I když se přežití u mnoha druhů rakoviny výrazně zlepšilo, u některých nejzávažnějších typů, jako je rakovina slinivky břišní, plic nebo žaludku, je pokrok minimální. To způsobuje, že se rozdíl mezi nejlépe a nejhůře léčitelnými druhy rakoviny neustále zvětšuje.
Podle studie London School of Hygiene and Tropical Medicine se přežití u rakoviny za posledních 50 let zdvojnásobilo. Zatímco v 70. letech se očekávalo, že deset let přežije pouze polovina pacientů, dnes je tato doba mnohem delší. U některých druhů rakoviny, například u melanomu, přežije 10 let více než 90 % pacientů.
U nejzhoubnějších druhů rakoviny, jako je rakovina slinivky břišní, žaludku a plic, je však situace zcela odlišná. Zde se pokrok prakticky nekoná, a desetileté přežití je nižší než 20 %. U rakoviny slinivky přežije dokonce méně než 5 % pacientů.
Výzkumníci za zlepšením v přežití vidí především pokroky v léčbě a včasnou detekci. Skvělým příkladem je rakovina prsu, kde se desetileté přežití zvýšilo ze 42 % v roce 1971 na více než 76 % v roce 2018. Tento úspěch je výsledkem zavedení celonárodního screeningového programu a vývoje cílené léčby.
Naproti tomu rakoviny s nejnižšími šancemi na přežití se obtížně diagnostikují včas a mají omezené možnosti léčby. Právě proto se rozdíl mezi nejlépe a nejhůře léčitelnými druhy rakoviny téměř zdvojnásobil, což experty velmi znepokojuje.
Matt Black, kterému před pěti lety diagnostikovali rakovinu střev s nadprůměrnou šancí na přežití, má osobní zkušenost. Zatímco on se po operaci zcela uzdravil, jeho sestra před šesti lety podlehla rakovině slinivky a tchán rakovině jícnu. Black si uvědomuje, jak obrovský rozdíl může udělat typ rakoviny.
Zároveň dodává, že ačkoliv zaměstnanci zdravotnictví odvádějí skvělou práci, situace je těžká, především pro ty pacienty s hůře odhalitelnými a léčitelnými druhy rakoviny. Matt Black doufá, že se podaří získat více finančních prostředků na výzkum a podporu v onkologii.
Výzkumníci rovněž varují, že celkové tempo zlepšování přežití se v posledních letech zpomalilo. Jedním z důvodů mohou být delší čekací doby na diagnostiku a léčbu. Michelle Mitchell, výkonná ředitelka organizace Cancer Research UK, která studii financovala, dodává, že ačkoliv se situace zlepšuje, u některých druhů rakoviny stagnuje.
Charitativní organizace Cancer Research UK apeluje na vládu, aby se v nové strategii zaměřila na několik klíčových oblastí. Mezi ně patří zkrácení čekacích dob, včasná detekce (včetně celoplošného programu screeningu rakoviny plic) a zvýšené investice do výzkumu, především u nejzhoubnějších typů rakoviny.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví uvedl, že onkologická péče je prioritou vlády a že již bylo dosaženo pokroku v čekacích dobách. Uvedl také, že „národní plán pro léčbu rakoviny ukáže, jak dále zlepšit míru přežití a vyrovnat nepřijatelné rozdíly mezi jednotlivými typy rakoviny“.
Zatímco křehké příměří v Gaze trvá, pozornost se soustředí na to, kdo bude vládnout zpustošené enklávě. Dvacetibodový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhuje dočasnou technokratickou komisi dohlíženou mezinárodní „Radou míru“. Později by pak měla kontrolu převzít Palestinská samospráva. Kritici ale tvrdí, že tato vize odsouvá mnoho obyvatel Gazy na vedlejší kolej a evokuje ozvěny koloniální nadvlády.
Generální tajemník NATO Mark Rutte se v pondělí veřejně žertem vyjádřil o stavu ruského námořnictva, zatímco Moskva popírala, že by se jedna z jejích ponorek musela vynořit kvůli technickým problémům. Ruská černomořská flotila uvedla, že dieselelektrická ponorka Novorossijsk se vynořila u pobřeží Francie proto, aby splnila navigační pravidla v Lamanšském průlivu. Ponorku po celou dobu její plavby sledovala britská válečná loď a vrtulník. Nizozemské úřady přitom již v sobotu oznámily, že ponorka je v Severním moři vlečena.
