Slovenský premiér Robert Fico ostře zareagoval na slova vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci Kaji Kallasové, která vyzvala evropské lídry, aby se nezúčastnili tradičních oslav Dne vítězství 9. května v Moskvě. Účast na těchto oslavách podle Kallasové nebude považována za neutrální gesto a EU ji bude bedlivě sledovat. Reakce slovenského premiéra na sebe nenechala dlouho čekat.
Fico označil její výstrahu za neuctivou a nevhodnou, přičemž naznačil, že spíše než o diplomatické doporučení šlo o pokus o vydírání. „Do Moskvy 9. května pojedu. Je výstraha paní Kallasové vydíráním, nebo oznámením, že budu po návratu z Moskvy potrestán? Nevím. Ale vím, že se píše rok 2025, nikoliv 1939,“ uvedl Robert Fico v prohlášení.
Premiér se zároveň vymezil proti rostoucímu tlaku ze strany Evropské unie, který podle něj omezuje svobodnou diskusi a podkopává základní demokratické principy. Poukázal mimo jiné na dění ve Francii, Rumunsku, Srbsku i Gruzii, kde se podle jeho slov Západ nevhodně vměšuje do vnitřních záležitostí suverénních států. Ostře kritizoval i přehlížení zneužívání moci vůči opozici na Slovensku.
Fico prohlásil, že jako předseda vlády nezávislé země nebude přijímat rozkazy od představitelů EU, kam smí cestovat. „Jsem legitimním premiérem Slovenské republiky – suverénní země. Nikdo mi nemůže nařizovat, kam mám nebo nemám cestovat,“ vzkázal Kallasové.
Zároveň obhajoval svou účast na ruských oslavách jako morální a historicky důležitý akt. Podle něj jde o vyjádření úcty vojákům Rudé armády, kteří položili život za osvobození Československa, ale i milionům dalších padlých druhé světové války. „Pojedu do Moskvy, abych vzdal úctu tisícům vojáků Rudé armády. Stejně jako jsem vzdal úctu padlým v Normandii, Tichomoří nebo letcům RAF,“ dodal.
Fico se v prohlášení rovněž připomenul jako jeden z mála evropských politiků, kteří dlouhodobě a veřejně vyzývají k míru na Ukrajině. Odmítá pokračování války a kritizuje bezpodmínečnou vojenskou podporu Kyjevu. „Neustále mluvím o nutnosti míru na Ukrajině. Nepatřím mezi horlivé zastánce pokračování této nesmyslné války,“ uvedl.
Kaja Kallasová své výzvy adresovala v pondělí po jednání ministrů zahraničí EU v Lucemburku. Varovala, že účast na přehlídce v Moskvě bude vnímána jako politické gesto. „Rusko v současnosti vede plnohodnotnou válku v Evropě,“ uvedla s tím, že přítomnost lídrů na oslavách s Vladimirem Putinem je nepřípustná, zejména u zemí, které usilují o členství v EU, jako je například Srbsko.
Tento rok se přitom v Moskvě slaví kulaté, 80. výročí porážky nacistického Německa. Rusko podle dostupných informací rozeslalo pozvánky nejen do Číny, Indie a Brazílie, ale i do některých evropských zemí včetně Slovenska a Srbska. Slavnosti mají mít letos obzvlášť okázalý průběh, jejichž součástí bude rozsáhlá vojenská přehlídka i symbolické připomínání „osvobození Evropy“.
Putin přitom opakovaně obhajuje invazi na Ukrajinu jako snahu o „denacifikaci“, což je v očích evropských lídrů jen cynické překrucování historie. Kallasová proto zároveň oznámila, že Ukrajina pozvala evropské státníky na alternativní akci do Kyjeva ve stejný den, 9. května. Cílem je podle ní vyslat jednoznačný signál podpory napadené zemi.
„Vyzvala jsem všechny členské státy a zástupce institucí, aby v co největší míře navštívili Kyjev a dali najevo, že jsme na straně Ukrajiny,“ řekla šéfka unijní diplomacie.
Reakce členských států EU na pozvánku do Moskvy jsou zatím smíšené. Maďarský premiér Viktor Orbán už oznámil, že se přehlídky nezúčastní. Jak bude reagovat Evropská unie na Ficovu přítomnost v Moskvě, zůstává otázkou.
