I když se přežití u mnoha druhů rakoviny výrazně zlepšilo, u některých nejzávažnějších typů, jako je rakovina slinivky břišní, plic nebo žaludku, je pokrok minimální. To způsobuje, že se rozdíl mezi nejlépe a nejhůře léčitelnými druhy rakoviny neustále zvětšuje.
Podle studie London School of Hygiene and Tropical Medicine se přežití u rakoviny za posledních 50 let zdvojnásobilo. Zatímco v 70. letech se očekávalo, že deset let přežije pouze polovina pacientů, dnes je tato doba mnohem delší. U některých druhů rakoviny, například u melanomu, přežije 10 let více než 90 % pacientů.
U nejzhoubnějších druhů rakoviny, jako je rakovina slinivky břišní, žaludku a plic, je však situace zcela odlišná. Zde se pokrok prakticky nekoná, a desetileté přežití je nižší než 20 %. U rakoviny slinivky přežije dokonce méně než 5 % pacientů.
Výzkumníci za zlepšením v přežití vidí především pokroky v léčbě a včasnou detekci. Skvělým příkladem je rakovina prsu, kde se desetileté přežití zvýšilo ze 42 % v roce 1971 na více než 76 % v roce 2018. Tento úspěch je výsledkem zavedení celonárodního screeningového programu a vývoje cílené léčby.
Naproti tomu rakoviny s nejnižšími šancemi na přežití se obtížně diagnostikují včas a mají omezené možnosti léčby. Právě proto se rozdíl mezi nejlépe a nejhůře léčitelnými druhy rakoviny téměř zdvojnásobil, což experty velmi znepokojuje.
Matt Black, kterému před pěti lety diagnostikovali rakovinu střev s nadprůměrnou šancí na přežití, má osobní zkušenost. Zatímco on se po operaci zcela uzdravil, jeho sestra před šesti lety podlehla rakovině slinivky a tchán rakovině jícnu. Black si uvědomuje, jak obrovský rozdíl může udělat typ rakoviny.
Zároveň dodává, že ačkoliv zaměstnanci zdravotnictví odvádějí skvělou práci, situace je těžká, především pro ty pacienty s hůře odhalitelnými a léčitelnými druhy rakoviny. Matt Black doufá, že se podaří získat více finančních prostředků na výzkum a podporu v onkologii.
Výzkumníci rovněž varují, že celkové tempo zlepšování přežití se v posledních letech zpomalilo. Jedním z důvodů mohou být delší čekací doby na diagnostiku a léčbu. Michelle Mitchell, výkonná ředitelka organizace Cancer Research UK, která studii financovala, dodává, že ačkoliv se situace zlepšuje, u některých druhů rakoviny stagnuje.
Charitativní organizace Cancer Research UK apeluje na vládu, aby se v nové strategii zaměřila na několik klíčových oblastí. Mezi ně patří zkrácení čekacích dob, včasná detekce (včetně celoplošného programu screeningu rakoviny plic) a zvýšené investice do výzkumu, především u nejzhoubnějších typů rakoviny.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví uvedl, že onkologická péče je prioritou vlády a že již bylo dosaženo pokroku v čekacích dobách. Uvedl také, že „národní plán pro léčbu rakoviny ukáže, jak dále zlepšit míru přežití a vyrovnat nepřijatelné rozdíly mezi jednotlivými typy rakoviny“.
Ukrajinské ministerstvo obrany potvrdilo, že pozemní robotické systémy se staly běžnou součástí tamní první linie, kde plní logistické úkoly, poskytují bojovou podporu a pomáhají s evakuací raněných.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ho armáda informovala o sestřelení amerického vrtulníku Apache íránskými silami u pobřeží Ománu. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy na tento incident musí bezpodmínečně reagovat. Trump zároveň potvrdil, že oba piloti, kteří se v té době nacházeli na palubě stroje, byli úspěšně zachráněni a vyvázli z incidentu bez jakýchkoli zranění.
Čínský prezident Si Ťin-pching ukončil dvoudenní oficiální návštěvu Pchjongjangu, která byla jeho první cestou do Severní Koreje od roku 2019. Severokorejský vůdce Kim Čong-un připravil pro čínského hosta velkolepé uvítání zahrnující červený koberec i akrobatická vystoupení.
