Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v tichosti rozjela diplomatickou ofenzivu s cílem přivést Írán zpět k jednacímu stolu. Podle čtyř důvěryhodných zdrojů CNN Spojené státy v rámci těchto zákulisních rozhovorů zvažují například povolení přístupu k miliardám zmrazených íránských prostředků, zmírnění některých sankcí a vytvoření civilního jaderného programu bez možnosti obohacování uranu.
Veškeré tyto iniciativy probíhají paralelně s nedávnými vojenskými operacemi USA a Izraele proti íránským cílům a i po nedávném uzavření křehkého příměří pokračují jednání prostřednictvím zprostředkovatelů z regionu. Jednání probíhají navzdory napjaté situaci na Blízkém východě, zejména mezi Izraelem a Íránem.
Trumpovi vyjednavači zatím oficiálně představili pouze předběžné návrhy, jejichž podoba se průběžně upravuje. Jedna podmínka je ale neměnná – Írán nesmí obohacovat uran. Teherán však dlouhodobě tvrdí, že k mírovému jadernému programu obohacování potřebuje. V jednom z návrhů, o němž CNN informovali dva zdroje, se nicméně hovoří o výrazných pobídkách pro Írán.
Minulý pátek, jen den před americkými útoky na íránské jaderné komplexy, se v Bílém domě odehrála utajená několikahodinová schůzka, které se zúčastnil zvláštní vyslanec Steve Witkoff a představitelé ze zemí Perského zálivu. Právě zde byly podle informací CNN prodiskutovány základní body návrhu.
Jedním z hlavních motivů je investice ve výši 20 až 30 miliard dolarů do nového íránského jaderného programu určeného výhradně k produkci civilní energie. Spojené státy chtějí, aby náklady nesli především jejich arabští spojenci, nikoli Washington sám. Tento koncept se již v minulosti objevil při předchozích kolech jednání, ale nikdy nebyl dotažen do detailu.
„Jsme připraveni tato jednání s Íránem vést,“ řekl CNN jeden z představitelů Trumpovy administrativy. „Ale platit za jejich jaderný program rozhodně nebudeme.“
Vedle investic se mezi návrhy objevuje i možnost uvolnit část sankcí a umožnit Teheránu přístup ke zmrazeným šesti miliardám dolarů, které nyní leží v zahraničních bankách. Další variantou je přeměna poničeného zařízení Fordow, které bylo o víkendu zasaženo americkými bombami, na středisko pro nový, neobohacovací jaderný program. Zatím není jasné, zda by Írán zařízení mohl využívat.
„Padá spousta návrhů, každý se snaží přijít s něčím novým,“ uvedl jeden ze zdrojů zapojených do vyjednávání. Jiný diplomatický zdroj však dodal, že „v tuto chvíli je velmi těžké předvídat, jak se situace vyvine“.
Zvláštní vyslanec Witkoff ve středu řekl televizi CNBC, že cílem Spojených států je dosažení „komplexní mírové dohody“. Všechny návrhy mají podle něj jediné – zabránit Íránu získat jadernou zbraň. Američané prý nejsou proti tomu, aby Írán měl civilní jaderný program, ale chtějí, aby uran pro něj byl dovážen, nikoli vyráběn v Íránu.
„Ptáme se Íránu: Jak vám pomůžeme vybudovat civilní jaderný program, aniž byste si museli obohacovat uran sami?“ uvedl Witkoff s tím, že jako příklad by mohl sloužit program ve Spojených arabských emirátech.
Prezident Trump ve středu oznámil, že očekává další kolo přímých rozhovorů s Íránem už příští týden, ačkoli íránské ministerstvo zahraničí o žádném termínu neví. Zdroje CNN potvrzují, že přesné datum zatím stanoveno nebylo a plánování pokračuje.
Trump se přitom veřejně k potřebě nové dohody staví s rezervou. „Nezáleží mi na tom, jestli tu dohodu uzavřeme, nebo ne,“ řekl. V zákulisí však jeho poradci vyvíjejí značné úsilí, aby byla dohoda připravena – považují ji za klíčový nástroj pro udržení příměří a stabilizaci regionu.
Na jednáních se významně podílí Katar, který zprostředkoval nedávné příměří mezi Izraelem a Íránem a nyní pomáhá při diplomatických kontaktech mezi Teheránem a Washingtonem. Katar podle zdrojů CNN zůstává klíčovým prostředníkem a má zajistit, aby se boje mezi Íránem a Izraelem znovu nerozhořely.
Trumpova administrativa věří, že vojenský zásah, při němž byly zasaženy objekty včetně Fordow, může přimět Írán k větší vstřícnosti při vyjednávání. Naproti tomu íránský parlament v reakci na útoky schválil zákon, který ukončuje spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, což podle odborníků může znamenat, že Írán se naopak rozhodne urychlit vývoj jaderné zbraně.
Před vypuknutím izraelské operace proběhlo pět kol jednání mezi USA a Íránem, přičemž šesté se mělo uskutečnit v Ománu. Tyto plány však zhatila izraelská ofenziva. Před sobotním americkým úderem Bílý dům ještě prostřednictvím prostředníků varoval Írán, že zásah bude omezený, a znovu zdůraznil základní podmínku: žádné obohacování uranu.
Trump se k dohodě vyjadřoval opatrně i na summitu NATO. „Možná podepíšeme dohodu, možná ne. Možná od nich dostaneme prohlášení, že se nebudou snažit o jaderné zbraně. To chceme,“ řekl.
Ministr zahraničí a bezpečnostní poradce Marco Rubio na společné tiskové konferenci s prezidentem v Haagu dodal, že jakákoli dohoda závisí na ochotě Íránu jednat přímo s USA.
„Rádi bychom měli mírové vztahy se všemi zeměmi. Ale bude to záležet na tom, zda Írán bude ochoten s námi přímo vyjednávat – ne prostřednictvím třetí nebo čtvrté strany,“ řekl Rubio.
Závěrem Witkoff uvedl, že „jsou náznaky, že dohoda možná je“. „Máme kontakt s Íránci, několik prostředníků se na nás obrací. Myslím, že jsou připraveni,“ řekl.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.
