Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Studie Britského antarktického průzkumu, publikovaná 13. června, analyzovala satelitní snímky z let 2009 až 2024 a zaměřila se na 16 hnízdišť císařských tučňáků v oblasti jižně od Jižní Ameriky. Výsledky ukázaly v průměru pokles počtu tučňáků o 22 %, což znamená úbytek o 1,6 % ročně. Podle vědců jde o pokles až o 50 % horší, než jaké byly dosud nejpesimističtější odhady.
Císařští tučňáci jsou jedním z mála druhů, kteří v zimě neopouštějí Antarktidu. Naopak – právě v této době začínají svůj náročný reprodukční cyklus. Na pobřeží přimrzlého oceánu vytvářejí obří kolonie, které čítají desítky tisíc jedinců. Jejich přežití však závisí na stabilitě tzv. „pevného ledu“ – mořského ledu napojeného na pevninskou masu.
Ledová plocha musí vydržet až do léta, tedy zhruba devět měsíců, aby mláďata stihla dospět a získat voděodolné peří. Jenže právě v tomto bodě zasahuje změna klimatu. Led v některých oblastech mizí dříve, než mláďata opustí hnízdiště, což je vystavuje smrtelnému riziku. Bez izolujícího peří, které se vyvine až těsně před létem, v ledové vodě rychle hynou.
Tučňáci se tak dostávají do „zlatého středu“, kdy při výběru místa k hnízdění musejí volit mezi bezpečnou vzdáleností od mořského okraje a dostupností potravy. Pokud hnízdiště leží příliš daleko od oceánu, rodiče se mohou zpozdit s návratem a mláďata hladoví. Pokud je zase příliš blízko, hrozí předčasný rozpad ledu.
Podle údajů z roku 2009 žilo na Antarktidě téměř 600 000 císařských tučňáků. Dnes je však stále zřejmější, že tento počet klesá alarmujícím tempem. Kolonie se zmenšují, některé zcela zanikají. V roce 2021 byly císařští tučňáci Spojenými státy oficiálně zařazeni mezi ohrožené druhy. Austrálie k podobnému kroku zatím nepřistoupila, přestože vědci upozorňují na akutní potřebu jejich ochrany.
Nejisté zatím zůstává, zda obdobný úbytek probíhá po celé Antarktidě, nebo se jedná jen o regionální problém. Zmíněná studie se soustředila na oblast Antarktického poloostrova a Weddellova moře, tedy části, které jsou silně ovlivněny oteplováním a změnami mořského proudění.
Ekoložka Dana M. Bergstrom z University of Wollongong, která se na výzkumu podílela a je členkou organizace Pure Antarctic Foundation, upozorňuje, že důsledky změny klimatu zasahují stále více i do dosud nedotčených oblastí planety. Antarktida přitom hraje klíčovou roli v globálním klimatickém systému.
Na pozadí těchto zjištění je jasné, že pokud lidstvo neomezí emise skleníkových plynů, bude se situace císařských tučňáků dále zhoršovat. Mořský led se bude tvořit později a mizet dříve – a s ním i šance mláďat na přežití.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.