Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Volební cyklus odstartuje už 29. listopadu předčasnými parlamentními volbami ve Španělsku, kde socialistická koalice premiéra Pedra Sáncheze čelí pravděpodobné porážce od pravicových stran. Největší šance se přisuzují konzervativní Lidové straně a krajně pravicové straně Vox, které už v některých španělských regionech vládnou společně. Na jaře příštího roku budou následovat prezidentské a parlamentní volby ve Francii, kde má jasný náskok Marine Le Penová z krajně pravicového Národního sdružení před krajně levicovým předákem Jeanem-Lukem Mélenchonem i rozštěpenou tradiční opozicí.
Později v průběhu roku 2027 zamíří k urnám voliči v Polsku, kde by nacionalistické strany, jež dohromady získávají téměř polovinu hlasů, mohly navzdory nedávným rozkolům sesadit liberální koalici premiéra Donalda Tuska. V Itálii se pak do konce roku 2027 mají konat volby, v nichž se premiérka Giorgia Meloniová pocházející z prostředí strany s krajně pravicovými kořeny pokusí obhájit druhý mandát. Zároveň ale čelí tlaku zprava ze strany nově vzniklého uskupení Národní budoucnost, které vede tvrdě zaměřený Roberto Vannacci.
Současný vzestup nacionalistů kontrastuje s tím, že podpora členství v Evropské unii mezi obyvateli zůstává silná. Podle údajů uváděných v textu považuje členství své země za přínosné rekordních 74 procent Evropanů, kteří hledají jistotu v nejistém světě a pamatují si zmatky kolem brexitu, takže jen málokterá euroskeptická strana dnes prosazuje přímý odchod z unie. Euroskeptici a nacionalisté však unii nadále vnímají jako projekt řízený shora, jenž oslabuje národní suverenitu, a chtějí ji přeměnit na mnohem volnější svazek suverénních států.
Politoložka Natalie Tocciová upozorňuje, že nadcházející volební období může dramaticky proměnit tvář Evropy a vyvolat nejen pomalou erozi evropského projektu, ale jeho vyprázdnění či dokonce rozpad. Přestože se každá země potýká se svými specifiky, analytici se shodují na společných příčinách, mezi něž patří pomalý hospodářský růst, stárnutí populace, napjaté veřejné finance a rostoucí životní náklady. Tyto faktory oslabily tradiční středolevé a středopravé strany, zatímco vlna protestů vedených mladými lidmi patří k nejviditelnějším projevům nespokojenosti voličů.
Nacionalistické strany zároveň dokážou stále obratněji využívat proměnlivý výčet údajných hrozeb a krizí, od migrace a očkování přes zelenou transformaci a podporu Ukrajiny až po globalizaci, mezinárodní elity a nadnárodní instituce. Tyto narativy podle podkladů posiluje ruská dezinformace i otevřená podpora takzvaných vlasteneckých stran ze strany Bílého domu Donalda Trumpa. Politická scéna se tak rozdrobila a vyhranila, přičemž krajně pravicové strany nyní podporuje téměř každý čtvrtý volič, což je zhruba pětinásobný podíl oproti polovině devadesátých let.
Vývoj přitom není zcela přímočarý, neboť v posledním zhruba roce zaznamenala krajně pravicová Alternativa pro Německo historický úspěch v zemských volbách na východě Německa, zatímco v Nizozemsku ztratila Strana svobody Geerta Wilderse téměř třetinu křesel, maďarský Fidesz Viktora Orbána utrpěl výraznou porážku a Švédští demokraté poprvé po šestnácti letech zaznamenali pokles podpory. Podle politologů však dlouhodobý vzestupný trend přetrvává zejména díky tomu, že média i hlavní proud postupně přijímají myšlenky krajní pravice, především v otázce přistěhovalectví.
Středopravé strany postupně odbourávají ochranné bariéry, které dříve spolupráci s radikální pravicí bránily, a na evropské úrovni se Evropská lidová strana obrací na pravicovější uskupení při snaze omezit některé části zelené dohody pro Evropu a zpřísnit migrační pravidla. Pro samotnou Evropskou unii může mít největší dopad složení Evropské rady, v níž nyní zasedá jen pět středolevých premiérů z sedmadvaceti. Kdyby se k lídrům v Česku, Itálii, na Slovensku, ve Slovinsku či v Rumunsku do konce roku 2027 přidali euroskeptičtí představitelé ve Francii, Španělsku a Polsku, nedisponovali by sice většinou na přepisování unijního práva, vytvořili by však silnou blokující menšinu.
Analytici varují, že taková menšina by mohla zablokovat jednání o unijním rozpočtu, další rozšiřování, pomoc Ukrajině i hlubší integraci v klíčových oblastech, jako jsou obrana, energetika, finance a technologie. Podle Tocciové může pocit vzájemné opory změnit chování současných lídrů v Evropské radě, přičemž zdrženlivost Meloniové souvisela i s její izolací mezi hlavními partnery a se závislostí Říma na dvou stech miliardách eur z unijních fondů obnovy. Pokud by se však v čele zemí objevili spojenci jako Le Penová, předseda polského Práva a spravedlnosti Jarosław Kaczyński či španělská vláda s podporou strany Vox a unijní peníze by dobíhaly, motivace k vstřícnosti vůči unii by mohla slábnout.
Za klíčové bojiště analytici označují Francii, jejíž volební program Le Penové staví do přímého střetu s Bruselem, neboť počítá se snížením francouzského příspěvku do rozpočtu EU o jedenáct miliard eur, vypsáním ústavního referenda o nadřazenosti francouzského práva nad evropským i porušením některých pravidel jednotného trhu. Podle Mujtaby Rahmana ze společnosti Eurasia Group má Francie na unii mimořádný vliv a Le Penová by jako prezidentka měla mnohem větší páky k oslabování právního a nadnárodního uspořádání EU než Orbán, přičemž prvním zasaženým tématem by velmi pravděpodobně byla pomoc Ukrajině.
Stefan Lehne z think tanku Carnegie Europe připomíná, že téměř třicet let po roce 1998 se nadcházející volby mohou stát zásadní zkouškou odolnosti Evropské unie, ačkoli hrozba nemusí být okamžitá ani existenční. Podle něj posílení radikální pravice unii nejspíše přímo nerozloží, může však bránit tomu, aby se přizpůsobila budoucím výzvám, a dlouhodobá neschopnost společného jednání by vedla ke ztrátě jejího významu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.