Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v tichosti rozjela diplomatickou ofenzivu s cílem přivést Írán zpět k jednacímu stolu. Podle čtyř důvěryhodných zdrojů CNN Spojené státy v rámci těchto zákulisních rozhovorů zvažují například povolení přístupu k miliardám zmrazených íránských prostředků, zmírnění některých sankcí a vytvoření civilního jaderného programu bez možnosti obohacování uranu.
Veškeré tyto iniciativy probíhají paralelně s nedávnými vojenskými operacemi USA a Izraele proti íránským cílům a i po nedávném uzavření křehkého příměří pokračují jednání prostřednictvím zprostředkovatelů z regionu. Jednání probíhají navzdory napjaté situaci na Blízkém východě, zejména mezi Izraelem a Íránem.
Trumpovi vyjednavači zatím oficiálně představili pouze předběžné návrhy, jejichž podoba se průběžně upravuje. Jedna podmínka je ale neměnná – Írán nesmí obohacovat uran. Teherán však dlouhodobě tvrdí, že k mírovému jadernému programu obohacování potřebuje. V jednom z návrhů, o němž CNN informovali dva zdroje, se nicméně hovoří o výrazných pobídkách pro Írán.
Minulý pátek, jen den před americkými útoky na íránské jaderné komplexy, se v Bílém domě odehrála utajená několikahodinová schůzka, které se zúčastnil zvláštní vyslanec Steve Witkoff a představitelé ze zemí Perského zálivu. Právě zde byly podle informací CNN prodiskutovány základní body návrhu.
Jedním z hlavních motivů je investice ve výši 20 až 30 miliard dolarů do nového íránského jaderného programu určeného výhradně k produkci civilní energie. Spojené státy chtějí, aby náklady nesli především jejich arabští spojenci, nikoli Washington sám. Tento koncept se již v minulosti objevil při předchozích kolech jednání, ale nikdy nebyl dotažen do detailu.
„Jsme připraveni tato jednání s Íránem vést,“ řekl CNN jeden z představitelů Trumpovy administrativy. „Ale platit za jejich jaderný program rozhodně nebudeme.“
Vedle investic se mezi návrhy objevuje i možnost uvolnit část sankcí a umožnit Teheránu přístup ke zmrazeným šesti miliardám dolarů, které nyní leží v zahraničních bankách. Další variantou je přeměna poničeného zařízení Fordow, které bylo o víkendu zasaženo americkými bombami, na středisko pro nový, neobohacovací jaderný program. Zatím není jasné, zda by Írán zařízení mohl využívat.
„Padá spousta návrhů, každý se snaží přijít s něčím novým,“ uvedl jeden ze zdrojů zapojených do vyjednávání. Jiný diplomatický zdroj však dodal, že „v tuto chvíli je velmi těžké předvídat, jak se situace vyvine“.
Zvláštní vyslanec Witkoff ve středu řekl televizi CNBC, že cílem Spojených států je dosažení „komplexní mírové dohody“. Všechny návrhy mají podle něj jediné – zabránit Íránu získat jadernou zbraň. Američané prý nejsou proti tomu, aby Írán měl civilní jaderný program, ale chtějí, aby uran pro něj byl dovážen, nikoli vyráběn v Íránu.
„Ptáme se Íránu: Jak vám pomůžeme vybudovat civilní jaderný program, aniž byste si museli obohacovat uran sami?“ uvedl Witkoff s tím, že jako příklad by mohl sloužit program ve Spojených arabských emirátech.
Prezident Trump ve středu oznámil, že očekává další kolo přímých rozhovorů s Íránem už příští týden, ačkoli íránské ministerstvo zahraničí o žádném termínu neví. Zdroje CNN potvrzují, že přesné datum zatím stanoveno nebylo a plánování pokračuje.
Trump se přitom veřejně k potřebě nové dohody staví s rezervou. „Nezáleží mi na tom, jestli tu dohodu uzavřeme, nebo ne,“ řekl. V zákulisí však jeho poradci vyvíjejí značné úsilí, aby byla dohoda připravena – považují ji za klíčový nástroj pro udržení příměří a stabilizaci regionu.
Na jednáních se významně podílí Katar, který zprostředkoval nedávné příměří mezi Izraelem a Íránem a nyní pomáhá při diplomatických kontaktech mezi Teheránem a Washingtonem. Katar podle zdrojů CNN zůstává klíčovým prostředníkem a má zajistit, aby se boje mezi Íránem a Izraelem znovu nerozhořely.
Trumpova administrativa věří, že vojenský zásah, při němž byly zasaženy objekty včetně Fordow, může přimět Írán k větší vstřícnosti při vyjednávání. Naproti tomu íránský parlament v reakci na útoky schválil zákon, který ukončuje spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, což podle odborníků může znamenat, že Írán se naopak rozhodne urychlit vývoj jaderné zbraně.
Před vypuknutím izraelské operace proběhlo pět kol jednání mezi USA a Íránem, přičemž šesté se mělo uskutečnit v Ománu. Tyto plány však zhatila izraelská ofenziva. Před sobotním americkým úderem Bílý dům ještě prostřednictvím prostředníků varoval Írán, že zásah bude omezený, a znovu zdůraznil základní podmínku: žádné obohacování uranu.
Trump se k dohodě vyjadřoval opatrně i na summitu NATO. „Možná podepíšeme dohodu, možná ne. Možná od nich dostaneme prohlášení, že se nebudou snažit o jaderné zbraně. To chceme,“ řekl.
Ministr zahraničí a bezpečnostní poradce Marco Rubio na společné tiskové konferenci s prezidentem v Haagu dodal, že jakákoli dohoda závisí na ochotě Íránu jednat přímo s USA.
„Rádi bychom měli mírové vztahy se všemi zeměmi. Ale bude to záležet na tom, zda Írán bude ochoten s námi přímo vyjednávat – ne prostřednictvím třetí nebo čtvrté strany,“ řekl Rubio.
Závěrem Witkoff uvedl, že „jsou náznaky, že dohoda možná je“. „Máme kontakt s Íránci, několik prostředníků se na nás obrací. Myslím, že jsou připraveni,“ řekl.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
