Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 realizuje Polsko jedno z nejambicióznějších posilování armády v Evropě. Nakupuje americké tanky a obrněná vozidla, jihokorejské dělostřelectvo či švédské ponorky spolu s desítkami dalších systémů, ale jeho strategie se postupně posouvá od pouhého pořizování zahraniční techniky k domácí výrobě a získávání místního technologického a výrobního know-how.
Nová dohoda z 20. listopadu mezi švédským obranným koncernem Saab a polským výrobcem Dezamet, který je dceřinou společností státní Polské zbrojní skupiny, tento posun dokládá. Saab podle webu National Interest oznámil licenční ujednání umožňující společnosti Dezamet vyrábět a prodávat v Polsku minometnou munici MAPAM, vyvinutou švýcarskou pobočkou Saab Bofors Dynamics.
Munice MAPAM je konstruována tak, aby měla vyšší účinnost střepin než běžné minometné granáty, což podle podkladů teoreticky zvyšuje pravděpodobnost zásahu lidského cíle a činí ji smrtonosnější při použití proti živé síle. Dohoda mezi firmami Saab a Dezamet zároveň zahrnuje předání technologií, díky čemuž Polsko buduje vlastní výrobní kapacity a odborné znalosti, místo aby pouze dováželo součástky a skládalo munici na místě.
Změna polského přístupu k obraně vychází z ruské invaze na Ukrajinu, která zásadně proměnila hodnocení vlastní bezpečnosti. Polsko sousedí s Ukrajinou, s Ruskem spojeným Běloruskem, přes jehož území Rusko v únoru 2022 zaútočilo na Ukrajinu, i se silně militarizovanou ruskou exklávou Kaliningrad u Baltského moře.
Z geopolitického hlediska má Polsko vůči Rusku dlouhodobě silný odpor, protože po staletí zažívalo přerušovanou ruskou nadvládu a v letech studené války od roku 1945 do roku 1989 bylo pod nadvládou Sovětského svazu. Zachování nezávislosti na Rusku, v případě potřeby i za pomoci vojenské síly, je pro něj naléhavější otázkou než pro mnohé západoevropské státy.
Polské výdaje na obranu po ruské invazi na Ukrajinu prudce vzrostly. Zatímco v roce 2022 vydala Varšava na obranu zhruba patnáct miliard dolarů, tedy přibližně 2,3 procenta hrubého domácího produktu, což již převyšovalo průměr Severoatlantické aliance i tehdejší cíl dvou procent, do roku 2025 výdaje stouply na sedmačtyřicet miliard dolarů neboli 4,5 procenta HDP, čímž se Polsko stalo největším výdajovým přispěvatelem v alianci v poměru k velikosti své ekonomiky.
Přesun zdrojů směrem k obraně sice zatěžuje polské veřejné finance, ale Varšava bere modernizaci ozbrojených sil jako hlavní národní prioritu. Bezprostředně po začátku ruské invaze Polsko nakupovalo velké množství zahraniční techniky, včetně amerických tanků M1 Abrams, raketového dělostřelectva HIMARS, raket Patriot a bitevních vrtulníků AH-64 Apache či jihokorejských tanků K2 Black Panther, samohybných houfnic K9 a lehkých bojových letounů FA-50, přičemž zároveň předalo Ukrajině své zásoby starší techniky sovětské konstrukce a zaměřuje se na vybudování jedné z největších a nejsilněji vyzbrojených pozemních armád v Evropě.
Nyní se Polsko přesouvá od nákupu zbraní k jejich vlastní výrobě, protože válka na Ukrajině ukázala, že moderní armády dokážou spotřebovat munici mnohem rychleji, než ji výrobci stačí doplňovat. Varšava proto usiluje o domácí výrobní kapacity, které omezí závislost na zahraničních dodavatelských řetězcích, a dohoda mezi Saaben a Dezametem do tohoto přístupu zapadá jako doklad snahy vyrábět a udržovat zbrojní vybavení samostatně.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.
Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.
Zvolený americký senátor za stát Michigan Abdul El-Sayed prohlásil, že se s prezidentem Donaldem Trumpem shoduje na ukončení zahraniční vojenské pomoci Izraeli, a doufá, že po nástupu do úřadu najde s prezidentem Spojených států další společnou půdu.
Fanoušky světové kinematografie v říjnu rozesmutnila zpráva o úmrtí legendárního britského herce Patricka Stewarta. Bylo mu 86 let. Nyní se objevil úmrtní list, který odhaluje, co bylo příčinou smrti představitele kapitána Jeana-Luca Picarda ve Star Treku.
Dánští zákonodárci ve čtvrtek posvětili novou bezpečnostní dohodu se Spojenými státy americkými, která se týká i Grónska. Informovala o tom americká stanice CNBC, podle které se teď očekává definitivní konec diplomatického napětí mezi oběma členskými státy NATO.