Venezuelská města se po bleskové operaci amerických speciálních sil, která vedla k zajetí Nicoláse Madura, ocitla v sevření strachu a nejistoty. Přestože byl oficiální stav nouze zrušen, obyvatelé Caracasu i dalších regionů zůstávají uvězněni ve svých domovech. Ulice hlavního města, které dříve tepaly životem, jsou nyní prakticky liduprázdné, lemované desítkami vojenských kontrolních stanovišť a hlídkami ozbrojených civilních skupin.
Obyvatelé, jako například Victoria ze středozápadní Venezuely, popisují atmosféru jako extrémně napjatou. „Mám strach vyjít ven. Ulice jsou prázdné a obchody zavřené, protože nikdo neví, co se stane v příští minutě,“ svěřila se reportérům.
Podle svědectví z místa nejde jen o strach z armády, ale především o obávané „kolektivy“ (colectivos) – ozbrojené skupiny loajální režimu, které náhodně zastavují lidi a kontrolují jim mobilní telefony. Pokud v nich najdou obsah související s aktuální politickou situací, hrozí dotyčnému okamžité zatčení.
Politické vakuum a uzavřené hranice vyvolaly okamžitý otřes na trhu s potravinami. V Caracasu a Guayaně hlásí majitelé obchodů paniku a strach z rabování. Supermarkety, které zůstaly otevřené, vpouštějí dovnitř zákazníky jen po malých skupinkách a u vchodů hlídkují ozbrojenci se psy. Ceny základních surovin vyletěly během několika hodin na trojnásobek.
Čerpací stanice jsou v mnoha částech země uzavřeny nebo pod přísným vojenským dohledem. Obyvatelé, kteří si to mohou dovolit, tvoří obrovské fronty na rýži a fazole, zatímco ti nejchudší zůstávají bez přístupu k jídlu.
Lídryně opozice María Corina Machado, která se měsíce skrývala, v rozhovoru pro Fox News poděkovala Donaldu Trumpovi za zásah a označila jej za „velký krok pro svobodu“. Její hnutí Vente Venezuela nyní požaduje okamžité propuštění všech politických vězňů, civilních i vojenských. Machado vyjádřila přání vrátit se do vlasti a prohlásila, že Venezuela se pod novým vedením stane energetickým centrem Ameriky.
Donald Trump se k situaci vyjádřil s pro něj typickou přímočarostí. Na otázku, kdo nyní Venezuelu skutečně řídí, odpověděl stroze: „Já.“ Přestože trvá na tom, že USA nejsou s Venezuelou ve válce, ale pouze bojují proti drogám, dal jasně najevo, že prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová je pod přísným dohledem. „Pokud nebude spolupracovat, zaplatí vyšší cenu než Maduro,“ varoval prezident.
V Kongresu USA však tato operace vyvolala bouři. Zatímco republikánský předseda sněmovny Mike Johnson tvrdí, že nejde o „změnu režimu“, ale o vynucení změny chování, demokraté v čele s Hakeemem Jeffriesem kritizují Trumpa za obcházení Kongresu.
Podle nich nebyl k útoku dán ústavní souhlas a vyslání dalších jednotek do regionu označují za nepřípustné. Svět nyní s napětím sleduje, zda se situace v Caracasu uklidní, nebo zda napětí mezi loajalisty starého režimu a americkými zájmy přeroste v otevřený konflikt.
Válka na Ukrajině, která se blíží ke svému čtvrtému výročí, vstoupila do kritické fáze diplomatických vyjednávání. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu otevřeně přiznal, že i přes intenzivní rozhovory v Paříži stále nemá od svých západních spojenců jasné a právně závazné bezpečnostní záruky. Ty jsou přitom pro Kyjev klíčovou podmínkou pro uzavření jakékoli mírové dohody s Ruskem.
Letecká doprava by mohla snížit svůj dopad na klima o polovinu, aniž by se lidé museli vzdát cestování. Podle nové analýzy zveřejněné v časopise Communications Earth & Environment spočívá klíč k radikálnímu omezení emisí ve třech faktorech: zrušení luxusních sedadel, maximálním zaplnění letadel a využívání nejmodernějších strojů. Výzkumníci tvrdí, že tato provozní opatření jsou mnohem účinnější než spoléhání se na udržitelná paliva nebo kontroverzní uhlíkové kompenzace.
