Slovenský premiér Robert Fico ostře zareagoval na slova vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci Kaji Kallasové, která vyzvala evropské lídry, aby se nezúčastnili tradičních oslav Dne vítězství 9. května v Moskvě. Účast na těchto oslavách podle Kallasové nebude považována za neutrální gesto a EU ji bude bedlivě sledovat. Reakce slovenského premiéra na sebe nenechala dlouho čekat.
Fico označil její výstrahu za neuctivou a nevhodnou, přičemž naznačil, že spíše než o diplomatické doporučení šlo o pokus o vydírání. „Do Moskvy 9. května pojedu. Je výstraha paní Kallasové vydíráním, nebo oznámením, že budu po návratu z Moskvy potrestán? Nevím. Ale vím, že se píše rok 2025, nikoliv 1939,“ uvedl Robert Fico v prohlášení.
Premiér se zároveň vymezil proti rostoucímu tlaku ze strany Evropské unie, který podle něj omezuje svobodnou diskusi a podkopává základní demokratické principy. Poukázal mimo jiné na dění ve Francii, Rumunsku, Srbsku i Gruzii, kde se podle jeho slov Západ nevhodně vměšuje do vnitřních záležitostí suverénních států. Ostře kritizoval i přehlížení zneužívání moci vůči opozici na Slovensku.
Fico prohlásil, že jako předseda vlády nezávislé země nebude přijímat rozkazy od představitelů EU, kam smí cestovat. „Jsem legitimním premiérem Slovenské republiky – suverénní země. Nikdo mi nemůže nařizovat, kam mám nebo nemám cestovat,“ vzkázal Kallasové.
Zároveň obhajoval svou účast na ruských oslavách jako morální a historicky důležitý akt. Podle něj jde o vyjádření úcty vojákům Rudé armády, kteří položili život za osvobození Československa, ale i milionům dalších padlých druhé světové války. „Pojedu do Moskvy, abych vzdal úctu tisícům vojáků Rudé armády. Stejně jako jsem vzdal úctu padlým v Normandii, Tichomoří nebo letcům RAF,“ dodal.
Fico se v prohlášení rovněž připomenul jako jeden z mála evropských politiků, kteří dlouhodobě a veřejně vyzývají k míru na Ukrajině. Odmítá pokračování války a kritizuje bezpodmínečnou vojenskou podporu Kyjevu. „Neustále mluvím o nutnosti míru na Ukrajině. Nepatřím mezi horlivé zastánce pokračování této nesmyslné války,“ uvedl.
Kaja Kallasová své výzvy adresovala v pondělí po jednání ministrů zahraničí EU v Lucemburku. Varovala, že účast na přehlídce v Moskvě bude vnímána jako politické gesto. „Rusko v současnosti vede plnohodnotnou válku v Evropě,“ uvedla s tím, že přítomnost lídrů na oslavách s Vladimirem Putinem je nepřípustná, zejména u zemí, které usilují o členství v EU, jako je například Srbsko.
Tento rok se přitom v Moskvě slaví kulaté, 80. výročí porážky nacistického Německa. Rusko podle dostupných informací rozeslalo pozvánky nejen do Číny, Indie a Brazílie, ale i do některých evropských zemí včetně Slovenska a Srbska. Slavnosti mají mít letos obzvlášť okázalý průběh, jejichž součástí bude rozsáhlá vojenská přehlídka i symbolické připomínání „osvobození Evropy“.
Putin přitom opakovaně obhajuje invazi na Ukrajinu jako snahu o „denacifikaci“, což je v očích evropských lídrů jen cynické překrucování historie. Kallasová proto zároveň oznámila, že Ukrajina pozvala evropské státníky na alternativní akci do Kyjeva ve stejný den, 9. května. Cílem je podle ní vyslat jednoznačný signál podpory napadené zemi.
„Vyzvala jsem všechny členské státy a zástupce institucí, aby v co největší míře navštívili Kyjev a dali najevo, že jsme na straně Ukrajiny,“ řekla šéfka unijní diplomacie.
Reakce členských států EU na pozvánku do Moskvy jsou zatím smíšené. Maďarský premiér Viktor Orbán už oznámil, že se přehlídky nezúčastní. Jak bude reagovat Evropská unie na Ficovu přítomnost v Moskvě, zůstává otázkou.
Slovenský premiér však zjevně nehodlá ustupovat. Na závěr svého prohlášení zopakoval své výhrady vůči unijní kritice. „Slova paní Kallasové jsou neuctivá a ohrazuji se proti nim,“ uzavřel Fico svůj vzkaz do Bruselu.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.