I když se přežití u mnoha druhů rakoviny výrazně zlepšilo, u některých nejzávažnějších typů, jako je rakovina slinivky břišní, plic nebo žaludku, je pokrok minimální. To způsobuje, že se rozdíl mezi nejlépe a nejhůře léčitelnými druhy rakoviny neustále zvětšuje.
Podle studie London School of Hygiene and Tropical Medicine se přežití u rakoviny za posledních 50 let zdvojnásobilo. Zatímco v 70. letech se očekávalo, že deset let přežije pouze polovina pacientů, dnes je tato doba mnohem delší. U některých druhů rakoviny, například u melanomu, přežije 10 let více než 90 % pacientů.
U nejzhoubnějších druhů rakoviny, jako je rakovina slinivky břišní, žaludku a plic, je však situace zcela odlišná. Zde se pokrok prakticky nekoná, a desetileté přežití je nižší než 20 %. U rakoviny slinivky přežije dokonce méně než 5 % pacientů.
Výzkumníci za zlepšením v přežití vidí především pokroky v léčbě a včasnou detekci. Skvělým příkladem je rakovina prsu, kde se desetileté přežití zvýšilo ze 42 % v roce 1971 na více než 76 % v roce 2018. Tento úspěch je výsledkem zavedení celonárodního screeningového programu a vývoje cílené léčby.
Naproti tomu rakoviny s nejnižšími šancemi na přežití se obtížně diagnostikují včas a mají omezené možnosti léčby. Právě proto se rozdíl mezi nejlépe a nejhůře léčitelnými druhy rakoviny téměř zdvojnásobil, což experty velmi znepokojuje.
Matt Black, kterému před pěti lety diagnostikovali rakovinu střev s nadprůměrnou šancí na přežití, má osobní zkušenost. Zatímco on se po operaci zcela uzdravil, jeho sestra před šesti lety podlehla rakovině slinivky a tchán rakovině jícnu. Black si uvědomuje, jak obrovský rozdíl může udělat typ rakoviny.
Zároveň dodává, že ačkoliv zaměstnanci zdravotnictví odvádějí skvělou práci, situace je těžká, především pro ty pacienty s hůře odhalitelnými a léčitelnými druhy rakoviny. Matt Black doufá, že se podaří získat více finančních prostředků na výzkum a podporu v onkologii.
Výzkumníci rovněž varují, že celkové tempo zlepšování přežití se v posledních letech zpomalilo. Jedním z důvodů mohou být delší čekací doby na diagnostiku a léčbu. Michelle Mitchell, výkonná ředitelka organizace Cancer Research UK, která studii financovala, dodává, že ačkoliv se situace zlepšuje, u některých druhů rakoviny stagnuje.
Charitativní organizace Cancer Research UK apeluje na vládu, aby se v nové strategii zaměřila na několik klíčových oblastí. Mezi ně patří zkrácení čekacích dob, včasná detekce (včetně celoplošného programu screeningu rakoviny plic) a zvýšené investice do výzkumu, především u nejzhoubnějších typů rakoviny.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví uvedl, že onkologická péče je prioritou vlády a že již bylo dosaženo pokroku v čekacích dobách. Uvedl také, že „národní plán pro léčbu rakoviny ukáže, jak dále zlepšit míru přežití a vyrovnat nepřijatelné rozdíly mezi jednotlivými typy rakoviny“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.
Íránští představitelé varovali, že v případě nového americko-izraelského útoku zaútočí na ropná zařízení, podmořské kabely, datová centra a infrastrukturu umělé inteligence v až sedmi zemích zálivu. Podle vyjádření Mohsena Rezáího, tajemníka íránské nejvyšší rady pro národní bezpečnost, nebudou v takovém případě platit žádné červené linie. Íránská strana rovněž uvedla, že rozšíří geografický i časový rozsah případného konfliktu.
Podle nového vědeckého výzkumu si letošní letní vlny veder v Evropě vyžádaly odhadem více než padesát tisíc lidských životů. Celoevropský počet nadměrných úmrtí tak dosáhl historického maxima a překonal předchozí rekord z roku 2022. Výsledky této studie byly publikovány v odborném časopise Nature Health.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
