Slovenský premiér Robert Fico ostře zareagoval na slova vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci Kaji Kallasové, která vyzvala evropské lídry, aby se nezúčastnili tradičních oslav Dne vítězství 9. května v Moskvě. Účast na těchto oslavách podle Kallasové nebude považována za neutrální gesto a EU ji bude bedlivě sledovat. Reakce slovenského premiéra na sebe nenechala dlouho čekat.
Fico označil její výstrahu za neuctivou a nevhodnou, přičemž naznačil, že spíše než o diplomatické doporučení šlo o pokus o vydírání. „Do Moskvy 9. května pojedu. Je výstraha paní Kallasové vydíráním, nebo oznámením, že budu po návratu z Moskvy potrestán? Nevím. Ale vím, že se píše rok 2025, nikoliv 1939,“ uvedl Robert Fico v prohlášení.
Premiér se zároveň vymezil proti rostoucímu tlaku ze strany Evropské unie, který podle něj omezuje svobodnou diskusi a podkopává základní demokratické principy. Poukázal mimo jiné na dění ve Francii, Rumunsku, Srbsku i Gruzii, kde se podle jeho slov Západ nevhodně vměšuje do vnitřních záležitostí suverénních států. Ostře kritizoval i přehlížení zneužívání moci vůči opozici na Slovensku.
Fico prohlásil, že jako předseda vlády nezávislé země nebude přijímat rozkazy od představitelů EU, kam smí cestovat. „Jsem legitimním premiérem Slovenské republiky – suverénní země. Nikdo mi nemůže nařizovat, kam mám nebo nemám cestovat,“ vzkázal Kallasové.
Zároveň obhajoval svou účast na ruských oslavách jako morální a historicky důležitý akt. Podle něj jde o vyjádření úcty vojákům Rudé armády, kteří položili život za osvobození Československa, ale i milionům dalších padlých druhé světové války. „Pojedu do Moskvy, abych vzdal úctu tisícům vojáků Rudé armády. Stejně jako jsem vzdal úctu padlým v Normandii, Tichomoří nebo letcům RAF,“ dodal.
Fico se v prohlášení rovněž připomenul jako jeden z mála evropských politiků, kteří dlouhodobě a veřejně vyzývají k míru na Ukrajině. Odmítá pokračování války a kritizuje bezpodmínečnou vojenskou podporu Kyjevu. „Neustále mluvím o nutnosti míru na Ukrajině. Nepatřím mezi horlivé zastánce pokračování této nesmyslné války,“ uvedl.
Kaja Kallasová své výzvy adresovala v pondělí po jednání ministrů zahraničí EU v Lucemburku. Varovala, že účast na přehlídce v Moskvě bude vnímána jako politické gesto. „Rusko v současnosti vede plnohodnotnou válku v Evropě,“ uvedla s tím, že přítomnost lídrů na oslavách s Vladimirem Putinem je nepřípustná, zejména u zemí, které usilují o členství v EU, jako je například Srbsko.
Tento rok se přitom v Moskvě slaví kulaté, 80. výročí porážky nacistického Německa. Rusko podle dostupných informací rozeslalo pozvánky nejen do Číny, Indie a Brazílie, ale i do některých evropských zemí včetně Slovenska a Srbska. Slavnosti mají mít letos obzvlášť okázalý průběh, jejichž součástí bude rozsáhlá vojenská přehlídka i symbolické připomínání „osvobození Evropy“.
Putin přitom opakovaně obhajuje invazi na Ukrajinu jako snahu o „denacifikaci“, což je v očích evropských lídrů jen cynické překrucování historie. Kallasová proto zároveň oznámila, že Ukrajina pozvala evropské státníky na alternativní akci do Kyjeva ve stejný den, 9. května. Cílem je podle ní vyslat jednoznačný signál podpory napadené zemi.
„Vyzvala jsem všechny členské státy a zástupce institucí, aby v co největší míře navštívili Kyjev a dali najevo, že jsme na straně Ukrajiny,“ řekla šéfka unijní diplomacie.
Reakce členských států EU na pozvánku do Moskvy jsou zatím smíšené. Maďarský premiér Viktor Orbán už oznámil, že se přehlídky nezúčastní. Jak bude reagovat Evropská unie na Ficovu přítomnost v Moskvě, zůstává otázkou.
Slovenský premiér však zjevně nehodlá ustupovat. Na závěr svého prohlášení zopakoval své výhrady vůči unijní kritice. „Slova paní Kallasové jsou neuctivá a ohrazuji se proti nim,“ uzavřel Fico svůj vzkaz do Bruselu.
Íránská armáda a představitelé Revolučních gard signalizují, že se aktivně připravují na další kolo ozbrojeného konfliktu se Spojenými státy a jejich spojenci. Cílem těchto veřejných varování je odradit administrativu prezidenta Donalda Trumpa od obnovení vojenských operací, které vypukly v únoru. Teherán v posledním měsíci zintenzivnil rétoriku a tvrdí, že disponuje novými zásobami zbraní připravenými k nasazení.
Francouzské ministerstvo zahraničí a přední představitelé Evropské unie důrazně odsoudili útok maskovaných izraelských osadníků na evropské diplomaty a palestinské civilisty v okupovaném Předjordánsku. Incident se odehrál v křesťanském městě at-Tajba severně od Jeruzaléma v době, kdy mezinárodní delegace sledovala místní obyvatele při tradiční sklizni oliv. Skupina útočníků vyzbrojených kovovými tyčemi napadla diplomatický konvoj a fyzicky napadla několik přítomných osob včetně francouzského starosty.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
