Slovenský premiér Robert Fico ostře zareagoval na slova vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci Kaji Kallasové, která vyzvala evropské lídry, aby se nezúčastnili tradičních oslav Dne vítězství 9. května v Moskvě. Účast na těchto oslavách podle Kallasové nebude považována za neutrální gesto a EU ji bude bedlivě sledovat. Reakce slovenského premiéra na sebe nenechala dlouho čekat.
Fico označil její výstrahu za neuctivou a nevhodnou, přičemž naznačil, že spíše než o diplomatické doporučení šlo o pokus o vydírání. „Do Moskvy 9. května pojedu. Je výstraha paní Kallasové vydíráním, nebo oznámením, že budu po návratu z Moskvy potrestán? Nevím. Ale vím, že se píše rok 2025, nikoliv 1939,“ uvedl Robert Fico v prohlášení.
Premiér se zároveň vymezil proti rostoucímu tlaku ze strany Evropské unie, který podle něj omezuje svobodnou diskusi a podkopává základní demokratické principy. Poukázal mimo jiné na dění ve Francii, Rumunsku, Srbsku i Gruzii, kde se podle jeho slov Západ nevhodně vměšuje do vnitřních záležitostí suverénních států. Ostře kritizoval i přehlížení zneužívání moci vůči opozici na Slovensku.
Fico prohlásil, že jako předseda vlády nezávislé země nebude přijímat rozkazy od představitelů EU, kam smí cestovat. „Jsem legitimním premiérem Slovenské republiky – suverénní země. Nikdo mi nemůže nařizovat, kam mám nebo nemám cestovat,“ vzkázal Kallasové.
Zároveň obhajoval svou účast na ruských oslavách jako morální a historicky důležitý akt. Podle něj jde o vyjádření úcty vojákům Rudé armády, kteří položili život za osvobození Československa, ale i milionům dalších padlých druhé světové války. „Pojedu do Moskvy, abych vzdal úctu tisícům vojáků Rudé armády. Stejně jako jsem vzdal úctu padlým v Normandii, Tichomoří nebo letcům RAF,“ dodal.
Fico se v prohlášení rovněž připomenul jako jeden z mála evropských politiků, kteří dlouhodobě a veřejně vyzývají k míru na Ukrajině. Odmítá pokračování války a kritizuje bezpodmínečnou vojenskou podporu Kyjevu. „Neustále mluvím o nutnosti míru na Ukrajině. Nepatřím mezi horlivé zastánce pokračování této nesmyslné války,“ uvedl.
Kaja Kallasová své výzvy adresovala v pondělí po jednání ministrů zahraničí EU v Lucemburku. Varovala, že účast na přehlídce v Moskvě bude vnímána jako politické gesto. „Rusko v současnosti vede plnohodnotnou válku v Evropě,“ uvedla s tím, že přítomnost lídrů na oslavách s Vladimirem Putinem je nepřípustná, zejména u zemí, které usilují o členství v EU, jako je například Srbsko.
Tento rok se přitom v Moskvě slaví kulaté, 80. výročí porážky nacistického Německa. Rusko podle dostupných informací rozeslalo pozvánky nejen do Číny, Indie a Brazílie, ale i do některých evropských zemí včetně Slovenska a Srbska. Slavnosti mají mít letos obzvlášť okázalý průběh, jejichž součástí bude rozsáhlá vojenská přehlídka i symbolické připomínání „osvobození Evropy“.
Putin přitom opakovaně obhajuje invazi na Ukrajinu jako snahu o „denacifikaci“, což je v očích evropských lídrů jen cynické překrucování historie. Kallasová proto zároveň oznámila, že Ukrajina pozvala evropské státníky na alternativní akci do Kyjeva ve stejný den, 9. května. Cílem je podle ní vyslat jednoznačný signál podpory napadené zemi.
„Vyzvala jsem všechny členské státy a zástupce institucí, aby v co největší míře navštívili Kyjev a dali najevo, že jsme na straně Ukrajiny,“ řekla šéfka unijní diplomacie.
Reakce členských států EU na pozvánku do Moskvy jsou zatím smíšené. Maďarský premiér Viktor Orbán už oznámil, že se přehlídky nezúčastní. Jak bude reagovat Evropská unie na Ficovu přítomnost v Moskvě, zůstává otázkou.
Slovenský premiér však zjevně nehodlá ustupovat. Na závěr svého prohlášení zopakoval své výhrady vůči unijní kritice. „Slova paní Kallasové jsou neuctivá a ohrazuji se proti nim,“ uzavřel Fico svůj vzkaz do Bruselu.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
