ne prostřednictvím třetí nebo čtvrté strany,“ řekl Rubio.
Závěrem Witkoff uvedl, že „jsou náznaky, že dohoda možná je“. „Máme kontakt s Íránci, několik prostředníků se na nás obrací. Myslím, že jsou připraveni,“ řekl.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
