Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Jednání na konferenci k přezkumu Úmluvy o konvenčních zbraních v Ženevě se protáhla a skončila v sobotu krátce před čtvrtou hodinou ranní místního času, přičemž pro přijetí jakéhokoli rozhodnutí byl nutný plný konsenzus. Předseda konference Julien Thoni poté novinářům sdělil, že 128 smluvních států úmluvy se dohodlo na zahájení přípravy mezinárodního nástroje o smrtících autonomních zbraňových systémech v následujících dvou letech.
Ačkoli většina zemí prosazuje právně závaznou smlouvu, státy, které těmito technologiemi disponují, včetně Spojených států a Ruska, se zdráhají nechat si svázat ruce. Brazilský velvyslanec Frederico Meyer označil vyjednávání za obtížné vyvažování, protože část zemí má vojenskou či technologickou sílu a jiná část má většinu hlasů.
Podle švýcarského diplomata Thoniho má nadcházející dvouletý proces upřesnit, které zbraně lze podle mezinárodního humanitárního práva zakázat a které sice zakázané nejsou, ale lze je regulovat. Státy mají na nástroji pracovat a následně rozhodnout, zda půjde o smlouvu a v jakém rozsahu budou jeho ustanovení závazná, přičemž Thoni označil souhlas hlavních vojenských mocností s prací na takovém dokumentu za významný posun.
Průběh závěrečné noci provázela intenzivní zákulisní jednání. Před půlnocí se během přestávky delegáti dlouho tísní kolem ruského zástupce, později se patnáct delegátů oddělilo k tiché rozmluvě na schodišti a uvnitř jednacího sálu diplomaté ukazovali na upravené texty na obrazovkách a občerstvovali se brambůrky.
Neziskové organizace a aktivisté vyzývající k zákazu takzvaných zabijáckých robotů však výsledek označili za oslabený a neodpovídající očekáváním. Podle sdružení Stop Killer Robots, které spojuje více než tři sta organizací, dokážou tyto systémy po aktivaci vybírat a napadat cíle bez lidského zásahu a už byly testovány či nasazeny, mimo jiné během války na Ukrajině.
Sdružení Stop Killer Robots uvedlo, že státy přijaly rozředěný mandát, který nenabízí jasnou cestu k právně závaznému dokumentu. Podle této koalice podpořilo smlouvu více než pětadevadesát států, ale v závěrečných hodinách hrstka zemí mandát oslabila a vnesla nejistotu ohledně právního postavení konečného textu.
Zástupkyně ředitele pro zbraně organizace Human Rights Watch Verity Coyleová řekla, že výsledek nepřináší naléhavou akci potřebnou ke sjednání nových pravidel, zatímco technologie se rychle posouvají vpřed. Ředitel Asijsko-pacifického institutu pro právo a bezpečnost Rain Liivoja uvedl, že jde o rozhodnutí, které nikdo nechtěl, ale každý s ním může se sebezapřením žít, protože konsenzus činí všechny stejně nespokojenými, a dodal, že je možné až pravděpodobné, že do konce roku 2028 žádná smlouva nevznikne.
Vysoká představitelka OSN pro odzbrojení Izumi Nakamicuová řekla, že dokončit takový nástroj během dvou let představuje velmi stlačený časový rámec, který si vyžádá mnoho vyjednávání. Dodala, že státy by měly už v pondělí začít uvažovat o tom, jak prosadit co nejsilnější ujednání k zákazu a regulaci smrtících autonomních zbraňových systémů, přičemž expertní skupina vlád předloží doporučení k jeho právní povaze i konkrétní podobě včetně případného závazného protokolu a cesta k právně závaznému nástroji podle ní zůstává otevřená.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.
Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.
Zvolený americký senátor za stát Michigan Abdul El-Sayed prohlásil, že se s prezidentem Donaldem Trumpem shoduje na ukončení zahraniční vojenské pomoci Izraeli, a doufá, že po nástupu do úřadu najde s prezidentem Spojených států další společnou půdu.
Fanoušky světové kinematografie v říjnu rozesmutnila zpráva o úmrtí legendárního britského herce Patricka Stewarta. Bylo mu 86 let. Nyní se objevil úmrtní list, který odhaluje, co bylo příčinou smrti představitele kapitána Jeana-Luca Picarda ve Star Treku.
Dánští zákonodárci ve čtvrtek posvětili novou bezpečnostní dohodu se Spojenými státy americkými, která se týká i Grónska. Informovala o tom americká stanice CNBC, podle které se teď očekává definitivní konec diplomatického napětí mezi oběma členskými státy NATO.
Řidiči i chodci by si v sobotu měli dát pozor na kluzké povrchy v části Česka. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v aktuální výstraze, kterou vydal v pátek. Největší bude nebezpečí ve středních a vyšších polohách.