Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v tichosti rozjela diplomatickou ofenzivu s cílem přivést Írán zpět k jednacímu stolu. Podle čtyř důvěryhodných zdrojů CNN Spojené státy v rámci těchto zákulisních rozhovorů zvažují například povolení přístupu k miliardám zmrazených íránských prostředků, zmírnění některých sankcí a vytvoření civilního jaderného programu bez možnosti obohacování uranu.
Veškeré tyto iniciativy probíhají paralelně s nedávnými vojenskými operacemi USA a Izraele proti íránským cílům a i po nedávném uzavření křehkého příměří pokračují jednání prostřednictvím zprostředkovatelů z regionu. Jednání probíhají navzdory napjaté situaci na Blízkém východě, zejména mezi Izraelem a Íránem.
Trumpovi vyjednavači zatím oficiálně představili pouze předběžné návrhy, jejichž podoba se průběžně upravuje. Jedna podmínka je ale neměnná – Írán nesmí obohacovat uran. Teherán však dlouhodobě tvrdí, že k mírovému jadernému programu obohacování potřebuje. V jednom z návrhů, o němž CNN informovali dva zdroje, se nicméně hovoří o výrazných pobídkách pro Írán.
Minulý pátek, jen den před americkými útoky na íránské jaderné komplexy, se v Bílém domě odehrála utajená několikahodinová schůzka, které se zúčastnil zvláštní vyslanec Steve Witkoff a představitelé ze zemí Perského zálivu. Právě zde byly podle informací CNN prodiskutovány základní body návrhu.
Jedním z hlavních motivů je investice ve výši 20 až 30 miliard dolarů do nového íránského jaderného programu určeného výhradně k produkci civilní energie. Spojené státy chtějí, aby náklady nesli především jejich arabští spojenci, nikoli Washington sám. Tento koncept se již v minulosti objevil při předchozích kolech jednání, ale nikdy nebyl dotažen do detailu.
„Jsme připraveni tato jednání s Íránem vést,“ řekl CNN jeden z představitelů Trumpovy administrativy. „Ale platit za jejich jaderný program rozhodně nebudeme.“
Vedle investic se mezi návrhy objevuje i možnost uvolnit část sankcí a umožnit Teheránu přístup ke zmrazeným šesti miliardám dolarů, které nyní leží v zahraničních bankách. Další variantou je přeměna poničeného zařízení Fordow, které bylo o víkendu zasaženo americkými bombami, na středisko pro nový, neobohacovací jaderný program. Zatím není jasné, zda by Írán zařízení mohl využívat.
„Padá spousta návrhů, každý se snaží přijít s něčím novým,“ uvedl jeden ze zdrojů zapojených do vyjednávání. Jiný diplomatický zdroj však dodal, že „v tuto chvíli je velmi těžké předvídat, jak se situace vyvine“.
Zvláštní vyslanec Witkoff ve středu řekl televizi CNBC, že cílem Spojených států je dosažení „komplexní mírové dohody“. Všechny návrhy mají podle něj jediné – zabránit Íránu získat jadernou zbraň. Američané prý nejsou proti tomu, aby Írán měl civilní jaderný program, ale chtějí, aby uran pro něj byl dovážen, nikoli vyráběn v Íránu.
„Ptáme se Íránu: Jak vám pomůžeme vybudovat civilní jaderný program, aniž byste si museli obohacovat uran sami?“ uvedl Witkoff s tím, že jako příklad by mohl sloužit program ve Spojených arabských emirátech.
Prezident Trump ve středu oznámil, že očekává další kolo přímých rozhovorů s Íránem už příští týden, ačkoli íránské ministerstvo zahraničí o žádném termínu neví. Zdroje CNN potvrzují, že přesné datum zatím stanoveno nebylo a plánování pokračuje.
Trump se přitom veřejně k potřebě nové dohody staví s rezervou. „Nezáleží mi na tom, jestli tu dohodu uzavřeme, nebo ne,“ řekl. V zákulisí však jeho poradci vyvíjejí značné úsilí, aby byla dohoda připravena – považují ji za klíčový nástroj pro udržení příměří a stabilizaci regionu.
Na jednáních se významně podílí Katar, který zprostředkoval nedávné příměří mezi Izraelem a Íránem a nyní pomáhá při diplomatických kontaktech mezi Teheránem a Washingtonem. Katar podle zdrojů CNN zůstává klíčovým prostředníkem a má zajistit, aby se boje mezi Íránem a Izraelem znovu nerozhořely.
Trumpova administrativa věří, že vojenský zásah, při němž byly zasaženy objekty včetně Fordow, může přimět Írán k větší vstřícnosti při vyjednávání. Naproti tomu íránský parlament v reakci na útoky schválil zákon, který ukončuje spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, což podle odborníků může znamenat, že Írán se naopak rozhodne urychlit vývoj jaderné zbraně.
Před vypuknutím izraelské operace proběhlo pět kol jednání mezi USA a Íránem, přičemž šesté se mělo uskutečnit v Ománu. Tyto plány však zhatila izraelská ofenziva. Před sobotním americkým úderem Bílý dům ještě prostřednictvím prostředníků varoval Írán, že zásah bude omezený, a znovu zdůraznil základní podmínku: žádné obohacování uranu.
Trump se k dohodě vyjadřoval opatrně i na summitu NATO. „Možná podepíšeme dohodu, možná ne. Možná od nich dostaneme prohlášení, že se nebudou snažit o jaderné zbraně. To chceme,“ řekl.
Ministr zahraničí a bezpečnostní poradce Marco Rubio na společné tiskové konferenci s prezidentem v Haagu dodal, že jakákoli dohoda závisí na ochotě Íránu jednat přímo s USA.
„Rádi bychom měli mírové vztahy se všemi zeměmi. Ale bude to záležet na tom, zda Írán bude ochoten s námi přímo vyjednávat – ne prostřednictvím třetí nebo čtvrté strany,“ řekl Rubio.
Závěrem Witkoff uvedl, že „jsou náznaky, že dohoda možná je“. „Máme kontakt s Íránci, několik prostředníků se na nás obrací. Myslím, že jsou připraveni,“ řekl.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.
Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností.
