Po dvanácti dnech otevřeného konfliktu, který si vyžádal stovky životů a zasáhl přímo území obou států, oznámil americký prezident Donald Trump uzavření příměří mezi Izraelem a Íránem. Jedná se o příměří mezi dvěma odvěkými nepřáteli, které bylo dosaženo po týdnech intenzivních bojů. Obě strany se zavázaly k jeho dodržování, zároveň ale pohrozily tvrdou odpovědí při jakémkoli porušení dohody.
Otázkou zůstává, zda se jedná o skutečný začátek mírového období, nebo jen dočasné přerušení bojů před dalším kolem konfliktu. Odborníci na válečné strategie připomínají, že mír většinou přetrvá jen tehdy, pokud jedna strana utrpí drtivou porážku, nebo pokud se podaří vytvořit vzájemnou odstrašující rovnováhu, kdy je cena za agresi příliš vysoká pro obě strany.
Současný konflikt znamenal pro Izrael zásadní obrat ve způsobu vedení války proti Íránu. Izraelským silám se podařilo poprvé zasáhnout přímo íránské území, což představuje historický precedens. Pomohla k tomu i předchozí destabilizace íránských spojenců v regionu – především Hizballáhu v Libanonu a šíitských milicí v Sýrii.
Izrael navíc docílil aktivní účasti Spojených států na straně židovského státu. Americké síly v koordinaci s izraelskou armádou podnikly údery na tři klíčové íránské jaderné zařízení – Fordo, Natanz a Isfahán. Válečné úspěchy ale nebyly úplné – íránský režim zůstal neotřesený, program obohacování uranu nebyl zcela zničen a raketová kapacita Teheránu nebyla zcela neutralizována.
Na druhé straně Írán sice utrpěl těžké ztráty, ale dokázal také zasáhnout hluboko do izraelského vnitrozemí. Desítky raket pronikly izraelskou protiraketovou obranou a způsobily značné škody, oběti na životech i chaos ve velkých městech. Íránská odpověď byla důkazem toho, že přes svou momentální slabost má stále schopnost tvrdě odpovědět.
Navzdory těžkým ztrátám na infrastruktuře i mezi elitními veliteli, včetně jaderných vědců, íránské vedení usoudilo, že prodlužování konfliktu není výhodné. Vysoké náklady, ztráty i riziko vyčerpání zásob přiměly Teherán usilovat o přerušení bojů a návrat k jednacímu stolu.
Právě íránský jaderný program je největším bodem napětí a nejpravděpodobnějším spouštěčem další eskalace. Írán tvrdí, že před útoky dokázal ochránit více než 400 kilogramů uranu obohaceného na 60 %, což je množství, které by – pokud by bylo dále obohaceno na vojenskou úroveň – mohlo vystačit na devět až deset jaderných hlavic.
Přestože Trump prohlásil, že íránská jaderná kapacita byla „zcela zničena“, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi označil škody za „velmi závažné“, ale nikoli absolutní. Írán podle expertů stále disponuje technickým know-how a infrastrukturou, která mu může umožnit rychlou obnovu programu.
Tento konflikt zásadně proměnil vnímání bezpečnostních priorit obou států. Írán je přesvědčen, že jeho přežití závisí na dvou pilířích: skutečné jaderné kapacitě a těsném spojenectví s Čínou a Ruskem. Signály z Teheránu naznačují, že vývoj jaderných zbraní, který dříve veřejně odmítal, se nyní může stát cílem číslo jedna.
Současně se Teherán snaží posílit spolupráci s Moskvou a Pekingem v oblasti obrany, obchodu i technologií. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí během návštěvy Moskvy zdůraznil „strategickou spolupráci“ na jaderném poli.
Izrael naproti tomu podle všeho přijímá politiku nulové tolerance vůči íránskému zbrojnímu programu. Jakákoli známka nové eskalace – zejména v oblasti obohacování uranu – by podle bezpečnostních zdrojů mohla vyústit v okamžité preventivní údery ze strany Izraele.
Příměří tak zatím drží především díky odstrašujícímu potenciálu obou stran. Pokud by se jedna strana rozhodla porušit dohodu, následky by byly pravděpodobně devastující. Bez širší dohody, která by řešila kořen problému – tedy íránský jaderný program – však zůstává mír jen dočasnou přestávkou.
Politická řešení zatím nejsou na dohled. Obnovení rozhovorů se Spojenými státy je nejisté, důvěra na obou stranách minimální. Přesto, že válka skončila příměřím, obě země se ocitly v nové fázi nepřátelství – otevřenější, přímější a o to nebezpečnější.
