Venezuelská města se po bleskové operaci amerických speciálních sil, která vedla k zajetí Nicoláse Madura, ocitla v sevření strachu a nejistoty. Přestože byl oficiální stav nouze zrušen, obyvatelé Caracasu i dalších regionů zůstávají uvězněni ve svých domovech. Ulice hlavního města, které dříve tepaly životem, jsou nyní prakticky liduprázdné, lemované desítkami vojenských kontrolních stanovišť a hlídkami ozbrojených civilních skupin.
Obyvatelé, jako například Victoria ze středozápadní Venezuely, popisují atmosféru jako extrémně napjatou. „Mám strach vyjít ven. Ulice jsou prázdné a obchody zavřené, protože nikdo neví, co se stane v příští minutě,“ svěřila se reportérům.
Podle svědectví z místa nejde jen o strach z armády, ale především o obávané „kolektivy“ (colectivos) – ozbrojené skupiny loajální režimu, které náhodně zastavují lidi a kontrolují jim mobilní telefony. Pokud v nich najdou obsah související s aktuální politickou situací, hrozí dotyčnému okamžité zatčení.
Politické vakuum a uzavřené hranice vyvolaly okamžitý otřes na trhu s potravinami. V Caracasu a Guayaně hlásí majitelé obchodů paniku a strach z rabování. Supermarkety, které zůstaly otevřené, vpouštějí dovnitř zákazníky jen po malých skupinkách a u vchodů hlídkují ozbrojenci se psy. Ceny základních surovin vyletěly během několika hodin na trojnásobek.
Čerpací stanice jsou v mnoha částech země uzavřeny nebo pod přísným vojenským dohledem. Obyvatelé, kteří si to mohou dovolit, tvoří obrovské fronty na rýži a fazole, zatímco ti nejchudší zůstávají bez přístupu k jídlu.
Lídryně opozice María Corina Machado, která se měsíce skrývala, v rozhovoru pro Fox News poděkovala Donaldu Trumpovi za zásah a označila jej za „velký krok pro svobodu“. Její hnutí Vente Venezuela nyní požaduje okamžité propuštění všech politických vězňů, civilních i vojenských. Machado vyjádřila přání vrátit se do vlasti a prohlásila, že Venezuela se pod novým vedením stane energetickým centrem Ameriky.
Donald Trump se k situaci vyjádřil s pro něj typickou přímočarostí. Na otázku, kdo nyní Venezuelu skutečně řídí, odpověděl stroze: „Já.“ Přestože trvá na tom, že USA nejsou s Venezuelou ve válce, ale pouze bojují proti drogám, dal jasně najevo, že prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová je pod přísným dohledem. „Pokud nebude spolupracovat, zaplatí vyšší cenu než Maduro,“ varoval prezident.
V Kongresu USA však tato operace vyvolala bouři. Zatímco republikánský předseda sněmovny Mike Johnson tvrdí, že nejde o „změnu režimu“, ale o vynucení změny chování, demokraté v čele s Hakeemem Jeffriesem kritizují Trumpa za obcházení Kongresu.
Podle nich nebyl k útoku dán ústavní souhlas a vyslání dalších jednotek do regionu označují za nepřípustné. Svět nyní s napětím sleduje, zda se situace v Caracasu uklidní, nebo zda napětí mezi loajalisty starého režimu a americkými zájmy přeroste v otevřený konflikt.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.