„Viděl jsem svého velitele zastřelit čtyři muže.“ Ruští vojáci odhalili brutalitu a hororové podmínky na frontě

Další voják z odlišné jednotky tvrdí, že viděl svého velitele osobně zastřelit čtyři muže. Na oběti si dobře pamatuje a vzpomíná, jak jeden z nich křičel a prosil o milost s tím, že udělá cokoliv. Jiný svědek popsal nález jámy s dvaceti těly spolubojovníků, kteří byli údajně „vynulováni“ vlastními lidmi, což je v ruském vojenském slangu termín pro popravu vlastních vojáků.

V dokumentu s názvem „The Zero Line: Inside Russia's War“ muži podrobně popisují, jak byli mučeni za odmítnutí účasti na útocích, které označují za sebevražedné mise. Ruské jednotky těmto útokům říkají „masové bouře“, protože vlny mužů jsou neustále vysílány přes frontovou linii, aby vyčerpaly ukrajinské síly. Podle BBC jde o vůbec první případ, kdy ruští vojáci z fronty veřejně potvrdili, že velitelé nařizují popravy vlastních mužů.

Jeden z mužů, Ilja, který měl na starosti identifikaci a počítání mrtvých, doložil seznamy ukazující, že je jediným přeživším ze skupiny 79 mobilizovaných mužů. Protože odmítl jít do první linie, byl podle svých slov mučen a ponižován. Ostatní v jeho jednotce, kteří odmítli bojovat, byli vystaveni hladovění, úrazům elektrickým proudem a následně nuceni k útokům bez zbraní.

Tito čtyři muži, kteří jsou nyní na útěku, vyprávěli o prožitých hrůzách na utajeném místě mimo Rusko. Oficiální čísla obětí Moskva nezveřejňuje, ale britské ministerstvo obrany odhaduje, že od začátku invaze 24. února 2022 bylo zabito nebo zraněno více než 1,2 milionu ruských vojáků. Ruská vláda naopak tvrdí, že její ozbrojené síly jednají s maximální zdrženlivostí a o svůj personál pečují.

Před válkou byl pětatřicetiletý Ilja učitelem dětí se speciálními potřebami v pohoří Ural. V květnu 2024 byl mobilizován a vzpomíná na náborové centrum plné opilých mužů provolávajících hesla o dobytí Kyjeva. Po příjezdu na Ukrajinu byl svědkem poprav vojáků v okupované Doněcké oblasti, kteří byli zastřeleni z bezprostřední blízkosti poté, co uprchli z fronty.

Další z mužů, čtyřiatřicetiletý Dima, pracoval v Moskvě jako opravář myček. Do armády byl nucen vstoupit pod hrozbou vězení. Jako příslušník zdravotnické jednotky 25. brigády viděl vraždy vojáků na přímý rozkaz velitele Alexeje Ksenofontova. Rodiny padlých mužů se v lednu 2025 obrátily přímo na Putina se stížností na Ksenofontovovu brutalitu, přestože tento velitel získal nejvyšší státní vyznamenání.

Dima také popsal nález příkopu s těly dvaceti bývalých vězňů, kterým velitelé před smrtí odebrali bankovní karty. Bývalý vyšší štábní důstojník, který v armádě sloužil 17 let, zase hovořil o existenci „likvidačních komand“, jejichž úkolem bylo dorazit přeživší po určitých operacích. Takové praktiky podle něj nemají v historii jeho služby obdoby.

Vojáci, kteří přežijí mučení za odmítnutí rozkazu, často končí v jámách, kde jsou drženi bez jídla a vody. Ilja popsal, jak byl přivázán ke stromu, bit a jak na něj velitel před ostatními močil jako na „nový záchod“. Po tomto ponížení se pokusil o sebevraždu. Všichni tito muži mají hluboká psychická traumata a mluví o své zemi s láskou, ale s odporem k systému, který se je pokusil zlomit.