Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Tyto útoky cílily na vládní a vojenská stanoviště a vedly k úmrtí íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího. Zatímco globální ceny energií následně prudce vzrostly a zasáhly velké asijské ekonomiky jako Indii, Japonsko či Jižní Koreu, Peking dokázal počáteční šok ustát výrazně lépe než jeho regionální partneři.
Odolnost Číny vůči energetickému otřesu je dána především jejími masivními strategickými rezervami a ambiciózním rozvojem obnovitelných zdrojů. Čína v loňském roce využila nízkých cen komodit a výrazně navýšila své zásoby surové ropy, přičemž začátkem letošního roku disponovala rezervami, které by pokryly 104 dní dovozu.
Země navíc v posledních letech instalovala rekordní množství obnovitelných zdrojů; jen loni spustila 315 gigawattů nové solární kapacity, což představovalo více než polovinu celosvětového přírůstku. Ačkoli čínský energetický mix stále z více než poloviny závisí na uhlí, podíl čisté energie rychle roste a země směřuje k cíli pokrýt do roku 2030 polovinu své spotřeby z nefosilních zdrojů.
Peking z krize profituje i komerčně, protože ostatní státy v reakci na drahé fosilní suroviny zrychlují přechod k zelené energetice. Čína, která zcela dominuje globálnímu dodavatelskému řetězci v solárním průmyslu i čistých technologiích, zaznamenala v květnu meziroční nárůst exportu elektromobilů o více než 110 procent, zatímco dubnové dodávky solárních panelů vzrostly o 60 procent.
Z geopolitického hlediska navíc situace umožňuje Číně vykreslovat Spojené státy jako destabilizujícího aktéra, jehož vojenské angažmá na Blízkém východě přenáší ekonomické náklady na zbytek světa. Donald Trump sice při květnové návštěvě Pekingu tvrdil, že se s prezidentem Si Ťin-pchingem shoduje na nutnosti příměří, krize však Číně přináší nesporné diplomatické body.
Blízkovýchodní nestabilita s sebou nicméně pro Peking nese i určitá rizika. Podle analytiků z mezinárodních institucí Čína sice těží z oslabení americké důvěryhodnosti, avšak rozhodně nechce nahradit Washington v roli blízkovýchodního hegemona či hlavního garanta tamní bezpečnosti.
Analytik Wen-Ti Sung z Atlantic Council navíc upozornil, že současný vývoj může donutit Peking k opatrnosti ohledně případného budoucího vojenského útoku na Tchaj-wan, neboť nynější krize názorně ukázala, jak obtížná je navigace plavidel v nepřátelském a napjatém prostředí. Zpráva Asia Group však uzavírá, že Peking tyto problematické body nevnímá jako existenční hrozbu, ale spíše jako výzvy, které lze efektivně řídit a využít ve vlastní prospěch.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.