Obavy z eskalace globálního konfliktu na úroveň třetí světové války se dramaticky zvýšily poté, co bývalý americký prezident Donald Trump pohrozil, že by Ukrajině mohl dodat rakety Tomahawk s dlouhým doletem. Moskva na tuto hrozbu reagovala zcela chladnokrevně, přičemž dlouholetý spojenec Vladimira Putina vyslal americkému prezidentovi mrazivé varování.
Vědci z University of Sussex objevili, že teplota nosu člověka může sloužit jako přesný ukazatel úrovně stresu. Zjistili, že akutní stres mění průtok krve v obličeji, což vede k náhlému ochlazení nosu. Psychologové za studií tvrdí, že termální zobrazování může být „zásadní změnou“ ve výzkumu stresu.
Spojené státy stále hlasitěji volají po návratu astronautů na Měsíc před koncem tohoto desetiletí, což je téma, které silně rezonuje mezi zákonodárci napříč politickým spektrem i u zastánců vědy. Pod touto silnou snahou se však skrývá obrovský a složitý problém, který vyvolává čím dál více znepokojení mezi odborníky z oboru.
Rozmach umělé inteligence ve zdravotnictví, od algoritmů pro interpretaci snímků až po systémy pro diagnostiku nebo řízení nemocnic, s sebou nese zásadní právní otazníky. Podle expertů hrozí, že v případě pochybení dojde ke komplikovaným sporům o to, kdo nese právní odpovědnost za negativní dopad na pacienta.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa pozvat izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na mnohonárodní summit o Gaze v Egyptě se musel v poslední chvíli zrušit. Důvodem byla hrozba tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, že by odmítl přistát v Šarm aš-Šajchu, pokud by pozvánka pro izraelského premiéra zůstala v platnosti.
Od doby, kdy v pátek vstoupilo v platnost příměří, se do severní Gazy vrátily tisíce Palestinců. Čeká je před nimi hrůzný úkol: prohledávání ruin a suti, kde hledají ostatky svých blízkých zabitých během měsíců izraelských leteckých úderů. Tyto operace, které jsou často prováděny holýma rukama nebo jen manuálními nástroji, odhalují rozsah devastace a utrpení.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v izraelském parlamentu prohlásil, že dvouletá válka Izraele v Gaze skončila. Trump uvítal tuto událost s tím, že pro mnohé rodiny nastal konec „dlouhé a bolestné noční můry“.
Americký prezident Donald Trump se během své návštěvy Izraele v Knessetu setkal se zástupci Fóra rodin rukojmích a pohřešovaných. Fórum zveřejnilo fotografie ze setkání. Na jedné z nich jsou například zachyceni Ruby Chen a Ronen Neutra, jejichž synové, Itay Chen a Omer Maxim Neutra, byli zabiti 7. října 2023, ale jejich těla jsou stále držena v Gaze.
Francouzská politika se v posledních měsících zmítá v bezprecedentní krizi, která vyvrcholila rezignací premiéra po pouhých 26 dnech ve funkci. I když by se mohlo zdát lákavé vinit ze současné katastrofy výhradně prezidenta Emmanuela Macrona, experti upozorňují na hlubší, systémový problém. Jádro chaosu tkví v samotné konstrukci Páté republiky, která se ukázala být neschopná přizpůsobit se kompromisům a dělbě moci.
Nejnovější vědecká zpráva varuje, že planeta Země dosáhla svého prvního katastrofálního bodu zlomu spojeného s emisemi skleníkových plynů. Konkrétně se jedná o teplovodní korálové útesy, kterým nyní hrozí dlouhodobý úpadek s rozsáhlým odumíráním. Tato situace přitom přímo ohrožuje živobytí stovek milionů lidí, kteří jsou na útesech závislí. Autoři zprávy, kterou vypracovalo 160 vědců z 87 institucí ve 23 zemích pod vedením University of Exeter, upozorňují, že jsme „na pokraji“ dosažení i dalších kritických bodů.