Svět, ve kterém žijeme, se dramaticky změnil. Pokud někdo pochyboval o tom, že druhý mandát Donalda Trumpa přinese fundamentální rozchod s poválečným uspořádáním, pondělní slova jeho klíčového poradce Stephena Millera ho musela vyvést z omylu. V rozhovoru pro CNN Miller popsal novou americkou misi s mrazivou upřímností: Spojené státy už nehodlají hrát roli laskavého ochránce mezinárodního práva, ale hodlají se chovat jako supervelmoc, která prosazuje svou vůli silou.
„Můžete mluvit o mezinárodních jemnůstkách, jak chcete,“ řekl Miller moderátorovi Jaku Tapperovi. „Ale v reálném světě vládnou síla, nátlak a moc. To jsou železné zákony světa.“ Tato rétorika přichází jen pár desítek hodin poté, co americké speciální síly v Caracasu zajaly Nicoláse Madura, což Miller i Trump prezentují jako důkaz, že USA mají právo zasáhnout kdekoliv, kde vidí hrozbu pro své zájmy.
Vítězoslavné náladě v Bílém domě dominuje pocit beztrestnosti. Trump po zásahu ve Venezuele okamžitě obrátil pozornost k dalším cílům. Varoval Kolumbii a vzkázal Mexiku, že se musí „dát do pořádku“, jinak ponese následky. Zvláštní pozornost ale vyvolává jeho obnovený zájem o Grónsko. Podle Millera je dánské tvrzení o suverenitě nad ostrovem irelevantní v porovnání s americkou potřebou zajistit Arktidu před Ruskem a Čínou.
V Millerově podání je logika prostá: Spojené státy jsou silné a Dánsko slabé. Proto by Grónsko mělo patřit USA. Tato argumentace zcela ignoruje právo národů na sebeurčení i územní celistvost spojenců v NATO. Arktida se navíc stává bojištěm o vzácné suroviny a Trumpova administrativa dává jasně najevo, že hodlá ovládnout naleziště prvků kritických pro technologický a zbrojní průmysl dříve, než se k nim dostane konkurence.
Trumpova nová Národní bezpečnostní strategie pro rok 2026, kterou Bílý dům nedávno představil, formálně ukončuje éru liberálního internacionalismu. Dokument odmítá roli USA jako „četníka světa“, který podporuje demokracii a lidská práva na úkor vlastních ekonomických zájmů. Namísto toho nastupuje tvrdý transakční realismus. Pokud spojenci neplatí dostatečně za svou obranu, nemohou počítat s americkou pomocí.
Tento posun vyvolává zděšení mezi evropskými lídry i v americkém Kongresu. Zatímco republikánské vedení v Senátu zásah ve Venezuele poslušně schválilo jako „policejní operaci“, kritici jako senátor Bernie Sanders mluví o otevřeném imperialismu. Sanders v reakci na Millera prohlásil, že definice světa ovládaného pouze silou je přesně to, proti čemu se USA v minulosti stavěly.
Otázkou zůstává, jak dlouho může Trumpova administrativa tento agresivní kurz udržet. Prezidentova popularita doma klesá pod 40 % kvůli vysokým cenám a inflaci. Kritici se ptají, zda si Amerika může dovolit „řídit“ Venezuelu a zároveň hrozit dalším deseti státům, když má problém stabilizovat vlastní ekonomiku. Millerova „vize supervelmoci“ sice generuje efektní titulky v médiích, ale její reálné náklady pro americké poplatníky jsou zatím neznámé.
Svět se nyní chystá na éru, kde historické smlouvy ustupují momentální převaze. Pokud Trump skutečně vnímá mezinárodní vztahy jako řetězec „obchodů“ vynucených vojenskou mocí, pak rok 2026 nebude jen rokem pádu jednoho diktátora v Jižní Americe, ale rokem, kdy skončil světový řád, jak jsme ho znali posledních osmdesát let.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.