Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Výroční klimatické rozhovory OSN, které se o víkendu protáhly hluboko do prodloužení, se staly nejdelší konferencí COP v historii a prvním velkým selháním od summitu COP15 v Kodani v roce 2009. Na závěrečném zasedání, které mělo schválit takzvaný antalyjský pakt, se ukázalo, že mezi účastníky neexistuje potřebná shoda k přijetí dokumentu, přičemž se jednání neúčastnily Spojené státy, které za prezidenta Donalda Trumpa od mezinárodních klimatických kroků odstoupily.
Nepřekonatelné rozpory se soustředily na klíčová témata, především na začlenění formulace o nutnosti odklonu od fosilních paliv, jež se v textu neobjevila, a na posílení finanční podpory pro státy již čelící klimatickým katastrofám. Návrh odmítly mimo jiné Evropská unie, Panama, Marshallovy ostrovy a Norsko, přičemž irský ministr pro klima Darragh O'Brien, jenž pomáhá vést jednání za unii, uvedl, že společenství nepodpoří dohodu, která se o fosilních palivech ani nezmiňuje.
Prezident COP31 Murat Kurum uznal, že pro prosazení paktu chybí podpora, prohlásil, že pořadatelé udělali maximum, a dodal, že v sále jasně zaznívá odpor části stran a že shoda na dokumentu neexistuje. Rozhovory se odehrály v době, kdy pozornost odvádějí geopolitické otřesy včetně války s Íránem, která vyvolala dosud největší otřes v dodávkách energií, zatímco klimatická krize se zrychluje.
Zpráva OSN zveřejněná počátkem listopadu potvrdila, že svět překročí cíl udržet globální oteplování na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovní a podle současných politik mohou teploty vzrůst až na ničivých 2,8 stupně. Planeta se nyní nachází zhruba na 1,4 stupně oteplování a dopady jsou patrné například při ničivých záplavách v Nepálu či smrtelných vedrech v Evropě, zatímco konference odkryla hlubokou propast mezi zranitelnými státy a zeměmi bohatými na ropu.
Na summitu COP28 v Dubaji v roce 2023 se státy poprvé shodly na výzvě k přechodu od fosilních paliv, tento závazek však od té doby nebyl zopakován ani rozvinut, protože producenti ropy odmítají jakékoli zmínky o hlavní příčině klimatické krize. První pondělní návrh takzvaného krycího rozhodnutí antalyjské konference sice vyzýval k okamžitému přechodu od fosilních paliv v energetických systémech, ale z každého dalšího návrhu byly zmínky o fosilních palivech odstraněny navzdory snaze více než sta zemí je v textu zachovat.
Zakladatel nadace Satat Sampada Climate Foundation a dlouholetý vyjednávač klimatických konferencí Harjeet Singh upozornil, že klimatickou krizi nelze vyřešit předstíráním, že není třeba postupně ukončovat využívání fosilních paliv. Státy i klimatické skupiny znepokojovala také zmínka o rozšiřování technologií zachycování uhlíku, které by umožňovaly pokračovat v těžbě fosilních paliv za podmínky zachycení uhlíkových emisí před vstupem do atmosféry.
Ačkoli řada vědců uvádí, že tyto technologie budou v určité míře potřeba, zůstávají drahé, ve velkém měřítku neověřené a čelí kritice jako nebezpečné odvádění pozornosti od řešení příčin krize. Zástupce ředitele pro globální diplomacii čisté energie think tanku E3G Matt Webb přirovnal spoléhání na zachycování uhlíku bez snižování podílu fosilních paliv ke snaze přestat kouřit bez odložení cigaret.
Velkým sporným bodem zůstalo i financování, kdy chudší a klimaticky zranitelné země dlouhodobě žádají více prostředků na přizpůsobení se dopadům, které je postihují neúměrně, ačkoli se na nich podílely jen málo. Mnoho rozvojových států vyjádřilo hluboké zklamání, že návrh počítá se snahou alespoň ztrojnásobit finance na adaptaci do roku 2035, ale neobsahuje výchozí hodnotu ani konkrétní čísla.
Odborníci označili výsledek summitu za selhání vedení, přičemž ředitel energetického think tanku Power Shift Africa Mohamed Adow uvedl, že šlo o nejhorší konferenci COP a její krach musí být pro svět budíčkem. Vedoucí vyjednavač COP31 Chris Bowen označil výsledek za velmi zklamáním naplňující, ale zmínil i pozitivní kroky, jako je příslib více než devadesáti zemí zrychlit elektrifikaci svých ekonomik, zatímco bývalá irská prezidentka Mary Robinsonová kritizovala nedostatek naléhavosti a vedení.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.