Svět, ve kterém žijeme, se dramaticky změnil. Pokud někdo pochyboval o tom, že druhý mandát Donalda Trumpa přinese fundamentální rozchod s poválečným uspořádáním, pondělní slova jeho klíčového poradce Stephena Millera ho musela vyvést z omylu. V rozhovoru pro CNN Miller popsal novou americkou misi s mrazivou upřímností: Spojené státy už nehodlají hrát roli laskavého ochránce mezinárodního práva, ale hodlají se chovat jako supervelmoc, která prosazuje svou vůli silou.
„Můžete mluvit o mezinárodních jemnůstkách, jak chcete,“ řekl Miller moderátorovi Jaku Tapperovi. „Ale v reálném světě vládnou síla, nátlak a moc. To jsou železné zákony světa.“ Tato rétorika přichází jen pár desítek hodin poté, co americké speciální síly v Caracasu zajaly Nicoláse Madura, což Miller i Trump prezentují jako důkaz, že USA mají právo zasáhnout kdekoliv, kde vidí hrozbu pro své zájmy.
Vítězoslavné náladě v Bílém domě dominuje pocit beztrestnosti. Trump po zásahu ve Venezuele okamžitě obrátil pozornost k dalším cílům. Varoval Kolumbii a vzkázal Mexiku, že se musí „dát do pořádku“, jinak ponese následky. Zvláštní pozornost ale vyvolává jeho obnovený zájem o Grónsko. Podle Millera je dánské tvrzení o suverenitě nad ostrovem irelevantní v porovnání s americkou potřebou zajistit Arktidu před Ruskem a Čínou.
V Millerově podání je logika prostá: Spojené státy jsou silné a Dánsko slabé. Proto by Grónsko mělo patřit USA. Tato argumentace zcela ignoruje právo národů na sebeurčení i územní celistvost spojenců v NATO. Arktida se navíc stává bojištěm o vzácné suroviny a Trumpova administrativa dává jasně najevo, že hodlá ovládnout naleziště prvků kritických pro technologický a zbrojní průmysl dříve, než se k nim dostane konkurence.
Trumpova nová Národní bezpečnostní strategie pro rok 2026, kterou Bílý dům nedávno představil, formálně ukončuje éru liberálního internacionalismu. Dokument odmítá roli USA jako „četníka světa“, který podporuje demokracii a lidská práva na úkor vlastních ekonomických zájmů. Namísto toho nastupuje tvrdý transakční realismus. Pokud spojenci neplatí dostatečně za svou obranu, nemohou počítat s americkou pomocí.
Tento posun vyvolává zděšení mezi evropskými lídry i v americkém Kongresu. Zatímco republikánské vedení v Senátu zásah ve Venezuele poslušně schválilo jako „policejní operaci“, kritici jako senátor Bernie Sanders mluví o otevřeném imperialismu. Sanders v reakci na Millera prohlásil, že definice světa ovládaného pouze silou je přesně to, proti čemu se USA v minulosti stavěly.
Otázkou zůstává, jak dlouho může Trumpova administrativa tento agresivní kurz udržet. Prezidentova popularita doma klesá pod 40 % kvůli vysokým cenám a inflaci. Kritici se ptají, zda si Amerika může dovolit „řídit“ Venezuelu a zároveň hrozit dalším deseti státům, když má problém stabilizovat vlastní ekonomiku. Millerova „vize supervelmoci“ sice generuje efektní titulky v médiích, ale její reálné náklady pro americké poplatníky jsou zatím neznámé.
Svět se nyní chystá na éru, kde historické smlouvy ustupují momentální převaze. Pokud Trump skutečně vnímá mezinárodní vztahy jako řetězec „obchodů“ vynucených vojenskou mocí, pak rok 2026 nebude jen rokem pádu jednoho diktátora v Jižní Americe, ale rokem, kdy skončil světový řád, jak jsme ho znali posledních osmdesát let.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.