Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Tyto útoky cílily na vládní a vojenská stanoviště a vedly k úmrtí íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího. Zatímco globální ceny energií následně prudce vzrostly a zasáhly velké asijské ekonomiky jako Indii, Japonsko či Jižní Koreu, Peking dokázal počáteční šok ustát výrazně lépe než jeho regionální partneři.
Odolnost Číny vůči energetickému otřesu je dána především jejími masivními strategickými rezervami a ambiciózním rozvojem obnovitelných zdrojů. Čína v loňském roce využila nízkých cen komodit a výrazně navýšila své zásoby surové ropy, přičemž začátkem letošního roku disponovala rezervami, které by pokryly 104 dní dovozu.
Země navíc v posledních letech instalovala rekordní množství obnovitelných zdrojů; jen loni spustila 315 gigawattů nové solární kapacity, což představovalo více než polovinu celosvětového přírůstku. Ačkoli čínský energetický mix stále z více než poloviny závisí na uhlí, podíl čisté energie rychle roste a země směřuje k cíli pokrýt do roku 2030 polovinu své spotřeby z nefosilních zdrojů.
Peking z krize profituje i komerčně, protože ostatní státy v reakci na drahé fosilní suroviny zrychlují přechod k zelené energetice. Čína, která zcela dominuje globálnímu dodavatelskému řetězci v solárním průmyslu i čistých technologiích, zaznamenala v květnu meziroční nárůst exportu elektromobilů o více než 110 procent, zatímco dubnové dodávky solárních panelů vzrostly o 60 procent.
Z geopolitického hlediska navíc situace umožňuje Číně vykreslovat Spojené státy jako destabilizujícího aktéra, jehož vojenské angažmá na Blízkém východě přenáší ekonomické náklady na zbytek světa. Donald Trump sice při květnové návštěvě Pekingu tvrdil, že se s prezidentem Si Ťin-pchingem shoduje na nutnosti příměří, krize však Číně přináší nesporné diplomatické body.
Blízkovýchodní nestabilita s sebou nicméně pro Peking nese i určitá rizika. Podle analytiků z mezinárodních institucí Čína sice těží z oslabení americké důvěryhodnosti, avšak rozhodně nechce nahradit Washington v roli blízkovýchodního hegemona či hlavního garanta tamní bezpečnosti.
Analytik Wen-Ti Sung z Atlantic Council navíc upozornil, že současný vývoj může donutit Peking k opatrnosti ohledně případného budoucího vojenského útoku na Tchaj-wan, neboť nynější krize názorně ukázala, jak obtížná je navigace plavidel v nepřátelském a napjatém prostředí. Zpráva Asia Group však uzavírá, že Peking tyto problematické body nevnímá jako existenční hrozbu, ale spíše jako výzvy, které lze efektivně řídit a využít ve vlastní prospěch.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
Spojené státy vysílají do katarského Dauhá vysoké představitele s cílem zahájit mírové rozhovory, ačkoli Írán jakákoli plánovaná jednání s americkou stranou popírá. USA budou reprezentovat ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff.
Ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie v poslední době vyřadily z provozu 20 až 40 procent jejich kapacity, což v Rusku vyvolává vážný nedostatek pohonných hmot a nutí obyvatele prchat z okupovaného Krymu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
Ruská armáda pokračuje v pozvolném postupu na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti, kde koncentrovala většinu svých jednotek s cílem obklíčit klíčová centra Kosťantynivka a Lyman. Nezávislí experti oslovení stanicí CNN i samotní ukrajinští vojáci nicméně upozorňují, že tvrzení Moskvy o zásadních úspěších jsou nadsazená.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.