Politická debata v Evropě je stále častěji označována za hluboce polarizovanou, přičemž média často hovoří o propasti mezi mladšími progresivními a staršími konzervativními generacemi. Výzkumníci z projektu European Social Survey se zaměřili na ověření těchto tvrzení a analyzovali dlouhodobé trendy z let 2002 až 2023 napříč východní, západní a severní Evropou. Výsledky ukazují, že politické postoje obyvatel utváří složitá kombinace věku, pohlaví a regionu, spíše než pouhé mezigenerační rozdělení.
Ve všech sledovaných regionech se mladší respondenti konzistentně řadí více do levé části politického spektra než starší ročníky. Zatímco v severní a západní Evropě zůstávají názory starších lidí relativně stabilní, ve východní Evropě došlo u starší generace k posunu směrem doprava. Naopak mladší lidé ve východním bloku se posouvají opačným směrem, což v této oblasti vytváří zřetelnou generační propast v politické orientaci.
Výzkum podle webu The Conversation rovněž odhalil výrazný rozdíl v politickém smýšlení na základě pohlaví, a to především u mladších ročníků. U starších obyvatel se názory mužů a žen v čase téměř shodují, avšak mezi mladými lidmi se rozdíly zásadně prohlubují.
Nejvýraznější je tento jev v severní Evropě, kde se mladé ženy řadí výrazně více doleva než mladí muži. Politické postoje mladých žen v západní Evropě navíc více podléhají vlivu ekonomických a společenských událostí, což se projevilo například mírným posunem doprava během finanční krize v roce 2008 či posunem doleva během pandemie v roce 2020.
V otázce obav z klimatické změny data nenaplňují běžné očekávání, že by mladá generace pociťovala výrazně větší strach než lidé staršího věku. Ve východní a západní Evropě vyjadřují starší respondenti často stejnou nebo dokonce mírně vyšší úroveň obav než mladší skupiny.
Ženy bez ohledu na věk a region vyjadřují k životnímu prostředí větší obavy než muži, přičemž největší rozdíl mezi pohlavími byl zaznamenán u mladých lidí na severu Evropy. Zde je obava z klimatické změny u mladých mužů na ústupu, zatímco u mladých žen zůstává stabilní nebo mírně roste.
Postoje k imigraci se liší především podle geografických regionů spíše než pouze podle věku či pohlaví. Ve východní Evropě prošly názory na migranty v čase největšími výkyvy, když tolerance výrazně poklesla během migrační krize v letech 2015 a 2016.
Následný dočasný nárůst tolerance kolem roku 2020 mohl být ovlivněn pandemickou situací, pozdějším příchodem uprchlíků z Ukrajiny po roce 2022 nebo metodikou sběru dat.
V severní a západní Evropě zůstávají postoje k imigraci srovnatelně stabilní a postupně se stávají pozitivnějšími. U starší populace v těchto regionech se názory mužů a žen shodují, avšak mezi mladými lidmi přetrvávají rozdíly.
Mladé ženy v severoevropských zemích vyjadřují k migrantům výrazně vyšší míru tolerance než jejich mužští vrstevníci. Celkové výsledky ukazují, že polarizace evropské společnosti není dána pouze věkem, ale souhrou generace, pohlaví a regionálních odlišností.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.