Evropa vstupuje do roku plného voleb. Řada z nich může otřást základy EU

Volby
Volby , foto: Jan Nebřenský / INCORP images
Klára Marková DNES 12:36
Sdílej:

Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.

Volební cyklus odstartuje už 29. listopadu předčasnými parlamentními volbami ve Španělsku, kde socialistická koalice premiéra Pedra Sáncheze čelí pravděpodobné porážce od pravicových stran. Největší šance se přisuzují konzervativní Lidové straně a krajně pravicové straně Vox, které už v některých španělských regionech vládnou společně. Na jaře příštího roku budou následovat prezidentské a parlamentní volby ve Francii, kde má jasný náskok Marine Le Penová z krajně pravicového Národního sdružení před krajně levicovým předákem Jeanem-Lukem Mélenchonem i rozštěpenou tradiční opozicí.

Později v průběhu roku 2027 zamíří k urnám voliči v Polsku, kde by nacionalistické strany, jež dohromady získávají téměř polovinu hlasů, mohly navzdory nedávným rozkolům sesadit liberální koalici premiéra Donalda Tuska. V Itálii se pak do konce roku 2027 mají konat volby, v nichž se premiérka Giorgia Meloniová pocházející z prostředí strany s krajně pravicovými kořeny pokusí obhájit druhý mandát. Zároveň ale čelí tlaku zprava ze strany nově vzniklého uskupení Národní budoucnost, které vede tvrdě zaměřený Roberto Vannacci.

Současný vzestup nacionalistů kontrastuje s tím, že podpora členství v Evropské unii mezi obyvateli zůstává silná. Podle údajů uváděných v textu považuje členství své země za přínosné rekordních 74 procent Evropanů, kteří hledají jistotu v nejistém světě a pamatují si zmatky kolem brexitu, takže jen málokterá euroskeptická strana dnes prosazuje přímý odchod z unie. Euroskeptici a nacionalisté však unii nadále vnímají jako projekt řízený shora, jenž oslabuje národní suverenitu, a chtějí ji přeměnit na mnohem volnější svazek suverénních států.

Politoložka Natalie Tocciová upozorňuje, že nadcházející volební období může dramaticky proměnit tvář Evropy a vyvolat nejen pomalou erozi evropského projektu, ale jeho vyprázdnění či dokonce rozpad. Přestože se každá země potýká se svými specifiky, analytici se shodují na společných příčinách, mezi něž patří pomalý hospodářský růst, stárnutí populace, napjaté veřejné finance a rostoucí životní náklady. Tyto faktory oslabily tradiční středolevé a středopravé strany, zatímco vlna protestů vedených mladými lidmi patří k nejviditelnějším projevům nespokojenosti voličů.

Nacionalistické strany zároveň dokážou stále obratněji využívat proměnlivý výčet údajných hrozeb a krizí, od migrace a očkování přes zelenou transformaci a podporu Ukrajiny až po globalizaci, mezinárodní elity a nadnárodní instituce. Tyto narativy podle podkladů posiluje ruská dezinformace i otevřená podpora takzvaných vlasteneckých stran ze strany Bílého domu Donalda Trumpa. Politická scéna se tak rozdrobila a vyhranila, přičemž krajně pravicové strany nyní podporuje téměř každý čtvrtý volič, což je zhruba pětinásobný podíl oproti polovině devadesátých let.

Vývoj přitom není zcela přímočarý, neboť v posledním zhruba roce zaznamenala krajně pravicová Alternativa pro Německo historický úspěch v zemských volbách na východě Německa, zatímco v Nizozemsku ztratila Strana svobody Geerta Wilderse téměř třetinu křesel, maďarský Fidesz Viktora Orbána utrpěl výraznou porážku a Švédští demokraté poprvé po šestnácti letech zaznamenali pokles podpory. Podle politologů však dlouhodobý vzestupný trend přetrvává zejména díky tomu, že média i hlavní proud postupně přijímají myšlenky krajní pravice, především v otázce přistěhovalectví.

Středopravé strany postupně odbourávají ochranné bariéry, které dříve spolupráci s radikální pravicí bránily, a na evropské úrovni se Evropská lidová strana obrací na pravicovější uskupení při snaze omezit některé části zelené dohody pro Evropu a zpřísnit migrační pravidla. Pro samotnou Evropskou unii může mít největší dopad složení Evropské rady, v níž nyní zasedá jen pět středolevých premiérů z sedmadvaceti. Kdyby se k lídrům v Česku, Itálii, na Slovensku, ve Slovinsku či v Rumunsku do konce roku 2027 přidali euroskeptičtí představitelé ve Francii, Španělsku a Polsku, nedisponovali by sice většinou na přepisování unijního práva, vytvořili by však silnou blokující menšinu.

Analytici varují, že taková menšina by mohla zablokovat jednání o unijním rozpočtu, další rozšiřování, pomoc Ukrajině i hlubší integraci v klíčových oblastech, jako jsou obrana, energetika, finance a technologie. Podle Tocciové může pocit vzájemné opory změnit chování současných lídrů v Evropské radě, přičemž zdrženlivost Meloniové souvisela i s její izolací mezi hlavními partnery a se závislostí Říma na dvou stech miliardách eur z unijních fondů obnovy. Pokud by se však v čele zemí objevili spojenci jako Le Penová, předseda polského Práva a spravedlnosti Jarosław Kaczyński či španělská vláda s podporou strany Vox a unijní peníze by dobíhaly, motivace k vstřícnosti vůči unii by mohla slábnout.

Za klíčové bojiště analytici označují Francii, jejíž volební program Le Penové staví do přímého střetu s Bruselem, neboť počítá se snížením francouzského příspěvku do rozpočtu EU o jedenáct miliard eur, vypsáním ústavního referenda o nadřazenosti francouzského práva nad evropským i porušením některých pravidel jednotného trhu. Podle Mujtaby Rahmana ze společnosti Eurasia Group má Francie na unii mimořádný vliv a Le Penová by jako prezidentka měla mnohem větší páky k oslabování právního a nadnárodního uspořádání EU než Orbán, přičemž prvním zasaženým tématem by velmi pravděpodobně byla pomoc Ukrajině.

Stefan Lehne z think tanku Carnegie Europe připomíná, že téměř třicet let po roce 1998 se nadcházející volby mohou stát zásadní zkouškou odolnosti Evropské unie, ačkoli hrozba nemusí být okamžitá ani existenční. Podle něj posílení radikální pravice unii nejspíše přímo nerozloží, může však bránit tomu, aby se přizpůsobila budoucím výzvám, a dlouhodobá neschopnost společného jednání by vedla ke ztrátě jejího významu.

Stalo se
Novinky
Klimatická konference COP31

Klimatická konference COP31 se prodlužuje. Hrozí, že skončí fiaskem

Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.

Novinky
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

FT: Američtí a izraelští činitelé vyzvali Trumpa k obnovení úderů na Írán

Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.

Novinky
Klimatická konference COP31

EU v ostře formulovaném dopise varovala, že COP31 může skončit jako summit fosilních paliv

Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.

Novinky
Pásmo Gazy

Statisíce obyvatel Pásma Gazy se v provizorních podmínkách připravuje na další krutou zimu

Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.