Po dvanácti dnech otevřeného konfliktu, který si vyžádal stovky životů a zasáhl přímo území obou států, oznámil americký prezident Donald Trump uzavření příměří mezi Izraelem a Íránem. Jedná se o příměří mezi dvěma odvěkými nepřáteli, které bylo dosaženo po týdnech intenzivních bojů. Obě strany se zavázaly k jeho dodržování, zároveň ale pohrozily tvrdou odpovědí při jakémkoli porušení dohody.
Otázkou zůstává, zda se jedná o skutečný začátek mírového období, nebo jen dočasné přerušení bojů před dalším kolem konfliktu. Odborníci na válečné strategie připomínají, že mír většinou přetrvá jen tehdy, pokud jedna strana utrpí drtivou porážku, nebo pokud se podaří vytvořit vzájemnou odstrašující rovnováhu, kdy je cena za agresi příliš vysoká pro obě strany.
Současný konflikt znamenal pro Izrael zásadní obrat ve způsobu vedení války proti Íránu. Izraelským silám se podařilo poprvé zasáhnout přímo íránské území, což představuje historický precedens. Pomohla k tomu i předchozí destabilizace íránských spojenců v regionu – především Hizballáhu v Libanonu a šíitských milicí v Sýrii.
Izrael navíc docílil aktivní účasti Spojených států na straně židovského státu. Americké síly v koordinaci s izraelskou armádou podnikly údery na tři klíčové íránské jaderné zařízení – Fordo, Natanz a Isfahán. Válečné úspěchy ale nebyly úplné – íránský režim zůstal neotřesený, program obohacování uranu nebyl zcela zničen a raketová kapacita Teheránu nebyla zcela neutralizována.
Na druhé straně Írán sice utrpěl těžké ztráty, ale dokázal také zasáhnout hluboko do izraelského vnitrozemí. Desítky raket pronikly izraelskou protiraketovou obranou a způsobily značné škody, oběti na životech i chaos ve velkých městech. Íránská odpověď byla důkazem toho, že přes svou momentální slabost má stále schopnost tvrdě odpovědět.
Navzdory těžkým ztrátám na infrastruktuře i mezi elitními veliteli, včetně jaderných vědců, íránské vedení usoudilo, že prodlužování konfliktu není výhodné. Vysoké náklady, ztráty i riziko vyčerpání zásob přiměly Teherán usilovat o přerušení bojů a návrat k jednacímu stolu.
Právě íránský jaderný program je největším bodem napětí a nejpravděpodobnějším spouštěčem další eskalace. Írán tvrdí, že před útoky dokázal ochránit více než 400 kilogramů uranu obohaceného na 60 %, což je množství, které by – pokud by bylo dále obohaceno na vojenskou úroveň – mohlo vystačit na devět až deset jaderných hlavic.
Přestože Trump prohlásil, že íránská jaderná kapacita byla „zcela zničena“, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi označil škody za „velmi závažné“, ale nikoli absolutní. Írán podle expertů stále disponuje technickým know-how a infrastrukturou, která mu může umožnit rychlou obnovu programu.
Tento konflikt zásadně proměnil vnímání bezpečnostních priorit obou států. Írán je přesvědčen, že jeho přežití závisí na dvou pilířích: skutečné jaderné kapacitě a těsném spojenectví s Čínou a Ruskem. Signály z Teheránu naznačují, že vývoj jaderných zbraní, který dříve veřejně odmítal, se nyní může stát cílem číslo jedna.
Současně se Teherán snaží posílit spolupráci s Moskvou a Pekingem v oblasti obrany, obchodu i technologií. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí během návštěvy Moskvy zdůraznil „strategickou spolupráci“ na jaderném poli.
Izrael naproti tomu podle všeho přijímá politiku nulové tolerance vůči íránskému zbrojnímu programu. Jakákoli známka nové eskalace – zejména v oblasti obohacování uranu – by podle bezpečnostních zdrojů mohla vyústit v okamžité preventivní údery ze strany Izraele.
Příměří tak zatím drží především díky odstrašujícímu potenciálu obou stran. Pokud by se jedna strana rozhodla porušit dohodu, následky by byly pravděpodobně devastující. Bez širší dohody, která by řešila kořen problému – tedy íránský jaderný program – však zůstává mír jen dočasnou přestávkou.
Politická řešení zatím nejsou na dohled. Obnovení rozhovorů se Spojenými státy je nejisté, důvěra na obou stranách minimální. Přesto, že válka skončila příměřím, obě země se ocitly v nové fázi nepřátelství – otevřenější, přímější a o to nebezpečnější.
I kdyby tedy válka zůstala „zmrazená“, bude to křehká rovnováha, kterou může jediný incident kdykoli vychýlit. A v sázce nebude nic menšího než stabilita celého Blízkého východu.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.