I když se přežití u mnoha druhů rakoviny výrazně zlepšilo, u některých nejzávažnějších typů, jako je rakovina slinivky břišní, plic nebo žaludku, je pokrok minimální. To způsobuje, že se rozdíl mezi nejlépe a nejhůře léčitelnými druhy rakoviny neustále zvětšuje.
Podle studie London School of Hygiene and Tropical Medicine se přežití u rakoviny za posledních 50 let zdvojnásobilo. Zatímco v 70. letech se očekávalo, že deset let přežije pouze polovina pacientů, dnes je tato doba mnohem delší. U některých druhů rakoviny, například u melanomu, přežije 10 let více než 90 % pacientů.
U nejzhoubnějších druhů rakoviny, jako je rakovina slinivky břišní, žaludku a plic, je však situace zcela odlišná. Zde se pokrok prakticky nekoná, a desetileté přežití je nižší než 20 %. U rakoviny slinivky přežije dokonce méně než 5 % pacientů.
Výzkumníci za zlepšením v přežití vidí především pokroky v léčbě a včasnou detekci. Skvělým příkladem je rakovina prsu, kde se desetileté přežití zvýšilo ze 42 % v roce 1971 na více než 76 % v roce 2018. Tento úspěch je výsledkem zavedení celonárodního screeningového programu a vývoje cílené léčby.
Naproti tomu rakoviny s nejnižšími šancemi na přežití se obtížně diagnostikují včas a mají omezené možnosti léčby. Právě proto se rozdíl mezi nejlépe a nejhůře léčitelnými druhy rakoviny téměř zdvojnásobil, což experty velmi znepokojuje.
Matt Black, kterému před pěti lety diagnostikovali rakovinu střev s nadprůměrnou šancí na přežití, má osobní zkušenost. Zatímco on se po operaci zcela uzdravil, jeho sestra před šesti lety podlehla rakovině slinivky a tchán rakovině jícnu. Black si uvědomuje, jak obrovský rozdíl může udělat typ rakoviny.
Zároveň dodává, že ačkoliv zaměstnanci zdravotnictví odvádějí skvělou práci, situace je těžká, především pro ty pacienty s hůře odhalitelnými a léčitelnými druhy rakoviny. Matt Black doufá, že se podaří získat více finančních prostředků na výzkum a podporu v onkologii.
Výzkumníci rovněž varují, že celkové tempo zlepšování přežití se v posledních letech zpomalilo. Jedním z důvodů mohou být delší čekací doby na diagnostiku a léčbu. Michelle Mitchell, výkonná ředitelka organizace Cancer Research UK, která studii financovala, dodává, že ačkoliv se situace zlepšuje, u některých druhů rakoviny stagnuje.
Charitativní organizace Cancer Research UK apeluje na vládu, aby se v nové strategii zaměřila na několik klíčových oblastí. Mezi ně patří zkrácení čekacích dob, včasná detekce (včetně celoplošného programu screeningu rakoviny plic) a zvýšené investice do výzkumu, především u nejzhoubnějších typů rakoviny.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví uvedl, že onkologická péče je prioritou vlády a že již bylo dosaženo pokroku v čekacích dobách. Uvedl také, že „národní plán pro léčbu rakoviny ukáže, jak dále zlepšit míru přežití a vyrovnat nepřijatelné rozdíly mezi jednotlivými typy rakoviny“.
Čína v úterý oznámila, že přerušuje veškeré styky s českým prezidentem Petrem Pavlem. Pekingu vadí jeho nedávné setkání s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou, informoval web Politico. Podle Pražského hradu nejde o krok, který by měnil dosavadní nastavení vztahů obou stran.
Když si Česko v polovině července připomínalo Karla Gotta v den jeho nedožitých 86. narozenin, zmiňovala Ivana Gottová rekonstrukci jeho vily, jejíž zpřístupnění se v posledních letech chystalo. Nic v tu chvíli nenasvědčovalo tomu, co oznámila ve středu ráno na sociálních sítích.
I když se přežití u mnoha druhů rakoviny výrazně zlepšilo, u některých nejzávažnějších typů, jako je rakovina slinivky břišní, plic nebo žaludku, je pokrok minimální. To způsobuje, že se rozdíl mezi nejlépe a nejhůře léčitelnými druhy rakoviny neustále zvětšuje.
