Přísně tajná ruská jednotka se sídlem v Moskvě, známá jako Rubikon, změnila podobu války dronů. To, co bylo původně výhodou pro Ukrajince, se podle CNN nyní stává jejich zranitelností. Rubikon, celým názvem Centrum pokročilých bezpilotních technologií Rubikon, se pod ministrem obrany Andrejem Belousovem, jmenovaným loni v červnu, rychle rozšířilo.
Zřízení Rubikonu je příkladem toho, jak se ruská armáda dokázala v ukrajinském konfliktu zbavit své rigidní bojové metody a přizpůsobit se rychle se vyvíjejícímu bojišti. Ukrajina sice již dříve, v polovině roku 2024, zřídila samostatnou složku – Síly bezpilotních systémů – ale Rusko se rychle učí. Ruský prezident Vladimir Putin v červnu oznámil, že Rusko vytvoří vojenské velení zaměřené výhradně na bezpilotní systémy.
Zástupce velitele nového útvaru, plukovník Sergej Ištuganov, potvrdil, že vedoucí bezpilotních systémů byl jmenován a vojenské řídící orgány byly vytvořeny na všech úrovních. Ištuganov uvedl pro ruský deník kp.ru, že ještě před rokem nebyly ruské jednotky tak nasyceny drony, ale postupně se podařilo situaci na obloze zvrátit. Jednotka má dokonce i svůj znak s překříženým šípem a mečem, uprostřed s mikročipem se hvězdou a křídly.
Rubikon se nezabývá pouze konstrukcí a nasazením dronů, ale také vývojem a testováním pokročilých robotických systémů a umělé inteligence. Stali se průkopníky ve využívání vláknově optických dronů. Tyto drony, ovládané pomocí optického kabelu, poskytují bezpečný video přenos v reálném čase a nelze je rušit. Jednotka také zlepšuje výkonnost dalších armádních útvarů.
Během několika měsíců od svého založení se jednotky Rubikonu rozšířily napříč frontovými liniemi s novou generací dronů, což zvrátilo situaci ve prospěch Ruska. Jejich první známé nasazení se odehrálo uvnitř Ruska poté, co ukrajinské síly vstoupily a obsadily část Kurské oblasti loni v létě. Ukrajinská armáda následně hlásila, že jejich zásobovací trasy byly téměř zcela přerušeny drony.
Od té doby jsou jednotky Rubikonu hlášeny z mnoha částí bojiště, kde často získávají převahu pro ruské vojáky útoky na ukrajinské zásobovací trasy hluboko za frontovou linií. Vojenský analytik Mick Ryan, který nedávno pobýval na Ukrajině, uvedl, že konflikt se stal „prostředím nasyceným drony“. Ryan dodal, že ruská inovace v oblasti dronů pravděpodobně předstihuje ukrajinskou.
Ukrajinské síly sice instalují sítě na cestách a stezkách za frontovou linií, aby drony Rubikonu zachytily, ale vzhledem k rozlehlosti bojové zóny je jejich pomoc omezená. Rubikon se také inovativně angažuje ve vývoji radarových sítí pro sestřelování ukrajinských dronů.
Podle ukrajinského specialisty na elektronický boj Serhije Beskrestnova Rusové studovali veškerou elektroniku, komunikační a navigační systémy uvnitř ukořistěných ukrajinských UAV. Rubikon byl zapojen i do prvního úspěšného nasazení ruského námořního dronu, který zasáhl ukrajinské plavidlo v deltě Dunaje v srpnu.
Důležitost jednotek Rubikonu je tak velká, že ukrajinské bezpečnostní složky nyní intenzivně pátrají po jejich předsunutých základnách. Kyjev tvrdí, že se jim nedávno podařilo zničit velitelství Rubikonu při náletu dronu na ruskou základnu v okupované Avdijivce.
Jeden z ukrajinských velitelů uvedl, že ačkoliv mají obě strany podobné schopnosti, Rusové mají výhodu v počtu vyráběných vláknově optických dronů. To je klíčový rozdíl: kolik jich mohou oni, a kolik my, vypustit.
Konflikt na Ukrajině se stále více mění v bitvu protiopatření, kdy se neustále bojuje mezi drony a elektronickým bojem, který má za úkol drony detekovat, rušit nebo oklamat. Jak uvedl Ištuganov, nepřítel si hraje s frekvencemi a my rekonfigurujeme naše systémy elektronického boje, a naopak. Tato adaptace je nekonečný proces.
Mezi zbraněmi Rubikonu je dron Molnija (Blesk), relativně jednoduchý UAV vyrobený převážně z překližky. Jeho druhá generace nese náklad až sedm kilogramů a dokáže doletět až 30 kilometrů za frontovou linii. Může také fungovat jako „mateřská loď“, která vypouští dvě FPV munice.
Analytik Dara Massicot varuje, že svět, který si Rubikon a jeho podporovatelé představují, bude mít brzy roje autonomních dronů, které mohou zahltit obranu protivníka, a mikrodrony, které je obtížné identifikovat. Massicot uzavírá, že „válka utváří armády“, což se v severní Ukrajině promítá do nekonečné rutiny detekce a ničení.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.