Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v tichosti rozjela diplomatickou ofenzivu s cílem přivést Írán zpět k jednacímu stolu. Podle čtyř důvěryhodných zdrojů CNN Spojené státy v rámci těchto zákulisních rozhovorů zvažují například povolení přístupu k miliardám zmrazených íránských prostředků, zmírnění některých sankcí a vytvoření civilního jaderného programu bez možnosti obohacování uranu.
Veškeré tyto iniciativy probíhají paralelně s nedávnými vojenskými operacemi USA a Izraele proti íránským cílům a i po nedávném uzavření křehkého příměří pokračují jednání prostřednictvím zprostředkovatelů z regionu. Jednání probíhají navzdory napjaté situaci na Blízkém východě, zejména mezi Izraelem a Íránem.
Trumpovi vyjednavači zatím oficiálně představili pouze předběžné návrhy, jejichž podoba se průběžně upravuje. Jedna podmínka je ale neměnná – Írán nesmí obohacovat uran. Teherán však dlouhodobě tvrdí, že k mírovému jadernému programu obohacování potřebuje. V jednom z návrhů, o němž CNN informovali dva zdroje, se nicméně hovoří o výrazných pobídkách pro Írán.
Minulý pátek, jen den před americkými útoky na íránské jaderné komplexy, se v Bílém domě odehrála utajená několikahodinová schůzka, které se zúčastnil zvláštní vyslanec Steve Witkoff a představitelé ze zemí Perského zálivu. Právě zde byly podle informací CNN prodiskutovány základní body návrhu.
Jedním z hlavních motivů je investice ve výši 20 až 30 miliard dolarů do nového íránského jaderného programu určeného výhradně k produkci civilní energie. Spojené státy chtějí, aby náklady nesli především jejich arabští spojenci, nikoli Washington sám. Tento koncept se již v minulosti objevil při předchozích kolech jednání, ale nikdy nebyl dotažen do detailu.
„Jsme připraveni tato jednání s Íránem vést,“ řekl CNN jeden z představitelů Trumpovy administrativy. „Ale platit za jejich jaderný program rozhodně nebudeme.“
Vedle investic se mezi návrhy objevuje i možnost uvolnit část sankcí a umožnit Teheránu přístup ke zmrazeným šesti miliardám dolarů, které nyní leží v zahraničních bankách. Další variantou je přeměna poničeného zařízení Fordow, které bylo o víkendu zasaženo americkými bombami, na středisko pro nový, neobohacovací jaderný program. Zatím není jasné, zda by Írán zařízení mohl využívat.
„Padá spousta návrhů, každý se snaží přijít s něčím novým,“ uvedl jeden ze zdrojů zapojených do vyjednávání. Jiný diplomatický zdroj však dodal, že „v tuto chvíli je velmi těžké předvídat, jak se situace vyvine“.
Zvláštní vyslanec Witkoff ve středu řekl televizi CNBC, že cílem Spojených států je dosažení „komplexní mírové dohody“. Všechny návrhy mají podle něj jediné – zabránit Íránu získat jadernou zbraň. Američané prý nejsou proti tomu, aby Írán měl civilní jaderný program, ale chtějí, aby uran pro něj byl dovážen, nikoli vyráběn v Íránu.
„Ptáme se Íránu: Jak vám pomůžeme vybudovat civilní jaderný program, aniž byste si museli obohacovat uran sami?“ uvedl Witkoff s tím, že jako příklad by mohl sloužit program ve Spojených arabských emirátech.
Prezident Trump ve středu oznámil, že očekává další kolo přímých rozhovorů s Íránem už příští týden, ačkoli íránské ministerstvo zahraničí o žádném termínu neví. Zdroje CNN potvrzují, že přesné datum zatím stanoveno nebylo a plánování pokračuje.
Trump se přitom veřejně k potřebě nové dohody staví s rezervou. „Nezáleží mi na tom, jestli tu dohodu uzavřeme, nebo ne,“ řekl. V zákulisí však jeho poradci vyvíjejí značné úsilí, aby byla dohoda připravena – považují ji za klíčový nástroj pro udržení příměří a stabilizaci regionu.
Na jednáních se významně podílí Katar, který zprostředkoval nedávné příměří mezi Izraelem a Íránem a nyní pomáhá při diplomatických kontaktech mezi Teheránem a Washingtonem. Katar podle zdrojů CNN zůstává klíčovým prostředníkem a má zajistit, aby se boje mezi Íránem a Izraelem znovu nerozhořely.
Trumpova administrativa věří, že vojenský zásah, při němž byly zasaženy objekty včetně Fordow, může přimět Írán k větší vstřícnosti při vyjednávání. Naproti tomu íránský parlament v reakci na útoky schválil zákon, který ukončuje spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, což podle odborníků může znamenat, že Írán se naopak rozhodne urychlit vývoj jaderné zbraně.
Před vypuknutím izraelské operace proběhlo pět kol jednání mezi USA a Íránem, přičemž šesté se mělo uskutečnit v Ománu. Tyto plány však zhatila izraelská ofenziva. Před sobotním americkým úderem Bílý dům ještě prostřednictvím prostředníků varoval Írán, že zásah bude omezený, a znovu zdůraznil základní podmínku: žádné obohacování uranu.
Trump se k dohodě vyjadřoval opatrně i na summitu NATO. „Možná podepíšeme dohodu, možná ne. Možná od nich dostaneme prohlášení, že se nebudou snažit o jaderné zbraně. To chceme,“ řekl.
Ministr zahraničí a bezpečnostní poradce Marco Rubio na společné tiskové konferenci s prezidentem v Haagu dodal, že jakákoli dohoda závisí na ochotě Íránu jednat přímo s USA.
„Rádi bychom měli mírové vztahy se všemi zeměmi. Ale bude to záležet na tom, zda Írán bude ochoten s námi přímo vyjednávat – ne prostřednictvím třetí nebo čtvrté strany,“ řekl Rubio.
Závěrem Witkoff uvedl, že „jsou náznaky, že dohoda možná je“. „Máme kontakt s Íránci, několik prostředníků se na nás obrací. Myslím, že jsou připraveni,“ řekl.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.