Slovenský premiér Robert Fico ostře zareagoval na slova vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci Kaji Kallasové, která vyzvala evropské lídry, aby se nezúčastnili tradičních oslav Dne vítězství 9. května v Moskvě. Účast na těchto oslavách podle Kallasové nebude považována za neutrální gesto a EU ji bude bedlivě sledovat. Reakce slovenského premiéra na sebe nenechala dlouho čekat.
Fico označil její výstrahu za neuctivou a nevhodnou, přičemž naznačil, že spíše než o diplomatické doporučení šlo o pokus o vydírání. „Do Moskvy 9. května pojedu. Je výstraha paní Kallasové vydíráním, nebo oznámením, že budu po návratu z Moskvy potrestán? Nevím. Ale vím, že se píše rok 2025, nikoliv 1939,“ uvedl Robert Fico v prohlášení.
Premiér se zároveň vymezil proti rostoucímu tlaku ze strany Evropské unie, který podle něj omezuje svobodnou diskusi a podkopává základní demokratické principy. Poukázal mimo jiné na dění ve Francii, Rumunsku, Srbsku i Gruzii, kde se podle jeho slov Západ nevhodně vměšuje do vnitřních záležitostí suverénních států. Ostře kritizoval i přehlížení zneužívání moci vůči opozici na Slovensku.
Fico prohlásil, že jako předseda vlády nezávislé země nebude přijímat rozkazy od představitelů EU, kam smí cestovat. „Jsem legitimním premiérem Slovenské republiky – suverénní země. Nikdo mi nemůže nařizovat, kam mám nebo nemám cestovat,“ vzkázal Kallasové.
Zároveň obhajoval svou účast na ruských oslavách jako morální a historicky důležitý akt. Podle něj jde o vyjádření úcty vojákům Rudé armády, kteří položili život za osvobození Československa, ale i milionům dalších padlých druhé světové války. „Pojedu do Moskvy, abych vzdal úctu tisícům vojáků Rudé armády. Stejně jako jsem vzdal úctu padlým v Normandii, Tichomoří nebo letcům RAF,“ dodal.
Fico se v prohlášení rovněž připomenul jako jeden z mála evropských politiků, kteří dlouhodobě a veřejně vyzývají k míru na Ukrajině. Odmítá pokračování války a kritizuje bezpodmínečnou vojenskou podporu Kyjevu. „Neustále mluvím o nutnosti míru na Ukrajině. Nepatřím mezi horlivé zastánce pokračování této nesmyslné války,“ uvedl.
Kaja Kallasová své výzvy adresovala v pondělí po jednání ministrů zahraničí EU v Lucemburku. Varovala, že účast na přehlídce v Moskvě bude vnímána jako politické gesto. „Rusko v současnosti vede plnohodnotnou válku v Evropě,“ uvedla s tím, že přítomnost lídrů na oslavách s Vladimirem Putinem je nepřípustná, zejména u zemí, které usilují o členství v EU, jako je například Srbsko.
Tento rok se přitom v Moskvě slaví kulaté, 80. výročí porážky nacistického Německa. Rusko podle dostupných informací rozeslalo pozvánky nejen do Číny, Indie a Brazílie, ale i do některých evropských zemí včetně Slovenska a Srbska. Slavnosti mají mít letos obzvlášť okázalý průběh, jejichž součástí bude rozsáhlá vojenská přehlídka i symbolické připomínání „osvobození Evropy“.
Putin přitom opakovaně obhajuje invazi na Ukrajinu jako snahu o „denacifikaci“, což je v očích evropských lídrů jen cynické překrucování historie. Kallasová proto zároveň oznámila, že Ukrajina pozvala evropské státníky na alternativní akci do Kyjeva ve stejný den, 9. května. Cílem je podle ní vyslat jednoznačný signál podpory napadené zemi.
„Vyzvala jsem všechny členské státy a zástupce institucí, aby v co největší míře navštívili Kyjev a dali najevo, že jsme na straně Ukrajiny,“ řekla šéfka unijní diplomacie.
Reakce členských států EU na pozvánku do Moskvy jsou zatím smíšené. Maďarský premiér Viktor Orbán už oznámil, že se přehlídky nezúčastní. Jak bude reagovat Evropská unie na Ficovu přítomnost v Moskvě, zůstává otázkou.
Slovenský premiér však zjevně nehodlá ustupovat. Na závěr svého prohlášení zopakoval své výhrady vůči unijní kritice. „Slova paní Kallasové jsou neuctivá a ohrazuji se proti nim,“ uzavřel Fico svůj vzkaz do Bruselu.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.