Silný, neboli „super“ El Niño, charakterizovaný vzestupem teploty mořské hladiny o dva stupně Celsia nebo více, je pro letošní rok vysoce pravděpodobný a jeho vliv potrvá až do roku 2027. Tento klimatický jev způsobený oslabením pasátů umožňuje teplým povrchovým vodám šířit se napříč středním a východním Pacifikem, což narušuje oceánskou cirkulaci a mění vzorce počasí po celém světě. El Niño tak zintenzivňuje již existující nerovnosti v globální ekonomice, přičemž klimatické šoky jasně ukazují, jak dodavatelské řetězce přenášejí rizika na nejchudší populace světa, a potenciální nejhorší scénáře dopadnou nepřiměřeně právě na chudé zemědělce a dělníky.
Jednou z největších záhad současné globální ekonomiky zůstává skutečnost, proč ropný trh reaguje relativně klidně na jeden z největších nabídkových šoků v historii. Hormuzský průliv je kvůli tři měsíce trvající válce s Íránem paralyzován, což je scénář, který před vypuknutím konfliktu málokdo považoval za reálný. Viditelná lodní doprava v této oblasti je podle odhadů banky JPMorgan na pouhých patnácti procentech předválečné úrovně, přesto ceny ropy zatím nestouply na kritické hodnoty, kterých se analytici obávali.
Britský lékař Simon Mardel, který má za sebou třicet let zkušeností s bojem proti nejzávažnějším epidemiím eboly, varuje, že nynější vývoj v Demokratické republice Kongo může vyústit v katastrofu obřích rozměrů. Devětašedesátiletý specialista přirovnal situaci ke sledování vlakové havárie a upozornil, že přesný rozsah ani rychlost přenosu nikdo nezná. Hrozí podle něj, že se nákaza vymkne kontrole a zasáhne nepřipravené státy na jiných kontinentech. V Demokratické republice Kongo jde přitom o třetí nejrozsáhlejší epidemii v dějinách, která si vyžádala přes 230 životů z více než tisíce nakažených, včetně zdravotníků a dobrovolníků, což vedlo Světovou zdravotnickou organizaci k vyhlášení stavu veřejného ohrožení mezinárodního významu.
Bulharsko již nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu, což oficiálně oznámil tamní ministr obrany Dimitar Stojanov. Tento krok definitivně potvrzuje odmítavý postoj nové bulharské vlády vůči evropské vojenské podpoře Kyjeva.
Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin prohlásil, že Rusko a Bělorusko jsou neustále připraveny použít všechny dostupné prostředky, včetně jaderných zbraní, k zajištění bezpečnosti svazového státu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje uspořádat videohovor mezi zeměmi skupiny G7 a Čínou, jehož hlavním tématem má být řešení globální obchodní nerovnováhy. Podle informací od čtyř představitelů ze tří členských států G7 by se tato online schůzka měla uskutečnit ve čtvrtek, tedy ještě před zahájením samotného summitu lídrů G7, který se bude konat příští týden v jezerním letovisku Évian-les-Bains. Tento diplomatický krok představuje významný posun pro uskupení západních demokracií, které v posledních letech zastávalo vůči Číně spíše konfrontační postoj.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval britské místní samosprávy vedené stranou Reform UK, aby na svých budovách znovu vyvěsily ukrajinskou vlajku. Podle jeho slov je odmítavý postoj této populistické pravicové strany k vyvěšování cizích státních symbolů typem drobné chyby, která by mohla narušit velké přátelství.
Největší světové banky poskytly v loňském roce finanční prostředky pro fosilní průmysl v celkové hodnotě 906 miliard dolarů. Tento výrazný nárůst investic, který oproti roku 2024 představuje zvýšení o 64 miliard dolarů neboli téměř o 8 %, podle ekologických organizací zamyká svět do dlouhodobé závislosti na uhlí, ropě a plynu. Koalice autorů každoroční zprávy Banking on Climate Chaos v této souvislosti upozornila, že rozhodnutí 65 globálních bankovních institucí jsou neslučitelná s mezinárodními dohodami o omezení růstu globálních teplot.
Bývalý britský poslanec za konzervativce a stranu UKIP Douglas Carswell, který stál u zrodu kampaně Vote Leave, tvrdí, že jeho osmiletá dcera musela po referendu o brexitu opustit londýnskou školu. Podle jeho slov se jednalo o nevyprovokovaný a tvrdý útok namířený proti lidem, kteří vedli kampaň za odchod Velké Británie z Evropské unie.