Severské země nemohou nést nepřiměřeně velkou část zátěže podpory Ukrajiny, varovala švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová v rozhovoru pro Politico. Podle ní je neudržitelné, že jen několik zemí přebírá téměř veškerou tíhu pomoci Kyjevu. Ministryně uvedla, že to není spravedlivé a z dlouhodobého hlediska ani udržitelné.
Stenergardová ve svém neobvykle upřímném komentáři upozornila, že severské země s méně než třiceti miliony obyvatel poskytují třetinu vojenské podpory, kterou letos poskytují země NATO s téměř miliardou obyvatel. To podle ní vypovídá mnohé o tom, co dělají Seveřané, ale ještě více o tom, co nedělají ostatní. Její slova poukazují na skutečnost, kterou diplomaté EU jen zřídka veřejně připouštějí. I přes emotivní projevy lídrů o podpoře Ukrajině zůstávají finanční a vojenské příspěvky mezi jednotlivými zeměmi hluboce nerovnoměrné.
Například Dánsko přispělo Ukrajině od začátku ruské invaze v roce 2022 částkou přesahující deset miliard eur, což se rovná téměř třem procentům jeho hrubého domácího produktu. Naopak Španělsko poskytlo 1,48 miliardy eur, což je méně než 0,2 procenta HDP, jak uvádí think-tank Kiel Institute. Celkově nejvíce v poměru k HDP přispívají Kyjevu severské a pobaltské státy. Nizozemsko, Spojené království, Německo, Polsko a Francie také poskytují značnou pomoc, i když představuje menší procento jejich ekonomického výkonu. Maďarsko se pohybuje na opačném extrému s pomocí nižší než 0,04 procenta HDP.
Švédská ministryně kritizovala ty lídry, kteří sice vystupují s pro-ukrajinskými postoji, ale nepodporují svou rétoriku finančními prostředky. Pokud se rozhodnete jít ke svým voličům a pronášet projevy o tom, že Ukrajina bojuje i za naši svobodu, musíte tomuto národu také pomoci, prohlásila. Ukrajina čelí příští rok výraznému rozpočtovému schodku. Stenergardová zdůraznila, že je nezbytné, aby lídři EU dosáhli dohody o pokračování podpory Kyjeva na prosincovém setkání v Bruselu.
Ministryně považuje za jedinou věrohodnou možnost, jak zajistit podporu pro Kyjev, využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 170 miliard eur, které jsou uloženy v Belgii. Evropská komise tento týden rozeslala dopis s třemi možnostmi podpory Ukrajiny. Dvě varianty zahrnují navýšení příspěvků od členských států a třetí právě využití ruských aktiv.
Stenergardová uvedla, že není spravedlivé ani udržitelné, aby několik zemí neslo téměř celou zátěž. Dosud Belgie odmítala, aby EU využila ruská zmrazená aktiva, která jsou uložena v bruselském depozitáři Euroclear. Stenergardová poznamenala, že Belgie nemůže být ponechána na rizika spojená s použitím aktiv sama a že Švédsko je absolutně otevřené hledání finančních záruk pro tuto zemi. Tyto záruky by mohly pocházet buď z nevyčerpaných prostředků v rozpočtu EU, nebo prostřednictvím bilaterálních příspěvků.
Ministryně také poukázala na to, že EU vynaložila na dovoz ruských energetických produktů od začátku války více peněz, než na pomoc Ukrajině. Dodala, že pokud by se podařilo rozhodnout o využití aktiv, byla by Unie alespoň v „plusu“. Závěrem ministryně odmítla zprávy o tom, že Spojené státy a Rusko dosáhly dohody o příměří, kterou hodlají vnutit Ukrajině. O jakýchkoli zvěstech o probíhajících jednáních uvedla, že lidé se přestanou soustředit. Její úkol vidí v tom, aby se země nepřestaly zaměřovat na zvyšování tlaku na Rusko a posilování podpory pro Ukrajinu, což může skutečně zvýšit možnost příměří. Vyzvala své kolegy také k posílení akce proti „stínové flotile“, kterou Rusko využívá k obcházení sankcí, a k tvrdšímu postihu firem. Ráda by viděla sto sankčních balíčků, dodala.
Bývalá britská premiérka Theresa Mayová varovala předsedu vlády Andyho Burnhama, aby se posunul dál od tématu brexitu, a podle BBC uvedla, že ji znepokojuje úvaha o možném návratu Spojeného království do Evropské unie. Premiér na bruselském summitu v uplynulém týdnu prohlásil, že chce společně s unijním blokem zvažovat různé podoby budoucích vztahů. Baronka Mayová v nedělním rozhovoru s Laurou Kuenssbergovou na stanici BBC vzkázala, že brexit je hotovou věcí a je třeba se s tím smířit a jít dál.
Žhářské útoky radikálních izraelských osadníků na palestinské obce na okupovaném Západním břehu Jordánu v noci ze soboty na neděli vyvolaly v Izraeli politický spor a odsoudil je opoziční předák Gadi Eisenkot, jenž je označil za židovský terorismus. Desítky osadníků napadly nejméně čtyři komunity, zapálily zhruba tucet vozidel i několik domů a zanechaly rasistické nápisy, zatímco izraelská policie oznámila zahájení vyšetřování s forenzními týmy.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil Kyjev za součást takzvaných prastarých ruských zemí. Vyjádřil se tak v době, kdy obě strany hlásily vzájemné útoky. V rozhovoru pro východoevropský kanál Nexta prohlásil, že jihovýchodní i střední části Ukrajiny jsou nepochybně historicky ruské, čímž stupňoval rétoriku, kterou Moskva používá k ospravedlnění své plnohodnotné invaze.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.