Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Studie Britského antarktického průzkumu, publikovaná 13. června, analyzovala satelitní snímky z let 2009 až 2024 a zaměřila se na 16 hnízdišť císařských tučňáků v oblasti jižně od Jižní Ameriky. Výsledky ukázaly v průměru pokles počtu tučňáků o 22 %, což znamená úbytek o 1,6 % ročně. Podle vědců jde o pokles až o 50 % horší, než jaké byly dosud nejpesimističtější odhady.
Císařští tučňáci jsou jedním z mála druhů, kteří v zimě neopouštějí Antarktidu. Naopak – právě v této době začínají svůj náročný reprodukční cyklus. Na pobřeží přimrzlého oceánu vytvářejí obří kolonie, které čítají desítky tisíc jedinců. Jejich přežití však závisí na stabilitě tzv. „pevného ledu“ – mořského ledu napojeného na pevninskou masu.
Ledová plocha musí vydržet až do léta, tedy zhruba devět měsíců, aby mláďata stihla dospět a získat voděodolné peří. Jenže právě v tomto bodě zasahuje změna klimatu. Led v některých oblastech mizí dříve, než mláďata opustí hnízdiště, což je vystavuje smrtelnému riziku. Bez izolujícího peří, které se vyvine až těsně před létem, v ledové vodě rychle hynou.
Tučňáci se tak dostávají do „zlatého středu“, kdy při výběru místa k hnízdění musejí volit mezi bezpečnou vzdáleností od mořského okraje a dostupností potravy. Pokud hnízdiště leží příliš daleko od oceánu, rodiče se mohou zpozdit s návratem a mláďata hladoví. Pokud je zase příliš blízko, hrozí předčasný rozpad ledu.
Podle údajů z roku 2009 žilo na Antarktidě téměř 600 000 císařských tučňáků. Dnes je však stále zřejmější, že tento počet klesá alarmujícím tempem. Kolonie se zmenšují, některé zcela zanikají. V roce 2021 byly císařští tučňáci Spojenými státy oficiálně zařazeni mezi ohrožené druhy. Austrálie k podobnému kroku zatím nepřistoupila, přestože vědci upozorňují na akutní potřebu jejich ochrany.
Nejisté zatím zůstává, zda obdobný úbytek probíhá po celé Antarktidě, nebo se jedná jen o regionální problém. Zmíněná studie se soustředila na oblast Antarktického poloostrova a Weddellova moře, tedy části, které jsou silně ovlivněny oteplováním a změnami mořského proudění.
Ekoložka Dana M. Bergstrom z University of Wollongong, která se na výzkumu podílela a je členkou organizace Pure Antarctic Foundation, upozorňuje, že důsledky změny klimatu zasahují stále více i do dosud nedotčených oblastí planety. Antarktida přitom hraje klíčovou roli v globálním klimatickém systému.
Na pozadí těchto zjištění je jasné, že pokud lidstvo neomezí emise skleníkových plynů, bude se situace císařských tučňáků dále zhoršovat. Mořský led se bude tvořit později a mizet dříve – a s ním i šance mláďat na přežití.
I v Česku mohou filmoví fajnšmekři navštívit promítání nového hollywoodského filmu o Michaelu Jacksonovi. Snímek do kin dorazil v roce, kdy dojde na výročí jediného Jacksonova koncertu u nás. Jak na to vzpomínají pamětníci?
Ustupuje Íránu? I tak se dají vysvětlovat nejnovější slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který už zjevně netrvá na úplném konci íránského jaderného programu. Trump se nechal slyšet, že by stačilo jeho pozastavení na dobu 20 let. Upozornila na to BBC.
Víkendové počasí se nám tentokrát vůbec nemusí líbit. Meteorologové už v pátek vydali výstrahu před vydatným deštěm na východě republiky. Za 48 hodin může spadnout až 70 milimetrů srážek, vyplývá z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pokud dojde na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, výsledkem jeho státní návštěvy Číny bude snížení deficitu USA v obchodu s Čínou o zhruba 14 miliard dolarů. To odpovídá nějakým pěti procentům loňského deficitu 280 miliard. Žádný průlom ve vzájemném obchodním vztahu dvou největších ekonomik světa se tedy nekoná.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
