Svět, ve kterém žijeme, se dramaticky změnil. Pokud někdo pochyboval o tom, že druhý mandát Donalda Trumpa přinese fundamentální rozchod s poválečným uspořádáním, pondělní slova jeho klíčového poradce Stephena Millera ho musela vyvést z omylu. V rozhovoru pro CNN Miller popsal novou americkou misi s mrazivou upřímností: Spojené státy už nehodlají hrát roli laskavého ochránce mezinárodního práva, ale hodlají se chovat jako supervelmoc, která prosazuje svou vůli silou.
„Můžete mluvit o mezinárodních jemnůstkách, jak chcete,“ řekl Miller moderátorovi Jaku Tapperovi. „Ale v reálném světě vládnou síla, nátlak a moc. To jsou železné zákony světa.“ Tato rétorika přichází jen pár desítek hodin poté, co americké speciální síly v Caracasu zajaly Nicoláse Madura, což Miller i Trump prezentují jako důkaz, že USA mají právo zasáhnout kdekoliv, kde vidí hrozbu pro své zájmy.
Vítězoslavné náladě v Bílém domě dominuje pocit beztrestnosti. Trump po zásahu ve Venezuele okamžitě obrátil pozornost k dalším cílům. Varoval Kolumbii a vzkázal Mexiku, že se musí „dát do pořádku“, jinak ponese následky. Zvláštní pozornost ale vyvolává jeho obnovený zájem o Grónsko. Podle Millera je dánské tvrzení o suverenitě nad ostrovem irelevantní v porovnání s americkou potřebou zajistit Arktidu před Ruskem a Čínou.
V Millerově podání je logika prostá: Spojené státy jsou silné a Dánsko slabé. Proto by Grónsko mělo patřit USA. Tato argumentace zcela ignoruje právo národů na sebeurčení i územní celistvost spojenců v NATO. Arktida se navíc stává bojištěm o vzácné suroviny a Trumpova administrativa dává jasně najevo, že hodlá ovládnout naleziště prvků kritických pro technologický a zbrojní průmysl dříve, než se k nim dostane konkurence.
Trumpova nová Národní bezpečnostní strategie pro rok 2026, kterou Bílý dům nedávno představil, formálně ukončuje éru liberálního internacionalismu. Dokument odmítá roli USA jako „četníka světa“, který podporuje demokracii a lidská práva na úkor vlastních ekonomických zájmů. Namísto toho nastupuje tvrdý transakční realismus. Pokud spojenci neplatí dostatečně za svou obranu, nemohou počítat s americkou pomocí.
Tento posun vyvolává zděšení mezi evropskými lídry i v americkém Kongresu. Zatímco republikánské vedení v Senátu zásah ve Venezuele poslušně schválilo jako „policejní operaci“, kritici jako senátor Bernie Sanders mluví o otevřeném imperialismu. Sanders v reakci na Millera prohlásil, že definice světa ovládaného pouze silou je přesně to, proti čemu se USA v minulosti stavěly.
Otázkou zůstává, jak dlouho může Trumpova administrativa tento agresivní kurz udržet. Prezidentova popularita doma klesá pod 40 % kvůli vysokým cenám a inflaci. Kritici se ptají, zda si Amerika může dovolit „řídit“ Venezuelu a zároveň hrozit dalším deseti státům, když má problém stabilizovat vlastní ekonomiku. Millerova „vize supervelmoci“ sice generuje efektní titulky v médiích, ale její reálné náklady pro americké poplatníky jsou zatím neznámé.
Svět se nyní chystá na éru, kde historické smlouvy ustupují momentální převaze. Pokud Trump skutečně vnímá mezinárodní vztahy jako řetězec „obchodů“ vynucených vojenskou mocí, pak rok 2026 nebude jen rokem pádu jednoho diktátora v Jižní Americe, ale rokem, kdy skončil světový řád, jak jsme ho znali posledních osmdesát let.
Válka na Ukrajině, která se blíží ke svému čtvrtému výročí, vstoupila do kritické fáze diplomatických vyjednávání. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu otevřeně přiznal, že i přes intenzivní rozhovory v Paříži stále nemá od svých západních spojenců jasné a právně závazné bezpečnostní záruky. Ty jsou přitom pro Kyjev klíčovou podmínkou pro uzavření jakékoli mírové dohody s Ruskem.
Letecká doprava by mohla snížit svůj dopad na klima o polovinu, aniž by se lidé museli vzdát cestování. Podle nové analýzy zveřejněné v časopise Communications Earth & Environment spočívá klíč k radikálnímu omezení emisí ve třech faktorech: zrušení luxusních sedadel, maximálním zaplnění letadel a využívání nejmodernějších strojů. Výzkumníci tvrdí, že tato provozní opatření jsou mnohem účinnější než spoléhání se na udržitelná paliva nebo kontroverzní uhlíkové kompenzace.
