Severské země nemohou nést nepřiměřeně velkou část zátěže podpory Ukrajiny, varovala švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová v rozhovoru pro Politico. Podle ní je neudržitelné, že jen několik zemí přebírá téměř veškerou tíhu pomoci Kyjevu. Ministryně uvedla, že to není spravedlivé a z dlouhodobého hlediska ani udržitelné.
Stenergardová ve svém neobvykle upřímném komentáři upozornila, že severské země s méně než třiceti miliony obyvatel poskytují třetinu vojenské podpory, kterou letos poskytují země NATO s téměř miliardou obyvatel. To podle ní vypovídá mnohé o tom, co dělají Seveřané, ale ještě více o tom, co nedělají ostatní. Její slova poukazují na skutečnost, kterou diplomaté EU jen zřídka veřejně připouštějí. I přes emotivní projevy lídrů o podpoře Ukrajině zůstávají finanční a vojenské příspěvky mezi jednotlivými zeměmi hluboce nerovnoměrné.
Například Dánsko přispělo Ukrajině od začátku ruské invaze v roce 2022 částkou přesahující deset miliard eur, což se rovná téměř třem procentům jeho hrubého domácího produktu. Naopak Španělsko poskytlo 1,48 miliardy eur, což je méně než 0,2 procenta HDP, jak uvádí think-tank Kiel Institute. Celkově nejvíce v poměru k HDP přispívají Kyjevu severské a pobaltské státy. Nizozemsko, Spojené království, Německo, Polsko a Francie také poskytují značnou pomoc, i když představuje menší procento jejich ekonomického výkonu. Maďarsko se pohybuje na opačném extrému s pomocí nižší než 0,04 procenta HDP.
Švédská ministryně kritizovala ty lídry, kteří sice vystupují s pro-ukrajinskými postoji, ale nepodporují svou rétoriku finančními prostředky. Pokud se rozhodnete jít ke svým voličům a pronášet projevy o tom, že Ukrajina bojuje i za naši svobodu, musíte tomuto národu také pomoci, prohlásila. Ukrajina čelí příští rok výraznému rozpočtovému schodku. Stenergardová zdůraznila, že je nezbytné, aby lídři EU dosáhli dohody o pokračování podpory Kyjeva na prosincovém setkání v Bruselu.
Ministryně považuje za jedinou věrohodnou možnost, jak zajistit podporu pro Kyjev, využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 170 miliard eur, které jsou uloženy v Belgii. Evropská komise tento týden rozeslala dopis s třemi možnostmi podpory Ukrajiny. Dvě varianty zahrnují navýšení příspěvků od členských států a třetí právě využití ruských aktiv.
Stenergardová uvedla, že není spravedlivé ani udržitelné, aby několik zemí neslo téměř celou zátěž. Dosud Belgie odmítala, aby EU využila ruská zmrazená aktiva, která jsou uložena v bruselském depozitáři Euroclear. Stenergardová poznamenala, že Belgie nemůže být ponechána na rizika spojená s použitím aktiv sama a že Švédsko je absolutně otevřené hledání finančních záruk pro tuto zemi. Tyto záruky by mohly pocházet buď z nevyčerpaných prostředků v rozpočtu EU, nebo prostřednictvím bilaterálních příspěvků.
Ministryně také poukázala na to, že EU vynaložila na dovoz ruských energetických produktů od začátku války více peněz, než na pomoc Ukrajině. Dodala, že pokud by se podařilo rozhodnout o využití aktiv, byla by Unie alespoň v „plusu“. Závěrem ministryně odmítla zprávy o tom, že Spojené státy a Rusko dosáhly dohody o příměří, kterou hodlají vnutit Ukrajině. O jakýchkoli zvěstech o probíhajících jednáních uvedla, že lidé se přestanou soustředit. Její úkol vidí v tom, aby se země nepřestaly zaměřovat na zvyšování tlaku na Rusko a posilování podpory pro Ukrajinu, což může skutečně zvýšit možnost příměří. Vyzvala své kolegy také k posílení akce proti „stínové flotile“, kterou Rusko využívá k obcházení sankcí, a k tvrdšímu postihu firem. Ráda by viděla sto sankčních balíčků, dodala.
Americko-saúdské vztahy zažívají jeden z nejprudších obratů poslední dekády. Korunní princ Muhammad bin Salmán, ještě nedávno izolovaný kvůli vraždě novináře Jamála Chášukdžího, se vrací do Washingtonu jako klíčový partner prezidenta Donalda Trumpa. Spojené státy v něm dnes vidí nejen energetického giganta, ale i strategickou protiváhu Číně a investora s potenciálem ovlivnit americkou ekonomiku. Vztah obou zemí se tak posouvá výrazně pragmatičtějším a osobnějším směrem. Otázka lidských práv mezitím ustupuje do pozadí.
