Severské země nemohou nést nepřiměřeně velkou část zátěže podpory Ukrajiny, varovala švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová v rozhovoru pro Politico. Podle ní je neudržitelné, že jen několik zemí přebírá téměř veškerou tíhu pomoci Kyjevu. Ministryně uvedla, že to není spravedlivé a z dlouhodobého hlediska ani udržitelné.
Stenergardová ve svém neobvykle upřímném komentáři upozornila, že severské země s méně než třiceti miliony obyvatel poskytují třetinu vojenské podpory, kterou letos poskytují země NATO s téměř miliardou obyvatel. To podle ní vypovídá mnohé o tom, co dělají Seveřané, ale ještě více o tom, co nedělají ostatní. Její slova poukazují na skutečnost, kterou diplomaté EU jen zřídka veřejně připouštějí. I přes emotivní projevy lídrů o podpoře Ukrajině zůstávají finanční a vojenské příspěvky mezi jednotlivými zeměmi hluboce nerovnoměrné.
Například Dánsko přispělo Ukrajině od začátku ruské invaze v roce 2022 částkou přesahující deset miliard eur, což se rovná téměř třem procentům jeho hrubého domácího produktu. Naopak Španělsko poskytlo 1,48 miliardy eur, což je méně než 0,2 procenta HDP, jak uvádí think-tank Kiel Institute. Celkově nejvíce v poměru k HDP přispívají Kyjevu severské a pobaltské státy. Nizozemsko, Spojené království, Německo, Polsko a Francie také poskytují značnou pomoc, i když představuje menší procento jejich ekonomického výkonu. Maďarsko se pohybuje na opačném extrému s pomocí nižší než 0,04 procenta HDP.
Švédská ministryně kritizovala ty lídry, kteří sice vystupují s pro-ukrajinskými postoji, ale nepodporují svou rétoriku finančními prostředky. Pokud se rozhodnete jít ke svým voličům a pronášet projevy o tom, že Ukrajina bojuje i za naši svobodu, musíte tomuto národu také pomoci, prohlásila. Ukrajina čelí příští rok výraznému rozpočtovému schodku. Stenergardová zdůraznila, že je nezbytné, aby lídři EU dosáhli dohody o pokračování podpory Kyjeva na prosincovém setkání v Bruselu.
Ministryně považuje za jedinou věrohodnou možnost, jak zajistit podporu pro Kyjev, využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 170 miliard eur, které jsou uloženy v Belgii. Evropská komise tento týden rozeslala dopis s třemi možnostmi podpory Ukrajiny. Dvě varianty zahrnují navýšení příspěvků od členských států a třetí právě využití ruských aktiv.
Stenergardová uvedla, že není spravedlivé ani udržitelné, aby několik zemí neslo téměř celou zátěž. Dosud Belgie odmítala, aby EU využila ruská zmrazená aktiva, která jsou uložena v bruselském depozitáři Euroclear. Stenergardová poznamenala, že Belgie nemůže být ponechána na rizika spojená s použitím aktiv sama a že Švédsko je absolutně otevřené hledání finančních záruk pro tuto zemi. Tyto záruky by mohly pocházet buď z nevyčerpaných prostředků v rozpočtu EU, nebo prostřednictvím bilaterálních příspěvků.
Ministryně také poukázala na to, že EU vynaložila na dovoz ruských energetických produktů od začátku války více peněz, než na pomoc Ukrajině. Dodala, že pokud by se podařilo rozhodnout o využití aktiv, byla by Unie alespoň v „plusu“. Závěrem ministryně odmítla zprávy o tom, že Spojené státy a Rusko dosáhly dohody o příměří, kterou hodlají vnutit Ukrajině. O jakýchkoli zvěstech o probíhajících jednáních uvedla, že lidé se přestanou soustředit. Její úkol vidí v tom, aby se země nepřestaly zaměřovat na zvyšování tlaku na Rusko a posilování podpory pro Ukrajinu, což může skutečně zvýšit možnost příměří. Vyzvala své kolegy také k posílení akce proti „stínové flotile“, kterou Rusko využívá k obcházení sankcí, a k tvrdšímu postihu firem. Ráda by viděla sto sankčních balíčků, dodala.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.