Čtyři ruští vojáci odhalili brutalitu a hororové podmínky, které panují na jejich straně frontové linie na Ukrajině. Dva z těchto mužů v rozhovoru pro BBC uvedli, že byli přímými svědky poprav spolubojovníků přímo na místě za to, že odmítli splnit rozkaz. Jeden z vojáků popsal, jak viděl popravu vojáka na příkaz velitele, který byl v roce 2024 prohlášen za „Hrdinu Ruska“.
Další voják z odlišné jednotky tvrdí, že viděl svého velitele osobně zastřelit čtyři muže. Na oběti si dobře pamatuje a vzpomíná, jak jeden z nich křičel a prosil o milost s tím, že udělá cokoliv. Jiný svědek popsal nález jámy s dvaceti těly spolubojovníků, kteří byli údajně „vynulováni“ vlastními lidmi, což je v ruském vojenském slangu termín pro popravu vlastních vojáků.
V dokumentu s názvem „The Zero Line: Inside Russia's War“ muži podrobně popisují, jak byli mučeni za odmítnutí účasti na útocích, které označují za sebevražedné mise. Ruské jednotky těmto útokům říkají „masové bouře“, protože vlny mužů jsou neustále vysílány přes frontovou linii, aby vyčerpaly ukrajinské síly. Podle BBC jde o vůbec první případ, kdy ruští vojáci z fronty veřejně potvrdili, že velitelé nařizují popravy vlastních mužů.
Jeden z mužů, Ilja, který měl na starosti identifikaci a počítání mrtvých, doložil seznamy ukazující, že je jediným přeživším ze skupiny 79 mobilizovaných mužů. Protože odmítl jít do první linie, byl podle svých slov mučen a ponižován. Ostatní v jeho jednotce, kteří odmítli bojovat, byli vystaveni hladovění, úrazům elektrickým proudem a následně nuceni k útokům bez zbraní.
Tito čtyři muži, kteří jsou nyní na útěku, vyprávěli o prožitých hrůzách na utajeném místě mimo Rusko. Oficiální čísla obětí Moskva nezveřejňuje, ale britské ministerstvo obrany odhaduje, že od začátku invaze 24. února 2022 bylo zabito nebo zraněno více než 1,2 milionu ruských vojáků. Ruská vláda naopak tvrdí, že její ozbrojené síly jednají s maximální zdrženlivostí a o svůj personál pečují.
Před válkou byl pětatřicetiletý Ilja učitelem dětí se speciálními potřebami v pohoří Ural. V květnu 2024 byl mobilizován a vzpomíná na náborové centrum plné opilých mužů provolávajících hesla o dobytí Kyjeva. Po příjezdu na Ukrajinu byl svědkem poprav vojáků v okupované Doněcké oblasti, kteří byli zastřeleni z bezprostřední blízkosti poté, co uprchli z fronty.
Další z mužů, čtyřiatřicetiletý Dima, pracoval v Moskvě jako opravář myček. Do armády byl nucen vstoupit pod hrozbou vězení. Jako příslušník zdravotnické jednotky 25. brigády viděl vraždy vojáků na přímý rozkaz velitele Alexeje Ksenofontova. Rodiny padlých mužů se v lednu 2025 obrátily přímo na Putina se stížností na Ksenofontovovu brutalitu, přestože tento velitel získal nejvyšší státní vyznamenání.
Dima také popsal nález příkopu s těly dvaceti bývalých vězňů, kterým velitelé před smrtí odebrali bankovní karty. Bývalý vyšší štábní důstojník, který v armádě sloužil 17 let, zase hovořil o existenci „likvidačních komand“, jejichž úkolem bylo dorazit přeživší po určitých operacích. Takové praktiky podle něj nemají v historii jeho služby obdoby.
Vojáci, kteří přežijí mučení za odmítnutí rozkazu, často končí v jámách, kde jsou drženi bez jídla a vody. Ilja popsal, jak byl přivázán ke stromu, bit a jak na něj velitel před ostatními močil jako na „nový záchod“. Po tomto ponížení se pokusil o sebevraždu. Všichni tito muži mají hluboká psychická traumata a mluví o své zemi s láskou, ale s odporem k systému, který se je pokusil zlomit.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.