Svět, ve kterém žijeme, se dramaticky změnil. Pokud někdo pochyboval o tom, že druhý mandát Donalda Trumpa přinese fundamentální rozchod s poválečným uspořádáním, pondělní slova jeho klíčového poradce Stephena Millera ho musela vyvést z omylu. V rozhovoru pro CNN Miller popsal novou americkou misi s mrazivou upřímností: Spojené státy už nehodlají hrát roli laskavého ochránce mezinárodního práva, ale hodlají se chovat jako supervelmoc, která prosazuje svou vůli silou.
„Můžete mluvit o mezinárodních jemnůstkách, jak chcete,“ řekl Miller moderátorovi Jaku Tapperovi. „Ale v reálném světě vládnou síla, nátlak a moc. To jsou železné zákony světa.“ Tato rétorika přichází jen pár desítek hodin poté, co americké speciální síly v Caracasu zajaly Nicoláse Madura, což Miller i Trump prezentují jako důkaz, že USA mají právo zasáhnout kdekoliv, kde vidí hrozbu pro své zájmy.
Vítězoslavné náladě v Bílém domě dominuje pocit beztrestnosti. Trump po zásahu ve Venezuele okamžitě obrátil pozornost k dalším cílům. Varoval Kolumbii a vzkázal Mexiku, že se musí „dát do pořádku“, jinak ponese následky. Zvláštní pozornost ale vyvolává jeho obnovený zájem o Grónsko. Podle Millera je dánské tvrzení o suverenitě nad ostrovem irelevantní v porovnání s americkou potřebou zajistit Arktidu před Ruskem a Čínou.
V Millerově podání je logika prostá: Spojené státy jsou silné a Dánsko slabé. Proto by Grónsko mělo patřit USA. Tato argumentace zcela ignoruje právo národů na sebeurčení i územní celistvost spojenců v NATO. Arktida se navíc stává bojištěm o vzácné suroviny a Trumpova administrativa dává jasně najevo, že hodlá ovládnout naleziště prvků kritických pro technologický a zbrojní průmysl dříve, než se k nim dostane konkurence.
Trumpova nová Národní bezpečnostní strategie pro rok 2026, kterou Bílý dům nedávno představil, formálně ukončuje éru liberálního internacionalismu. Dokument odmítá roli USA jako „četníka světa“, který podporuje demokracii a lidská práva na úkor vlastních ekonomických zájmů. Namísto toho nastupuje tvrdý transakční realismus. Pokud spojenci neplatí dostatečně za svou obranu, nemohou počítat s americkou pomocí.
Tento posun vyvolává zděšení mezi evropskými lídry i v americkém Kongresu. Zatímco republikánské vedení v Senátu zásah ve Venezuele poslušně schválilo jako „policejní operaci“, kritici jako senátor Bernie Sanders mluví o otevřeném imperialismu. Sanders v reakci na Millera prohlásil, že definice světa ovládaného pouze silou je přesně to, proti čemu se USA v minulosti stavěly.
Otázkou zůstává, jak dlouho může Trumpova administrativa tento agresivní kurz udržet. Prezidentova popularita doma klesá pod 40 % kvůli vysokým cenám a inflaci. Kritici se ptají, zda si Amerika může dovolit „řídit“ Venezuelu a zároveň hrozit dalším deseti státům, když má problém stabilizovat vlastní ekonomiku. Millerova „vize supervelmoci“ sice generuje efektní titulky v médiích, ale její reálné náklady pro americké poplatníky jsou zatím neznámé.
Svět se nyní chystá na éru, kde historické smlouvy ustupují momentální převaze. Pokud Trump skutečně vnímá mezinárodní vztahy jako řetězec „obchodů“ vynucených vojenskou mocí, pak rok 2026 nebude jen rokem pádu jednoho diktátora v Jižní Americe, ale rokem, kdy skončil světový řád, jak jsme ho znali posledních osmdesát let.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.