Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Zelenskyj podle agentury Ukrinform připomněl, že otázka vstupu Ukrajiny do aliance je opakovaně otevírána v rámci takzvané koalice ochotných a jedná se o ní rovněž se Spojenými státy. Uvedl, že Francie a další spojenci chápou, že nejjasnějšími bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu je její členství v Severoatlantické alianci a že jejím nejjasnějším posílením je přijetí Ukrajiny a zapojení armády, jakou má ukrajinská strana, mezi spojence.
Ačkoli prezident poznamenal, že na předpovídání konečného výsledku je příliš brzy, protože vstup závisí na tom, kdy a jak válka skončí, argumentoval, že začlenění Ukrajiny do aliance dává praktický hospodářský i vojenský smysl pro všechny partnery. Z praktického hlediska jde podle něj o levnější model, protože pokud by Ukrajina stála sama mimo alianci, potřebovala by nejen milionovou armádu, ale také odpovídající letectvo, dělostřelectvo, příslušný počet raket a schopnost bránit své nebe samostatně bez spojenců.
V souvislosti s úvahami o dvoustranných či mnohostranných závazcích na úrovni nižší, než je samotné členství v alianci, Zelenskyj řekl, že Ukrajina zatím neviděla konkrétní záruky ve stylu článku pět převedené na papír. Vyzval k ujasnění toho, co taková formulace znamená, a ptal se, co představuje daný kolektiv, jak bude bránit a zda bude připraven odrazit agresora, přičemž zdůraznil, že tyto závazky musí být zakotveny v závazných dokumentech, nikoli v působivé rétorice.
K čtvrtečnímu trojstrannému summitu v čínském Šen-čenu, kterého se zúčastnili americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching, Zelenskyj řekl, že Putin neuspěl ve snaze vyjednat globální rozdělení sfér vlivu ani změny mezinárodních hranic. Podle něj Putinova druhá Jalta nevyšla, Čína se do takového uspořádání nenechala vtáhnout a ze schůzky nevzešly žádné veřejné dohody ohledně Ukrajiny ani úprav hranic.
V reakci na Putinova slova obhajující historickou jaltskou konferenci z roku 1945 jako triumf nad fašismem Zelenskyj prohlásil, že jakékoli skutečné úsilí o udržení vítězství nad fašismem by dnes zahrnovalo Spojené státy, Evropu a Ukrajinu a vylučovalo by Rusko. Dodává také, že Moskva na summit reagovala dalším rozsáhlým nočním raketovým útokem na Ukrajinu zahrnujícím sto jedenáct raket, a řekl, že pokud chtěl Putin světu připomenout, kdo je, Ukrajinci to nikdy nezapomněli.
Během brífinku prezident rovněž nastínil možné kandidáty na post příštího mimořádného a zplnomocněného velvyslance Ukrajiny ve Spojených státech s tím, že čeká na konečnou zprávu o diplomatické rotaci od ministra zahraničí Andrije Sybihy týkající se Washingtonu i dalších klíčových metropolí.
Mezi způsobilými kandidáty jmenoval bývalou velvyslankyni Oksanu Markarovovou, bývalou premiérku Julii Svyrydenkovou, prvního náměstka ministra zahraničí Serhije Kyslycju, bývalé ministry zahraničí Dmytra Kulebu a Pavla Klimkina i nynějšího šéfa diplomacie Andrije Sybihu a doplnil, že pro post ve Washingtonu se zvažuje také zkušený vojenský důstojník s výbornou znalostí angličtiny.
Zelenskyj zveřejnil také aktualizovaný seznam dočasně okupovaných obcí v jižní Chersonské a Záporožské oblasti, který Kyjev předložil ukrajinskému ombudsmanovi pro lidská práva a Spojeným státům pro případné humanitární evakuační mise civilistů v návaznosti na dřívější evakuaci v Oleškách.
V Chersonské oblasti Ukrajina navrhla mise v obcích Radensk, Kostohryzove, Hola Prystaň, Stara Zburivka, Nova Zburivka, Hladkivka, Velyki Kopani, Kardashynka a Velyka Kardashynka, zatímco v Záporožské oblasti seznam zahrnuje obce Majachka, Zlatopil, Dniprorudne, Kamjanske, Verchnja Krynycja a Vasylivka, přičemž prezident uvedl, že seznam bude aktualizován podle toho, jak úřady vyhodnotí počty civilistů a humanitární podmínky v okupovaných městech.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.
Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.
Zvolený americký senátor za stát Michigan Abdul El-Sayed prohlásil, že se s prezidentem Donaldem Trumpem shoduje na ukončení zahraniční vojenské pomoci Izraeli, a doufá, že po nástupu do úřadu najde s prezidentem Spojených států další společnou půdu.
Fanoušky světové kinematografie v říjnu rozesmutnila zpráva o úmrtí legendárního britského herce Patricka Stewarta. Bylo mu 86 let. Nyní se objevil úmrtní list, který odhaluje, co bylo příčinou smrti představitele kapitána Jeana-Luca Picarda ve Star Treku.
Dánští zákonodárci ve čtvrtek posvětili novou bezpečnostní dohodu se Spojenými státy americkými, která se týká i Grónska. Informovala o tom americká stanice CNBC, podle které se teď očekává definitivní konec diplomatického napětí mezi oběma členskými státy NATO.