I kdyby tedy válka zůstala „zmrazená“, bude to křehká rovnováha, kterou může jediný incident kdykoli vychýlit. A v sázce nebude nic menšího než stabilita celého Blízkého východu.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa znovu opouštějí UNESCO – organizaci, která po desetiletí chrání světové kulturní dědictví, podporuje vzdělávání a vědeckou spolupráci napříč kontinenty. Washington kritizuje její údajnou ideologizaci a postoj k Izraeli. Většina z 193 členských států však vnímá UNESCO jako klíčový nástroj mezinárodní spolupráce a míru.
Ruské úřady systematicky zapojují nezletilé do vývoje a testování vojenských dronů, které jsou následně nasazovány proti Ukrajině. Ukazuje to nová investigativní zpráva exilového ruského média The Insider. Celý systém podle odhalení začíná zdánlivě nevinnými soutěžemi založenými na počítačových hrách a končí náborem těch nejšikovnějších žáků do zbrojního průmyslu.
Severní Korea uspořádala soutěž ve vaření psího masa. Národní soutěž ve vaření psích pokrmů přilákala stovky kuchařů z celé země. Psí maso, tradičně považované za posilující, má v KLDR státní podporu. Přesto nejde o výlučnou specialitu Pchjongjangu – v mnoha částech Asie a Afriky zůstává psí maso běžnou součástí jídelníčku.
Každý den riskují Palestinci v Gaze vlastní život, aby se dostali k potravinové pomoci. Co mělo být záchranou před hladomorem, se podle svědků i humanitárních organizací proměnilo v krvavou loterii. Od května, kdy převzala distribuci potravin kontroverzní americká nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), zemřelo při snaze získat potraviny více než 1 000 lidí.
Britskou královskou rodinu zasáhla další ztráta. Dvacetiletá Rosie Rocheová, sestřenice princů Williama a Harryho, byla 14. července nalezena mrtvá ve svém rodinném domě v Norton u Malmesbury v hrabství Wiltshire. Vedle jejího těla byla objevena střelná zbraň, jak potvrdil koroner při úvodním slyšení případu.
Derek Huffman chtěl pro svou rodinu nový život v zemi, která podle něj chrání „tradiční hodnoty“. Místo bezpečného zázemí a práce svářeče v armádě však skončil v jednotce cizinců směřujících na ukrajinskou frontu. Ruská propaganda mu podle rodiny slíbila mírovou roli, realita se ale ukázala jako cynická past.
Hluboko pod vyprahlou půdou státu Utah se letos na jaře roztočila vrtná souprava, která prorážela tvrdou žulu neuvěřitelnou rychlostí – zhruba 90 metrů za hodinu. Vrt, dlouhý téměř pět kilometrů, prorazil až k místům, kde teplota dosahuje 260 °C. Jenže místo hledání ropy či zemního plynu tu firma Fervo Energy míří za něčím jiným: za budoucností bez fosilních paliv.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že znovu vystoupí z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Tento krok přichází jako důsledek tří měsíce trvajícího přezkumu, který se zaměřil na ideologické směřování organizace a její postoje k Izraeli, Číně a společenským otázkám, jako je diverzita či genderová rovnost. Podle Bílého domu je současné působení UNESCO v rozporu s americkými národními zájmy a s hodnotami, které Trumpova administrativa označuje za klíčové.
I měsíc po tragické havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 lidí, je pro jediného přeživšího, čtyřicetiletého Vishwashe Kumara Rameshe, zážitek stále živý. Podle jeho příbuzného Krunala Keshaveho muž trpí nočními můrami a stále znovu prožívá okamžiky hrůzy z osudného dne.
Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.
Vztah mediálního magnáta Ruperta Murdocha a prezidenta Donalda Trumpa zažil během let mnohé zvraty. Nyní se však ocitá v nebezpečném bodě zlomu. Murdochův Wall Street Journal totiž nedávno publikoval článek, v němž se uvádí, že Trump v roce 2003 údajně zaslal sexuálně explicitní přání Jeffrey Epsteinovi. Trump reagoval okamžitě – podal žalobu a veřejně obvinil Murdocha, že slíbil článek stáhnout, ale „zjevně už nemá žádnou moc“.
V noci na úterý došlo v Roztokách u Prahy k mimořádnému zásahu všech složek integrovaného záchranného systému. Důvodem bylo podezření na výskyt nebezpečné meningokokové infekce typu B mezi zahraničními studenty, kteří se účastní letního programu v areálu studentského ubytování na Tyršově náměstí.