Veškerou tíhu pomoci Kyjevu drží jen několik zemí. Dlouho to nevydrží, varuje Švédsko

Stenergardová ve svém neobvykle upřímném komentáři upozornila, že severské země s méně než třiceti miliony obyvatel poskytují třetinu vojenské podpory, kterou letos poskytují země NATO s téměř miliardou obyvatel. To podle ní vypovídá mnohé o tom, co dělají Seveřané, ale ještě více o tom, co nedělají ostatní. Její slova poukazují na skutečnost, kterou diplomaté EU jen zřídka veřejně připouštějí. I přes emotivní projevy lídrů o podpoře Ukrajině zůstávají finanční a vojenské příspěvky mezi jednotlivými zeměmi hluboce nerovnoměrné.

Například Dánsko přispělo Ukrajině od začátku ruské invaze v roce 2022 částkou přesahující deset miliard eur, což se rovná téměř třem procentům jeho hrubého domácího produktu. Naopak Španělsko poskytlo 1,48 miliardy eur, což je méně než 0,2 procenta HDP, jak uvádí think-tank Kiel Institute. Celkově nejvíce v poměru k HDP přispívají Kyjevu severské a pobaltské státy. Nizozemsko, Spojené království, Německo, Polsko a Francie také poskytují značnou pomoc, i když představuje menší procento jejich ekonomického výkonu. Maďarsko se pohybuje na opačném extrému s pomocí nižší než 0,04 procenta HDP.

Švédská ministryně kritizovala ty lídry, kteří sice vystupují s pro-ukrajinskými postoji, ale nepodporují svou rétoriku finančními prostředky. Pokud se rozhodnete jít ke svým voličům a pronášet projevy o tom, že Ukrajina bojuje i za naši svobodu, musíte tomuto národu také pomoci, prohlásila. Ukrajina čelí příští rok výraznému rozpočtovému schodku. Stenergardová zdůraznila, že je nezbytné, aby lídři EU dosáhli dohody o pokračování podpory Kyjeva na prosincovém setkání v Bruselu.

Ministryně považuje za jedinou věrohodnou možnost, jak zajistit podporu pro Kyjev, využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 170 miliard eur, které jsou uloženy v Belgii. Evropská komise tento týden rozeslala dopis s třemi možnostmi podpory Ukrajiny. Dvě varianty zahrnují navýšení příspěvků od členských států a třetí právě využití ruských aktiv.

Stenergardová uvedla, že není spravedlivé ani udržitelné, aby několik zemí neslo téměř celou zátěž. Dosud Belgie odmítala, aby EU využila ruská zmrazená aktiva, která jsou uložena v bruselském depozitáři Euroclear. Stenergardová poznamenala, že Belgie nemůže být ponechána na rizika spojená s použitím aktiv sama a že Švédsko je absolutně otevřené hledání finančních záruk pro tuto zemi. Tyto záruky by mohly pocházet buď z nevyčerpaných prostředků v rozpočtu EU, nebo prostřednictvím bilaterálních příspěvků.

Ministryně také poukázala na to, že EU vynaložila na dovoz ruských energetických produktů od začátku války více peněz, než na pomoc Ukrajině. Dodala, že pokud by se podařilo rozhodnout o využití aktiv, byla by Unie alespoň v „plusu“. Závěrem ministryně odmítla zprávy o tom, že Spojené státy a Rusko dosáhly dohody o příměří, kterou hodlají vnutit Ukrajině. O jakýchkoli zvěstech o probíhajících jednáních uvedla, že lidé se přestanou soustředit. Její úkol vidí v tom, aby se země nepřestaly zaměřovat na zvyšování tlaku na Rusko a posilování podpory pro Ukrajinu, což může skutečně zvýšit možnost příměří. Vyzvala své kolegy také k posílení akce proti „stínové flotile“, kterou Rusko využívá k obcházení sankcí, a k tvrdšímu postihu firem. Ráda by viděla sto sankčních balíčků, dodala.