Svět, ve kterém žijeme, se dramaticky změnil. Pokud někdo pochyboval o tom, že druhý mandát Donalda Trumpa přinese fundamentální rozchod s poválečným uspořádáním, pondělní slova jeho klíčového poradce Stephena Millera ho musela vyvést z omylu. V rozhovoru pro CNN Miller popsal novou americkou misi s mrazivou upřímností: Spojené státy už nehodlají hrát roli laskavého ochránce mezinárodního práva, ale hodlají se chovat jako supervelmoc, která prosazuje svou vůli silou.
„Můžete mluvit o mezinárodních jemnůstkách, jak chcete,“ řekl Miller moderátorovi Jaku Tapperovi. „Ale v reálném světě vládnou síla, nátlak a moc. To jsou železné zákony světa.“ Tato rétorika přichází jen pár desítek hodin poté, co americké speciální síly v Caracasu zajaly Nicoláse Madura, což Miller i Trump prezentují jako důkaz, že USA mají právo zasáhnout kdekoliv, kde vidí hrozbu pro své zájmy.
Vítězoslavné náladě v Bílém domě dominuje pocit beztrestnosti. Trump po zásahu ve Venezuele okamžitě obrátil pozornost k dalším cílům. Varoval Kolumbii a vzkázal Mexiku, že se musí „dát do pořádku“, jinak ponese následky. Zvláštní pozornost ale vyvolává jeho obnovený zájem o Grónsko. Podle Millera je dánské tvrzení o suverenitě nad ostrovem irelevantní v porovnání s americkou potřebou zajistit Arktidu před Ruskem a Čínou.
V Millerově podání je logika prostá: Spojené státy jsou silné a Dánsko slabé. Proto by Grónsko mělo patřit USA. Tato argumentace zcela ignoruje právo národů na sebeurčení i územní celistvost spojenců v NATO. Arktida se navíc stává bojištěm o vzácné suroviny a Trumpova administrativa dává jasně najevo, že hodlá ovládnout naleziště prvků kritických pro technologický a zbrojní průmysl dříve, než se k nim dostane konkurence.
Trumpova nová Národní bezpečnostní strategie pro rok 2026, kterou Bílý dům nedávno představil, formálně ukončuje éru liberálního internacionalismu. Dokument odmítá roli USA jako „četníka světa“, který podporuje demokracii a lidská práva na úkor vlastních ekonomických zájmů. Namísto toho nastupuje tvrdý transakční realismus. Pokud spojenci neplatí dostatečně za svou obranu, nemohou počítat s americkou pomocí.
Tento posun vyvolává zděšení mezi evropskými lídry i v americkém Kongresu. Zatímco republikánské vedení v Senátu zásah ve Venezuele poslušně schválilo jako „policejní operaci“, kritici jako senátor Bernie Sanders mluví o otevřeném imperialismu. Sanders v reakci na Millera prohlásil, že definice světa ovládaného pouze silou je přesně to, proti čemu se USA v minulosti stavěly.
Otázkou zůstává, jak dlouho může Trumpova administrativa tento agresivní kurz udržet. Prezidentova popularita doma klesá pod 40 % kvůli vysokým cenám a inflaci. Kritici se ptají, zda si Amerika může dovolit „řídit“ Venezuelu a zároveň hrozit dalším deseti státům, když má problém stabilizovat vlastní ekonomiku. Millerova „vize supervelmoci“ sice generuje efektní titulky v médiích, ale její reálné náklady pro americké poplatníky jsou zatím neznámé.
Svět se nyní chystá na éru, kde historické smlouvy ustupují momentální převaze. Pokud Trump skutečně vnímá mezinárodní vztahy jako řetězec „obchodů“ vynucených vojenskou mocí, pak rok 2026 nebude jen rokem pádu jednoho diktátora v Jižní Americe, ale rokem, kdy skončil světový řád, jak jsme ho znali posledních osmdesát let.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.