Německo se připravuje na extrémní meteorologický jev, který může v závěru týdne ochromit velkou část země. Meteorolog Karsten Brandt z portálu Wetternet varuje před blížícím se blizzardem, který v pátek přinese masivní přívaly sněhu a vítr o rychlosti přesahující 100 km/h. Podle odborníků bude situace natolik vážná, že může dojít k bezprostřednímu ohrožení života, zejména pro lidi na cestách.
V americkém Kongresu dnes proběhl utajovaný brífink, po kterém republikánští zákonodárci neskrývali nadšení z asertivního kurzu prezidenta Donalda Trumpa. Senátor Markwayne Mullin po setkání s vládními představiteli označil bleskové zajetí Nicoláse Madura za „mimořádný výkon“ amerických zpravodajských služeb a armády. Podle něj měl pouze Trump dostatečnou odvahu k tomu, aby odstranil nelegitimního vůdce, který držel Venezuelu jako rukojmí.
Představitelé takzvané „koalice ochotných“, zahrnující 35 zemí včetně USA, se v úterý dohodli na rámci bezpečnostních záruk, které mají vstoupit v platnost po dosažení příměří. Klíčovým bodem je nasazení mezinárodních sil a vytvoření monitorovacího mechanismu pod vedením Spojených států, který by dohlížel na klid zbraní.
Po bleskové operaci v Caracasu a svržení Madura se zrak Donalda Trumpa upírá k dalšímu cíli. To, co bylo v jeho prvním funkčním období považováno za bizarní vtip, se nyní mění v realitu moderního budování impéria. Evropští lídři, kteří ještě nedávno brali Trumpovy ambice ovládnout Grónsko jako trolling, nyní s neskrývanými obavami sledují, jak Washington označuje celou západní polokouli za svou sféru vlivu.
V severním Atlantiku se schyluje k nebezpečnému námořnímu střetu mezi Spojenými státy a Ruskem. Moskva vyslala ponorku a další válečná plavidla, aby poskytla ochranu ropnému tankeru Marinera, který se snaží zadržet americké námořnictvo. Loď, která se momentálně nachází v mezinárodních vodách jižně od Islandu, čelí obvinění z porušování sankcí a přepravy íránské ropy.
V souvislosti s nedávným dramatickým zajetím venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými speciálními silami se na veřejnost znovu dostávají informace o kontroverzních nabídkách, které Moskva v minulosti adresovala Washingtonu.
V Paříži se v úterý sešli lídři takzvané „koalice ochotných“, aby pod záštitou amerických vyjednavačů doladili mírovou dohodu pro Ukrajinu. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj optimisticky hlásil, že plán na ukončení války s Ruskem je hotov z devadesáti procent, v honosných sálech se vznášel stín mnohem kontroverznějšího tématu. Tím byl neutuchající zájem Donalda Trumpa o Grónsko, který nyní, po nedávné americké intervenci ve Venezuele, nabral na nečekané a mrazivé vážnosti.
V Íránu se v posledních dnech rozhořely protesty, které svou intenzitou a geografickým rozsahem vážně otřásají tamním režimem. Spouštěčem nepokojů se stala hluboká hospodářská krize a drastický propad národní měny, který vyhnal lidi do ulic už v 88 městech po celé zemi. Zatímco Teherán bojuje s vnitřní nestabilitou, íránští představitelé s rostoucím znepokojením sledují dění ve Venezuele, kde americké speciální síly bleskovou operací svrhly a zajaly prezidenta Nicoláse Madura.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Venezuela předá Spojeným státům ropu v hodnotě zhruba 2 miliard dolarů. Tento krok je přímým důsledkem stupňujícího se tlaku Washingtonu na novou venezuelskou vládu poté, co americké speciální jednotky o víkendu zajaly a ze země odvlekly autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Podle Trumpa má jít o 30 až 50 milionů barelů ropy, která byla dosud blokována v zásobnících a na tankerech kvůli americkému embargu.
Bílý dům v úterý potvrdil, že získání Grónska zůstává jednou z hlavních priorit národní bezpečnosti Spojených států. Podle prohlášení mluvčí Karoline Leavittové zvažuje tým prezidenta Donalda Trumpa širokou škálu kroků k ovládnutí tohoto strategického arktického území. Mezi zmíněnými variantami figuruje i nasazení americké armády, které má mít vrchní velitel podle slov mluvčí vždy k dispozici.