Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Studie Britského antarktického průzkumu, publikovaná 13. června, analyzovala satelitní snímky z let 2009 až 2024 a zaměřila se na 16 hnízdišť císařských tučňáků v oblasti jižně od Jižní Ameriky. Výsledky ukázaly v průměru pokles počtu tučňáků o 22 %, což znamená úbytek o 1,6 % ročně. Podle vědců jde o pokles až o 50 % horší, než jaké byly dosud nejpesimističtější odhady.
Císařští tučňáci jsou jedním z mála druhů, kteří v zimě neopouštějí Antarktidu. Naopak – právě v této době začínají svůj náročný reprodukční cyklus. Na pobřeží přimrzlého oceánu vytvářejí obří kolonie, které čítají desítky tisíc jedinců. Jejich přežití však závisí na stabilitě tzv. „pevného ledu“ – mořského ledu napojeného na pevninskou masu.
Ledová plocha musí vydržet až do léta, tedy zhruba devět měsíců, aby mláďata stihla dospět a získat voděodolné peří. Jenže právě v tomto bodě zasahuje změna klimatu. Led v některých oblastech mizí dříve, než mláďata opustí hnízdiště, což je vystavuje smrtelnému riziku. Bez izolujícího peří, které se vyvine až těsně před létem, v ledové vodě rychle hynou.
Tučňáci se tak dostávají do „zlatého středu“, kdy při výběru místa k hnízdění musejí volit mezi bezpečnou vzdáleností od mořského okraje a dostupností potravy. Pokud hnízdiště leží příliš daleko od oceánu, rodiče se mohou zpozdit s návratem a mláďata hladoví. Pokud je zase příliš blízko, hrozí předčasný rozpad ledu.
Podle údajů z roku 2009 žilo na Antarktidě téměř 600 000 císařských tučňáků. Dnes je však stále zřejmější, že tento počet klesá alarmujícím tempem. Kolonie se zmenšují, některé zcela zanikají. V roce 2021 byly císařští tučňáci Spojenými státy oficiálně zařazeni mezi ohrožené druhy. Austrálie k podobnému kroku zatím nepřistoupila, přestože vědci upozorňují na akutní potřebu jejich ochrany.
Nejisté zatím zůstává, zda obdobný úbytek probíhá po celé Antarktidě, nebo se jedná jen o regionální problém. Zmíněná studie se soustředila na oblast Antarktického poloostrova a Weddellova moře, tedy části, které jsou silně ovlivněny oteplováním a změnami mořského proudění.
Ekoložka Dana M. Bergstrom z University of Wollongong, která se na výzkumu podílela a je členkou organizace Pure Antarctic Foundation, upozorňuje, že důsledky změny klimatu zasahují stále více i do dosud nedotčených oblastí planety. Antarktida přitom hraje klíčovou roli v globálním klimatickém systému.
Na pozadí těchto zjištění je jasné, že pokud lidstvo neomezí emise skleníkových plynů, bude se situace císařských tučňáků dále zhoršovat. Mořský led se bude tvořit později a mizet dříve – a s ním i šance mláďat na přežití.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.