Novozélandský premiér Christopher Luxon ostře kritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Luxon prohlásil, že Netanjahu „ztratil soudnost“ a že plánovaná okupace Gazy je „naprosto nepřijatelná“. Jeho komentáře přicházejí v době, kdy se jeho vláda, podobně jako další členové aliance Five Eyes, rozhoduje, zda uznat palestinský stát.
Vstup Ukrajiny do NATO by mohl zásadně proměnit bezpečnostní architekturu Evropy. Aliance by získala partnera s bezprostřední zkušeností z moderní války proti Rusku, ověřenými taktikami a schopností rychlé adaptace. Pro Kyjev by členství znamenalo historickou záruku bezpečnosti, pro NATO posílení východního křídla a nové know-how v boji proti konvenčním i hybridním hrozbám.
Během setkání se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem navrhl ruský prezident Vladimir Putin, že by mohl přerušit boje na frontové linii, pokud se ukrajinská armáda stáhne z Doněcké oblasti. Prezident Donald Trump označil tuto nabídku za dostatečně zajímavou na to, aby souhlasil s dlouho očekávaným summitem s Putinem. Trumpův viceprezident JD Vance ale po jednání s evropskými partnery tento návrh zchladil a řekl, že očekává, že teritoriální kontrola bude stanovena na současné linii kontaktu.
Americký prezident Donald Trump je připraven na jednání s evropskými partnery. Na sociální síti Truth Social napsal, že bude brzy hovořit se "skvělými lidmi, kteří chtějí dohodu". Toto vyjádření přichází v klíčové chvíli, kdy se Evropa a Ukrajina snaží koordinovat svůj postoj před Trumpovým setkáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná území Francesca Albaneseová varuje, že uznání Palestinského státu nesmí odvést pozornost od naléhavějšího problému, kterým je zastavení masového umírání a hladomoru v Gaze. Ačkoli uznání nezávislé Palestiny vnímá jako důležitý krok, zdůrazňuje, že politická debata o tomto tématu dosud nepřinesla žádný pokrok a naopak umožnila Izraeli rozšířit osady na okupovaném území, čímž se možnost vzniku palestinského státu de facto zmařila. Podle ní je klíčové soustředit se na okamžité ukončení genocidy a dlouhodobé okupace.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil telefonický hovor se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Během hovoru obě strany potvrdily svůj závazek k dalšímu rozvoji přátelských vztahů a vzájemné spolupráce. Kim Čong-un navíc ocenil rozvíjející se kooperaci mezi oběma zeměmi.
Budoucnost kontroly jaderných zbraní je nejasná. Dohoda Nový START mezi USA a Ruskem vyprší v únoru 2026 a přestože mnoho odborníků předpokládá, že obnovení dohody je v současné situaci, poznamenané válkou na Ukrajině, nemožné, existují argumenty pro optimističtější pohled. Je možné vytvořit novou dohodu, která by zahrnovala tři jaderné mocnosti – USA, Rusko a Čínu – i když by to bylo technologicky i politicky náročné.
Jih Evropy v současné době čelí masivním požárům, které jsou poháněny vlnou veder s teplotami přesahujícími 40 °C. Tato situace si již vyžádala nejméně tři lidské životy a donutila tisíce lidí opustit své domovy. Vysoké teploty a silný vítr komplikují hašení a zvyšují riziko dalších požárů. Červené výstrahy byly vydány v Itálii, Francii, Španělsku, Portugalsku a na Balkáně.
Obavy Kyjeva ze summitu v Anchorage jsou značné a ukrajinské vedení se obává, že americký prezident Donald Trump využije setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem k uzavření dohody, která by Ukrajinu poškodila. Prezident Zelenskyj a jeho evropští spojenci se snaží definovat „červené linie“, které by zabránily Putinovi v tom, aby dohodu použil pouze k přeskupení sil a pokračování ve svém hlavním cíli. Tím podle Zelenského není jen obsazení východní části Ukrajiny, ale zničení suverénního, demokratického ukrajinského státu.