Po dvanácti dnech otevřeného konfliktu, který si vyžádal stovky životů a zasáhl přímo území obou států, oznámil americký prezident Donald Trump uzavření příměří mezi Izraelem a Íránem. Jedná se o příměří mezi dvěma odvěkými nepřáteli, které bylo dosaženo po týdnech intenzivních bojů. Obě strany se zavázaly k jeho dodržování, zároveň ale pohrozily tvrdou odpovědí při jakémkoli porušení dohody.
Otázkou zůstává, zda se jedná o skutečný začátek mírového období, nebo jen dočasné přerušení bojů před dalším kolem konfliktu. Odborníci na válečné strategie připomínají, že mír většinou přetrvá jen tehdy, pokud jedna strana utrpí drtivou porážku, nebo pokud se podaří vytvořit vzájemnou odstrašující rovnováhu, kdy je cena za agresi příliš vysoká pro obě strany.
Současný konflikt znamenal pro Izrael zásadní obrat ve způsobu vedení války proti Íránu. Izraelským silám se podařilo poprvé zasáhnout přímo íránské území, což představuje historický precedens. Pomohla k tomu i předchozí destabilizace íránských spojenců v regionu – především Hizballáhu v Libanonu a šíitských milicí v Sýrii.
Izrael navíc docílil aktivní účasti Spojených států na straně židovského státu. Americké síly v koordinaci s izraelskou armádou podnikly údery na tři klíčové íránské jaderné zařízení – Fordo, Natanz a Isfahán. Válečné úspěchy ale nebyly úplné – íránský režim zůstal neotřesený, program obohacování uranu nebyl zcela zničen a raketová kapacita Teheránu nebyla zcela neutralizována.
Na druhé straně Írán sice utrpěl těžké ztráty, ale dokázal také zasáhnout hluboko do izraelského vnitrozemí. Desítky raket pronikly izraelskou protiraketovou obranou a způsobily značné škody, oběti na životech i chaos ve velkých městech. Íránská odpověď byla důkazem toho, že přes svou momentální slabost má stále schopnost tvrdě odpovědět.
Navzdory těžkým ztrátám na infrastruktuře i mezi elitními veliteli, včetně jaderných vědců, íránské vedení usoudilo, že prodlužování konfliktu není výhodné. Vysoké náklady, ztráty i riziko vyčerpání zásob přiměly Teherán usilovat o přerušení bojů a návrat k jednacímu stolu.
Právě íránský jaderný program je největším bodem napětí a nejpravděpodobnějším spouštěčem další eskalace. Írán tvrdí, že před útoky dokázal ochránit více než 400 kilogramů uranu obohaceného na 60 %, což je množství, které by – pokud by bylo dále obohaceno na vojenskou úroveň – mohlo vystačit na devět až deset jaderných hlavic.
Přestože Trump prohlásil, že íránská jaderná kapacita byla „zcela zničena“, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi označil škody za „velmi závažné“, ale nikoli absolutní. Írán podle expertů stále disponuje technickým know-how a infrastrukturou, která mu může umožnit rychlou obnovu programu.
Tento konflikt zásadně proměnil vnímání bezpečnostních priorit obou států. Írán je přesvědčen, že jeho přežití závisí na dvou pilířích: skutečné jaderné kapacitě a těsném spojenectví s Čínou a Ruskem. Signály z Teheránu naznačují, že vývoj jaderných zbraní, který dříve veřejně odmítal, se nyní může stát cílem číslo jedna.
Současně se Teherán snaží posílit spolupráci s Moskvou a Pekingem v oblasti obrany, obchodu i technologií. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí během návštěvy Moskvy zdůraznil „strategickou spolupráci“ na jaderném poli.
Izrael naproti tomu podle všeho přijímá politiku nulové tolerance vůči íránskému zbrojnímu programu. Jakákoli známka nové eskalace – zejména v oblasti obohacování uranu – by podle bezpečnostních zdrojů mohla vyústit v okamžité preventivní údery ze strany Izraele.
Příměří tak zatím drží především díky odstrašujícímu potenciálu obou stran. Pokud by se jedna strana rozhodla porušit dohodu, následky by byly pravděpodobně devastující. Bez širší dohody, která by řešila kořen problému – tedy íránský jaderný program – však zůstává mír jen dočasnou přestávkou.
Politická řešení zatím nejsou na dohled. Obnovení rozhovorů se Spojenými státy je nejisté, důvěra na obou stranách minimální. Přesto, že válka skončila příměřím, obě země se ocitly v nové fázi nepřátelství – otevřenější, přímější a o to nebezpečnější.
I kdyby tedy válka zůstala „zmrazená“, bude to křehká rovnováha, kterou může jediný incident kdykoli vychýlit. A v sázce nebude nic menšího než stabilita celého Blízkého východu.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.