Severské země nemohou nést nepřiměřeně velkou část zátěže podpory Ukrajiny, varovala švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová v rozhovoru pro Politico. Podle ní je neudržitelné, že jen několik zemí přebírá téměř veškerou tíhu pomoci Kyjevu. Ministryně uvedla, že to není spravedlivé a z dlouhodobého hlediska ani udržitelné.
Stenergardová ve svém neobvykle upřímném komentáři upozornila, že severské země s méně než třiceti miliony obyvatel poskytují třetinu vojenské podpory, kterou letos poskytují země NATO s téměř miliardou obyvatel. To podle ní vypovídá mnohé o tom, co dělají Seveřané, ale ještě více o tom, co nedělají ostatní. Její slova poukazují na skutečnost, kterou diplomaté EU jen zřídka veřejně připouštějí. I přes emotivní projevy lídrů o podpoře Ukrajině zůstávají finanční a vojenské příspěvky mezi jednotlivými zeměmi hluboce nerovnoměrné.
Například Dánsko přispělo Ukrajině od začátku ruské invaze v roce 2022 částkou přesahující deset miliard eur, což se rovná téměř třem procentům jeho hrubého domácího produktu. Naopak Španělsko poskytlo 1,48 miliardy eur, což je méně než 0,2 procenta HDP, jak uvádí think-tank Kiel Institute. Celkově nejvíce v poměru k HDP přispívají Kyjevu severské a pobaltské státy. Nizozemsko, Spojené království, Německo, Polsko a Francie také poskytují značnou pomoc, i když představuje menší procento jejich ekonomického výkonu. Maďarsko se pohybuje na opačném extrému s pomocí nižší než 0,04 procenta HDP.
Švédská ministryně kritizovala ty lídry, kteří sice vystupují s pro-ukrajinskými postoji, ale nepodporují svou rétoriku finančními prostředky. Pokud se rozhodnete jít ke svým voličům a pronášet projevy o tom, že Ukrajina bojuje i za naši svobodu, musíte tomuto národu také pomoci, prohlásila. Ukrajina čelí příští rok výraznému rozpočtovému schodku. Stenergardová zdůraznila, že je nezbytné, aby lídři EU dosáhli dohody o pokračování podpory Kyjeva na prosincovém setkání v Bruselu.
Ministryně považuje za jedinou věrohodnou možnost, jak zajistit podporu pro Kyjev, využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 170 miliard eur, které jsou uloženy v Belgii. Evropská komise tento týden rozeslala dopis s třemi možnostmi podpory Ukrajiny. Dvě varianty zahrnují navýšení příspěvků od členských států a třetí právě využití ruských aktiv.
Stenergardová uvedla, že není spravedlivé ani udržitelné, aby několik zemí neslo téměř celou zátěž. Dosud Belgie odmítala, aby EU využila ruská zmrazená aktiva, která jsou uložena v bruselském depozitáři Euroclear. Stenergardová poznamenala, že Belgie nemůže být ponechána na rizika spojená s použitím aktiv sama a že Švédsko je absolutně otevřené hledání finančních záruk pro tuto zemi. Tyto záruky by mohly pocházet buď z nevyčerpaných prostředků v rozpočtu EU, nebo prostřednictvím bilaterálních příspěvků.
Ministryně také poukázala na to, že EU vynaložila na dovoz ruských energetických produktů od začátku války více peněz, než na pomoc Ukrajině. Dodala, že pokud by se podařilo rozhodnout o využití aktiv, byla by Unie alespoň v „plusu“. Závěrem ministryně odmítla zprávy o tom, že Spojené státy a Rusko dosáhly dohody o příměří, kterou hodlají vnutit Ukrajině. O jakýchkoli zvěstech o probíhajících jednáních uvedla, že lidé se přestanou soustředit. Její úkol vidí v tom, aby se země nepřestaly zaměřovat na zvyšování tlaku na Rusko a posilování podpory pro Ukrajinu, což může skutečně zvýšit možnost příměří. Vyzvala své kolegy také k posílení akce proti „stínové flotile“, kterou Rusko využívá k obcházení sankcí, a k tvrdšímu postihu firem. Ráda by viděla sto sankčních balíčků, dodala.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.