Vyhubíme tučňáky? Nová studie odhalila, co změnami počasí člověk způsobí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Depositphotos
Klára Marková 21. června 2025 20:29
Sdílej:

Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.

Studie Britského antarktického průzkumu, publikovaná 13. června, analyzovala satelitní snímky z let 2009 až 2024 a zaměřila se na 16 hnízdišť císařských tučňáků v oblasti jižně od Jižní Ameriky. Výsledky ukázaly v průměru pokles počtu tučňáků o 22 %, což znamená úbytek o 1,6 % ročně. Podle vědců jde o pokles až o 50 % horší, než jaké byly dosud nejpesimističtější odhady.

Císařští tučňáci jsou jedním z mála druhů, kteří v zimě neopouštějí Antarktidu. Naopak – právě v této době začínají svůj náročný reprodukční cyklus. Na pobřeží přimrzlého oceánu vytvářejí obří kolonie, které čítají desítky tisíc jedinců. Jejich přežití však závisí na stabilitě tzv. „pevného ledu“ – mořského ledu napojeného na pevninskou masu.

Ledová plocha musí vydržet až do léta, tedy zhruba devět měsíců, aby mláďata stihla dospět a získat voděodolné peří. Jenže právě v tomto bodě zasahuje změna klimatu. Led v některých oblastech mizí dříve, než mláďata opustí hnízdiště, což je vystavuje smrtelnému riziku. Bez izolujícího peří, které se vyvine až těsně před létem, v ledové vodě rychle hynou.

Tučňáci se tak dostávají do „zlatého středu“, kdy při výběru místa k hnízdění musejí volit mezi bezpečnou vzdáleností od mořského okraje a dostupností potravy. Pokud hnízdiště leží příliš daleko od oceánu, rodiče se mohou zpozdit s návratem a mláďata hladoví. Pokud je zase příliš blízko, hrozí předčasný rozpad ledu.

Podle údajů z roku 2009 žilo na Antarktidě téměř 600 000 císařských tučňáků. Dnes je však stále zřejmější, že tento počet klesá alarmujícím tempem. Kolonie se zmenšují, některé zcela zanikají. V roce 2021 byly císařští tučňáci Spojenými státy oficiálně zařazeni mezi ohrožené druhy. Austrálie k podobnému kroku zatím nepřistoupila, přestože vědci upozorňují na akutní potřebu jejich ochrany.

Nejisté zatím zůstává, zda obdobný úbytek probíhá po celé Antarktidě, nebo se jedná jen o regionální problém. Zmíněná studie se soustředila na oblast Antarktického poloostrova a Weddellova moře, tedy části, které jsou silně ovlivněny oteplováním a změnami mořského proudění.

Ekoložka Dana M. Bergstrom z University of Wollongong, která se na výzkumu podílela a je členkou organizace Pure Antarctic Foundation, upozorňuje, že důsledky změny klimatu zasahují stále více i do dosud nedotčených oblastí planety. Antarktida přitom hraje klíčovou roli v globálním klimatickém systému.

Na pozadí těchto zjištění je jasné, že pokud lidstvo neomezí emise skleníkových plynů, bude se situace císařských tučňáků dále zhoršovat. Mořský led se bude tvořit později a mizet dříve – a s ním i šance mláďat na přežití. 

Stalo se
Novinky
Írán

Jak by se změnil svět, kdyby Írán vlastnil jadernou zbraň?

Navzdory současnému klidu zbraní mezi Izraelem a Íránem zůstává otázka: bylo celé riziko ozbrojené eskalace ospravedlnitelné? A co když se Írán v budoucnu rozhodne znovu intenzivně usilovat o jadernou zbraň? Odpověď na základní otázku – můžeme žít s jaderně vyzbrojeným Íránem? – podle odborníků zní: ano, i když s nelibostí.

Počasí
Benátky

Evropu sužuje extrémní počasí. Nemocnice jsou přetížené, školy uzavřené, platí zákaz venkovních prací

Střední a jižní Evropa čelí mimořádně silné vlně veder, která trvá už několik dní a způsobuje vážné dopady v Itálii, Francii i Španělsku. Teploty se pohybují nad hranicí 40 stupňů Celsia, což přináší nárůst pacientů v nemocnicích, vypuknutí požárů a celou řadu nouzových opatření ze strany státních i regionálních úřadů.

Počasí
Ilustrační fotografie

Počasí je teplejší, než si pamatujeme z dětství. A podle modelů bude brzy mnohem hůř

Nový výzkum odhalil znepokojivý trend: planeta Země zadržuje stále více tepla, a to tempem, které výrazně překonává předpovědi klimatických modelů. Míra tzv. energetické nerovnováhy – rozdílu mezi teplem přicházejícím od Slunce a teplem odcházejícím zpět do vesmíru – se za posledních 20 let více než zdvojnásobila. Vědci tak varují, že oteplování Země by mohlo v příštích letech výrazně zrychlit. 

Počasí
Ilustrační foto

Extrémní počasí: Evropa čelí silné vlně veder, teploty šplhají ke 40 stupňům, platí zdravotní i ekologické výstrahy

Velká část Evropy je dnes opět sevřena silnou vlnou veder, která sužuje zejména jižní státy. Teploty se pohybují mezi 35 a 42 °C a úřady v několika zemích vydaly zdravotní i ekologická varování. V Itálii bylo v neděli na nejvyšší stupeň pohotovosti kvůli vedru uvedeno 27 měst, ve Francii je na druhý nejvyšší „oranžový“ stupeň výstrahy více než 80 ze 96 departementů.