Po dvanácti dnech otevřeného konfliktu, který si vyžádal stovky životů a zasáhl přímo území obou států, oznámil americký prezident Donald Trump uzavření příměří mezi Izraelem a Íránem. Jedná se o příměří mezi dvěma odvěkými nepřáteli, které bylo dosaženo po týdnech intenzivních bojů. Obě strany se zavázaly k jeho dodržování, zároveň ale pohrozily tvrdou odpovědí při jakémkoli porušení dohody.
Otázkou zůstává, zda se jedná o skutečný začátek mírového období, nebo jen dočasné přerušení bojů před dalším kolem konfliktu. Odborníci na válečné strategie připomínají, že mír většinou přetrvá jen tehdy, pokud jedna strana utrpí drtivou porážku, nebo pokud se podaří vytvořit vzájemnou odstrašující rovnováhu, kdy je cena za agresi příliš vysoká pro obě strany.
Současný konflikt znamenal pro Izrael zásadní obrat ve způsobu vedení války proti Íránu. Izraelským silám se podařilo poprvé zasáhnout přímo íránské území, což představuje historický precedens. Pomohla k tomu i předchozí destabilizace íránských spojenců v regionu – především Hizballáhu v Libanonu a šíitských milicí v Sýrii.
Izrael navíc docílil aktivní účasti Spojených států na straně židovského státu. Americké síly v koordinaci s izraelskou armádou podnikly údery na tři klíčové íránské jaderné zařízení – Fordo, Natanz a Isfahán. Válečné úspěchy ale nebyly úplné – íránský režim zůstal neotřesený, program obohacování uranu nebyl zcela zničen a raketová kapacita Teheránu nebyla zcela neutralizována.
Na druhé straně Írán sice utrpěl těžké ztráty, ale dokázal také zasáhnout hluboko do izraelského vnitrozemí. Desítky raket pronikly izraelskou protiraketovou obranou a způsobily značné škody, oběti na životech i chaos ve velkých městech. Íránská odpověď byla důkazem toho, že přes svou momentální slabost má stále schopnost tvrdě odpovědět.
Navzdory těžkým ztrátám na infrastruktuře i mezi elitními veliteli, včetně jaderných vědců, íránské vedení usoudilo, že prodlužování konfliktu není výhodné. Vysoké náklady, ztráty i riziko vyčerpání zásob přiměly Teherán usilovat o přerušení bojů a návrat k jednacímu stolu.
Právě íránský jaderný program je největším bodem napětí a nejpravděpodobnějším spouštěčem další eskalace. Írán tvrdí, že před útoky dokázal ochránit více než 400 kilogramů uranu obohaceného na 60 %, což je množství, které by – pokud by bylo dále obohaceno na vojenskou úroveň – mohlo vystačit na devět až deset jaderných hlavic.
Přestože Trump prohlásil, že íránská jaderná kapacita byla „zcela zničena“, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi označil škody za „velmi závažné“, ale nikoli absolutní. Írán podle expertů stále disponuje technickým know-how a infrastrukturou, která mu může umožnit rychlou obnovu programu.
Tento konflikt zásadně proměnil vnímání bezpečnostních priorit obou států. Írán je přesvědčen, že jeho přežití závisí na dvou pilířích: skutečné jaderné kapacitě a těsném spojenectví s Čínou a Ruskem. Signály z Teheránu naznačují, že vývoj jaderných zbraní, který dříve veřejně odmítal, se nyní může stát cílem číslo jedna.
Současně se Teherán snaží posílit spolupráci s Moskvou a Pekingem v oblasti obrany, obchodu i technologií. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí během návštěvy Moskvy zdůraznil „strategickou spolupráci“ na jaderném poli.
Izrael naproti tomu podle všeho přijímá politiku nulové tolerance vůči íránskému zbrojnímu programu. Jakákoli známka nové eskalace – zejména v oblasti obohacování uranu – by podle bezpečnostních zdrojů mohla vyústit v okamžité preventivní údery ze strany Izraele.
Příměří tak zatím drží především díky odstrašujícímu potenciálu obou stran. Pokud by se jedna strana rozhodla porušit dohodu, následky by byly pravděpodobně devastující. Bez širší dohody, která by řešila kořen problému – tedy íránský jaderný program – však zůstává mír jen dočasnou přestávkou.
Politická řešení zatím nejsou na dohled. Obnovení rozhovorů se Spojenými státy je nejisté, důvěra na obou stranách minimální. Přesto, že válka skončila příměřím, obě země se ocitly v nové fázi nepřátelství – otevřenější, přímější a o to nebezpečnější.
I kdyby tedy válka zůstala „zmrazená“, bude to křehká rovnováha, kterou může jediný incident kdykoli vychýlit. A v sázce nebude nic menšího než stabilita celého Blízkého východu.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.