Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Studie Britského antarktického průzkumu, publikovaná 13. června, analyzovala satelitní snímky z let 2009 až 2024 a zaměřila se na 16 hnízdišť císařských tučňáků v oblasti jižně od Jižní Ameriky. Výsledky ukázaly v průměru pokles počtu tučňáků o 22 %, což znamená úbytek o 1,6 % ročně. Podle vědců jde o pokles až o 50 % horší, než jaké byly dosud nejpesimističtější odhady.
Císařští tučňáci jsou jedním z mála druhů, kteří v zimě neopouštějí Antarktidu. Naopak – právě v této době začínají svůj náročný reprodukční cyklus. Na pobřeží přimrzlého oceánu vytvářejí obří kolonie, které čítají desítky tisíc jedinců. Jejich přežití však závisí na stabilitě tzv. „pevného ledu“ – mořského ledu napojeného na pevninskou masu.
Ledová plocha musí vydržet až do léta, tedy zhruba devět měsíců, aby mláďata stihla dospět a získat voděodolné peří. Jenže právě v tomto bodě zasahuje změna klimatu. Led v některých oblastech mizí dříve, než mláďata opustí hnízdiště, což je vystavuje smrtelnému riziku. Bez izolujícího peří, které se vyvine až těsně před létem, v ledové vodě rychle hynou.
Tučňáci se tak dostávají do „zlatého středu“, kdy při výběru místa k hnízdění musejí volit mezi bezpečnou vzdáleností od mořského okraje a dostupností potravy. Pokud hnízdiště leží příliš daleko od oceánu, rodiče se mohou zpozdit s návratem a mláďata hladoví. Pokud je zase příliš blízko, hrozí předčasný rozpad ledu.
Podle údajů z roku 2009 žilo na Antarktidě téměř 600 000 císařských tučňáků. Dnes je však stále zřejmější, že tento počet klesá alarmujícím tempem. Kolonie se zmenšují, některé zcela zanikají. V roce 2021 byly císařští tučňáci Spojenými státy oficiálně zařazeni mezi ohrožené druhy. Austrálie k podobnému kroku zatím nepřistoupila, přestože vědci upozorňují na akutní potřebu jejich ochrany.
Nejisté zatím zůstává, zda obdobný úbytek probíhá po celé Antarktidě, nebo se jedná jen o regionální problém. Zmíněná studie se soustředila na oblast Antarktického poloostrova a Weddellova moře, tedy části, které jsou silně ovlivněny oteplováním a změnami mořského proudění.
Ekoložka Dana M. Bergstrom z University of Wollongong, která se na výzkumu podílela a je členkou organizace Pure Antarctic Foundation, upozorňuje, že důsledky změny klimatu zasahují stále více i do dosud nedotčených oblastí planety. Antarktida přitom hraje klíčovou roli v globálním klimatickém systému.
Na pozadí těchto zjištění je jasné, že pokud lidstvo neomezí emise skleníkových plynů, bude se situace císařských tučňáků dále zhoršovat. Mořský led se bude tvořit později a mizet dříve – a s ním i šance mláďat na přežití.
Ivana Gottová v létě zklamala fanoušky svého zesnulého manžela, když oznámila, že muzeum na Bertramce se - alespoň pro tuto chvíli - neotevře. Exponáty pro expozici ale musela mít připravené. A podle nejnovějších informací se přinejmenším některé artefakty dočkají své chvíli slávy.
Tragédie se na začátku předprázdninového týdne stala na gymnáziu v Bystřici nad Pernštejnem na Vysočině. Žák tam vypadl z okna a utrpěl zranění neslučitelná se životem. Případem se zabývá policie.
Historie se na zimních olympijských hrách v Itálii nejspíš opakovat nebude. České favoritce Ester Ledecké totiž nebude umožněno účastnit se paralelního obřího slalomu na snowboardu i sjezdu lyžařek. Trojnásobná olympijská vítězka si tak bude muset vybrat.
