Přísně tajná ruská jednotka se sídlem v Moskvě, známá jako Rubikon, změnila podobu války dronů. To, co bylo původně výhodou pro Ukrajince, se podle CNN nyní stává jejich zranitelností. Rubikon, celým názvem Centrum pokročilých bezpilotních technologií Rubikon, se pod ministrem obrany Andrejem Belousovem, jmenovaným loni v červnu, rychle rozšířilo.
Zřízení Rubikonu je příkladem toho, jak se ruská armáda dokázala v ukrajinském konfliktu zbavit své rigidní bojové metody a přizpůsobit se rychle se vyvíjejícímu bojišti. Ukrajina sice již dříve, v polovině roku 2024, zřídila samostatnou složku – Síly bezpilotních systémů – ale Rusko se rychle učí. Ruský prezident Vladimir Putin v červnu oznámil, že Rusko vytvoří vojenské velení zaměřené výhradně na bezpilotní systémy.
Zástupce velitele nového útvaru, plukovník Sergej Ištuganov, potvrdil, že vedoucí bezpilotních systémů byl jmenován a vojenské řídící orgány byly vytvořeny na všech úrovních. Ištuganov uvedl pro ruský deník kp.ru, že ještě před rokem nebyly ruské jednotky tak nasyceny drony, ale postupně se podařilo situaci na obloze zvrátit. Jednotka má dokonce i svůj znak s překříženým šípem a mečem, uprostřed s mikročipem se hvězdou a křídly.
Rubikon se nezabývá pouze konstrukcí a nasazením dronů, ale také vývojem a testováním pokročilých robotických systémů a umělé inteligence. Stali se průkopníky ve využívání vláknově optických dronů. Tyto drony, ovládané pomocí optického kabelu, poskytují bezpečný video přenos v reálném čase a nelze je rušit. Jednotka také zlepšuje výkonnost dalších armádních útvarů.
Během několika měsíců od svého založení se jednotky Rubikonu rozšířily napříč frontovými liniemi s novou generací dronů, což zvrátilo situaci ve prospěch Ruska. Jejich první známé nasazení se odehrálo uvnitř Ruska poté, co ukrajinské síly vstoupily a obsadily část Kurské oblasti loni v létě. Ukrajinská armáda následně hlásila, že jejich zásobovací trasy byly téměř zcela přerušeny drony.
Od té doby jsou jednotky Rubikonu hlášeny z mnoha částí bojiště, kde často získávají převahu pro ruské vojáky útoky na ukrajinské zásobovací trasy hluboko za frontovou linií. Vojenský analytik Mick Ryan, který nedávno pobýval na Ukrajině, uvedl, že konflikt se stal „prostředím nasyceným drony“. Ryan dodal, že ruská inovace v oblasti dronů pravděpodobně předstihuje ukrajinskou.
Ukrajinské síly sice instalují sítě na cestách a stezkách za frontovou linií, aby drony Rubikonu zachytily, ale vzhledem k rozlehlosti bojové zóny je jejich pomoc omezená. Rubikon se také inovativně angažuje ve vývoji radarových sítí pro sestřelování ukrajinských dronů.
Podle ukrajinského specialisty na elektronický boj Serhije Beskrestnova Rusové studovali veškerou elektroniku, komunikační a navigační systémy uvnitř ukořistěných ukrajinských UAV. Rubikon byl zapojen i do prvního úspěšného nasazení ruského námořního dronu, který zasáhl ukrajinské plavidlo v deltě Dunaje v srpnu.
Důležitost jednotek Rubikonu je tak velká, že ukrajinské bezpečnostní složky nyní intenzivně pátrají po jejich předsunutých základnách. Kyjev tvrdí, že se jim nedávno podařilo zničit velitelství Rubikonu při náletu dronu na ruskou základnu v okupované Avdijivce.
Jeden z ukrajinských velitelů uvedl, že ačkoliv mají obě strany podobné schopnosti, Rusové mají výhodu v počtu vyráběných vláknově optických dronů. To je klíčový rozdíl: kolik jich mohou oni, a kolik my, vypustit.
Konflikt na Ukrajině se stále více mění v bitvu protiopatření, kdy se neustále bojuje mezi drony a elektronickým bojem, který má za úkol drony detekovat, rušit nebo oklamat. Jak uvedl Ištuganov, nepřítel si hraje s frekvencemi a my rekonfigurujeme naše systémy elektronického boje, a naopak. Tato adaptace je nekonečný proces.
Mezi zbraněmi Rubikonu je dron Molnija (Blesk), relativně jednoduchý UAV vyrobený převážně z překližky. Jeho druhá generace nese náklad až sedm kilogramů a dokáže doletět až 30 kilometrů za frontovou linii. Může také fungovat jako „mateřská loď“, která vypouští dvě FPV munice.
Analytik Dara Massicot varuje, že svět, který si Rubikon a jeho podporovatelé představují, bude mít brzy roje autonomních dronů, které mohou zahltit obranu protivníka, a mikrodrony, které je obtížné identifikovat. Massicot uzavírá, že „válka utváří armády“, což se v severní Ukrajině promítá do nekonečné rutiny detekce a ničení.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.