Kriminalisté i drážní inspektoři od rána vyšetřují čtvrteční srážku dvou vlaků na jihu Čech, která si vyžádala desítky zraněných. Policie již zahájila úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání obecného ohrožení. Podle předběžných informací projel rychlík návěstidlo v poloze stůj.
Severské země nemohou nést nepřiměřeně velkou část zátěže podpory Ukrajiny, varovala švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová v rozhovoru pro Politico. Podle ní je neudržitelné, že jen několik zemí přebírá téměř veškerou tíhu pomoci Kyjevu. Ministryně uvedla, že to není spravedlivé a z dlouhodobého hlediska ani udržitelné.
Evropská komise se zavázala zmírnit byrokratické překážky s cílem zrychlit pohyb armád a tanků napříč kontinentem. Tento krok označuje za kritickou pojistku pro evropskou bezpečnost. Plán vojenské mobility, který Komise oznámila ve středu, je součástí úsilí o zajištění připravenosti Evropy na obranu do roku 2030, což reaguje na varování bezpečnostních služeb před možným útokem Ruska na členský stát EU do pěti let.
Turecko bude s největší pravděpodobností hostit klimatické rozhovory COP31 v roce 2026. K tomuto rozhodnutí se dospělo po překvapivém kompromisu s Austrálií, která stáhla svou kandidaturu na pořádání výroční události. Právo na hostování konference, která se koná pod záštitou OSN, náleží v roce 2026 regionální skupině zemí zahrnující západní Evropu, Austrálii a další státy, a vyžaduje konsensus.
Američtí a ruští představitelé tajně vypracovali nový plán pro ukončení války na Ukrajině, který by po Kyjevu požadoval územní ústupky a drastické snížení velikosti armády. Tyto informace se objevily ve středu, kdy ruské útoky drony a raketami zabily nejméně pětadvacet lidí ve městě Ternopil. Zpravodajský server The Guardian oznámil, že návrh by donutil Ukrajinu postoupit Rusku území, které kontroluje na východě země, a zmenšit svou armádu na polovinu.
Vysocí vojenští představitelé Pentagonu dorazili na Ukrajinu, aby projednali úsilí o ukončení války s Ruskem. Tým vede Dan Driscoll, tajemník americké armády, který má ve čtvrtek v Kyjevě jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským po jeho návratu z cesty do Turecka. Tato návštěva probíhá v době, kdy se objevují zprávy o novém mírovém plánu mezi USA a Ruskem, který údajně požaduje významné ústupky ze strany Ukrajiny. Ani Washington, ani Moskva však zatím zprávy o existenci tohoto plánu oficiálně nepotvrdily.
Vážná železniční nehoda se ve čtvrtek ráno stala na jihu Čech. Na Českobudějovicku se srazily rychlík a osobní vlak, podle dostupných informací se zranilo přes 40 lidí. Dvě osoby jsou zraněny těžce. Příčina nehody je předmětem vyšetřování.
Polsko uzavře poslední ruský konzulát v zemi, který se nachází v přímořském městě Gdaňsk. Jde o odvetné opatření za to, co vláda označuje za pokus o sabotáž důležité železniční trati s podporou Moskvy. Oznámil to ve středu ministr zahraničí Radosław Sikorski.
Spojené státy americké uvalily minulý měsíc sankce na ropné společnosti Rosněft a Lukoil a jejich dceřiné společnosti. Cílem bylo snížit příjmy, které Rusko využívá k financování války na Ukrajině, a donutit tak Moskvu k mírovým jednáním. Přesto americký diplomat Marco Rubio ve středu pozdě večer prohlásil, že Spojeným státům docházejí možnosti, jak dále sankcionovat Rusko.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí vážnému varování expertů, kteří tvrdí, že ztráta více než dvou tisíc pracovních míst povede k tomu, že svět bude „méně zdravý a méně bezpečný“. Organizace očekává, že do června 2026 přijde o 2 371 pozic, což je téměř čtvrtina jejího pracovního týmu, který v lednu čítal 9 401 zaměstnanců. Důvodem je rozpočtový škrt způsobený především odchodem Spojených států amerických z organizace v lednu.
Přední evropští ministři zamíří příští měsíc na Ukrajinu, aby veřejně podpořili její kandidaturu na členství v Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy spojenci intenzivně hledají způsoby, jak obejít blokování přístupového procesu ze strany Maďarska, informoval server Politico. Neformální summit ministrů pro evropské záležitosti se uskuteční v západoukrajinském Lvově ve dnech 10. a 11. prosince.