Po dvanácti dnech otevřeného konfliktu, který si vyžádal stovky životů a zasáhl přímo území obou států, oznámil americký prezident Donald Trump uzavření příměří mezi Izraelem a Íránem. Jedná se o příměří mezi dvěma odvěkými nepřáteli, které bylo dosaženo po týdnech intenzivních bojů. Obě strany se zavázaly k jeho dodržování, zároveň ale pohrozily tvrdou odpovědí při jakémkoli porušení dohody.
Otázkou zůstává, zda se jedná o skutečný začátek mírového období, nebo jen dočasné přerušení bojů před dalším kolem konfliktu. Odborníci na válečné strategie připomínají, že mír většinou přetrvá jen tehdy, pokud jedna strana utrpí drtivou porážku, nebo pokud se podaří vytvořit vzájemnou odstrašující rovnováhu, kdy je cena za agresi příliš vysoká pro obě strany.
Současný konflikt znamenal pro Izrael zásadní obrat ve způsobu vedení války proti Íránu. Izraelským silám se podařilo poprvé zasáhnout přímo íránské území, což představuje historický precedens. Pomohla k tomu i předchozí destabilizace íránských spojenců v regionu – především Hizballáhu v Libanonu a šíitských milicí v Sýrii.
Izrael navíc docílil aktivní účasti Spojených států na straně židovského státu. Americké síly v koordinaci s izraelskou armádou podnikly údery na tři klíčové íránské jaderné zařízení – Fordo, Natanz a Isfahán. Válečné úspěchy ale nebyly úplné – íránský režim zůstal neotřesený, program obohacování uranu nebyl zcela zničen a raketová kapacita Teheránu nebyla zcela neutralizována.
Na druhé straně Írán sice utrpěl těžké ztráty, ale dokázal také zasáhnout hluboko do izraelského vnitrozemí. Desítky raket pronikly izraelskou protiraketovou obranou a způsobily značné škody, oběti na životech i chaos ve velkých městech. Íránská odpověď byla důkazem toho, že přes svou momentální slabost má stále schopnost tvrdě odpovědět.
Navzdory těžkým ztrátám na infrastruktuře i mezi elitními veliteli, včetně jaderných vědců, íránské vedení usoudilo, že prodlužování konfliktu není výhodné. Vysoké náklady, ztráty i riziko vyčerpání zásob přiměly Teherán usilovat o přerušení bojů a návrat k jednacímu stolu.
Právě íránský jaderný program je největším bodem napětí a nejpravděpodobnějším spouštěčem další eskalace. Írán tvrdí, že před útoky dokázal ochránit více než 400 kilogramů uranu obohaceného na 60 %, což je množství, které by – pokud by bylo dále obohaceno na vojenskou úroveň – mohlo vystačit na devět až deset jaderných hlavic.
Přestože Trump prohlásil, že íránská jaderná kapacita byla „zcela zničena“, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi označil škody za „velmi závažné“, ale nikoli absolutní. Írán podle expertů stále disponuje technickým know-how a infrastrukturou, která mu může umožnit rychlou obnovu programu.
Tento konflikt zásadně proměnil vnímání bezpečnostních priorit obou států. Írán je přesvědčen, že jeho přežití závisí na dvou pilířích: skutečné jaderné kapacitě a těsném spojenectví s Čínou a Ruskem. Signály z Teheránu naznačují, že vývoj jaderných zbraní, který dříve veřejně odmítal, se nyní může stát cílem číslo jedna.
Současně se Teherán snaží posílit spolupráci s Moskvou a Pekingem v oblasti obrany, obchodu i technologií. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí během návštěvy Moskvy zdůraznil „strategickou spolupráci“ na jaderném poli.
Izrael naproti tomu podle všeho přijímá politiku nulové tolerance vůči íránskému zbrojnímu programu. Jakákoli známka nové eskalace – zejména v oblasti obohacování uranu – by podle bezpečnostních zdrojů mohla vyústit v okamžité preventivní údery ze strany Izraele.
Příměří tak zatím drží především díky odstrašujícímu potenciálu obou stran. Pokud by se jedna strana rozhodla porušit dohodu, následky by byly pravděpodobně devastující. Bez širší dohody, která by řešila kořen problému – tedy íránský jaderný program – však zůstává mír jen dočasnou přestávkou.
Politická řešení zatím nejsou na dohled. Obnovení rozhovorů se Spojenými státy je nejisté, důvěra na obou stranách minimální. Přesto, že válka skončila příměřím, obě země se ocitly v nové fázi nepřátelství – otevřenější, přímější a o to nebezpečnější.
I kdyby tedy válka zůstala „zmrazená“, bude to křehká rovnováha, kterou může jediný incident kdykoli vychýlit. A v sázce nebude nic menšího než stabilita celého Blízkého východu.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.