Německo se připravuje na extrémní meteorologický jev, který může v závěru týdne ochromit velkou část země. Meteorolog Karsten Brandt z portálu Wetternet varuje před blížícím se blizzardem, který v pátek přinese masivní přívaly sněhu a vítr o rychlosti přesahující 100 km/h. Podle odborníků bude situace natolik vážná, že může dojít k bezprostřednímu ohrožení života, zejména pro lidi na cestách.
V americkém Kongresu dnes proběhl utajovaný brífink, po kterém republikánští zákonodárci neskrývali nadšení z asertivního kurzu prezidenta Donalda Trumpa. Senátor Markwayne Mullin po setkání s vládními představiteli označil bleskové zajetí Nicoláse Madura za „mimořádný výkon“ amerických zpravodajských služeb a armády. Podle něj měl pouze Trump dostatečnou odvahu k tomu, aby odstranil nelegitimního vůdce, který držel Venezuelu jako rukojmí.
Představitelé takzvané „koalice ochotných“, zahrnující 35 zemí včetně USA, se v úterý dohodli na rámci bezpečnostních záruk, které mají vstoupit v platnost po dosažení příměří. Klíčovým bodem je nasazení mezinárodních sil a vytvoření monitorovacího mechanismu pod vedením Spojených států, který by dohlížel na klid zbraní.
Po bleskové operaci v Caracasu a svržení Madura se zrak Donalda Trumpa upírá k dalšímu cíli. To, co bylo v jeho prvním funkčním období považováno za bizarní vtip, se nyní mění v realitu moderního budování impéria. Evropští lídři, kteří ještě nedávno brali Trumpovy ambice ovládnout Grónsko jako trolling, nyní s neskrývanými obavami sledují, jak Washington označuje celou západní polokouli za svou sféru vlivu.
V severním Atlantiku se schyluje k nebezpečnému námořnímu střetu mezi Spojenými státy a Ruskem. Moskva vyslala ponorku a další válečná plavidla, aby poskytla ochranu ropnému tankeru Marinera, který se snaží zadržet americké námořnictvo. Loď, která se momentálně nachází v mezinárodních vodách jižně od Islandu, čelí obvinění z porušování sankcí a přepravy íránské ropy.
V souvislosti s nedávným dramatickým zajetím venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými speciálními silami se na veřejnost znovu dostávají informace o kontroverzních nabídkách, které Moskva v minulosti adresovala Washingtonu.
V Paříži se v úterý sešli lídři takzvané „koalice ochotných“, aby pod záštitou amerických vyjednavačů doladili mírovou dohodu pro Ukrajinu. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj optimisticky hlásil, že plán na ukončení války s Ruskem je hotov z devadesáti procent, v honosných sálech se vznášel stín mnohem kontroverznějšího tématu. Tím byl neutuchající zájem Donalda Trumpa o Grónsko, který nyní, po nedávné americké intervenci ve Venezuele, nabral na nečekané a mrazivé vážnosti.
V Íránu se v posledních dnech rozhořely protesty, které svou intenzitou a geografickým rozsahem vážně otřásají tamním režimem. Spouštěčem nepokojů se stala hluboká hospodářská krize a drastický propad národní měny, který vyhnal lidi do ulic už v 88 městech po celé zemi. Zatímco Teherán bojuje s vnitřní nestabilitou, íránští představitelé s rostoucím znepokojením sledují dění ve Venezuele, kde americké speciální síly bleskovou operací svrhly a zajaly prezidenta Nicoláse Madura.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Venezuela předá Spojeným státům ropu v hodnotě zhruba 2 miliard dolarů. Tento krok je přímým důsledkem stupňujícího se tlaku Washingtonu na novou venezuelskou vládu poté, co americké speciální jednotky o víkendu zajaly a ze země odvlekly autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Podle Trumpa má jít o 30 až 50 milionů barelů ropy, která byla dosud blokována v zásobnících a na tankerech kvůli americkému embargu.
Bílý dům v úterý potvrdil, že získání Grónska zůstává jednou z hlavních priorit národní bezpečnosti Spojených států. Podle prohlášení mluvčí Karoline Leavittové zvažuje tým prezidenta Donalda Trumpa širokou škálu kroků k ovládnutí tohoto strategického arktického území. Mezi zmíněnými variantami figuruje i nasazení americké armády, které má mít vrchní velitel podle slov mluvčí vždy k dispozici.