I když se přežití u mnoha druhů rakoviny výrazně zlepšilo, u některých nejzávažnějších typů, jako je rakovina slinivky břišní, plic nebo žaludku, je pokrok minimální. To způsobuje, že se rozdíl mezi nejlépe a nejhůře léčitelnými druhy rakoviny neustále zvětšuje.
Podle studie London School of Hygiene and Tropical Medicine se přežití u rakoviny za posledních 50 let zdvojnásobilo. Zatímco v 70. letech se očekávalo, že deset let přežije pouze polovina pacientů, dnes je tato doba mnohem delší. U některých druhů rakoviny, například u melanomu, přežije 10 let více než 90 % pacientů.
U nejzhoubnějších druhů rakoviny, jako je rakovina slinivky břišní, žaludku a plic, je však situace zcela odlišná. Zde se pokrok prakticky nekoná, a desetileté přežití je nižší než 20 %. U rakoviny slinivky přežije dokonce méně než 5 % pacientů.
Výzkumníci za zlepšením v přežití vidí především pokroky v léčbě a včasnou detekci. Skvělým příkladem je rakovina prsu, kde se desetileté přežití zvýšilo ze 42 % v roce 1971 na více než 76 % v roce 2018. Tento úspěch je výsledkem zavedení celonárodního screeningového programu a vývoje cílené léčby.
Naproti tomu rakoviny s nejnižšími šancemi na přežití se obtížně diagnostikují včas a mají omezené možnosti léčby. Právě proto se rozdíl mezi nejlépe a nejhůře léčitelnými druhy rakoviny téměř zdvojnásobil, což experty velmi znepokojuje.
Matt Black, kterému před pěti lety diagnostikovali rakovinu střev s nadprůměrnou šancí na přežití, má osobní zkušenost. Zatímco on se po operaci zcela uzdravil, jeho sestra před šesti lety podlehla rakovině slinivky a tchán rakovině jícnu. Black si uvědomuje, jak obrovský rozdíl může udělat typ rakoviny.
Zároveň dodává, že ačkoliv zaměstnanci zdravotnictví odvádějí skvělou práci, situace je těžká, především pro ty pacienty s hůře odhalitelnými a léčitelnými druhy rakoviny. Matt Black doufá, že se podaří získat více finančních prostředků na výzkum a podporu v onkologii.
Výzkumníci rovněž varují, že celkové tempo zlepšování přežití se v posledních letech zpomalilo. Jedním z důvodů mohou být delší čekací doby na diagnostiku a léčbu. Michelle Mitchell, výkonná ředitelka organizace Cancer Research UK, která studii financovala, dodává, že ačkoliv se situace zlepšuje, u některých druhů rakoviny stagnuje.
Charitativní organizace Cancer Research UK apeluje na vládu, aby se v nové strategii zaměřila na několik klíčových oblastí. Mezi ně patří zkrácení čekacích dob, včasná detekce (včetně celoplošného programu screeningu rakoviny plic) a zvýšené investice do výzkumu, především u nejzhoubnějších typů rakoviny.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví uvedl, že onkologická péče je prioritou vlády a že již bylo dosaženo pokroku v čekacích dobách. Uvedl také, že „národní plán pro léčbu rakoviny ukáže, jak dále zlepšit míru přežití a vyrovnat nepřijatelné rozdíly mezi jednotlivými typy rakoviny“.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.
Rusko začalo Íránu poskytovat pokročilé rady ohledně taktiky nasazení dronů, které vycházejí z jeho čtyřletých zkušeností z války na Ukrajině. Podle západních zpravodajských služeb mají tyto informace Teheránu pomoci efektivněji zasahovat americké cíle a objekty v zemích Perského zálivu.
Válečný konflikt v Íránu a s ním spojené uzavření Hormuzského průlivu vyvolávají na světových trzích oprávněné obavy. Většina diskusí se však točí kolem cen ropy a plynu, zatímco se přehlíží riziko, které může být pro lidstvo ještě zásadnější: hrozba „hnojivového šoku“. Hormuzský průliv totiž není jen tepnou pro energetiku, ale je naprosto klíčový pro globální produkci potravin a moderní zemědělství.
Ačkoliv se Írán v současnosti nachází pod drtivým tlakem americko-izraelské ofenzivy, představy o jeho brzkém politickém zhroucení se mohou ukázat jako hluboce mylné. Podle analýzy americké Národní zpravodajské rady (NIC) je totiž nepravděpodobné, že by i rozsáhlá vojenská kampaň vedla k pádu režimu nebo k dosažení politických cílů Washingtonu. Islámská republika prokázala, že disponuje institucionálními mechanismy, které jí umožňují absorbovat externí šoky a zachovat politickou kontinuitu.
Světové trhy s ropou zažívají jeden z nejbouřlivějších týdnů v historii. V důsledku válečného konfliktu mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé došlo k drastickému omezení plynulosti dopravy v Hormuzském průlivu. Tato úzká vodní cesta, oddělující Írán od Ománu, se stala „geografickou zbraní“ v rukou teheránského režimu, který tak reaguje na probíhající údery proti svému území.
Pět let po smrti Jeffreyho Epsteina zůstávají dvě jména v centru pozornosti vyšetřovatelů i obětí: Richard Kahn a Darren Indyke. Přestože tito muži nebyli nikdy veřejně známými tvářemi, jako Epsteinův dlouholetý účetní a právník dnes drží v rukou klíč k jeho zbývajícímu majetku i nejtemnějším tajemstvím. Právě nyní čelí zvýšenému tlaku, neboť byli předvoláni k výpovědi před kontrolní výbor americké Sněmovny reprezentantů.
Island by mohl uzavřít přístupové rozhovory s Evropskou unií během pouhého roku a půl a stát se tak její v pořadí 28. členskou zemí. V rozhovoru pro server Politico to uvedla islandská ministryně zahraničí Þorgerður Katrín Gunnarsdóttir. Klíčovým milníkem bude referendum naplánované na 29. srpna, v němž obyvatelé ostrova rozhodnou, zda si přejí obnovit dříve přerušená jednání o vstupu do bloku.
Napětí v oblasti Hormuzského průlivu, klíčové tepny pro světový obchod s ropou, dosáhlo v posledních hodinách kritického bodu. Britská námořní agentura UKMTO informovala, že během středečního dopoledne byly neznámými projektily zasaženy celkem tři lodě. Tato eskalace přichází v době, kdy americká armáda oznámila zničení íránských plavidel určených ke kladení min, čímž potvrdila dřívější zprávy o tom, že Teherán začal strategickou vodní cestu zaminovávat.