Ledovce v pohoří Pamír ve Střední Asii patřily k těm posledním na světě, které zůstávaly stabilní, nebo dokonce rostly, zatímco jiné tají. Nová studie však naznačuje, že tato anomálie se zřejmě chýlí ke konci, což bude mít závažné důsledky pro miliony lidí závislých na vodě z ledovců v letních měsících. Střední Asie s vrcholy přesahujícími 7 000 metrů je po Arktidě a Antarktidě třetí největší zásobárnou ledu na planetě. Oblast zahrnující pohoří Pamír a Hindúkuš je proto nazývána „třetí pól“.
Ministři energetiky Evropské unie (EU) se v pondělí shodli na postupném ukončení veškerého dovozu ruského plynu do konce roku 2027. Tento krok je součástí širší strategie EU, která má blok zbavit závislosti na dodávkách energie z Ruska. Proti tomuto rozhodnutí se však vyslovily Maďarsko a Slovensko, které udržují s Kremlem bližší diplomatické vztahy a stále odebírají ruský plyn potrubím.
Za každým významným politickým lídrem často stojí žena, jejíž vliv se neprojevuje prostřednictvím oficiální funkce, nýbrž skrze schopnost působit kultivovaně, strategicky a s hlubokým porozuměním lidskému rozměru moci. Melania Trumpová, Olena Zelenská, Eleanor Rooseveltová, Brigitte Macronová a Raisa Gorbačovová představují odlišné, avšak rovnocenné podoby ženského vlivu v politice. Ukazují, že role první dámy dávno překročila rámec společenské reprezentace a stala se prostorem skutečné diplomacie, měkké síly a morální autority, která spoluutváří obraz státu i jeho hodnot.
Kroky Donalda Trumpa potvrzují obavy demonstrantů, že se chová jako král, tvrdí analýza Stephena Collinsona. Prezident Donald Trump a jeho okolí reagovali na víkendové protesty „No Kings“ výsměchem, čímž vlastně jen podpořili kritiku, která poukazuje na jeho rostoucí aroganci a přesvědčení o neomezené moci.
Navzdory dojednanému příměří v Gaze, které zprostředkoval americký prezident Donald Trump a které zastavilo dva roky trvající válku mezi Izraelem a Hamásem, se Palestinci ocitají před herkulovským úkolem obnovy. Každodenní život v Gaze je v současnosti nepředstavitelný. Bývalý softwarový inženýr Noor Abed musel například použít GPS, aby našel místo, kde dříve stála jeho čtvrť, která se proměnila v pouhé písečné duny.
Rusko si osvojilo strategii permanentní hybridní války, jejíž cílem není pouze vítězství na Ukrajině, ale především trvalé oslabení Západu. Nejnovější taktika Moskvy zahrnuje průniky dronů do Polska, přelety stíhaček v prostoru NATO, zasahování do voleb v Rumunsku a Moldavsku a nasazení „malých zelených mužíčků“ v Estonsku. Tyto akce jsou podle expertů součástí širší strategie, označované jako „Gerasimovova doktrína“ nebo „nelineární válka“.
Nejvyšší čínští představitelé se tento týden sejdou v Pekingu, aby stanovili klíčové cíle a vize země pro zbytek desetiletí. Jedná se o zasedání neboli Plénum Ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se schází přibližně jednou ročně. Závěry z tohoto týdne budou tvořit základ pro nadcházející Pětiletý plán, který bude druhá největší světová ekonomika následovat v letech 2026 až 2030.
Mnoho největších světových webových stránek a aplikací je mimo provoz kvůli výpadku postihujícímu Amazon Web Services (AWS). Infrastruktura cloudové divize Amazonu tvoří základ pro miliony webů a platforem velkých společností. Problémy zasáhly aplikace jako Snapchat, Duolingo, Zoom a Roblox, stejně jako zákazníky bank Lloyds a Halifax. AWS nyní hlásí, že „vidí značné známky oživení“ a většina aplikací by již měla fungovat, uživatelé ale nadále hlásí opak.
Americký prezident Donald Trump v neděli nazval kolumbijského prezidenta Gustava Petra „ilegálním drogovým vůdcem“ a oznámil, že škrtne financování Kolumbie ze strany USA. Důvodem je, že Petro podle něj „nedělá nic, aby zastavil“ produkci drog ve své zemi. Toto prohlášení představuje nejnovější známku tření mezi Washingtonem a jedním z jeho nejbližších latinskoamerických spojenců.