Slovenský premiér však zjevně nehodlá ustupovat. Na závěr svého prohlášení zopakoval své výhrady vůči unijní kritice. „Slova paní Kallasové jsou neuctivá a ohrazuji se proti nim,“ uzavřel Fico svůj vzkaz do Bruselu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí na vlastní žádost setká s Donaldem Trumpem v Bílém domě. Ke schůzce se ale podle serveru The Guardian připojí i další evropští lídři.
Hurikán Erin, první hurikán v Atlantiku v letošní sezóně, se velmi rychle vyvinul v nebezpečnou bouři. Jde o jev, který je v posledních letech kvůli oteplování planety stále častější. Erin se na chvíli stal vzácným extrémním hurikánem páté kategorie, než v neděli zeslábl na třetí kategorii, přičemž se jeho systém zvětšil, píše CNN.
Donald Trump osobně předal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi dopis od první dámy Melanie Trumpové. Jeho tématem je situace dětí, které uvízly uprostřed války na Ukrajině a v Rusku. Podle Bílého domu se v dopise píše o únosech dětí, které se odehrály po invazi v roce 2022.
Analýza summitu na Aljašce serveru CNN ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin dosáhl všeho, v co mohl doufat, zatímco americký prezident Donald Trump získal jen velmi málo. Otázkou nyní je, zda se Trumpovi podařilo dosáhnout alespoň nějakých mírných zisků nebo položit základy pro budoucí bezpečnost Ukrajiny, pokud dojde k mírové dohodě s Ruskem.
Americký server Axios s odvoláním na dva informované zdroje uvádí, že prezident Donald Trump se v blízké době pokusí zorganizovat setkání tří hlav států. Na summitu s Putinem, který se má konat už příští pátek, by se měl zúčastnit jak Trump, tak i Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj.
Slovenská opozice se pustila do premiéra Roberta Fica, protože podle ní nezasáhl, když byla v Srbsku napadena skupina Slováků. Incident se odehrál v srbském městě Bački Petrovac, kde žije největší slovenská menšina.
Chris Ulrich, analytik chování a expert na řeč těla, pro CNN uvedl, že se americký prezident Donald Trump během včerejšího summitu snažil prostřednictvím řeči těla projevit přátelskou dominanci. Během prvního podání rukou šlo podle Ulricha o „okamžik, kdy se mohli propojit.“
Při svém prvním vystoupení od aljašského summitu s Donaldem Trumpem označil Vladimir Putin setkání za „velmi užitečné a včasné.“ Podle Kremlu ruský prezident v sobotu prohlásil, že s Trumpem probral prakticky všechny oblasti spolupráce, ale především se soustředili na „možné řešení ukrajinské krize na spravedlivém základě.“
Na Aljašce se v pátek v noci konalo důležité setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během jednání Putin podle informací čtyř zdrojů požadoval, aby se Ukrajina vzdala Doněcké a Luhanské oblasti. Výměnou za tento ústupek nabídl zmrazení zbytku frontové linie, čímž by se zastavily další ruské útoky, napsal server Financial Times.
V telefonickém hovoru s evropskými lídry Donald Trump zdůraznil italský návrh na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, který je „inspirován článkem 5 NATO,“ jak uvedla italská premiérka Giorgia Meloniová. Jeden z evropských úředníků sdělil CNN, že součástí rozhovorů s Trumpem byly právě tyto záruky „typu článku 5“ s podporou Evropy a USA. Zároveň ale zdůraznil, že by se na nich NATO nepodílelo.
Evropská diplomatka Kaja Kallasová varuje, že Rusko nemá v úmyslu ukončit brutální válku na Ukrajině. Uvedla to jen pár hodin poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že je blízko zprostředkování příměří. Kallasová, vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, uvítala Trumpovo „odhodlání dosáhnout mírové dohody“ po jeho jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Americký prezident Donald Trump změnil svůj postoj k příměří na Ukrajině po summitu s ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce. Před schůzkou tvrdil, že nebude spokojen, pokud nebude dohodnuto příměří. "Nebudu nadšen, pokud ho nezískám," řekl s tím, že mu sice všichni říkají, že k tomu dojde až na druhém setkání, ale on s tím nebude spokojený.